|
|
Vliv pastevního systému a hnojení na produkci píce
Panský, Jan ; Hakl, Josef (vedoucí práce)
Pastviny spolu s loukami jsou často opomíjenými součástmi hospodářství, neboť na první pohled neprodukují takové výnosy jako orná půda. Je tedy obecným zvykem nevěnovat těmto trvalým porostům větší péči, než je nutné. Cílem výzkumu zpracovaného v této práci je porovnat několik způsobů péče o pastevní porosty (zatížení zvířaty, hnojení) přímo v provozních podmínkách a zjistit, zda je ekonomicky výhodné investovat do jejich výměr.
|
|
|
Vliv dlouhodobého hnojení na chemické vlastnosti půdy, rostlinné druhové složení a arbusculární mykorhízní huby travních ekosystémů.
Zemková, Lenka ; Pavlů, Vilém (vedoucí práce) ; Hakl, Josef (oponent)
Již několik století je hnojení a vápnění travních ekosystémů důležitým a používaným opatřením, které slouží ke zlepšení produkce sena. Po dlouhou dobu zajišťovalo nejen stálé nebo vyšší výnosy, ale také negativně ovlivňovalo travní ekosystémy. Mimo jiné způsobilo závažné změny v druhové skladbě rostlin, které ve většině případů vedly ke snížení druhové rozmanitosti, jelikož původní druhy rostlin jsou méně konkurence schopné ve srovnání s druhy z produktivnějších pastvin. Dále dlouhodobé hnojení významně změnilo chemické vlastnosti půdy i biomasy a společenstva půdních mikroorganismů, včetně arbuskulárních mykorhizních hub.
Cílem této disertační práce bylo analyzovat vliv dlouhodobé aplikace dusíku, fosforu, draslíku a vápníku na rostlinné a mykorhizní společenstva a chemické vlastnosti půdy v travních ekosystémech. Výsledky této práce naznačují, že zemědělské postupy, které mají za úkol maximalizovat produkci nadzemní biomasy, mohou v dlouhodobém časovém horizontu významně zvýšit výnosy, snížit druhovou rozmanitost rostlin, podpořit trávy, potlačit byliny, leguminózy a arbuskulární mykorhizní houby v půdě, ačkoliv reakce na fosfor se lišily u jednotlivých druhů arbuskulárních hub. Dlouhodobé hnojení dále významně změnilo chemické vlastnosti půdy a podstatně zredukovalo ukládání uhlíku do podzemních částí.
|
|
|
Vliv dlouhodobého hnojení na kvalitu píce vojtěšky
Čítková, Lenka ; Hakl, Josef (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Kvalita píce vojtěšky seté (Medicago sativa L.) je zásadní ve vztahu k výživě zvířat. Jednou z možností, jak ji ovlivnit, je zvýšení dostupných živin v půdě hnojením. Cílem této práce bylo zhodnotit vliv dlouhodobého hnojení na kvalitu a strukturu porostu vojtěšky seté.
Dlouhodobý experiment s hnojením byl založen v roce 1955 ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze - Ruzyni. Pokus s porostem vojtěšky byl založen na jaře roku 2013 jako podsev do ječmene jarního. Bylo hodnoceno 6 rozdílných variant hnojení: varianta nehnojená organicky ani minerálně (kontrolní varianta); varianty hnojené minerálně s nízkými a vysokými dávkami N - P - K; varianta hnojená pouze hnojem a varianty hnojené kombinací hnoje a nízkých a vysokých dávek N - P - K. Vzorky píce byly odebírány z první seče v roce 2015, ve 4 opakováních a byl stanoven počet rostlin/m2 (R/m2), počet lodyh/m2 (L/m2) a maximální délka lodyhy (MSL). U deseti nejdelších lodyh byl stanoven hmotnostní podíl listů v píci (LWR). Ve vzorcích byl stanoven obsah dusíkatých látek (NL), neutrálně detergentní vlákniny (NDF) a stravitelnosti neutrálně detergentní vlákniny (NDFD).
Minerální hnojení významně ovlivnilo strukturu porostu, přičemž rostoucí dávky minerálních hnojiv snižovaly počet rostlin/m2. Počet lodyh/m2 nebyl prokazatelně ovlivněn ani jedním typem hnojení. Maximální délka lodyh se zvyšovala s minerálním hnojením. Ačkoli výnos na sledovaných plochách nebyl ovlivněn hnojením, se zvyšující se dávkou minerálních hnojiv vykazuje rostoucí trend, neboť pozitivně koreluje s délkou lodyh. Hmotnostní podíl listů byl minerálním hnojením snižován. Organické hnojení vedlo ke zvýšení obsahu NL v listech, zatímco hnojení minerálním dusíkem vykazovalo tendenci snižovat obsah NL v píci. S organickým hnojením se zvyšuje obsah NDF i NDFD píce. Vysoké dávky minerálního hnojiva mají negativní vliv na NDFD v lodyhách vojtěšky, kdežto v listech hnojení N - P - K vykazuje pozitivní vliv na NDFD. Kombinace organického a minerálního hnojení, kulminující s vyšší dávkou N - P - K vykazuje pozitivní vliv na NDFD.
Vliv dlouhodobého hnojení na kvalitu píce se může projevovat různě v listech a lodyhách jetelovin. Proto je vhodné sledovat kvalitu těchto částí odděleně. Minerální hnojení výrazně ovlivňuje strukturu porostu a zvyšuje výnos, což má na kvalitu spíše negativní vliv. Organické hnojení výrazně nezvyšuje výnos, ale zlepšuje kvalitu píce, zejména stravitelnost.
|
|
|
Diet quality of large herbivores across continents
Karafiátová, Anežka ; Hejcmanová, Pavla (vedoucí práce) ; Hakl, Josef (oponent)
The objective of this diploma thesis was to compare diet quality of large herbivores across European and African continents. The particular aims were: 1) to determine concentrations of macronutrients (N, P, K, Ca, Mg) and fibre fractions (NDF, ADF, ADL) in faeces of selected 17 species of large herbivores, 2) to compare concentrations of these macronutrients and fibre fractions in faeces within the ruminants adopting different foraging strategies and non-ruminants separately in European and African localities, 3) to test the functional link between concentrations of nitrogen and phosphorus in animal faeces and in soil on pasture. In total, 281 faecal samples were collected from 17 animal species, i.e.: Loxodonta africana, Equus asinus, E. caballus, E. zebra quagga; Bos taurus, Syncerus caffer, Alcelaphus buselaphus, Damaliscus pygargus pygargus, Hippotragus equinus, Kobus ellipsiprymnus, Antidorcas marsupialis, Ovis aries, Bison bonasus, Alces alces, Taurotragus oryx, Taurotragus derbianus, Capra aegagrus hircus from 10 countries (Senegal, Chad, Zambia, Republic of South Africa, Czech Republic, Bulgaria, Hungary, Iceland, Netherlands, Norway) together with soil representative samples from each locality. The samples were analysed for concentrations of N, P, K, Ca, Mg, NDF, ADF, ADL and concentrations of FN and FP were used for determination of diet quality. Herbivores from Africa had lower concentrations of FN and FP and higher ratios of N:P and Ca:P in comparison to herbivores from Europe. The highest lignin concentrations had concentrate selectors (moose, Derby and giant eland), thus reflecting the high concentration of lignin in browse. Within the non-ruminants, equids from Europe were superior in diet quality to African species, with highest fibre concentrations in elephants and lowest concentration of K together with highest concentrations of Mg in faeces of zebra. Finally, the relationship between plants available N, P in soil and FN, FP in investigated herbivorous animals was not proved, proposing more investigation concern to soil-plant-herbivores relationships.
|
|
|
Vliv zpracování půdy na utváření kořenového systému vojtěšky v roce výsevu
Diviš, Michal ; Hakl, Josef (vedoucí práce) ; Kamila, Kamila (oponent)
Cílem práce bylo porovnat rozvoj kořenového systému vojtěšky seté v závislosti na výsevku a zpracování půdy. Porost vojtěšky byl založen ve třech variantách podzimního zpracování půdy: mělké kypření, hluboké kypření a orba při dvou různých výsevcích: 4 a 7 MKS. Po podzimní seči byly odebrány vzorky kořenů do hloubky 25 cm. Nižší výsevek zvyšoval intenzitu větvení kořenů a též počet větví. Celková hmotnost kořenů na hektar však byla vyšší u varianty s vyšším výsevkem. Oraná varianta vykazovala nejvyšší intenzitu větvení kořenů a největší hloubku prvního větvení. Hluboce kypřená varianta vykazovala největší průměr větví. Nejvyšší počet rostlin na metr čtvereční vykazovala varianta hluboce kypřená, avšak nejvyšší procento přežití bylo zaznamenáno u varianty mělce kypřené. Zpracování půdy významně ovlivnilo zaplevelení a složení plevelného spektra, a to z 33,6 %. Na orané variantě dominovaly penízek rolní s rdesnem blešníkem, na variantě hluboce kypřené laskavec ohnutý a ježatka kuří noha. Na mělce kypřené variantě dominovaly plevele svízel přítula a truskavec ptačí. Výsledky pokusu prokázaly, že minimalizační technologie jsou srovnatelné s technologií orebnou z pohledu hustoty porostu a vlivu na kořenový systém. Nižní výsevky jsou možné, ale vzhledem k nižší polní vzcházivosti vojtěšky a vyššímu zaplevelení řidších porostů jsou vyšší výsevky lepší.
|
|
|
Vliv volby hybridu na kvalitu píce kukuřice
Pařízková, Josefína ; Hakl, Josef (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Cílem práce je posoudit vliv volby hybridu na stravitelnost neutrodetergentní vlákniny v píci kukuřice ve vztahu k dalším kvalitativním parametrům. Doporučení vhodných hybridů na základě testování může být pro pěstitele ekonomicky výhodné.
Na počátku pokusu byla stanovena hypotéza: Volba hybridu kukuřice pro dané stanoviště významně ovlivní dosaženou stravitelnost neutrodetergentní vlákniny při sklizni na siláž.
Do experimentu bylo zařazeno devět různých kukuřičných hybridů ve třech opakováních (Dynamite, NK Octet, Rubben, DKC 3507, DKC 3795, DKC 4014, Susann, LG 30.311 a LG 32.64) pro pěstování na experimentálním pozemku v lokalitě Praha Uhříněves. Hodnocenými znaky byl mimo jiné i výnos a podíl palic. Pro vyhodnocení vzorků chemickou analýzou byla odebrána řezanka celé rostliny z prostředních řádků pokusné parcely. Hodnoceny byly následující parametry: obsah dusíkatých látek, obsah neutrodetergentní vlákniny, obsah stravitelné neutrodetergentní vlákniny, stravitelné organické hmoty, obsah škrobu a obsah sušiny. Mezi hybridy byly zaznamenány průkazné rozdíly v parametrech: výnos, podíl palic, obsah dusíkatých látek, obsah neutrodetergentní vlákniny, obsah stravitelné neutrodetergentní vlákniny, stravitelné organické hmoty a obsah škrobu. Statisticky neprůkazný rozdíl mezi hybridy byl u procentuálního obsahu sušiny.
Výběr vhodného kukuřičného hybridu je tedy jednou z nejdůležitějších pěstitelských opatření. Správná volba je klíčová pro zlepšení kvality píce pro optimální produkci hospodářských zvířat. Kukuřice je jedním ze základních pilířů výroby masa a mléka. Při výběru vhodného kukuřičného hybridu je nutné brát v úvahu mnoho faktorů. Každý hybrid má určité charakteristické vlastnosti a ty je třeba respektovat, ale i využívat. Pro ekonomiku produkce má velký význam nejen cena osiva, ale hlavně potenciální výnos a využitelnost živin.
|
|
|
Vliv dlouhodobého hnojení na zastoupení frakcí dusíkatých látek v píci vojtěšky
Matunová, Jana ; Hakl, Josef (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Zastoupení frakcí dusíkatých látek v píci jetelovin výrazně ovlivňuje využití dusíku přežvýkavci. Vliv hnojení na frakce dusíkatých látek nebyl zatím realizován. Cílem práce bylo posoudit dopad dlouhodobého hnojení na strukturu porostu a zastoupení frakcí dusíkatých látek v píci vojtěšky seté. Pokusná měření byla prováděna ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze Ruzyni. Porost vojtěšky seté byl v rámci dlouhodobého pokusu s hnojením založen na jaře roku 2013. Pokus s vysetou odrůdou Moravou byl uspořádán ve schématu split-plot. Vzorky byly odebírány pouze z první seče roku 2015, vždy z jednoho řádku o délce 50 cm v každém bloku.
V experimentu byly hodnoceny 4 kontrastní varianty hnojení (kontrolní nehnojený porost, organicky hnojený porost, minerálně hnojený porost a porost hnojený kombinovaným způsobem. Každá varianta byla třikrát opakována.
Z diplomové práce vyplynulo, že dlouhodobé hnojení ovlivňuje parametry struktury porostu vojtěšky seté. U hnojených variant jsme zaznamenali větší podíl L/m2 a zároveň tyto lodyhy byly vyšší. Dále jsme zaznamenali vyšší výnosy, které byly v korelaci s klesajícím podílem zastoupení listů v porostu.
Analýzou bylo zjištěno, že obsah NL a jednotlivých frakcí nebyl konstantní, nýbrž se měnil v závislosti na různých variantách hnojení. Nehnojený porost obsahoval průměrně v sušině 221 g/kg dusíkatých látek. U porostu hnojeného organicky byl obsah dusíkatých látek nejvyšší, a to 248 g/kg. U dusíkaté frakce A, jsme zaznamenali u kontrolní varianty průměrně 328 g/kg. Nejvíce byla frakce A zastoupena u varianty minerálně hnojené, 418 g/kg. Naopak u varianty hnojené organicky i minerálně byla hodnota frakce A nejnižší, 307 g/kg. U dusíkaté frakce B1 byla zjištěna nejvyšší koncentrace u minerálně hnojeného porostu, 75 g/kg.
U dusíkaté frakce B2, byla zjištěna nejvyšší koncentrace u porostu hnojeného kombinací minerálního a organického hnojení, 531 g/kg. U dusíkaté frakce B3 byla zjištěna nejvyšší koncentrace u porostu hnojeného minerálně (NPK). Tato hodnota činila 24 g/kg. U dusíkaté frakce C byla zjištěna nejvyšší koncentrace u nehnojeného porostu a současně u porostu hnojeného minerálně, 80 g/kg. Naopak u porostu hnojeného organicky byla naměřena nejnižší hodnota, 67 g/kg. Z výsledků můžeme vyvodit, že nejlepší profil frakcí dusíkatých látek byl zjištěn u varianty hnojené kombinovaným způsobem.
|
host ::
RSS.