Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Regulation of adiponectin and its isoforms production in human obesity
Kováčová, Zuzana ; Štich, Vladimír (vedoucí práce) ; Hainer, Vojtěch (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent) ; Rossmeisl, Martin (oponent)
SÚHRN Je zjavné, že nerovnováha medzi energetickým príjmom a výdajom prichádza ruka v ruke s "westernizáciou" nášho životného štýlu, čo vedie postupne k zvýšenému počtu osôb s nadváhou a obezitou, ktorí majú podstatne vyššie riziko vzniku chronických komplikácií (ako npr. inzulínová rezistencia, diabetes mellitus 2. typu, kardiovaskulárne ochorenia). Vznik týchto komplikácií úzko súvisí s dysfunkciou tukového tkaniva, ktorá vedie k periférnej inzulínovej rezistencii a metabolickým poruchám inzulín senzitívnych orgánov (napr. svaly, pečeň) a následne môže dojsť k vzniku centrálnej inzulínovej rezistencii. Vzhľadom k tomu, že tukové tkanivo je najväčší endokrinný orgán v tele a produkuje veľa hormónov, ktoré ovplyvňujú funkcie tukového tkaniva samotného ako aj iných orgánov, zmeny v ich produkcii je jedným z možných induktorov či prispievateľov k narušeniu energetickej homeostázy. Tukové tkanivo je prednostným miestom skladovania prebytkov živín, avšak dlhodobá pozitívna energetická nerovnováha a vysoký kalórický príjem vedú nielen k expanzii tukového tkaniva, ale hlavne k jeho patologickým zmenám. V stave obezity, tukové tkanivo je pod neustálym metabolickým stresom, čo vedie k aktivácii zápalových reakcií. Dochádza k prestavbe tukového tkaniva so zvýšenou akumuláciu makrofágov - dôležitý zdroj prozápalových...
Nové metabolické regulátory a prozánětlivé faktory v etiopatogeneze diabetes mellitus 2. typu a obezity: vliv farmakologických a dietních intervencí
Mráz, Miloš ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Šenolt, Ladislav (oponent) ; Hainer, Vojtěch (oponent)
NOVÉ METABOLICKÉ REGULÁTORY A PROZÁNĚTLIVÉ FAKTORY V ETIOPATOGENEZE DIABETES MELLITUS 2. TYPU A OBEZITY: VLIV FARMAKOLOGICKÝCH A DIETNÍCH INTERVENCÍ MUDr. Miloš Mráz Dizertační práce ABSTRAKT (CZ) Výzkum na poli obezity, diabetes mellitus a jejich komplikací se v posledních letech stále více orientuje na identifikaci nových netradičních faktorů uplatňujících se při jejich vzniku. Cílem předkládané práce proto bylo prozkoumat úlohu nedávno objevených regulátorů metabolických a zánětlivých reakcí zahrnujících fibroblastové růstové faktory 19 a 21 a chemotaktické cytokiny a jejich receptory v patogeneze obezity a diabetes mellitus 2. typu. Do studie bylo zařazeno celkem 182 subjektů rozdělených do 3 kategorii - pacienti s obezitou bez přítomnosti diabetes mellitus 2. typu (OB), skupina obézních diabetiků 2. typu (DM2) a zdravých kontrolních jedinců s normální hmotností (C). Zvolené intervence zahrnovaly 2 až 3 týdny nízkokalorické diety (VLCD - energetický obsah 2500 kJ/den), tříměsíční podávání agonisty receptorů PPARα fenofibrátu a akutní hyperinzulinémii v průběhu hyperinzulinemického izoglykemického clampu. Získané výsledky naznačují, že zvýšení hladin FGF-21 po VLCD a léčbě fenofibrátem může přispívat k pozitivním efektům těchto intervencí. Koncentrace FGF-19 jsou také částečně závislé na nutričním stavu...
Vliv jednotlivých nutričních faktorů na úspěšnost redukčního režimu -prediktory hmotnostní redukce
Hlavatá, Karolína ; Hainer, Vojtěch (vedoucí práce) ; Müllerová, Dana (oponent) ; Sucharda, Petr (oponent)
O tom, jak dalece bude redukce hmotnosti úspěšná, rozhoduje mnoho faktorů. Nejvýznamnějšími jsou faktory genetické, nutriční, psychobehaviorální a hormonální, na jejichž vliv jsme se zaměřili. Z nutričních faktorů je sledován především vliv vápníku, pozornost je zaměřena také na působení PUFA řady n-3. V dalších pracích jsme sledovali prediktory hmotnostní redukce. V pilotní studii (studie 1) byl v rámci komplexního redukčního programu na 208 jedincích s nadměrnou hmotností sledován vliv příjmu vápníku. Z výsledků pilotní studie vyplývá, že změna hmotnosti negativně koreluje se změnami v příjmu vápníku. V druhé práci jsme na souboru 67 perimenopauzálních žen s nadváhou nebo obezitou zjišťovali vliv různých forem vápníku přidaného k redukční dietě na antropometrické, biochemické, hormonální a psychobehaviorální parametry. Neprokázali jsme vliv vápníku na redukci hmotnosti, nicméně skupiny substituované vápníkem vykazovaly menší úbytek beztukové hmoty (FFM) oproti placebové skupině. Ve skupinách s vápníkem byl prokázán signifikantní pokles skóre hladu. Ve studiích 3, 4 a 5 byly sledovány prediktory hmotnostní redukce. Studie 3 se účastnilo 80 obézních žen, které podstoupily 12měsíční komplexní redukční program spojený s podáváním 10 mg sibutraminu. Prediktory snížení hmotnosti na konci 12. měsíce byly vstupní...
Role of Adipokines and Ghrelin in Normal and Nutritionally Modulated Adjuvant Ar thritis in Rats
Štofková, Andrea ; Jurčovičová, Jana (vedoucí práce) ; Hainer, Vojtěch (oponent) ; Šenolt, Ladislav (oponent)
Chronická zánětlivá autoimunitní onemocnění postihují 5-7% celosvětové populace, čímž se řadí mezi velmi závažnou skupinu onemocnění. I když epidemiologické studie potvrzují klíčovou roli genetických faktorů v etiologii autoimunitních chorob, za spuštěním vlastního mechanismu autoreaktivity imunitního systému jsou různé další faktory vnějšího i vnitřního původu. Výzkumy v posledním desetiletí poukazují na rozvoj systémového subklinického zánětu během obezity, ve kterém hrají významnou roli tuková tkáň a její hormonální faktory, adipokiny. Není vyloučeno, že u vnímavých jedinců může porucha endokrinní funkce tukové tkáně během obezity způsobit zvýšenou predispozici rozvoje chronických zánětlivých a autoimunitních onemocnění. Předkládaná práce se zaměřuje na objasnění významu adipokinů a ghrelinu v chronickém zánětu na experimentálním modelu lidské revmatoidní artritidy, adjuvantní artritidy (AA) u potkanů. Dalším cílem bylo sledovat, do jaké míry mohou různé nutriční režimy ovlivnit hladiny adipokinů a ghrelinu a následně rozvoj a závažnost AA. Jako nutriční režimy byly použity: (a) normální nutriční režim se standardní dietou, (b) neonatální překrmování navozené redukcí vrhu a po odstavu následované krmením hyperkalorickou vysokotukovou dietou a (c) 40% omezení příjmu potravy od podání artrogenu až do...
Úloha tukové tkáně v etiopatogenezi inzulínové rezistence
Polák, Jan ; Štich, Vladimír (vedoucí práce) ; Hainer, Vojtěch (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent) ; Rossmeisl, Martin (oponent)
Shrnutí Tuková tkáň má úzký vztah k etiopatogenezi inzulínové rezistence a k následnému rozvoji metabolických komplikací včetně diabetes mellitus 2. typu a aterosklerózy. Mechanismy zprostředkovávající tuto vazbu jsou v současné době předmětem intenzivního výzkumu. Jedním z mechanismů, které mohou spojovat nadměrnou akumulaci tukové tkáně s rozvojem inzulínové rezistence jsou volné mastná kyseliny, které jsou do cirkulace uvolňovány hydrolýzou lipidů uskladněných v tukové tkáni během procesu lipolýzy. Poruchy v regulaci lipolýzy byla popsány u obézních jedinců a přispívají k vyšší hladině mastných kyselin v plazmě těchto subjektů a k obtížné mobilizaci energetických substrátů během fyzické zátěže. V předkládané disertační práci byla regulace lipolýzy předmětem výzkumu ve dvou publikacích za použití techniky mikrodialýzy. V první publikaci jsme prokázali schopnost upravit poruchu v regulaci katecholaminy-stimulované lipolýzy a v porušené citlivosti podkožní tukové tkáně k anti-lipolytickému účinku inzulinu po silovém tréninku obézních mužů. Ve druhé studii byl prokázán výrazný podíl nově popsané lipolytické dráhy zprostředkované atrial natriuretic peptidem (ANP) na stimulaci lipolýzy během fyzické zátěže. Vedle dobře definované úlohy volných mastných kyselin je tuková tkáň zdrojem mnoha proteinů s regulační...
Úloha některých genetických faktorů při změnách tělesné hmotnosti
Aldhoon, Bashar ; Hainer, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kohoutová, Milada (oponent) ; Vašků, Anna (oponent)
Cílem dizertační práce bylo určit podíl některých genetických faktorů na schopnosti dlouhodobě udržet hmotnostní pokles a současně zredukovat zdravotní rizika spojená s obezitou ve skupině cca 300 obézních pacientů sledovaných po dobu 2,5 let. První část práce se zabývala sledováním vlivu polymorfismu P73T genu pro neuromedin na redukci tělesné hmotnosti a jeho souvislosti s některými metabolickými a psychobehaviorálními faktory. U mužů, nenositelů T alely, byla na konci sledování léčebně-redukčního programu zaznamenána signifikantní redukce obvodu pasu. Redukce obvodu pasu byla v této skupině provázena významným snížením energetického příjmu a skóre deprese podle Becka (BDI). Zároveň došlo ke zvýšení skóre dietní restrikce. Ve skupině obézních žen nebyly rozdíly mezi nositelkami a nenositelkami T allely tak výrazné. Signifikantního snížení celkového energetického příjmu a makronutrientů dosáhly obézní ženy bez ohledu na genotyp. Ve druhé části byl sledován vliv polymorfismu Leu162Val genu pro PPAR a polymorfismu Pro12Ala genu pro PPAR na redukci tělesné hmotnosti a na metabolické a psychobehaviorální faktory u skupiny 246 obézních žen. Nenositelky minoritní alely polymorfismu Leu162Val genu pro PPAR vykazovaly na počátku léčby oproti nositelkám této alely příznivější hodnoty ve sledovaných...
Osa růstový hormon IGF - I, její regulace metabolické ovlivnění a funkce. Změny plastmatických koncentrací ghrelinu u vybraných patologických stavů
Jarkovská, Zuzana ; Marek, Josef (vedoucí práce) ; Hainer, Vojtěch (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
Ghrelin je proteohoimon s výrazným stimulačním účinkem Jia sekreci GH. Patří do skupiny GHSJe prvním izolovaným endogenním ligandem receptom pro GHS. Ačkoliv byly první látky z této skupiny syntetizovány již v roce 1977, izolace receptom i samotného ghrelimi je záležitostí posledního desetiletí. V naši studii jsme se zabývali zkoumáním fyziologické role endogenního ghrelinu u vybraných patologických stavů a studiem vztahů mezi koncentracemi celkového a aktivního gltrelinu a parametry osy GH/IGF-L Naše studie je první studií, jež se zabývala stanovením koncentrací nejen celkového, ale i aktivního gltrelinu u vybraných skupin nemocných. Předpokládali jsme, že sekrece ghrelinu je modulována sekrečním stavem GH. U nemocných sakromegalií jsme očekávali snížené plasmatické koncentrace ghrelinu (hypotéza 1) a u nemocných s GHD jsme předpokládali jejich zvýšení (hypotéza 2) jakožto výsledek uplatněni negativní zpětné vazby při změnách sekrece růstového hormonu. Naše pozorování však tyto hypotézy nepotvrdilo. Koncentrace celkového i aktivního ghrelinu se u těchto nemocných nelišily v porovnání se zdravými subjekty. V případě těchto chorobných stavů nepředpokládáme významnější roli ghrelinu v ovlivněni sekrece GH ani existenci negativní zpětné vazby mezi těmito pňsobky. Syntéza ghrelinu byla nalezena též v tkáni...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.