Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 38 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Antropologie albánských povstání po roce 1981
Tesař, Filip ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Haluzík, Radovan (oponent) ; Stojarová, Věra (oponent)
Práce rozebírá kvantitativně i kvalitativně na mikro-úrovni činnost povstaleckých skupin a organizací operujících mezi Albánci na Kosovu, v Makedonii a v jižním Srbsku v rozmezí 1981-2010, zejména formou terorismu a guerrillového válčení. Největší pozornost je věnována Osvobozenecké armádě Kosova (UÇK). Na základě toho práce předkládá empiricky měřitelný teoretický model společenské mobilizace do násilné kolektivní akce. Model, jehož základním cílem je vysvětlit tzv. problém černého pasažéra ve vysoce riskantní kolektivní akci, se skládá ze čtyř tezí: 1. Násilí napomáhá udržet vnitřní soudržnost podzemní skupiny, změnit postoje veřejnosti, přitáhnout nováčky a přesvědčit potenciální dárce o smysluplnosti finančního přispění. 2. Problém černých pasažérů v kolektivní akci je oslaben v okamžiku, kdy se hrozba ze strany státu a příležitosti vyrovnávají a účastníci získají subjektivní pocit bezpečí mezi množstvím dalších. 3. Otevřené povstání se územím nešíří plošně, ale v geografických shlucích kolem vybraných ohnisek. 4. V počáteční fázi otevřeného povstání převládá samoorganizovanost, většina nováčků se do něj zapojuje kvůli vyhlídkám na řešení své osobní životní situace. Samoorganizací vzniká síť vzájemně si důvěřujících, vysoce motivovaných lidí, kteří se do povstání zapojují mezi prvními a zejména...
Karneval a schizofrenie mostecké krajiny.
Ištvánek, Prokop ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Cílem mé práce je porozumět jevu Schizofrenie, kterým někteří z obyvatel mostecké krajiny nazývají svůj osobní rozkol, způsobený životem v tamějším specifickém sociálním světě. Vycházím zde z předpokladu obecné teorie praxe, že historie je něčím, co sami lidé vytváří pod silným tlakem systému, v kterém se pohybují. Práce je prvním pokusem o uspořádání mého pětiletého etnografického výzkumu v obci Strupčice, která měla být podle socialistických plánů vytěžena, ale díky právním změnám po roce 1989 zůstala zachována; ovšem zaříznutá mezi dva velkokapacitní lomy a povrchovou výsypku. První ze dvou hlavních kapitol je zaměřena na odhalování traumatické povahy mostecké krajiny. V druhé hlavní kapitole ukazuji kvality, které pocházejí díky agency tamějších obyvatel, vtělené do takzvaných společenských akcí, s kterými ve spolupráci se společenskovědními teoretiky a jejich koncepty zacházím např. jako se sociálními dramaty (Victor Turner), performancemi (Richard Schechner), či rituály jako časoprostory, kde opravdové emoce a konstruovaná relita může přecházet do každodenního života (Edward Schieffelin).
Aktivisté na cestách za zapatisty
Kuřík, Bohuslav ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Práce "Aktivisté na cestách za zapatisty" vsazuje dosavadní výsledky mého výzkumu mezi aktivisty v Chiapase a v Německu do současných teoretických rámců. Na jejich základě a v dialogu s daty z terénů rozpracovává adekvátní analytické koncepty, které umožňují studovat výjezdy aktivistů za zapatisty do jihomexického Chiapasu. Teoretické ukotvení nachází v teoriích globalizace a sociálních hnutí a snaží se navázat na koncepty tzv. neozapatistických sítí, které se rozvinuly po celém světě kolem mexických indiánských povstalců - tzv. zapatistů a do kterých dočasně vstupují i zkoumaní středotřídní aktivisté z Německa na svých cestách do státu Chiapas. Zaměřuje se na povahu těchto půlročních pobytů aktivistů s důrazem na proměnu imaginativního vědění světa aktivistů na prožívané vědění světa v prostředí exotiky, chudoby a zapatistické resistence.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 38 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.