|
|
Modernity and the Changing American South: Alienation in a Selection of Fiction by Flannery O'Connor and Eudora Welty
Halášková, Lucie ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato práce zkoumá téma odcizení ve vybrané beletrii Eudory Welty a Flannery O'Connor s ohledem na geografické a ideologické pozice, z nichž autorky vycházejí. Práce zkoumá jejich texty v kontextu amerického Jihu a způsobu, kterým autorky zobrazují a kriticky nahlíží na tuto oblast. Izolovaná povaha Jihu je nejprve zkoumaná v souvislosti s etnickým a rasovým vyčleňováním. Praktiky společenského vyčleňování v jižanských komunitách autorky satirizují a převrací; xenofobní a rasistické tendence svých provinčních postav kontrastují se společenským pokrokem. Propastný rozdíl mezi jižanskou ideologií a její soudobou realitou může být částečně odůvodněný vzestupem spotřebitelské kultury, která je zkoumána ve vztahu s mezirasovými vztahy, sociální mobilitou a náboženstvím. Následující kapitola "Spotřebitelská kultura a amerikanizace Jihu" zkoumá sjednocování náboženských a konzumních ideologií a proklamované dodržování ideálů protestantismu se současným vzestupem spotřebitelského chování jako náhradou duchovnosti. Dopad rituálního dodržování kapitalistických principů je zkoumán na fenoménech podpory individualistické kultury, narcisismu a odcizení, s přihlédnutím k dílu Baudrillarda The Consumer Society. Závěrečná kapitola se zabývá užíváním negace, ničení a násilí v dílech Welty a O'Connor jako nástrojů...
|
|
|
Modernity and the Changing American South: Alienation in a Selection of Fiction by Flannery O'Connor and Eudora Welty
Halášková, Lucie ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato práce zkoumá téma odcizení ve vybrané beletrii Eudory Welty a Flannery O'Connor s ohledem na geografické a ideologické pozice, z nichž autorky vycházejí. Práce zkoumá jejich texty v kontextu amerického Jihu a způsobu, kterým autorky zobrazují a kriticky nahlíží na tuto oblast. Izolovaná povaha Jihu je nejprve zkoumaná v souvislosti s etnickým a rasovým vyčleňováním. Praktiky společenského vyčleňování v jižanských komunitách autorky satirizují a převrací; xenofobní a rasistické tendence svých provinčních postav kontrastují se společenským pokrokem. Propastný rozdíl mezi jižanskou ideologií a její soudobou realitou může být částečně odůvodněný vzestupem spotřebitelské kultury, která je zkoumána ve vztahu s mezirasovými vztahy, sociální mobilitou a náboženstvím. Následující kapitola "Spotřebitelská kultura a amerikanizace Jihu" zkoumá sjednocování náboženských a konzumních ideologií a proklamované dodržování ideálů protestantismu se současným vzestupem spotřebitelského chování jako náhradou duchovnosti. Dopad rituálního dodržování kapitalistických principů je zkoumán na fenoménech podpory individualistické kultury, narcisismu a odcizení, s přihlédnutím k dílu Baudrillarda The Consumer Society. Závěrečná kapitola se zabývá užíváním negace, ničení a násilí v dílech Welty a O'Connor jako nástrojů...
|
|
|
Fragmentation and Disjointedness in Samuel Beckett's Plays
Halášková, Lucie ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Armand, Louis (oponent)
Tato práce zkoumá různé úrovně fragmentace a nespojitosti v dramatických dílech Samuela Becketta Endgame, Krapp's Last Tape, Happy Days a Play. Nejdříve označí určité koncepty jako fragmentované; v souvislosti s fragmentací a nespojitostí zkoumá koncepty jazyka, času, identity a reality. Motivací této části výzkumu bylo odhalení subjektivity a mnohotvárnosti daných konceptů a zjišťování, jakým způsobem jsou zastoupeny ve zkoumaných dramatech. Práce dále zkoumá Beckettovo užití fragmentace a rozštěpenosti ve vzájemné souvislosti s neúplností. Všímá si přitom důležitosti toho, co je v dílech přítomno, ale i toho, co absentuje. Ve druhé kapitole práce zkoumá vztah formy a funkce jazyka a zabývá se jednotlivými faktory ovlivňujícími jedincovo vnímání jazyka. Jazyk je nahlížen z pohledu subjektivního, kontextuálního a sociálního. Postavy zkoumaných děl dokazují, že jazyk je komplexní vyjadřovací formou, která nezřídka vede ke komunikačním neshodám. Třetí kapitola zkoumá fragmentaci a subjektivitu času, identity a reality. Čas je nahlížen ve vztahu k postavám děl: zkoumá se, jak postavy vnímají minulost a přítomnost a odhaluje se subjektivita času. Čas je dále nahlížen jako spouštěč fragmentace identity, která se tak v čase proměňuje. Fragmentace identity je potom zkoumána ve vztahu k rozporům těla a...
|
host ::
RSS.