|
|
Media Law and Media Capture in Slovakia and the Czech Republic after the year 2000
Hanák, Peter ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Kroupa, Jiří (oponent) ; Višnovský, Ján (oponent)
Táto práca spája teórie o médiách a demokracii, o zajatí médií (media capture), oligarchizácii médií a mediálnych systémoch s ekonomickou teóriou súťažného práva. Je vykonaná komparatívna analýza českého a slovenského mediálneho práva, pričom v centre výskumu je pluralizmus ako hlavná hodnota spájajúca spomenuté teórie. Dejiny médií po roku 1989 v skúmaných krajinách dostávajú novú periodizáciu, ktorá je opísaná ako pokračujúca transformácia troch rôznych typov. Herfindahl-Hirschmanov Index je použitý ako dôkaz, že najmä v poslednej skúmanej dekáde sa české a slovenské mediálne trhy posunuli ku koncentrovanej až oligopolistickej štruktúre. Vyvinuli sme nový nástroj - indikátor POMO (Power of Media Owners), ktorým sa dá vypočítať sila jednotlivých mediálnych oligarchov naprieč platformami, teda na celom mediálnom trhu. Táto analýza ukazuje nedostatočnosť a neúčinnosť regulácie vlastníctva médií v ČR a SR. Opísaný je tiež štvrtý typ mediálneho systému - nepluralitný, autoritársky, tzv. Východný oligarchický model zajatých médií; situácia na Slovensku a v Česku je porovnaná oproti tomuto modelu. Výsledkom je konštatovanie, že situácia v skúmaných krajinách je bližšie k už zavedenému modelu polarizovaného pluralizmu, avšak tento model je vnímaný ako polcesta k autoritárskemu modelu. Záver opisuje,...
|
|
|
Česká a rakouská mediální legislativa se zaměřením na rakouský Mediální zákon
Poláková, Pavla ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Hanák, Peter (oponent)
V důsledku současného, historicky bezprecedentního, rozvoje médií vyvstává pro státy Evropské unie (EU) několik zásadních otázek v oblasti jejich regulace, zejména; (i) dokáží zákonodárné orgány těchto států reagovat dostatečně pružně na technologický rozvoj a (ii) jak ovlivňuje mediální právo členských států legislativa EU? Tato práce zakládá odpovědi na zmiňované otázky na komentovaném porovnání pramenů mediálního práva v českém a rakouském ústavně-právním systému. Krom tohoto srovnání také text práce obsahuje vysvětlení základních pojmů z teorie práva a stručný exkurz do historického vývoje mediálního práva obou zemí. Pokud je autorům známo, je tato studie první prací zaměřenou na porovnání úpravy mediálního práva v ČR s úpravou v jiném členském státu EU a může sloužit jako podklad pro diskuzi o kvalitě české mediálně-právní legislativy.
|
|
|
Změny mediálního práva ČR od 90. let do současnosti
Bumbová, Barbora ; Hanák, Peter (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá změnami mediálního práva v České republice v daném časovém úseku, ve třicetiletém období, konkrétně od 90. let minulého století do roku 2020. Cílem práce je zaměřit se na nejvýznamnější zákony v oblasti mediálního práva z tohoto období a snažit se je určitým způsobem popsat a nastínit, co předcházelo jejich přijetí nebo co vedlo k jejich změně, popřípadě jaké byly důsledky jejich přijetí. Práce je rozdělena na více částí. Teoretická část se zaměřuje na ústavněprávní a lidskoprávní zakotvení médií v systému mediálního práva. Dále se zaměřuje na svobodu projevu, právo na informace a regulaci médií a snaží se je vysvětlit z pohledu mediálního práva. Následující tři kapitoly jsou pak zaměřené na jednotlivá období. Jsou rozděleny dle desetiletí - 90. léta, roky 2000 až 2009 a roky 2010 až 2020. V jednotlivých kapitolách jsou rozebírány jednotlivé nejvýznamnější zákony daného období, které jsou analyticky posuzovány vzhledem ke kontextu jejich vzniku, dalších vlivů a jejich obsahu. Práce rovněž poskytuje stručný teoretický výklad systémů médií dle Hallina a Manciniho a v neposlední řadě se zaobírá zařazením České republiky do modelu dle teorie mediálních systémů Hallina a Manciniho. Na změnách mediálního práva je znát vliv společenského a technologického pokroku a s tím...
|
|
|
Komparace liberálního a demokraticko-korporativistického mediálního systému v současnosti
Davidová, Barbora ; Hanák, Peter (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje komparaci mediálních systémů Velké Británie, Irska, Německa a Švédska, a to po vzoru práce autorů Hallina a Manciniho Systémy médií v postmoderním světě: tři modely médií a politiky. Na příkladu těchto čtyř států se snaží zjistit, zda je i v současnosti možné vytyčit zřetelnou hranici mezi systémy médií v liberálních a demokraticko-korporativistických zemích, či zda dochází ke konvergenci mediálních systémů směrem k liberálnímu modelu, jak Hallin s Mancinim předvídali. Práce je dělena na teoretickou část, v níž je představen samotný pojem mediální systém a dále několik rozdílných typologií mediálních systémů s důrazem právě na typologii Hallina a Manciniho, a analytickou část, v níž jsou postupně porovnávány mediální systémy jednotlivých států podle čtyř parametrů: struktury mediálních trhů, míry politického paralelismu, profesionalizace a role státu - každému z těchto parametrů je věnována samostatná kapitola. Práce využívá data získaná z novějších výzkumů, publikací a článků a tato porovnává s daty z původní publikace Hallina a Manciniho. Snaží se přitom co nejvěrněji popsat současný stav mediálních systémů čtyř výše jmenovaných států, a to jak individuálně, tak ve svém souhrnu. V závěru poté práce shrnuje získané poznatky a na jejich základě odpovídá na otázku, zda je...
|
|
| |
|
|
Analýza vybraných rozhodnutí Ústavního soudu ČR v oblasti médií
Trkovská, Jana ; Hanák, Peter (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu vybraných rozhodnutí Ústavního soudu ČR, které se týkají oblasti médií. Je rozdělena do čtyř kapitol, první dvě jsou teoretické, druhé dvě pak praktické. V rámci teoretické části první kapitola vymezuje pojem mediální systém, představuje jednotlivé modely mediálních systémů a zařazuje Českou republiku do jednoho z nich. Dále v základních obrysech popisuje legislativní úpravu, jednak samotného fungování medií, též i legislativu týkající se svobody projevu a ochrany osobnosti. Druhá teoretická kapitola je zaměřena na Ústavní soud ČR, jeho postavení v soustavě soudů a způsoby, jakými může ovlivňovat fungování médií a práci novinářů, dále také se zabývá závazností judikatury v našem systému práva. V praktické části jsou analyzována vybraná rozhodnutí Ústavního soudu ČR. Práce v této části odkrývá vliv Ústavního soudu na české mediální prostředí a samotnou práci novinářů. Ústavní soud svými rozhodnutími vymezil jednak hranici výkonu práva na svobodu projevu a také určité pojmy spojené s médii. Jak ukazuje tato práce, Ústavní soud ovlivňuje práci novinářů, neboť díky jeho rozhodnutí vědí, jak a co formulovat aniž by se dostali do konfliktu se svobodou projevu.
|
|
|
Média a trestní řízení
Robotková, Pavlína ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Hanák, Peter (oponent)
Bakalářská práce ve své teoretické části pojednává o zákonných podkladech činnosti médií při informování o trestním řízení. Nejdříve se věnuje principům právního řádu, zakotveným v ústavních zákonech, zejména právu na informace, zákazu cenzury a svobodě projevu. Dále rozebírá pojem trestní řízení a jeho základní zásady. Jedná se především o zásadu veřejnosti hlavního líčení a presumpci neviny. Ústřední část práce rozebírá jednotlivá ustanovení trestního řádu, která regulují rozsah zveřejnitelných informací o trestním řízení, pachatelích a poškozených. Odděleně je popsána stejná problematika podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže. V praktické části práce jsou použity dvě výzkumné metody, a to kvantitativní a kvalitativní analýza obsahu článků, ze dvou zkoumaných periodik, jimiž jsou deníku Právo a deníku Blesk. První se pokouší o postihnutí problematiky na stránkách deníků pomocí matematických a statistických metod. Druhá detailněji zkoumá jednotlivé články a zaměřuje se na dodržování zákonných pravidel.
|
|
|
Svobodný přístup k informacím z pohledu novinářů
Koktová, Alena ; Hanák, Peter (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Cílem bakalářské práce s názvem Svobodný přístup k informacím z pohledu novinářů je zjistit, jak je v českých médiích využíván institutu svobodného přístupu k informacím. Práce je založena jednak na rozboru jednotlivých článků uveřejněných na českých zpravodajských portálech a v tisku a dále na rozhovorech s předními českými novináři, kteří poskytli pro účely této práce své praktické zkušenosti se získáváním informací z praxe. Díky tomu se podařilo zmapovat, v jakých případech a s jakým úspěchem novináři postupují dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ačkoliv tento zákon stanoví pouze minimum výjimek, kdy povinné subjekty informace neposkytnou, skutečná praxe tomuto stavu neodpovídá. Novináři se často potýkají s nejrůznějšími výmluvami, proč není možné dané informace poskytnout. Mezi nejčastější důvody odepření informací pak patří ochrana osobních údajů, obchodního tajemství a podmínění poskytnutí informací uhrazením nákladů mimořádně rozsáhlého vyhledávání. Tomu pak odpovídá struktura práce, kdy první dvě kapitoly obsahují úvod do problematiky práva na informace a svobodného přístupu k informacím a další tři kapitoly jsou věnovány zmíněným důvodům odmítnutí novinářských žádostí o informace. Každá kapitola obsahuje popis případu na základě novinových článků a posouzení věci s ohledem na...
|
|
|
Česká a rakouská mediální legislativa se zaměřením na rakouský Mediální zákon
Poláková, Pavla ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Hanák, Peter (oponent)
V důsledku současného, historicky bezprecedentního, rozvoje médií vyvstává pro státy Evropské unie (EU) několik zásadních otázek v oblasti jejich regulace, zejména; (i) dokáží zákonodárné orgány těchto států reagovat dostatečně pružně na technologický rozvoj a (ii) jak ovlivňuje mediální právo členských států legislativa EU? Tato práce zakládá odpovědi na zmiňované otázky na komentovaném porovnání pramenů mediálního práva v českém a rakouském ústavně-právním systému. Krom tohoto srovnání také text práce obsahuje vysvětlení základních pojmů z teorie práva a stručný exkurz do historického vývoje mediálního práva obou zemí. Pokud je autorům známo, je tato studie první prací zaměřenou na porovnání úpravy mediálního práva v ČR s úpravou v jiném členském státu EU a může sloužit jako podklad pro diskuzi o kvalitě české mediálně-právní legislativy.
|
host ::
RSS.