|
|
Hubert Ripka - životopis (do roku 1945)
Pavlát, David ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Harna, Josef (oponent)
Česká historiografie dosud nevěnovala odpovídající pozornost významnému novináři, historikovi, publicistovi a jednomu z předních představitelů národněsocialistické strany, politikovi demokratického smýšlení, Hubertu Ripkovi (1895-1958). Cílem předkládané práce se proto stalo zachycení života této významné osobnosti českých a československých dějin 20. století. Z důvodu značného rozsahu jeho novinářské a politické činnosti byl za mezník zvolen rok 1945, kdy se dne 17. května Hubert Ripka po šestiletém období exilu vrátil do osvobozeného Československa.
|
|
|
Karel Horký a jeho týdeník Fronta (Vzestupy a pády českého publicisty a spisovatele)
Žáčková, Zdena ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Harna, Josef (oponent) ; Kvaček, Robert (oponent)
Publicista a spisovatel Karel Horký patřil po desetiletí k neprávem opomíjeným osobnostem české politické a kulturní scény první poloviny 20. století. Přitom ve své době byl vnímán jako nepřehlédnutelný a velmi zdatný fejetonista, který se dokázal bystře, obratně a mnohdy bez ohledu na následky vyjadřovat k různým společenským jevům. Byl autorem jak laskavých vzpomínkových fejetonů, tak i vášnivých výpadů a politických pamfletů. Nikdy nezůstal lhostejný, pokud zpozoroval, že se někomu děje křivda. Pro svůj cit pro spravedlnost byl mnohými obdivován a nazýván "rytířem fejetonu", "rytířem ulice" či "tribunem spravedlnosti". Jinými byl zatracován za nepochopitelný přechod od levice k pravici, a zvláště za nesmiřitelný boj proti dvěma hlavním představitelům a symbolům zahraničního protirakouského odboje a první republiky, Tomáši Garriguovi Masarykovi a Edvardu Benešovi. Tento Horkého boj, jenž začal již v době jeho účasti na zahraničním odboji, byl náplní téměř dvou desetiletí jeho života. Do povědomí svých současníků se K. Horký zapsal také jako zakladatel a vydavatel několika časopisů. Největší politický dopad z nich měl týdeník Fronta, vydávaný ve 30. letech 20. století. Stal se jednou z Horkého zbraní ve zmíněném politickém boji. Dějiny žurnalistiky se Frontou doposud soustavně nezabývaly a vystačily s...
|
|
|
Lužice v plánech na vybudování nového Československa. Velké naděje a zklamání českých slavistů
Chodějovský, Jan ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Harna, Josef (oponent) ; Kaleta, Petr (oponent)
Lužice v plánech na vybudování nového Československa. Velké naděje a rychlé vystřízlivění českých slavistů. V průběhu Velké války a ještě intenzivněji pak s jejím koncem se v myslích řady představitelů českého politického i kulturního života rodila myšlenka obnovení české státnosti v historických hranicích zemí Koruny české, nebo pokud možno s dalšími územními zisky. Lužice v této hře o území měla svou specifickou roli, která se však postupem času výrazně proměňovala tak, jak se proměňovala mezinárodní politická situace, pozice lužické delegace a potřeby české strany. Postižení tohoto vývoje a faktorů, které onu proměnu zapříčinily, původních představ naší politické reprezentace o uspořádání hranic nového Československa a osudu Lužice před říjnem 1918 a jejich poválečného naplňování/nenaplňování je jedním z hlavních cílů předkládané práce. Snaží se zasadit vývoj jednání ve věci Lužice do kontextu s postupem české reprezentace ve věci prosazování nároku na jiné oblasti, například Těšínsko, Kladsko nebo Vitorazsko. Srovnává argumenty, kterých česká strana používala v konkrétních záležitostech a jednáních. Sleduje, co motivovalo české politiky a proč byly některé návrhy, přicházející od různých zájmových uskupení, již od samého počátku odsouzeny k nezdaru. Neplatila zde žádná logika. Ať již bylo na...
|
|
|
Prezident Masaryk jako anonymní publicista (1918-1935)
Vašek, Richard ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Harna, Josef (oponent) ; Galandauer, Jan (oponent)
Tato disertační práce se zabývá literární a žurnalistickou činností prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, kterou se pokoušel ovlivňovat veřejné mínění a vstupoval do aktuálních sporů na nejrůznější témata. Předmětem našeho zájmu je především jeho anonymní publicistika, tedy články a komentáře, které psal pod různými šiframi nebo je publikoval nepodepsané. V tom Masaryk navazoval na svou dřívější činnost válečnou a předválečnou. Po válce však nabylo toto Masarykovo působení zcela jiných rozměrů, neboť již nemohl vystupovat jen jako soukromá osoba. Byl především vnímán jako hlava státu. Jeho politická funkce se tak počala křížit s Masarykovým zvykem vyjadřovat veřejně svoje názory k různým věcem a vstupovat do aktuálního politického a kulturního dění. Tento rozpor, který byl limitován i formálním vymezením pravomocí prezidenta republiky, se Masaryk pokoušel vyřešit (či obcházet) uveřejňováním anonymních článků. V těchto textech se mohl vyjadřovat s daleko větší mírou svobody a otevřenosti, než si mohl dovolit v podepsaných článcích nebo oficiálních projevech. Předkládaná práce si tedy klade za cíl nejen podchytit a shromáždit, ale též analyzovat a interpretovat tuto prezidentovu aktivitu, včetně popisu zázemí a mechanismů, kterými prezident touto cestou realizoval své zásahy...
|
|
|
Hubert Ripka - životopis (do roku 1945)
Pavlát, David ; Harna, Josef (oponent) ; Kuklík, Jan (vedoucí práce)
Česká historiografie dosud nevěnovala odpovídající pozornost významnému novináři, historikovi, publicistovi a jednomu z předních představitelů národněsocialistické strany, politikovi demokratického smýšlení, Hubertu Ripkovi (1895-1958). Cílem předkládané práce se proto stalo zachycení života této významné osobnosti českých a československých dějin 20. století. Z důvodu značného rozsahu jeho novinářské a politické činnosti byl za mezník zvolen rok 1945, kdy se dne 17. května Hubert Ripka po šestiletém období exilu vrátil do osvobozeného Československa.
|
|
|
Český a rakouský hraný film 1939-1945: propaganda, kolaborace, rezistence
Kašpar, Lukáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Harna, Josef (oponent)
Ve své disertační práci se zabývám hraným filmem, problematikou kolaborace, rezistence a vůbec činnosti filmových tvůrců, reakcí diváků a filmových žurnalistů se snažím srovnat se situací v kinematografii rakouské, jejíž úloha a charakter byly velice podobné. Zároveň se snažím postihnout fenomén hraného filmu jako specifickou kulturní složku, jež ve sledovaném období plnila národně integrační funkci a zároveň hrála v koncepci nacistické propagandy významnou roli jako prostředek úniku z reality. Důležitou součástí práce je sociální kontext produkce a projekce hraných filmů, který je odrážen v reakcích obecenstva a českého tisku. V disertační práci věnuji velký prostor tématu skryté filmové propagandy. V první polovině minulého století se stal film jedním z nejcharakterističtějších rysů novodobé kultury a zábavy. Široké lidové masy mohly levně v kinosálech týden co týden zažívat příběhy, které dříve znaly jen z vyprávění. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Karel Horký a jeho týdeník Fronta (Vzestupy a pády českého publicisty a spisovatele)
Žáčková, Zdena ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Harna, Josef (oponent) ; Kvaček, Robert (oponent)
Publicista a spisovatel Karel Horký patřil po desetiletí k neprávem opomíjeným osobnostem české politické a kulturní scény první poloviny 20. století. Přitom ve své době byl vnímán jako nepřehlédnutelný a velmi zdatný fejetonista, který se dokázal bystře, obratně a mnohdy bez ohledu na následky vyjadřovat k různým společenským jevům. Byl autorem jak laskavých vzpomínkových fejetonů, tak i vášnivých výpadů a politických pamfletů. Nikdy nezůstal lhostejný, pokud zpozoroval, že se někomu děje křivda. Pro svůj cit pro spravedlnost byl mnohými obdivován a nazýván "rytířem fejetonu", "rytířem ulice" či "tribunem spravedlnosti". Jinými byl zatracován za nepochopitelný přechod od levice k pravici, a zvláště za nesmiřitelný boj proti dvěma hlavním představitelům a symbolům zahraničního protirakouského odboje a první republiky, Tomáši Garriguovi Masarykovi a Edvardu Benešovi. Tento Horkého boj, jenž začal již v době jeho účasti na zahraničním odboji, byl náplní téměř dvou desetiletí jeho života. Do povědomí svých současníků se K. Horký zapsal také jako zakladatel a vydavatel několika časopisů. Největší politický dopad z nich měl týdeník Fronta, vydávaný ve 30. letech 20. století. Stal se jednou z Horkého zbraní ve zmíněném politickém boji. Dějiny žurnalistiky se Frontou doposud soustavně nezabývaly a vystačily s...
|
|
|
Karel Horký a jeho týdeník Fronta (Vzestupy a pády českého publicisty a spisovatele)
Žáčková, Zdena ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Harna, Josef (oponent) ; Kvaček, Robert (oponent)
Publicista a spisovatel Karel Horký patřil po desetiletí k neprávem opomíjeným osobnostem české politické a kulturní scény první poloviny 20. století. Přitom ve své době byl vnímán jako nepřehlédnutelný a velmi zdatný fejetonista, který se dokázal bystře, obratně a mnohdy bez ohledu na následky vyjadřovat k různým společenským jevům. Byl autorem jak laskavých vzpomínkových fejetonů, tak i vášnivých výpadů a politických pamfletů. Nikdy nezůstal lhostejný, pokud zpozoroval, že se někomu děje křivda. Pro svůj cit pro spravedlnost byl mnohými obdivován a nazýván "rytířem fejetonu", "rytířem ulice" či "tribunem spravedlnosti". Jinými byl zatracován za nepochopitelný přechod od levice k pravici, a zvláště za nesmiřitelný boj proti dvěma hlavním představitelům a symbolům zahraničního protirakouského odboje a první republiky, Tomáši Garriguovi Masarykovi a Edvardu Benešovi. Tento Horkého boj, jenž začal již v době jeho účasti na zahraničním odboji, byl náplní téměř dvou desetiletí jeho života. Do povědomí svých současníků se K. Horký zapsal také jako zakladatel a vydavatel několika časopisů. Největší politický dopad z nich měl týdeník Fronta, vydávaný ve 30. letech 20. století. Stal se jednou z Horkého zbraní ve zmíněném politickém boji. Dějiny žurnalistiky se Frontou doposud soustavně nezabývaly a vystačily s...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.