|
|
Molekulární podstata etiologie toxického působení fluoropyrimidinů se zaměřením na palmární-plantární erytrhodysesthesii a použití potenciálních antidot
Hartinger, Jan ; Veselý, Pavel (vedoucí práce) ; Květina, Jaroslav (oponent) ; Brábek, Jan (oponent)
(teze): Palmární-plantární erythrodysesthesie (PPE) je nežádoucí účinek doprovázející antineoplastickou terapii při podávání 5-fluorouracilu formou kontinuální infuse, případně při dlouhodobé terapii kapecitabinem (proléčivo 5-FU). V nejzávažnějších případech PPE znemožňuje další pokračování v potřebné terapii. V léčbě a prevenci tohoto nežádoucího účinku je používána lokální aplikace uridinu ve formě 10 % masti, nicméně tento postup nebyl dosud ověřen randomizovanými studiemi a není všeobecně přijímán. PPE je způsobena s největší pravděpodobností přímým vlivem cytostatika na kůži dlaní a plosek nohou. Toxicita 5-FU je zprostředkována především jeho inkorporací do RNA a inhibicí thymidylát synthasy (TS), která vyústí v poruchu synthesy DNA. U odlišných typů buněk mají tyto mechanismy pro rozvoj toxicity 5-FU různý význam. Při hledání specifického antidota v terapii PPE je proto nezbytné zjistit jaký molekulární mechanismus toxicity 5-FU se uplatňuje u keratinocytů. Jako nejvhodnější látky pro použití v lokální terapii PPE jsme vybrali pyrimidinové nukleosidy, především uridin, který je ve formě 10 % uridinové masti v této indikaci využíván v několika onkologických centrech ve Střední Evropě. Jako prostředek pro zjištění mechanismu působení 5-FU jsme dále testovali účinek kalciumfolinátu (CF), který...
|
|
|
Studium meziodrůdových rozdílů v metabolismu xenobiotik u lnu
Hartinger, Jan ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
SOUHRN: Za účelem zjištění meziodrůdových odlišností ve schopnostech degradovat nitrosloučeniny byly u 18 odrůd rostlin lnu (Linum usitatissimum) prováděny testy inhibice elongace kořínků klíčících rostlin v médiích s různou koncentrací TNT (trinitrotoluen). Průběh křivek závislosti délky kořínku na koncentraci TNT byl velmi pestrý. Výsledky byly zkresleny skutečností, že pět odrůd špatně klíčilo i při nulové koncentraci TNT. Od šesti odrůd byly vypěstovány kalusové kultury a od tří z nich byly odvozeny suspensní buněčné kultury. Suspensní kultury byly testovány na schopnost degradovat TNT a DNT (dinitrotoluen) v médiu. Úbytek TNT, resp. DNT a výskyt degradačních produktů byl měřen pomocí HPLC. Bylo zjištěno, že DNT v koncentraci blízké maximální rozpustnosti je pro buňky vysoce toxický, na rozdíl od TNT. Jako hlavní degradační produkty TNT byl zjištěn trinitrobenzen, 2-aminodinitrotoluen a 4- aminodinitrotoluen. Dále byla prováděna 2D elektroforéza se vzorky z kultur dvou odrůd stresovaných DNT a TNT. Byl zaznamenán nárůst proteinové hustoty v určité oblasti u DNT, ale u TNT se nepodařilo objevit společné tendence ve smyslu změny genové exprese.
|
|
|
Molekulární podstata etiologie toxického působení fluoropyrimidinů se zaměřením na palmární-plantární erytrhodysesthesii a použití potenciálních antidot
Hartinger, Jan ; Veselý, Pavel (vedoucí práce) ; Květina, Jaroslav (oponent) ; Brábek, Jan (oponent)
(teze): Palmární-plantární erythrodysesthesie (PPE) je nežádoucí účinek doprovázející antineoplastickou terapii při podávání 5-fluorouracilu formou kontinuální infuse, případně při dlouhodobé terapii kapecitabinem (proléčivo 5-FU). V nejzávažnějších případech PPE znemožňuje další pokračování v potřebné terapii. V léčbě a prevenci tohoto nežádoucího účinku je používána lokální aplikace uridinu ve formě 10 % masti, nicméně tento postup nebyl dosud ověřen randomizovanými studiemi a není všeobecně přijímán. PPE je způsobena s největší pravděpodobností přímým vlivem cytostatika na kůži dlaní a plosek nohou. Toxicita 5-FU je zprostředkována především jeho inkorporací do RNA a inhibicí thymidylát synthasy (TS), která vyústí v poruchu synthesy DNA. U odlišných typů buněk mají tyto mechanismy pro rozvoj toxicity 5-FU různý význam. Při hledání specifického antidota v terapii PPE je proto nezbytné zjistit jaký molekulární mechanismus toxicity 5-FU se uplatňuje u keratinocytů. Jako nejvhodnější látky pro použití v lokální terapii PPE jsme vybrali pyrimidinové nukleosidy, především uridin, který je ve formě 10 % uridinové masti v této indikaci využíván v několika onkologických centrech ve Střední Evropě. Jako prostředek pro zjištění mechanismu působení 5-FU jsme dále testovali účinek kalciumfolinátu (CF), který...
|
|
|
Molekulární podstata etiologie toxického působení fluoropyrimidinů se zaměřením na palmární-plantární erythrodysesthesii a použití potenciálních antidot
Hartinger, Jan ; Veselý, Pavel (vedoucí práce) ; Květina, Jaroslav (oponent) ; Brábek, Jan (oponent)
(teze): Palmární-plantární erythrodysesthesie (PPE) je nežádoucí účinek doprovázející antineoplastickou terapii při podávání 5-fluorouracilu formou kontinuální infuse, případně při dlouhodobé terapii kapecitabinem (proléčivo 5-FU). V nejzávažnějších případech PPE znemožňuje další pokračování v potřebné terapii. V léčbě a prevenci tohoto nežádoucího účinku je používána lokální aplikace uridinu ve formě 10 % masti, nicméně tento postup nebyl dosud ověřen randomizovanými studiemi a není všeobecně přijímán. PPE je způsobena s největší pravděpodobností přímým vlivem cytostatika na kůži dlaní a plosek nohou. Toxicita 5-FU je zprostředkována především jeho inkorporací do RNA a inhibicí thymidylát synthasy (TS), která vyústí v poruchu synthesy DNA. U odlišných typů buněk mají tyto mechanismy pro rozvoj toxicity 5-FU různý význam. Při hledání specifického antidota v terapii PPE je proto nezbytné zjistit jaký molekulární mechanismus toxicity 5-FU se uplatňuje u keratinocytů. Jako nejvhodnější látky pro použití v lokální terapii PPE jsme vybrali pyrimidinové nukleosidy, především uridin, který je ve formě 10 % uridinové masti v této indikaci využíván v několika onkologických centrech ve Střední Evropě. Jako prostředek pro zjištění mechanismu působení 5-FU jsme dále testovali účinek kalciumfolinátu (CF), který...
|
|
|
Studium meziodrůdových rozdílů v metabolismu xenobiotik u lnu
Hartinger, Jan ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
SOUHRN: Za účelem zjištění meziodrůdových odlišností ve schopnostech degradovat nitrosloučeniny byly u 18 odrůd rostlin lnu (Linum usitatissimum) prováděny testy inhibice elongace kořínků klíčících rostlin v médiích s různou koncentrací TNT (trinitrotoluen). Průběh křivek závislosti délky kořínku na koncentraci TNT byl velmi pestrý. Výsledky byly zkresleny skutečností, že pět odrůd špatně klíčilo i při nulové koncentraci TNT. Od šesti odrůd byly vypěstovány kalusové kultury a od tří z nich byly odvozeny suspensní buněčné kultury. Suspensní kultury byly testovány na schopnost degradovat TNT a DNT (dinitrotoluen) v médiu. Úbytek TNT, resp. DNT a výskyt degradačních produktů byl měřen pomocí HPLC. Bylo zjištěno, že DNT v koncentraci blízké maximální rozpustnosti je pro buňky vysoce toxický, na rozdíl od TNT. Jako hlavní degradační produkty TNT byl zjištěn trinitrobenzen, 2-aminodinitrotoluen a 4- aminodinitrotoluen. Dále byla prováděna 2D elektroforéza se vzorky z kultur dvou odrůd stresovaných DNT a TNT. Byl zaznamenán nárůst proteinové hustoty v určité oblasti u DNT, ale u TNT se nepodařilo objevit společné tendence ve smyslu změny genové exprese.
|
host ::
RSS.