Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 50 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Přenos generalizované důvěry
Klusáček, Jan ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá mezigeneračním přenosem generalizované důvěry. Generalizovaná důvěra (jako optimistický postoj k interakci s neznámými lidmi) je známá jako důležitá součást sociálního kapitálu a předpoklad zdravého fungování občanského života. Vycházíme z kulturního pojetí důvěry jako morální normy s hlubokými historickými kořeny, přičemž důvěřovat se učíme v raném dětství od svých rodičů. Vznik práce je motivován absencí novějších výzkumů a výzkumů z post-socialistického (respektive českého) prostředí na téma přenosu důvěry z rodičů na děti, mezigenerační přenos existuje v teoriích kulturního pojetí důvěry jako do velké míry neověřený předpoklad, potvrzení socializace v rodině by pomohlo osvětlit stabilitu postoje v čase a prostorovou diferenciaci v důvěře. Na základě dat z první vlny Českého panelového šetření domácností z roku 2015 jsme zkoumali souvislost mezi mírou generalizované důvěry dítěte a mírou generalizované důvěry rodiče. V analýze dat se nám podařilo nalézt vztah mezi důvěrou dítěte a důvěrou rodiče. Nepodařilo se nám potvrdit hypotézu, že mezigenerační přenos důvěry z matky na dítě je silnější než mezigenerační přenos z otce na dítě. Důvěřivější jsou též děti vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných rodičů (oproti vyučeným) a děti z katolických rodin, naopak...
Postoje k partnerství a faktory spokojenosti
Hřebenářová, Veronika ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
S nárůstem rozvodovosti a nestabilních nesezdaných soužití v posledních desetiletích se začaly objevovat studie zaměřující se na zjišťování faktorů, které přispívají k rozchodu či rozvodu, jejichž cílem byla mnohdy identifikace postojů nebo chování, které je pro manželství destruktivní. Tato diplomová práce se na problematiku dívá z opačného úhlu, kdy je cílem odhalení postojů k partnerství, které mají spokojení partneři. Jelikož postoje k partnerství jsou často závislé na věku a pohlaví, jsou tyto demografické proměnné v analýzách rovněž zohledňovány. Práce má explorační charakter, a proto je v empirické části rozpracováno několik různých metod za účelem odhalení řečených souvislostí a také identifikace latentních faktorů mezi postoji. Z analýzy vyplynulo, že čím spokojenější respondenti ve svém vztahu byli, tím pro ně byly jednotlivé postoje důležitější. Nejdůležitější postoje jsou věrnost, opravdová láska a tolerance chyb druhého. Respondenti, pro které byly důležitější romantické a vnitřně partnerské faktory jako láska, věrnost a kvalitní sexuální vztah, byli spokojenější než ti, pro které byly důležité tradiční hodnoty (muž pracuje, žena se stará o domácnost) a také ti, kteří označovali jako důležité postoje zdůrazňující praktické hodnoty vztahu (obětovat se kvůli dětem, umět hospodařit s...
Rodina jako hodnota a jako zdroj hodnot
Hamplová, Dana
Kapitola popisuje vývoj české rodiny od 50. let 20. století a její roli při formování hodnot.
Bezdětnost a sítě sociální podpory ve stáří
Křenková, Lenka ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Hlavním cílem práce je zjistit, zda existují zásadní rozdíly mezi bezdětnými a rodiči s ohledem na sociální kontakt a obdrženou pomoc ve starším věku. Nejdříve je představena bezdětnost po teoretické stránce, dále je analyzován demografický vývoj bezdětnosti na území České republiky, společně s limitacemi v datové základně, se kterými se při zkoumání bezdětnosti setkáváme. Dále je bezdětnost zasazena do kontextu možné sociální izolace a nedostatku pomoci v domácnosti či v obdržení osobní péče ve stáří. Bylo prokázáno, že se stoupajícím věkem klesá frekvence sociálního kontaktu s přáteli, naopak s ohledem na rodinu se žádný takový vztah neprokázal. Na datech z výzkumu SHARE se starší bezdětné osoby ukázaly být sociálně více aktivní než rodiče, finanční a jiné dary dávají naopak více rodiče, a to zejména svým dětem, přičemž bezdětní investují do širšího rodinného i nerodinného kruhu. V obdržené osobní péči či praktické pomoci v domácnosti se neprokázal mezi rodiči a bezdětnými signifikantní rozdíl, ten se realizoval zejména v rozdílech ve věku, zdraví, pohlaví, vzdělání a rodinném stavu respondentů. Osobami, které nejčastěji poskytují osobní péči či praktickou pomoc v domácnosti seniorů (i přestože v ní nežijí), jsou pro rodiče jejich děti, u bezdětných jsou to sousedé, sourozenci a neteře či synovci. Osoby...
Detekce prvotních příznaků Alzheimerovy nemoci blízkou osobou nemocného
Krynská, Martina ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Disertační práce se věnuje konstrukci nového dotazníku aktivit denního života ze čtyř již existujících dotazníků, který by shrnoval jejich silné stránky a předkládal pouze ty dovednosti, které bývají demencí Alzheimerova typu postiženy nejdříve. Sledovaná problematika je představena v širších souvislostech, které zahrnují oblast společensko-vědní, medicínskou a nechybí ani rovina ryze praktická, týkající se dopadu Alzheimerovy nemoci na život nemocného i jeho okolí. Výsledkem empirického bádání je nový dotazník, zkonstruovaný na základě korelační analýzy položek tří běžně používaných orientačních kognitivních testů a čtyř orientačních dotazníků aktivit denního života, používaných v Poradně pro poruchy paměti Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Vzhledem k tomu, že do výzkumného souboru byli zařazeni pouze nemocní Alzheimerovou nemocí, lze nově konstruovaný dotazník aktivit denního života používat nejen jako orientační nástroj pro posuzování soběstačnosti blízkou osobou v čase. Jeho přínosem je i představení souhrnu konkrétních oblastí aktivit denního života, které Alzheimerova nemoc zasahuje nejdříve a tento srozumitelný výčet zpřístupňuje a nabízí k použití široké veřejnosti.
Flexbilní formy práce
Rakušanová, Františka ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním postojů zaměstnavatelů a zaměstnanců k flexibilním formám práce. Flexibilní formy práce jsou pro účely diplomové práce chápány jako nástroj k slaďování soukromého a pracovního života. Konkrétně je pozornost věnována částečnému úvazku, sdílenému pracovnímu místu, práci z domova a pružné pracovní době. Postoje za- městnavatelů a zaměstnanců jsou zkoumány na základě dotazníkového šetření a fokusních sku- pin realizovaných v rámci projektu METR na Fondu dalšího vzdělávání. Cílem je zjistit nejen reálné využívání flexibilních forem práce, ale i jejich potenciál k dalšímu rozvoji. Výsledky ukazují, že flexibilní formy práce jsou mezi zaměstnavateli velmi aktuálním tématem, stále však panují obavy z jejich realizace. Nejčastěji jsou ve firmách a organizacích využívány čás- tečné úvazky, u těch byl rovněž spatřen největší potenciál k jejich rozvoji. Klíčová slova: Flexibilní formy práce, částečný úvazek, práce z domova, pružná pracovní doba, sdílené pracovní místo, zaměstnanci, zaměstnavatelé, postoje
Finanční podpora rodin s dětmi v nové Evropě. Využití metody modelových rodin.
Mitchell, Eva ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Klímová Chaloupková, Jana (oponent) ; Šťastná, Anna (oponent)
Dizertační práce mapuje stav finanční podpory rodin s dětmi v České republice a dalších devatenácti evropských zemích v roce 2008. Pozornost je zaměřena především na "nové" evropské země, tj. na region střední a východní Evropy (CEE). Hlavním cílem dizertace je pomocí analýzy daňového a dávkového systému zjistit, jak si v oblasti finanční podpory rodin s dětmi stojí Česká republika v porovnání s ostatními evropskými zeměmi, a kterým z těchto zemí je v současné chvíli svým pojetím této podpory nejpodobnější. Práce je rozdělena do dvou hlavních celků. Teoretická část studie se zabývá typologiemi sociálního státu a rodinných politik. Analytická část se pomocí metody modelových rodin snaží nalézt odpovědí na následující otázky: Které formy rodinného soužití jsou nejvíce podporovány? Dotuje český sociální systém spíše tradiční rodiny nebo upřednostňuje zaměstnanost matek? Jak si v porovnání s jinými státy Evropy stojí čeští samoživitelé? Je česká rodinná politika zaměřena na stejné typy rodin jako rodinná politika Slovenska? Sledují tyto dvě země stále podobnou linii? A kam s ohledem na zaměření státní finanční podpory zapadají v rámci existujících typologií rodinných politik nové evropské státy? Klíčovým ukazatelem je hodnota rozdílu mezi čistým příjmem domácnosti bezdětného manželského páru a čistým příjmem...
Russian "second generation" in Europe : comparative analysis of integration patterns, national identity and transnational ties of the children of Russian migrants in Prague and Paris
Gavrilova, Vera ; Leontiyeva, Yana (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací druhé generace ruských migrantů ve dvou evropských metropolích: Praze a Paříži. Autorka se v rámci práce pokusila zanalyzovat etnickou identitu dětí ruských přistěhovalců, existenci mezinárodních vazeb s vlastí rodičů a integrační vzorce. Studie je založena na hloubkových rozhovorech s mladými ruskými migranty z druhé generace a jejich rodiči. Analytické části předchází přehled teoretických konceptů používaných v diplomové práci s důrazem na existující teorie integrace migrantů a zejména integrace druhé generace migrantů. Přestože výsledky této studie nemohou aspirovat na generalizaci ani v kontextu Evropy, ani celé České republiky a Francie, autorka se pokusila nastínit hlavní podobnosti a odlišnosti mezi populacemi ruských imigrantů druhé generace ve dvou evropských metropolích, stejně jako mezi první a druhou generacemi ruských migrantů a přinese informace o ruské "nové druhé generace", které mohou být použity pro další výzkumy či tvorbu politik.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 50 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 Hamplová, Dana,
2 Hamplová, Denisa
1 Hamplová, Drahomíra
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.