|
| |
|
|
Bezvýkopové technologie budování komunikací
Hanzelka, Jan ; Malášek, Jiří (oponent) ; Kašpárek, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem zadané práce bylo shrnout přehled současných metod a strojů pro bezvýkopové technologie budování komunikací a současně provést kritický rozbor jednotlivých technologií. Bezvýkopové technologie jsou fascinující a zajímavé metody, ale také jsou nejtěžším úkolem pro stavební inženýry, založeny na znalostech, a to nejen z geologie, geomechaniky, statické a pevné konstrukce, ale také strojní technologie a inženýrských staveb. Stavitelé tunelů razí šachty a vchody do země přes hory a pod vodními cestami tak, aby šlo dopravní cesty a plynovody zkonstruovat. V této práci byly popsány základní metody budování komunikací a to jak slovně, tak i s pomocí výstižného obrázku. Následný seznam firem popisuje momentální nabídku na trhu s těmito stroji.
|
|
|
Vztah mezi plochou a počtem druhů ptáků: variabilita mezi prostředími mírného pásu
Gaigr, Matěj ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Hanzelka, Jan (oponent)
Vztah mezi plochou a počtem druhů organismů je jedním nejstarších a nejstudovanějších principů v přírodě, často je označován jeden ze zákonů v gům slouží především k modelování předpokládaného počtu druhů na určitém území. SAR totiž říká, že čím větší je měřená oblast, tím více druhů se na ní bude vyskytovat. Zároveň locha není jediným faktorem ovlivňujícím diverzitu druhů - často studovaným faktorem ovlivňujícím je také heterogenita habitatů. Počet druhů na území bývá positivně ovlivňován Velký vliv na to mají faktory, které s positivně korelují Mezi tyto faktory se řadí druhová diverzita vegetace, míra energetické produktivity, počet mikrohabitatů, vliv disturbancí nebo množství rozdílných zdrojů potravy. Jednotlivé biotopy mírného pásu se liší relativním přínosem jejím dopadu na pozorovaný počet druhů Na druhovou početnost nemá vliv pouze heterogenita habitatů, ale i další faktory, například nadmořská výška, klima nebo latituda. Nejvíce ovlivněným Hlavním vlivem zapříčiňujícím vysokou heterogenitu v lesích je vertikální Ostatní biotopy mírného pásu jsou spíše horizontálně diverzifikované nich takové množství druhů jako v lesích á velké využití i v ochranářské biologii při plánování chráněných území. Chráněná území by měla být aná tak, aby v nich bylo obsaženo co ne více různých typů habitatů, které se...
|
|
|
Vybrané faktory ovlivňující ekologickou stabilitu NPR Novozámecký rybník
Hanzelka, Jan ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Rybníky a jejich okolí jsou ovlivněny mnoha faktory narušující jejich ekologickou stabilitu. V této práci jsou zhodnoceny vlivy vybraných faktorů, především nadměrné zarůstání břehového pásma vegetací, zazemňování nádrže allochtonním materiálem z povodí, eutrofizační proces a intenzivní chov ryb. Je uveden vliv těchto faktorů na místní avifaunu v NPR a ptačí oblasti Novozámecký rybník a porovnáván s ptačí oblastí Třeboňsko. Ptáci využívají rybníky především jako hnízdní habitat a zdroj potravy. Proto je nezbytné popsat vlivy, které tento habitat narušují. Z hlediska dynamiky ekologické stability je nutno šetrně zasahovat do zmíněných procesů vhodným managementem, aby byly zachovány požadované parametry rybníků a tím i jejich ekologické a ekonomické hodnoty. Na třeboňských rybnících má na habitat ptáků největší dopad přímé rybářské hospodaření a nedostatek historického managementu v podobě rozumně prováděného kosení a pastvy v nejbližším okolí rybníků. Novozámecký rybník pak trpí též nedostatkem historického managementu, ale neuspokojivý stav rybníka je spíše způsoben celkovou eutrofizací prostředí.
|
|
|
Vliv prostředí na vnitrodruhové rozdíly ve změnách početnosti polních ptáků
Hanzelka, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Populace polních ptáků v Evropě dlouhodobě ubývají. Hlavním důvodem poklesu by mohla být intenzifikace zemědělství a pěstování řady plodin méně vhodných pro hnízdění. Proto jsem se zabýval vývojem početnosti polních ptáků v různých biotopech na území České republiky za období 1982-1990 a 1990-2010. V rámci jednotlivých druhů jsem předpokládal odlišné trendy početnosti v závislosti na rozdílech v obhospodařování krajiny v nížinách a ve středních polohách před a po roce 1990. Předpokládaný vliv intenzivního zemědělství v nížinách do roku 1990 se projevil významným poklesem populací čejky chocholaté a strnada obecného. Vliv méně intenzivního hospodaření ve středních polohách se potvrdil spíše u druhů keřů a stromů než u polních specialistů. Po roce 1990 měl předpokládaný pokles intenzity zemědělství nížin způsobit zmírnění úbytku početnosti, k čemuž pravděpodobně došlo, ale přesvědčivé porovnání trendů početnosti mezi oběma obdobími nebylo u většiny druhů z důvodů nedostatku dat možné. Naopak zesílení úbytku početnosti ptáků ve středních polohách po roce 1990, které mělo být reakcí na zarůstání orné půdy, se nepotvrdilo. Populace tam byly stabilní či narůstaly a to v případě jak polních specialistů, tak druhů keřů a stromů. Dále jsem terénním výzkumem zjišťoval vliv výšky a typu plodiny (jarní, ozimá)...
|
|
|
Početnost ptáků a výška vegetace
Černohorská, Eliška ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Hanzelka, Jan (oponent)
Početnost ptáků, tedy počet jedinců na určitém místě, souvisí s počtem druhů na daném území - na stanovištích druhově bohatších bývá i větší množství jedinců. Početnost ptáků, zjišťovaná nejčastěji v době hnízdění, je ovlivňována i vertikální strukturou vegetace, přičemž je zřejmé, že plochy s nízkou vegetací (např. travní porosty) hostí menší množství ptáků než porosty vyšší vegetace (např. křoviny a lesy). Celková početnost ptáků nejčastěji pozitivně koreluje se vzrůstající výškou porostu, která je dána fází sukcese. Ze studovaných prací je však zřejmé, že ptačí druhy reagují na výšku vegetace a její změny specificky, a je proto obtížné vytvořit obecné závěry. Negativní závislost výšky vegetace a početnosti ptáků, zaznamenaná v některých studiích, může být způsobena i nejednotnými metodami sběru dat o výšce vegetace na různých stanovištích. Předpokládám, že početnost ptáků na stanovišti spíš než pouze s výškou porostu souvisí i s hustotou a rozvrstvením vegetace, neboť v lesních habitatech je pro výskyt ptáků zásadní nejen výška stromového patra, ale i dobře vyvinutý podrost. Pro skutečné objasnění vlivu výšky vegetace na početnost ptáků bude nutné provádět výzkumy porovnávající početnosti ptáků na stanovištích se stejným typem vegetace (např. les s nižším a vyšším stromovým patrem). Klíčová...
|
|
|
Vliv invazních rostlin na ptačí společenstva
Neubergová, Kristýna ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Hanzelka, Jan (oponent)
Invazní rostliny jsou jedním z nejdůležitějších faktorů, které se podílejí na ohrožení biodiverzity. Jednou ze skupin organismů ohrožených tímto dopadem jsou ptáci. Přitom ptáci poskytují řadu ekologických služeb a často se používají jako indikátory stavu prostředí v širším krajinném měřítku. K uvedenému tématu bylo zpracováno několik rešerší, které hodnotily dopad invazních rostlin na biodiverzitu ekosystému, ale nikoli specificky na ptačí společenstva. Cílem práce je zodpovězení tří otázek zaměřených na: (i) srovnání dopadů invazních dřevin a bylin; (ii) srovnání dopadů podle typu prostředí, v němž se invazní rostlina rozšířila (lesy, trávy, ostrovy, mokřady); (iii) geografické oblasti, kde k invazi došlo. (i) Výsledky práce prezentují, že z hlediska vlivu na ptačí společenstva byl negativní dopad dřevin i bylin v podstatě totožný (dřeviny 76%, byliny 74%). (ii) Srovnáním dopadů podle typu prostředí, v němž se invazní rostlina rozšířila, byl prokázán největší negativní dopad invazních rostlin v ostrovních biotopech (100%), mokřadních (91%), travních (87%) a nejméně lesních (63%) biotopech. U ostrovního ekosystému je tento výsledek celkem očekávaný, jelikož se jedná o biotop nejvíce náchylný k výkyvům rovnováhy ekosystému. (iii) Zhodnocením studií vyplynulo, že ve vazbě na geografickou oblast byl...
|
|
|
Bird communities in stands of non-native trees
Hanzelka, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
7 Abstrakt Tato dizertační práce se zabývá vlivy porostů nepůvodních dřevin na ptáky v České republice. Nepůvodní rostliny, včetně dřevin, jsou známy svým nepříznivým vlivem na biodiverzitu, přičemž ptáci představují její široce používaný indikátor. Zde předložené studie ptačích společenstev v porostech nepůvodních dřevin zkoumají, do jaké míry jsou ptáci nepůvodními dřevinami ovlivňováni, což může pomoci ke zhodnocení významu nepůvodních rostlin jako faktoru ohrožující biodiverzitu. Jako zástupce rozšířené nepůvodní dřeviny byl vybrán z listnáčů trnovník akát a z jehličnanů borovice černá. V porostech těchto dřevin jsem zkoumal možné mechanismy ovlivňující ptačí společenstva, vycházející z očekávaných rozdílů ve vegetační struktuře, druhové bohatosti ptáků, složení ptačího společenstva, potravních zdrojích a míře predačního tlaku v porovnání s porosty původního dubu a původní borovice lesní. Obecně počet druhů ptáků pozitivně koreluje se složitostí vegetační struktury. Počet druhů ptáků se však mezi zkoumanými porosty nelišil, navzdory průkazně vyšší vegetační heterogenitě porostů nepůvodních dřevin v porovnání s porosty původních dřevin. Složení ptačího společenstva se lišilo především s ohledem na rozdílnou preferenci jehličnatého a listnatého lesa u jednotlivých ptačích druhů. Z toho plyne, že základní...
|
|
|
Ptáci v porostech invazních rostlin
Kroftová, Magdalena ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Hanzelka, Jan (oponent)
Invazivní rostliny způsobují změnu přirozeného prostředí biotopů, proto jsou jednou z největších hrozeb globální biodiverzitě přispívající např. k homogenizaci ekologických společenstev. Rostlinné invaze ohrožují stabilitu ekosystémů, mění jejich fungování a strukturu, fragmentují krajinu a fungují jako ekologické pasti. Jejich vlivem se zabývá poměrně hodně odborníků, ale svůj zájem omezují především na rostlinná společenstva nebo na bezobratlé živočichy. Působení invazí na obratlovce, ku příkladu na ptáky, není zatím dostatečně prozkoumáno. Ptáci jsou však zároveň důležitým článkem v přírodě, poskytují širokou škálu ekosystémových služeb, např. regulují množství býložravého hmyzu, a někteří jsou vrcholovými predátory. Ptáci působí i zpětně na rostliny roznosem jejich semen, někdy však může být invazí nových druhů tento vztah narušen. Tato práce se proto zabývá vlivem invazivních rostlin na ptačí společenstva a snaží se o jeho systematické zhodnocení a shrnutí výsledků vědeckých prací na toto téma. Z výsledků vyplývá, že ptáci v invadovaných ekosystémech trpí vyšší mírou predace, mají nižší reprodukční úspěšnost a snižuje se druhová bohatost ptačích společenstev. Příčinami jsou především snížení diverzity a množství potravních zdrojů (bezobratlých živočichů i semen) a rozdílná struktura vegetace (nižší...
|
|
|
Vliv prostředí na vnitrodruhové rozdíly ve změnách početnosti polních ptáků
Hanzelka, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Populace polních ptáků v Evropě dlouhodobě ubývají. Hlavním důvodem poklesu by mohla být intenzifikace zemědělství a pěstování řady plodin méně vhodných pro hnízdění. Proto jsem se zabýval vývojem početnosti polních ptáků v různých biotopech na území České republiky za období 1982-1990 a 1990-2010. V rámci jednotlivých druhů jsem předpokládal odlišné trendy početnosti v závislosti na rozdílech v obhospodařování krajiny v nížinách a ve středních polohách před a po roce 1990. Předpokládaný vliv intenzivního zemědělství v nížinách do roku 1990 se projevil významným poklesem populací čejky chocholaté a strnada obecného. Vliv méně intenzivního hospodaření ve středních polohách se potvrdil spíše u druhů keřů a stromů než u polních specialistů. Po roce 1990 měl předpokládaný pokles intenzity zemědělství nížin způsobit zmírnění úbytku početnosti, k čemuž pravděpodobně došlo, ale přesvědčivé porovnání trendů početnosti mezi oběma obdobími nebylo u většiny druhů z důvodů nedostatku dat možné. Naopak zesílení úbytku početnosti ptáků ve středních polohách po roce 1990, které mělo být reakcí na zarůstání orné půdy, se nepotvrdilo. Populace tam byly stabilní či narůstaly a to v případě jak polních specialistů, tak druhů keřů a stromů. Dále jsem terénním výzkumem zjišťoval vliv výšky a typu plodiny (jarní, ozimá)...
|
host ::
RSS.