Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Extra ecclesiam: Nekatolíci a nekřesťané v Itálii v 16. století
Banďouch, Pavel ; Hajdinová, Eva (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou existence a působení nekatolíků a nekřesťanů v Itálii v 16. století. Za použití komparativního přístupu sleduje pronikání myšlenek reformace a jejich recepci ze strany tamního obyvatelstva. Zabývá se rovněž sociální strukturou příznivců nekatolických vyznání. V případě nekřesťanů se věnuje především proměně přístupu k nim v rámci sledovaného období. Ke komparaci byla zvolena většina významných italských států daného období - Toskánsko, Janovská republika, Neapolské a Sicilské království, Milánské vévodství, Savojské vévodství, Benátská republika a Papežský stát. Na základě zvoleného komparativního přístupu a adekvátních historických pramenů a odborné literatury tato diplomová práce nabízí jak analýzu působení nekatolíků a nekřesťanů ve sledované oblasti, tak i regionální specifika. Klíčová slova: hereze, nekatolíci, Itálie, 16. století, nekřesťané
The Self-Representation of Bretons in the Regionalist Discourse between the late 19th Century and the First World War.
Reiterová, Martina ; Hajdinová, Eva (vedoucí práce) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent)
Tato diplomová práce se tematicky zaměřuje na bretonský regionalismus v období od konce 19. století do První světové války. Ten byl reprezentován především dvěma regionalistickými organizacemi, Union régionaliste bretonne (URB) založenou roku 1898 a Fédération régionaliste de Bretagne (FRB), která vznikla odštěpením od URB v roce 1911. Jejich členové vykonávali svou regionalistickou činnost za účelem získání autonomních práv pro Bretaň v rámci francouzského státu. Mimo jiné se ale také podíleli na společných aktivitách s velšskými elitami na základě jejich společného "keltského" původu a existence "keltských" jazyků mluvených v obou těchto zemích. Nejasná souvislost mezi těmito "keltskými" aktivitami a bretonským regionalistickým hnutím nás posléze přivedla ptát se po způsobu, jakým regionalisté chtěli, aby byla Bretaň a její obyvatelé vnímány a proč. Tento výzkum spočívá ve studiu souboru charakteristik, který zde nazýváme sebereprezentací. Studium sebereprezentace Bretonců v regionalistickém diskurzu nám dovolí odhalit podoby diskurzivních strategií, které regionalisté používali k dosažení svých autonomních cílů. Výzkum se pramenně a metodologicky opírá o analýzu diskurzu oficiálních věstníků URB a FRB. Jelikož jsme si vědomi potřeby kontextu a také vzájemné závislosti sebereprezentace a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.