Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 48 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Molekulární mechanizmy vzniku metabolického syndromu se zaměřením na nové hormony produkované tukovou, jaterní a svalovou tkání
Kloučková, Jana ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Šenolt, Ladislav (oponent) ; Bužga, Marek (oponent)
1 Abstrakt Obezita, inzulínová rezistence a další asociované komorbidity představují pro pacienty značné zdravotní riziko. Mírný chronický zánět tukové tkáně je považován za jednu z hlav- ních příčin jejich vzniku. V této práci jsme se zaměřili na dva rozdílné přístupy s předpoklá- daným potenciálem k pozitivnímu ovlivnění zánětu v tukové tkáni - léčebnou hypotermii a adipokin clusterin. V první části práce jsme ukázali, že perioda hluboké hypotermie spojená s anoxickou fází během kardiochirurgické operace významně zpozdila nástup operací vyvolané systémové zánětlivé reakce. Relativní genová exprese zkoumaných genů nebyla během hypotermní peri- ody změněna, na konci operace ale u pěti z deseti zkoumaných genů (IL-6, MCP-1, TNF-α, HIF1-α, GLUT1) došlo k jejímu významnému zvýšení a u dvou naopak k poklesu (IRS1, GPX1). Z toho usuzujeme, že hluboká hypotermie vedla k oddálení vzniku lokální hypoxie a zánětu v tukové tkáni. Tyto výsledky mohou alespoň částečně vysvětlit pozitivní vlivy hlubo- ké hypotermie na pooperační morbiditu a mortalitu u kardiochirurgických pacientů. V druhé části práce jsme pak zkoumali plazmatické koncentrace a mRNA exprese clusterinu v subkutánní tukové tkáni a jejich změny dané inzulínovou rezistencí a obezitou. Zabývali jsme se také vlivem vybraných intervencí vyvolávajících váhovou...
Význam endokrinní funkce tukové tkáně při vzniku syndromu inzulínové rezistence
Kaválková, Petra ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Karásek, David (oponent) ; Kuneš, Jaroslav (oponent)
(CZ) Tuková tkáň produkuje řadu adipokinů, pro- i protizánětlivých cytokinů a hormonů, které mohou ovlivňovat rozvoj inzulínové rezistence, diabetes mellitus 2. typu a dalších komorbidit tvořících metabolický syndrom. Schopnost tukové tkáně skladovat lipidy a tím chránit ostatní orgány a tkáně před ektopickým ukládáním lipidů a rozvojem inzulínové rezistence (IR) je plně závislá na adipogenním potenciálu preadipocytů. Počet a funkce těchto buněk může hrát klíčovou roli v rozvoji jak "zdravé" tukové tkáně, tak i při vzniku metabolických poruch typu diabetes mellitus 2. typu. Regulace množství tělesného tuku ovlivněním konverze preadipocytů ve zralé adipocyty může hrát významnou roli v léčbě obezity i jejích komorbidit. Jednou z příčin vzniku inzulínové rezistence může být inhibice diferenciace preadipocytů ve zralé adipocyty a následné ektopické ukládání lipidů způsobené sekrecí Preadipocytárního faktoru - 1 (Pref-1). Pref-1 je nedávno objevený protein exprimovaný preadipocyty nikoli však zralými adipocyty. Je členem rodiny proteinů podobných epidermálním růstovým faktorům, které regulují diferenciaci adipocytů a osteoblastů. Inhibice preadipocytární diferenciace může hrát významnou roli v regulaci velikosti adipocytů, jejich funkce, expandability a citlivosti k pozdějším metabolickým komplikacím....
The role of incretin hormones in the development of type 2 diabetes mellitus
Marchal, Anna ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Brabcová, Iveta (oponent)
Inkretiny jsou gastrointestinální hormony vylučované buňkami lokalizovanými v tenkém střevě v závislosti na průchodu potravy střevem. Cílem této práce je popsat jejich vliv na regulaci metabolizmu glukózy. Receptory pro inkretiny se vyskytují v řadě tkání a orgánů včetně pankreatu, jater a centrálního nervového systému, což naznačuje jejich komplexní působení mimo jiné na regulaci glukózové homeostázy a příjmu potravy různými mechanismy zahrnujícími jak působení periferní, tak i centrální. Vzhledem ke schopnosti regulovat koncentrace insulinu a glukózy v krevní plazmě mají inkretiny potenciál v léčbě diabetu mellitu 2. typu. V práci jsou diskutovány a porovnány různé možnosti využití inkretinů v léčbě diabetu. Analoga GLP-1, jednoho z inkretinových hormonů, snižují tělesnou hmotnost, což naznačuje možnost jejich využití i v léčbě obezity, a to i bez přítomnosti diabetu. Popsána je také možná úloha inkretinů v patofyziologii obesity a studie provedené za účelem zhodnocení jejich léčebného potenciálu u nemocných s tímto onemocněním. V práci je dále popsána možná úloha inkretinů při zprostředkování metabolických efektů bariatrické chirurgie. Klíčová slova: Inkretinové hormony, GIP, GLP-1, diabetes mellitus 2. typu, obezita.
Úloha endokrinní funkce tukové tkáně v patogenezi chronického zánětu u obezity a diabetes mellitus 2. typu
Kratochvílová, Helena ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Taxová Braunerová, Radka (oponent)
Tuková tkáň je aktivní endokrinní orgán zkoumaný v řadě procesů spojených s metabolickými poruchami. Tato práce se zabývá vlivem endoskopicky implantovaného zařízení snižujícího hmotnost - duodeno-jejunáního rukávu na subklinický zánět tukové tkáně u obézních pacientů s diabetes mellitus 2. typu. U pacientů indikovaných k implantaci duodeno- jejunáního rukávu byly stanoveny antropometrické, biochemické a hormonální znaky a mRNA exprese prozánětlivých (TNF-α, leptin, CCL-2, CX3CL1, CD40, CD80, CD86, CD206, CD163 a IL-6), i protizánětlivých genů (Adiponektin, IL-10) v subkutánní tukové tkáni před, jeden a deset měsíců po jeho zavedení. Implantace duodeno-jejunáního rukávu u pacientů vedla k významnému poklesu tělesné hmotnosti, obvodu pasu, zlepšení metabolické a glykemické kompenzace. C-reaktivní protein jako vysoce citlivý indikátor zánětlivých procesů v těle byl snížen po deseti měsících po implantaci. V případě mRNA exprese CD86 (marker aktivovaných B lymfocytů a makrofágů) došlo k přechodnému zvýšení v tukové tkáni jeden měsíc po operaci a následnému výraznému poklesu po deseti měsících. mRNA exprese ostatních testovaných genů se v tukové tkáni neměnila. 10 měsíců po implantaci duodeno- jejunálního rukávu došlo k významnému poklesu M1 (CD40+CD14+HLA-DR+ buněk) i M2 (CD206+CD14+HLA-DR+ buněk)...
Diabetes mellitus a porucha barierové funkce střeva
Hoffmanová, Iva ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Keil, Radan (oponent)
SOUHRN Úvod: Porucha bariérové funkce tenkého střeva je zapojena v patogenezi imunitně mediovaných chorob (jakými jsou diabetes mellitus 1. typu či celiakie) a metabolických onemocnění (jakým je diabetes mellitus 2. typu). Cíle práce: Prvním cílem práce bylo ověřit přítomnost poruchy epitelové bariéry tenkého střeva u obou typů diabetes mellitus a popsat eventuální rozdíly oproti celiakii, která je typickým onemocněním provázeným poruchou integrity intestinální bariéry. Druhým cílem bylo posoudit korelaci mezi poruchou intestinání bariéry a dobou trvání či kompenzací diabetes mellitus u pacientů s oběma typy diabetes a body mass indexem u pacientů s diabetes mellitus 2. typu. Třetím cílem bylo u pacientů s celiakií posoudit vliv bezlepkové diety na zlepšení integrity slizniční vrstvy tenkého střeva. Metodika: Do studie bylo zahrnuto 166 jedinců včetně zdravé kontrolní skupiny a pěti pacientských skupin s následujícími onemocněními: diabetes mellitus 1. typu s vyhaslou inzulinitídou (T1D), diabetes mellitus 1. typu s probíhající inzulinitídou (T1D/INS), diabetes mellitus 2. typu (T2D), recentně diagnostikovaná, tj. neléčená celiakie (CLD) a celiakie léčená bezlepkovou dietou (CLD-GFD). V séru uvedených jedinců jsme testovali marker apoptózy epitelových buněk - cytokeratin 18 caspase-cleaved fragment...
Faktory ovlivňující metabolismus glukózy a zánětlivou reakci u kriticky nemocných pacientů
Kotulák, Tomáš ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Maruna, Pavel (oponent) ; Šenolt, Ladislav (oponent)
SOUHRN Hyperglykémie kritických stavů byla považována za adaptivní metabolickou reakci organizmu na stresovou situaci, která souvisí s kritickým stavem jak u pacientů s diagnózou diabetu, tak u pacientů bez této diagnózy. Hyperglykémie je vyvolána především periferní inzulínovou rezistencí navozenou faktory působícími kontraregulačně vůči inzulínu na úrovni postreceptorové inzulínové signální kaskády. Samotná hyperglykémie pak může potencovat zvýšení hladin pro-zánětlivých cytokinů, jako je tumor necrosis factor alpha (TNF-α), interleukin-6 (Il-6), interleukin-8 (Il-8) a další. Kromě místa uložení energie je bílá tuková tkáň také velmi aktivním endokrinním orgánem, reguluje řadu metabolických procesů a také významně ovlivňuje regulaci zánětu. V kritických stavech mění tuková tkáň svou morfologii, adipocyty se zmenšují a dochází k hojné infiltraci makrofágy. Paradoxně mají kriticky nemocní pacienti s nadváhou a obezitou nižší mortalitu než pacienti s podváhou, normální váhou a morbidní obezitou. V našich studiích jsme zvolili jako vhodný model stresového stavu pacienty podstupující elektivní kardiochirurgický výkon s použitím mimotělního oběhu a s peroperačně dobře přístupnými zkoumanými tkáněmi k odběru vzorků. Sledovali jsme expresi mRNA u_ dvou nedávno objevených faktorů s významnou úlohou v regulaci...
Funkčně genomická a farmakogenomická analýza aspektů metabolického syndromu
Krupková, Michaela ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Polák, Jan (oponent)
Metabolický syndrom je prevalentní onemocnění, charakterizované současnou manifestací inzulínové rezistence, obezity, dyslipidémie, hypertenze a metabolických poruch. Jeho výsledný fenotyp závisí jak na genetických faktorech, tak na faktorech vnějšího prostředí a jejich vzájemných interakcích. Z toho vyplývá komplikovanost detailní analýzy genetické komponenty tohoto syndromu v obecné lidské populaci. Geneticky definované savčí modely jsou významným nástrojem pro analýzu genetické architektury lidských komplexních onemocnění, mezi která se řadí i metabolický syndrom. Cílem této dizertační práce je využití nástrojů funkční a komparativní genomiky k odhalení patogeneze aspektů metabolického syndromu a jeho genetických determinant. Rovněž jsme se zabývali farmakogenetickými interakcemi těchto genetických determinant s látkami ovlivňujícími jednotlivé složky metabolického syndromu. S použitím několika kongenních kmenů laboratorního potkana jsme řešili čtyři různé projekty, zabývající se: farmakogenetickou interakcí kyseliny all-trans retinové a ondansetronu s diferenciálním segmentem chromozomu 8 u potkana, farmakogenetickou interakcí diferenciálního segmentu chromozomu 4 a dexametazonu a stanovením role genu Plzf při vývoji hypertenze, hypertrofie levé komory srdeční (LVH) a intersticiální fibrózy....
Antiproliferative effects of heme catabolic pathway's products
Koníčková, Renata ; Vítek, Libor (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Farghali, Hassan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá metabolismem hemu s hlavním zaměřením na žlučové pigmenty. Data z posledních let ukazují, že bilirubin není jen pouhým odpadním produktem katabolické dráhy hemu, ale že vykazuje řadu významných biologických vlastností, včetně účinků antiproliferačních. Metabolismus bilirubinu však není doposud zcela poznán, což brání posoudit i jeho potenciální působení protinádorové. Cílem předkládané disertační práce bylo tedy osvětlit některé metabolické aspekty katabolické dráhy hemu, se zřetelem na antiproliferační vlastnosti jejích produktů. Vzhledem k faktu, že bilirubin významně ovlivňuje kancerogenezi tlustého střeva, zabývali jsme se nejprve dosud ne příliš známými aspekty metabolismu bilirubinu střevními bakteriemi. Dále jsme studovali neurotoxické účinky bilirubinu na zvířecím modelu hyperbilirubinemických Gunnových potkanů - distribuci v mozku a odbourávání za patologických podmínek, jako jsou např. novorozenecká žloutenka či Criglerův-Najjarův syndrom. Zabývali jsme se možným zlepšením dosavadní léčby závažných nekonjugovaných hyperbilirubinemií a to zvýšením účinků fototerapie podáváním sérového albuminu. Hlavním důvodem těchto studií byla skutečnost, že mechanismy neurotoxických účinků bilirubinu jsou povětšinou shodné s mechanismy, kterými se bilirubin uplatňuje v...
Role tukové tkáně v patofyziologii obezity a mentální anorexie
Kratochvílová, Helena ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Pavlišová, Jana (oponent)
Pohled vědců na tukovou tkáň a její význam doznal v posledních desetiletích výrazné proměny. Ukázalo se, že tuková tkáň není pouze neaktivní úložiště tuku a energie, ale že se aktivně podílí na regulaci celotělové homeostázy jako endokrinní orgán produkující řadu hormonů a jiných biologicky aktivních látek působících endokrinně, parakrinně i autokrinně a ovlivňujících další orgány v těle. Správná regulace procesů v tukové tkáni hraje významnou roli v udržení celistvosti organizmu a její odchylky mají za následek vznik nejrůznějších onemocnění. Tato práce se zaměřuje především na význam tukové tkáně v patogenezi obezity a mentální anorexie. Výskyt obezity v posledních letech rapidně stoupá, což jí spolu s přidruženými komplikacemi řadí mezi celosvětově nejvýznamnější zdravotní problémy. Obezita je spojena s poruchou endokrinní funkce tukové tkáně charakterizovanou změněnou produkcí hormonů a adipokinů a vedoucí k rozvoji četných onemocnění jako např. diabetes mellitus 2. typu nebo kardiovaskulární nemoci. Opačný extrém, u kterého však tuková tkáň, respektive její absence, hraje také důležitou roli, představuje mentální anorexie (MA) definovaná jako porucha příjmu potravy s extrémní restrikcí kalorického příjmu, který je značně převýšen energetickým výdejem. Bohužel i množství nemocných s MA se v...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 48 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Haluzík, Michal
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.