|
|
Institucionalizace českého stranického systému po roce 2002
Hanáček, Vladimír ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent) ; Perottino, Michel (oponent)
v českém jazyce: Dizertační práce pojednává o problematice stability a změny českého stranického systému prizmatem teorie institucionalizace, kterou zformuloval politolog Scott Mainwaring a jeho následovníci. V kontextu vývoje českého stranického systému mezi lety 2002 a 2017, kdy došlo k několikanásobným změnám systémového formátu i mechanismu, se snaží identifikovat stupeň systémové deinstitucionalizace a především odhalit její příčiny. Proměny formátu, spojené se zvýšením vněsystémové volatility a nástupem nových aktérů ve volbách 2010, 2013 i 2017, jsou důsledkem procesů, které byly identifikovány na individuální úrovni politických stran jakožto jednotek systému. Ke zkoumání stupně vnitrostranické institucionalizace jsou proto využity teorie institucionalizace politických stran Angela Panebianca a Vicky Randallové a Larse Svasanda. Prizmatem těchto teorií identifikujeme příčiny vnitřní deinstitucionalizace politických stran, daných malou početností jejich členských základen, přílišnou závislostí na státních a soukromých zdrojích financování strany, jakož i vnitřní nejednota a stranické secese. Klíčová slova: strana systém institucionalizace stabilita soutěž volby demokracie
|
|
|
Institucionalizace českého stranického systému po roce 2002
Hanáček, Vladimír ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent) ; Perottino, Michel (oponent)
v českém jazyce: Dizertační práce pojednává o problematice stability a změny českého stranického systému prizmatem teorie institucionalizace, kterou zformuloval politolog Scott Mainwaring a jeho následovníci. V kontextu vývoje českého stranického systému mezi lety 2002 a 2017, kdy došlo k několikanásobným změnám systémového formátu i mechanismu, se snaží identifikovat stupeň systémové deinstitucionalizace a především odhalit její příčiny. Proměny formátu, spojené se zvýšením vněsystémové volatility a nástupem nových aktérů ve volbách 2010, 2013 i 2017, jsou důsledkem procesů, které byly identifikovány na individuální úrovni politických stran jakožto jednotek systému. Ke zkoumání stupně vnitrostranické institucionalizace jsou proto využity teorie institucionalizace politických stran Angela Panebianca a Vicky Randallové a Larse Svasanda. Prizmatem těchto teorií identifikujeme příčiny vnitřní deinstitucionalizace politických stran, daných malou početností jejich členských základen, přílišnou závislostí na státních a soukromých zdrojích financování strany, jakož i vnitřní nejednota a stranické secese. Klíčová slova: strana systém institucionalizace stabilita soutěž volby demokracie
|
|
|
Jak sami sebe vnímají členové politických stran? Případ KDU-ČSL
Minářová, Zuzana ; Polášek, Martin (vedoucí práce) ; Hanáček, Vladimír (oponent)
Diplomová práce Jak sami sebe vnímají řadoví členové politických stran? Případ KDU - ČSL se zabývá jednak vztahem řadového člena k jeho politické straně a jednak jeho postavením v rámci strany. Předmětem výzkumu je samotný řadový člen KDU-ČSL, který je definován jako člen politické strany bez volené stranické či politické funkce. V teoretické části práce představíme kombinaci přístupů několika vybraných autorů zabývajících se politicko- stranickou problematikou a organizačními aspekty politických stran. Empirická část práce je věnována členstvu ve dvou volebních krajích - hlavní město Praha a Jihomoravský kraj. Práce je založena na primárním kvalitativním výzkumu provedeném autorkou práce (polostrukturované hloubkové rozhovory a obsahová analýza dokumentů strany).
|
|
|
Čtyřkoalice- anomálie či výraz systémové tendence? Případová studie českého stranického systému
Hanáček, Vladimír ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
v českém jazyce: Tato práce se zaměřuje na analýzu někdejšího politického projektu Čtyřkoalice, který vytvářely v letech 1998 - 2002 čtyři české opoziční strany (KDU-ČSL, US, ODA a DEU). Tato analýza je prováděna formou případové studie, která se soustředí na vývoj Čtyřkoalice v jejích třech vývojových fázích: od spolupráce suverénních stran, přes formalizovanou platformu stranické kooperace až po projekt Čtyřkoalice coby svébytného aktéra české politiky. Analýza ideového zázemí, programatiky a personálních otázek poukazuje na potenciální tenze, které uvnitř Čtyřkoalice vznikaly, dává je do příslušného historického kontextu a analyzuje jejich příčiny. Tyto tenze jsou společně s vnějšími faktory nahlíženy jako fundamentální příčina konečného neúspěchu projektu Čtyřkoalice a jeho rozpadu. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda v stranicko-systémové perspektivě je možno o Čtyřkoalici hovořit jako o potenciálním třetím pólu českého stranického systému, či zda jde o anomálii, která systémovou tendenci k bipolární konfiguraci nijak nenarušuje. S ohledem na přetrvávající relevanci pouze jedné pravolevé dimenze stranické soutěže a ukončení projektu tzv. opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS je možno konstatovat, že ustavení třetího pólu systému a jemu odpovídajících vzorců interakcí byla v rámci českého...
|
|
|
Mladí konzervativci
Jarinová, Michaela ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Hanáček, Vladimír (oponent)
Důvodem k vypracování práce je přiblížit mládežnické organizace politických stran. V této práci jsou to Mladí konzervativci, spolupracující s Občanskou demokratickou stranou. Dále pak její organizační rozvrstvení, náplň fungování této organizace, stanovy, neposledně spolupráce s příslušnou politickou stranou. Vztahy, jak formální, tak neformální jsou důležité z hlediska vlivu na mládežnickou organizaci. Členství v mládežnických organizacích se stává převážně základnou pro vstup mladých lidí do této strany a tím členy velice formuje pro budoucí názory a vztahy v politické straně. Práce se bude týkat definování mládežnických organizací, přehledu historických mezníků vývoje, fungování a aktivit Mladých konzervativců. Klíčová slova: mládežnické organizace politických stran, Mladí konzervativci, spolupráce s ODS.
|
|
|
Komparace českých pravicových stran: ODA a KDS na počátku 90. let
Hanáček, Vladimír ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Při úvaze o vývoji české politiky v pravé části lineární osy stranicko- politického kontinua jsme nutně konfrontováni s několika složitostmi. Zaprvé je nutné definovat, jak rozumíme vůbec pojmu "politická pravice". Tento pojem může být definován pozitivně, tj. jako politický proud, kladoucí důraz na tradici, obhajující dosavadní sociální diferenciaci a vládu elit, kladoucí důraz na vládu zákona, nezávislé soudy, tržní principy v ekonomické a princip rovnováhy sil v zahraničně- politické oblasti. Takovýto výklad by však byl nadmíru obecný1 a nezohlednil by podstatné vývojové distinkce, kterými pomyslný prostor z ideového i historického hlediska prošel za posledních 160 let. Tyto distinkce jsou pak dále podmíněny rovněž geograficky. Je tak možno k definici přistoupit i negativním způsobem a určit rozlišovací kritérium, na bázi kterého lze lépe vymezit rozdíl mezi politickou pravicí a politickou levicí.
|
host ::
RSS.