|
|
Úloha adrenergní signalizace v adaptivním mechanismu kardioprotekce vyvolané chronickou hypoxií
Hahnová, Klára ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Polák, Jan (oponent) ; Babula, Petr (oponent)
Kardiovaskulární choroby patří v současné době stále k nejčastějším příčinám onemocnění a úmrtí v západním světě. Adaptace na chronickou hypoxii může přispět ke zlepšení ischemické tolerance myokardu, ale přesné molekulární mechanismy vedoucí k vývoji kardioprotektivního fenotypu nejsou stále známé. Existují určité náznaky, které poukazují na možnou úlohu β-adrenergní signalizace v těchto procesech. V první části práce jsme se zaměřili na zkoumání vlivu protektivní kontinuální (CNH; 24 h/d) a neprotektivní intermitentní (INH; 23 h/d hypoxie, 1 h/d reoxygenace) normobarické hypoxie na β-adrenergní signalizaci v pravé (RV) a levé (LV) komoře myokardu potkanů kmene Wistar. Oba hypoxické modely vedly k poklesu exprese β1-adrenergních receptorů (β1-ARs) v RV. Ve vzorcích LV nebyly zjištěny žádné významné změny v β-ARs. Ačkoliv aktivita adenylátcyklázy (AC) stimulovaná Gs proteiny byla po adaptaci na CNH i INH v RV snížená a v LV zvýšená, nedošlo k odhalení významnějších změn v expresi dominantních isoforem AC 5/6. V případě exprese Gs proteinů byl u obou hypoxických modelů odhalen pokles v RV. Tyto výsledky naznačují, že chronická normobarická hypoxie může mít silný vliv na myokardiální β-adrenergní signalizaci bez rozdílů mezi protektivním a neprotektivním modelem hypoxie. V druhé části jsme se...
|
|
| |
|
|
Studium beta-adrenergní signalizace v myokardu potkana během adaptace na chronickou hypoxii
Hahnová, Klára ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Ostašov, Pavel (oponent)
Endogenní odolnost myokardu v i akutnímu ischemickému/reperfúznímu po kození lze zvý it adaptací srdce na r zné formy chronické hypoxie. Chronická hypoxie vyvolává irokou kálu adaptivních zm n v myokardu, které by mohly být pova ovány za kardioprotektivní, ale p esný mechanismus zvý ené ischemické tolerance je zatím neznámý. R zné studie nazna ují, e práv uvoln ní katecholaminu a jejich ovlivn ní -adrenergní signalizace po adaptaci na chronickou hypoxii p ispívá ke kardioprotekci. V této práci jsme se zam ili na charakterizaci -adrenergních receptor ( -ARs) v myokardech potkan po jejich adaptaci na t í r zné typy hypoxických podmínek: 1. intermitentní normobarická hypoxie - INH/R (23 hod. hypoxie, 1 hod. reoxygenace), 2. intermitentní normobarická hypoxie - INH (8 hod. hypoxie, 16 hod. normoxie), 3. kontinuální normobarická hypoxie - CNH (24 hod. hypoxie). Porovnávali jsme, jak jednotlivé hypoxické modely ovliv uji p edev ím celkové mno ství -adrenergních receptor a procentuální zastoupení jednotlivých podtyp ( 1- a 2-ARs) v levých a pravých komorách oproti kontrolním normoxickým potkan m. Ukázalo se, e INH model nem l ádný vliv na -ARs ani v jedné komo e. Na druhou stranu, adaptace na INH/R a CNH prokázala signifikantní pokles v celkovém mno ství - adrenergních receptor v pravých komorách, a to o...
|
|
|
Úloha adrenergní signalizace v adaptivním mechanismu kardioprotekce vyvolané chronickou hypoxií
Hahnová, Klára
Kardiovaskulární choroby patří v současné době stále k nejčastějším příčinám onemocnění a úmrtí v západním světě. Adaptace na chronickou hypoxii může přispět ke zlepšení ischemické tolerance myokardu, ale přesné molekulární mechanismy vedoucí k vývoji kardioprotektivního fenotypu nejsou stále známé. Existují určité náznaky, které poukazují na možnou úlohu β-adrenergní signalizace v těchto procesech. V první části práce jsme se zaměřili na zkoumání vlivu protektivní kontinuální (CNH; 24 h/d) a neprotektivní intermitentní (INH; 23 h/d hypoxie, 1 h/d reoxygenace) normobarické hypoxie na β-adrenergní signalizaci v pravé (RV) a levé (LV) komoře myokardu potkanů kmene Wistar. Oba hypoxické modely vedly k poklesu exprese β1-adrenergních receptorů (β1-ARs) v RV. Ve vzorcích LV nebyly zjištěny žádné významné změny v β-ARs. Ačkoliv aktivita adenylátcyklázy (AC) stimulovaná Gs proteiny byla po adaptaci na CNH i INH v RV snížená a v LV zvýšená, nedošlo k odhalení významnějších změn v expresi dominantních isoforem AC 5/6. V případě exprese Gs proteinů byl u obou hypoxických modelů odhalen pokles v RV. Tyto výsledky naznačují, že chronická normobarická hypoxie může mít silný vliv na myokardiální β-adrenergní signalizaci bez rozdílů mezi protektivním a neprotektivním modelem hypoxie. V druhé části jsme se...
|
|
|
Úloha adrenergní signalizace v adaptivním mechanismu kardioprotekce vyvolané chronickou hypoxií
Hahnová, Klára
Kardiovaskulární choroby patří v současné době stále k nejčastějším příčinám onemocnění a úmrtí v západním světě. Adaptace na chronickou hypoxii může přispět ke zlepšení ischemické tolerance myokardu, ale přesné molekulární mechanismy vedoucí k vývoji kardioprotektivního fenotypu nejsou stále známé. Existují určité náznaky, které poukazují na možnou úlohu β-adrenergní signalizace v těchto procesech. V první části práce jsme se zaměřili na zkoumání vlivu protektivní kontinuální (CNH; 24 h/d) a neprotektivní intermitentní (INH; 23 h/d hypoxie, 1 h/d reoxygenace) normobarické hypoxie na β-adrenergní signalizaci v pravé (RV) a levé (LV) komoře myokardu potkanů kmene Wistar. Oba hypoxické modely vedly k poklesu exprese β1-adrenergních receptorů (β1-ARs) v RV. Ve vzorcích LV nebyly zjištěny žádné významné změny v β-ARs. Ačkoliv aktivita adenylátcyklázy (AC) stimulovaná Gs proteiny byla po adaptaci na CNH i INH v RV snížená a v LV zvýšená, nedošlo k odhalení významnějších změn v expresi dominantních isoforem AC 5/6. V případě exprese Gs proteinů byl u obou hypoxických modelů odhalen pokles v RV. Tyto výsledky naznačují, že chronická normobarická hypoxie může mít silný vliv na myokardiální β-adrenergní signalizaci bez rozdílů mezi protektivním a neprotektivním modelem hypoxie. V druhé části jsme se...
|
|
|
Úloha adrenergní signalizace v adaptivním mechanismu kardioprotekce vyvolané chronickou hypoxií
Hahnová, Klára ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Polák, Jan (oponent) ; Babula, Petr (oponent)
Kardiovaskulární choroby patří v současné době stále k nejčastějším příčinám onemocnění a úmrtí v západním světě. Adaptace na chronickou hypoxii může přispět ke zlepšení ischemické tolerance myokardu, ale přesné molekulární mechanismy vedoucí k vývoji kardioprotektivního fenotypu nejsou stále známé. Existují určité náznaky, které poukazují na možnou úlohu β-adrenergní signalizace v těchto procesech. V první části práce jsme se zaměřili na zkoumání vlivu protektivní kontinuální (CNH; 24 h/d) a neprotektivní intermitentní (INH; 23 h/d hypoxie, 1 h/d reoxygenace) normobarické hypoxie na β-adrenergní signalizaci v pravé (RV) a levé (LV) komoře myokardu potkanů kmene Wistar. Oba hypoxické modely vedly k poklesu exprese β1-adrenergních receptorů (β1-ARs) v RV. Ve vzorcích LV nebyly zjištěny žádné významné změny v β-ARs. Ačkoliv aktivita adenylátcyklázy (AC) stimulovaná Gs proteiny byla po adaptaci na CNH i INH v RV snížená a v LV zvýšená, nedošlo k odhalení významnějších změn v expresi dominantních isoforem AC 5/6. V případě exprese Gs proteinů byl u obou hypoxických modelů odhalen pokles v RV. Tyto výsledky naznačují, že chronická normobarická hypoxie může mít silný vliv na myokardiální β-adrenergní signalizaci bez rozdílů mezi protektivním a neprotektivním modelem hypoxie. V druhé části jsme se...
|
|
|
Neurobiologie hypoxicko-ischemického poškození mozku v raném postnatálním období
Kuchtiak, Viktor ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Hahnová, Klára (oponent)
Patologie hypoxicko-ischemického poškození mozku je velmi dobře popsána u dospělých jedinců, zatímco v perinatálním období není zdaleka vše zcela známo. Tento závažný inzult v raném postnatálním období vede často k trvalým neurologickým následkům či smrti. Ischemický inzult způsobuje v mozkové tkáni nadměrné uvolňování glutamátu, které je následováno excitoxicitoxickým poškozením tkáně. Zásadní úlohu v excitotoxicitě mají glutamátové NMDA receptory. Aktivované NMDA receptory způsobují vtok vápníku do buňky, což vyúsťuje v aktivaci velkého množství signálních drah spojených s buněčnou smrtí. Aktivované NMDA receptory jsou tak jedním z možných cílů budoucích terapeutických přístupů proti ischemickému poškození mozku. V současných projektech, které se zaměřují na perinatální ischemická poškození, je nezbytné zohlednit vývojové rozdíly v mozkové tkáni a požadavky na minimální toxicitu případných léčiv. Farmakoterapie pro hypoxicko-ischemická poškození zavedené v současné perinatologii, jsou nedostatečné.
|
|
|
Studium beta-adrenergní signalizace v myokardu potkana během adaptace na chronickou hypoxii
Hahnová, Klára ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Ostašov, Pavel (oponent)
Endogenní odolnost myokardu v i akutnímu ischemickému/reperfúznímu po kození lze zvý it adaptací srdce na r zné formy chronické hypoxie. Chronická hypoxie vyvolává irokou kálu adaptivních zm n v myokardu, které by mohly být pova ovány za kardioprotektivní, ale p esný mechanismus zvý ené ischemické tolerance je zatím neznámý. R zné studie nazna ují, e práv uvoln ní katecholaminu a jejich ovlivn ní -adrenergní signalizace po adaptaci na chronickou hypoxii p ispívá ke kardioprotekci. V této práci jsme se zam ili na charakterizaci -adrenergních receptor ( -ARs) v myokardech potkan po jejich adaptaci na t í r zné typy hypoxických podmínek: 1. intermitentní normobarická hypoxie - INH/R (23 hod. hypoxie, 1 hod. reoxygenace), 2. intermitentní normobarická hypoxie - INH (8 hod. hypoxie, 16 hod. normoxie), 3. kontinuální normobarická hypoxie - CNH (24 hod. hypoxie). Porovnávali jsme, jak jednotlivé hypoxické modely ovliv uji p edev ím celkové mno ství -adrenergních receptor a procentuální zastoupení jednotlivých podtyp ( 1- a 2-ARs) v levých a pravých komorách oproti kontrolním normoxickým potkan m. Ukázalo se, e INH model nem l ádný vliv na -ARs ani v jedné komo e. Na druhou stranu, adaptace na INH/R a CNH prokázala signifikantní pokles v celkovém mno ství - adrenergních receptor v pravých komorách, a to o...
|
|
|
Úloha proteinkinázy B v kardioprotektivních mechanismech
Grešíková, Milada ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Hahnová, Klára (oponent)
Kardiovaskulární choroby jsou nejčastější příčinnou smrti po celém světě a patří tedy mezi nejrozšířenější onemocnění moderní civilizace. Z tohoto důvodu se současný kardiovaskulární výzkum soustředí na mechanismy, které se podílejí na ochraně srdeční tkáně. Protein kináza B (PKB/AKT) je významným regulátorem buněčných dějů a mohla by tedy hrát důležitou roli v ochranných mechanismech myokardu. K aktivaci PKB/AKT dochází přes PI3 kinázu v odpověď na řadu signálních molekul a aktivovaná PKB/AKT dále ovlivňuje mnohé signální dráhy v buňce. Jsou známy 3 isoformy PKB/AKT, které se liší svojí lokalizací a funkcí, avšak všechny mají v kardiomyocytech nepostradatelnou úlohu. PKB/AKT se podílí na regulaci mnoha buněčných funkcí, včetně proliferace, růstu buněk a energetického metabolismu, a zejména se účastní regulace apoptózy. PKB/AKT kontroluje apoptotickou dráhu přes pro- i anti-apoptotické proteiny, hexokinázu II, glykogen syntázu kinázu 3 a přes Ca2+ kanály, čímž chrání mitochondrie a srdeční buňky před buněčnou smrtí. V dnešní době je proto PKB/AKT největším středem pozornosti kardiovaskulárního výzkumu a mohla by být jedním z hlavních terapeutických cílů v léčbě ischemicko-reperfúzního poškození.
|
|
| |
host ::
RSS.