Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 113 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dopad socioekonomických a sociálních faktorů na životní spokojenost v populaci Česka
Tmějová, Kateřina ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Hanzlová, Radka (oponent)
Tato práce se zabývá dopadem vybraných socioekonomických a sociálních faktorů na životní spokojenost jedince v populaci Česka. Je zde vysvětlen a popsán koncept well-being a shrnuty faktory, které mohou well-being jedince ovlivňovat. Pomocí dat z výběrového šetření EU-SILC (Životní podmínky) z roku 2018 za Česko je analyzován metodou multinomiální logistické regrese efekt vybraných socioekonomických a sociálních faktorů na úroveň životní spokojenosti jedince, samostatně i při vzájemném působení všech vybraných faktorů. Bylo zjištěno, že úroveň dosaženého vzdělání, výše příjmu i kvalita bydlení jedince mají výrazný efekt na úroveň životní spokojenosti. Podstatným zjištěním je značný efekt sociálních vazeb jedince na úroveň životní spokojenosti. Dalším cílem byla analýza vztahu mezi životní spokojeností jedince a subjektivním hodnocením zdraví. Tento vztah je oboustranný, úroveň životní spokojenosti jedince má dopad na jeho subjektivní hodnocení zdraví a naopak. V rámci předkládané diplomové práce je také porovnána prevalence životní spokojenosti populace Česka s ostatními populacemi, které se také účastní daného výběrového šetření. Klíčová slova: životní spokojenost, well-being, socioekonomické faktory, sociální faktory, EU-SILC, Česko
Veřejnost(i), vzdělávání a vzdělávací politika: hodnoty, postoje, argumentace a zkušenosti
Tabery, Paulína ; Spurný, Martin ; Pilnáček, Matouš ; Hanzlová, Radka ; Červenka, Jan ; Balíková, Zdeňka
Zpráva obsahuje závěry z kvantitativních a kvalitativních šetření názorů obecné populace, populace rodičů dětí ve věku 6 až 20 let a profesní veřejnosti, učitelů a ředitelů, ohledně vzdělávání a vzdělávacích politik. Základními tématy jsou nerovnosti ve vzdělávání, obsah vzdělávání, participace a reakce rodičů a učitelská profese
Postoje české veřejnosti ke změně klimatu na Zemi – září až listopad 2022
Hanzlová, Radka
V šetření realizovaném od začátku září do začátku listopadu 2022 se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo dlouhodobě velmi diskutovaným tématem, kterým je změna klimatu na Zemi. O problematiku změny klimatu se zajímají necelé dvě pětiny (39 %) dotázaných, z toho 6 % se „velmi zajímá“ a 33 % „spíše zajímá“. Necelé tři pětiny (58 %) dotázaných se v určité míře obávají dopadů změny klimatu (14% velmi, 44 % spíše), naopak obavy nepociťuje 39 % dotázaných. Podle více než čtvrtiny (28 %) dotázaných lidská činnost ke změně klimatu „přispívá zásadně“, podle dalších 32 % k ní „přispívá velmi“ a další necelá třetina (32 %) dotázaných si myslí, že k ní „přispívá trochu“. Pouze 3 % dotázaných zastávají názor, že lidská činnost ke změně klimatu „vůbec nepřispívá“. Osobní zodpovědnost za změnu klimatu na Zemi cítí 35 % respondentů, většina (61 %) naopak osobní zodpovědnost necítí.
Postoje české veřejnosti ke změně klimatu na Zemi – září až listopad 2022
Hanzlová, Radka
V šetření realizovaném od začátku září do začátku listopadu 2022 se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo dlouhodobě velmi diskutovaným tématem, kterým je změna klimatu na Zemi. O problematiku změny klimatu se zajímají necelé dvě pětiny (39 %) dotázaných, z toho 6 % se „velmi zajímá“ a 33 % „spíše zajímá“. Necelé tři pětiny (58 %) dotázaných se v určité míře obávají dopadů změny klimatu (14% velmi, 44 % spíše), naopak obavy nepociťuje 39 % dotázaných. Podle více než čtvrtiny (28 %) dotázaných lidská činnost ke změně klimatu „přispívá zásadně“, podle dalších 32 % k ní „přispívá velmi“ a další necelá třetina (32 %) dotázaných si myslí, že k ní „přispívá trochu“. Pouze 3 % dotázaných zastávají názor, že lidská činnost ke změně klimatu „vůbec nepřispívá“. Osobní zodpovědnost za změnu klimatu na Zemi cítí 35 % respondentů, většina (61 %) naopak osobní zodpovědnost necítí.
Životní spokojenost Čechů vprůběhu času–Výzkum doby covidové a postcovidové
Hanzlová, Radka
Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., se ve svém speciálním výzkumu realizovaném v rámci projektu „Výzkum doby covidové a postcovidové“ zaměřilo na téma životní spokojenosti. Cílem výzkum bylo zjistit, jak jsou v současnosti čeští občané spokojeni se svým životem a porovnat výsledky s jejich životní spokojeností v minulosti, respektive v budoucnosti.\nŽivotní spokojenost českých občanů se v průběhu času nemění a celkově ji lze považovat za nadprůměrnou.\nŽivotní spokojenost souvisí s dosaženým vzděláním, věkem, subjektivně hodnocenou životní úrovní a zdravotním stavem.\nJednopoložkové měření i vícepoložkové měření životní spokojenosti dosahuje shodných výsledků, což potvrzuje jejich reliabilitu (spolehlivost) a validitu (platnost).\nNa položky vztažené k životní spokojenosti v budoucnosti nedokázal výrazný podíl respondentů odpovědět, což je snadno vysvětlitelné a pochopitelné, neboť jde ve své podstatě o hypotetické otázky, na které v tuto chvíli neexistuje jasná odpověď.
Ekvivalence měření osobní pohody v Evropském sociálním výzkumu (ESS)
Hanzlová, Radka ; Raudenská, Petra (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent) ; Urbánek, Tomáš (oponent)
Práce se zaměřuje na testování ekvivalence osobní pohody jakožto důležitého celospolečenského tématu ve velkých mezinárodních komparativních výzkumech, ale i v čase na národních datech z České republiky. Pro možnost spolehlivého srovnání výsledků jakéhokoliv výzkumu musí výzkum splňovat určitá kvalitativní kritéria, konkrétně reliabilitu, validitu a v případě mezinárodních výzkumů zejména srovnatelnost (ekvivalenci), která zároveň bývá nejvíce opomíjena. Srovnatelnost bývá nejčastěji ohrožena v případě postojových otázek a škál, a proto se tato práce zabývá jedním takovým konceptem - osobní pohodou. Konkrétně se zaměřuje na testování vícedimenzionálního modelu osobní pohody z 6. vlny Evropského sociálního výzkumu (ESS), respektive z něho v procesu modifikace vytvořeného souhrnného modelu životní pohody (SMŽP), neboť dle analýzy není model ESS vhodný. Ekvivalence SMŽP složeného z 22 položek vytvářejících pět dimenzí mezi zeměmi i v čase je testována pomocí dvou metod: tradiční víceskupinové konfirmační faktorové analýzy (MGCFA) jako zástupce testování přesné ekvivalence měření (EMI) a novější metody alignment testující přibližnou ekvivalenci měření (AMI). Výsledky analýzy ukazují na obtížnost dosažení plné skalární ekvivalence nezbytné pro spolehlivé porovnání průměrů mezi skupinami. Metoda...
Hodnocení ochrany a stavu životního prostředí – září až listopad 2022
Hanzlová, Radka
V rámci svého šetření realizovaného v období od začátku září do začátku listopadu 2022 se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo problematikou životního prostředí. Z hlediska stavu životního prostředí respondenti lépe hodnotí životní prostředí v místě svého bydliště (84 %) oproti celkovému stavu v ČR (75 %), přičemž jde o nejlepší hodnocení od roku 2002. V oblasti ochrany životního prostředí je nejlépe hodnocena aktivita obecních úřadů (59 % kladných odpovědí) a ekologických organizací (56 % kladných odpovědí). Více než čtyři pětiny (84 %) dotázaných si myslí, že dělat něco pro životní prostředí je dobré, i když to stojí čas a peníze. Polovina (50 %) dotázaných si myslí, že tvrzení o ekologických hrozbách jsou zveličena, více než dvě pětiny (42 %) soudí, že nikoliv. Nejhůře respondenti hodnotí situaci v zatížení životního prostředí automobilovou dopravou (16 % pozitivních odpovědí, 78 % negativních). Ze všech posuzovaných oblastí je nejpříznivěji hodnocen dopad zemědělské činnosti na životní prostředí (44 % pozitivních odpovědí, 43 % negativních) a využívání obnovitelných zdrojů (42 % pozitivních odpovědí, 45 % negativních).
Porozumění pojmům „Minimální trvanlivost“ a „Spotřebujte do“ – Potraviny 2022
Hanzlová, Radka
Do speciálního výzkumu Potraviny 2022 realizovaného CVVM SOÚ AV ČR byl zařazen blok otázek zaměřující se na obeznámenost české veřejnosti s pojmy „Minimální trvanlivost“ a „Spotřebujte do“.\nVětšina (73 %) české veřejnosti používá správně označení „Spotřebujte do…“ oproti tomu význam minimální trvanlivosti je méně jasný a téměř polovina (47 %) občanů mu přisuzuje stejný význam jako údaji „Spotřebujte do“. Pojmu „Minimální trvanlivost“ správně rozumí 46 % dotázaných. Od roku 2017 obeznámenost české veřejností s tímto pojmem roste.\nPři nakupování se podle pojmu „Spotřebujte do“ rozhoduje 78 % občanů, podle pojmu „Minimální trvanlivost“ pak 73 %.\nPotraviny po uplynutí doby „Minimální trvanlivost“ alespoň občas spotřebovává 64 % dotázaných a po datu použitelnosti („Spotřebujte do“) pak 56 %. V obou případech jde o nárůst v porovnání s rokem 2020.
Plýtvání potravinami, nákupní a spotřební chování českých domácností – Potraviny 2022
Hanzlová, Radka
Ve speciálním výzkumu Potraviny 2022 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami.\nTéměř polovina (47 %) dotázaných považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (44 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit a pouze necelá desetina (9 %) české veřejnosti nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém.\nNejdůležitějším důvodem pro omezení plýtvání potravinami je dle respondentů finanční úspora jejich domácnosti (77 %), nejméně důležitým pak možnost svým chováním změnit společnost (29 %).\nNadpoloviční většina (54 %) dotázaných chodí nakupovat několikrát týdně, přibližně čtvrtina (26 %) pak 1x týdně. Každý den nakupuje 13 % dotázaných.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 113 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.