|
|
Dálkové migrace pestřenkovitých (Diptera: Syrphidae)
Hlaváček, Antonín ; Hadrava, Jiří (vedoucí práce) ; Černý, Martin (oponent)
Dálková migrace hmyzu je dobře známý fenomén, studovaný zejména u motýlů (Lepidoptera) nebo sarančat (Caelifera). Až donedávna byla migrace pestřenek (Diptera: Syrphidae) považována spíše za okrajovou záležitost a nebyla ji věnována větší pozornost. Miliardy pestřenek se však každoročně účastní jarní a podzimní migrace, čímž dochází k přenosu stovek tun biomasy a živin. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o migraci pestřenek v kontextu jejich ekologie a evoluce. V první části se věnuji biogeografii a diverzitě migrujících pestřenek a metodám studia migrace a jejich aplikaci ve výzkumu migrace pestřenek. V následujících kapitolách rozebírám migraci jednotlivých druhů v kontextu ekologie a evoluce. Zejména pak detailně pojednávám o populační dynamice, fenologii, orientaci a dimorfismu u migratorní generace.
|
|
|
Dvoukřídlí v potravních sítích mokřadních ekosystémů
Pijálková, Helena ; Hadrava, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, Vojtěch (oponent)
V mokřadních ekosystémech nalezneme řadu čeledí dvoukřídlého hmyzu (Diptera), kteří působí na skoro všech trofických úrovních jako rozkladači, býložravci i predátoři. Vyznačují se ohromnou ekologickou diverzitou larev, jež se mohou svými životními strategiemi lišit i v rámci čeledi. Dospělci dvoukřídlého hmyzu pak tvoří významnou spojku mezi vodním prostředím mokřadu a suchozemským okolím jako opylovači, predátoři a potrava pro mnoho jiných živočichů včetně člověka. Z hlediska potravních sítí mokřadních ekosystémů se dosavadní výzkum věnoval převážně několika ekonomicky významným skupinám dvoukřídlých, jako komárům přenášejícím závažné choroby nebo vysoce abundantním pakomárům, případně roli dvoukřídlých v přenosu těžkých kovů a jiných toxických látek z mokřadů do okolí. Celková diverzita dvoukřídlého hmyzu mokřadních ekosystémů však zůstává nedostatečně prostudována. Zkoumat nejen hmyz v rámci potravních sítí je důležité např. pro simulaci dopadů možných změn v ekosystémech jako jsou introdukce nebo vymizení určitých druhů. Jsou tedy zapotřebí další výzkumy, abychom pochopili, jaký vliv mají které linie dvoukřídlého hmyzu na společenstva nejen mokřadů, ale i jejich okolí. Klíčová slova: Dvoukřídlí, mokřady, ekologické sítě, detritivorie, herbivorie, predace
|
|
|
Dynamika opylovacích sítí v čase a prostoru
Matějková, Zuzana ; Hadrava, Jiří (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na proměny opylovacích sítí odehrávající se na různých časových a prostorových škálách. Detailně rozebírá podstatu a rozsah těchto změn ve společenstvech opylovačů a rostlin a nastiňuje jejich důsledky pro tato společenstva a jejich studium. Práce ukazuje dynamiku společenstev na širokých geografických škálách, i proměny lokálních společenstev na mnohem menším prostoru. Dále práce popisuje, jak se společenstva mění v čase, začínaje proměnami v rámci dne, přes sezónní dynamiku až po dynamiku společenstvech v řádu dekád a století. Ukázalo se, že společenstva opylovačů a rostlin podléhají velmi silné časové i prostorové dynamice, která spočívá v obměně druhů a jejich interakcí, ale i ve změnách celkové diverzity těchto společenstev. Vlastnosti opylovacích sítí vázané na biodiverzitu v důsledku této vazby podléhají zmíněné dynamice v čase i prostoru, přičemž vlastnosti, které nejsou na biodiverzitě přímo závislé, zůstávají v delším časovém horizontu relativně stabilní.
|
|
|
Krypse u vážek
Záhorová, Kristýna ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Hadrava, Jiří (oponent)
Krypse je jedním z obranných mechanismů živočichů pro skrytí se před zraky predátora. Je to zbarvení, které umožní kořisti splynout s okolním prostředím anebo znemožní predátorovi jasně ji vidět díky disruptivnímu zbarvení. Vážky krypsi využívají napříč čeleděmi a někdy i jednotlivými druhy a to v různých typech prostředí, od savan až po tropické deštné lesy. Také se díky ní mohou bránit nejen před predátory, ale i před jedinci vlastního druhy, kdy se samice chtějí vyhnout sexuálnímu obtěžování ze strany samců a mladí samci se chtějí vyhnout bojům se samci dospělými - to souvisí se změnou barvy v průběhu ontogenetického vývoje a taky s někdy výrazným pohlavním dimorfismem, který je u vážek relativně častý. Mimo to jsou u vážek krypticky zbarvené i larvy, u kterých je to velmi běžné. Tato práce se zaměřuje na výskyt a význam krypse u vážek, přičemž se překvapivě ukazuje, že toto téma není nijak systematicky řešeno a studií cílených na tento zajímavý fenomén je jinak u této velmi důkladně studované skupiny hmyzu pohříchu málo. Klíčová slova: vážky, krypse, kryptické zbarvení, pohlavní dimorfismus, larvy vážek
|
|
|
Ecological and Evolutionary Processes Driving the Structure of Plant-Pollinator Networks
Hadrava, Jiří
Abtrakt Rozmnožování většiny druhů rostlin a potrava značné části diverzity živočichů na této planetě přímo závisí na vztazích mezi květy a opylovači. Donedávna se však převážná většina výzkumu opylování zaměřovala pouze na studium opylování konkrétních rostlin a jen málo pozornosti bylo věnováno celým společenstvům rostlin i opylovačů. V posledních desetiletích se však zaměření ekologie opylování posunulo díky zavedení konceptu opylovacích sítí. Tento koncept umožnil zabývat se opylováním v kontextu celého společenstva, poukázal na rozmanitost i komplexitu vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači a otevřel řadu nových možností výzkumu těchto vztahů z pohledu jeho významu pro živočichy nebo z pohledu časové a prostorové dynamiky opylovacích interakcí. Přesto však dosud máme jen matné představy o tom, jaké procesy jsou zodpovědné za strukturu a dynamiku těchto sítí. Podoba opylovací sítě je formována jak ekologickými, tak evolučními procesy. Z ekologického pohledu hraje roli například to, jak se druhy v čase a prostoru potkávají nebo jak si jednotlivé taxony opylovačů vybírají mezi rostlinami v závislosti na kontextu prostředí, aktuálních potravních potřebách či nabídce květních zdrojů. Z evolučního pohledu je pak podoba sítě vztahů mezi rostlinami a opylovači určena tím, jak se druhy na sebe vzájemně...
|
|
|
Ecological and Evolutionary Processes Driving the Structure of Plant-Pollinator Networks
Hadrava, Jiří ; Klečka, Jan (vedoucí práce) ; Gilbert, Francis Sylvest (oponent) ; Vujić, Ante (oponent)
Abtrakt Rozmnožování většiny druhů rostlin a potrava značné části diverzity živočichů na této planetě přímo závisí na vztazích mezi květy a opylovači. Donedávna se však převážná většina výzkumu opylování zaměřovala pouze na studium opylování konkrétních rostlin a jen málo pozornosti bylo věnováno celým společenstvům rostlin i opylovačů. V posledních desetiletích se však zaměření ekologie opylování posunulo díky zavedení konceptu opylovacích sítí. Tento koncept umožnil zabývat se opylováním v kontextu celého společenstva, poukázal na rozmanitost i komplexitu vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači a otevřel řadu nových možností výzkumu těchto vztahů z pohledu jeho významu pro živočichy nebo z pohledu časové a prostorové dynamiky opylovacích interakcí. Přesto však dosud máme jen matné představy o tom, jaké procesy jsou zodpovědné za strukturu a dynamiku těchto sítí. Podoba opylovací sítě je formována jak ekologickými, tak evolučními procesy. Z ekologického pohledu hraje roli například to, jak se druhy v čase a prostoru potkávají nebo jak si jednotlivé taxony opylovačů vybírají mezi rostlinami v závislosti na kontextu prostředí, aktuálních potravních potřebách či nabídce květních zdrojů. Z evolučního pohledu je pak podoba sítě vztahů mezi rostlinami a opylovači určena tím, jak se druhy na sebe vzájemně...
|
|
|
Vliv generalizace spektra opylovačů na reprodukční úspěch rostlin
Hanusová, Natálie ; Štenc, Jakub (vedoucí práce) ; Hadrava, Jiří (oponent)
Rostliny jsou opylovány různě širokými spektry opylovačů. O rostlinách, které jsou navštěvovány širokým spektrem opylovačů mluvíme jako o generalizovaných. Existuje řada procesů vedoucí ke generalizovanému spektru opylovačů. Mezi ně patří nejen morfologické predispozice rostliny, ale také kontext prostředí, nabídka možných opylovačů a kompetice rostlin o ně. Nicméně sázka na široké spektrum opylovačů s sebou nese potenciální riziko, protože přínos jednotlivých skupin opylovačů k reprodukci rostliny se výrazně liší. Generalizovanost spektra opylovačů rostlin představují velice flexibilní cestu, jak se vyrovnat s měnícími se podmínkami a dospět tak k zdárnému rozmnožení i ve značně neprediktabilních podmínkách. Konkrétní opylovací systémy se v rámci rostlinné říše mění a pro dopad generalizace na jejich úspěšnost vyvstává potřeba po více studiích, které se jimi budou do detailu zabývat. Klíčová slova: generalizovanost spektra opylovačů, opylování, reprodukce rostlin, reprodukční úspěch rostlin
|
|
|
Metody studia mobility hmyzu
Jor, Tomáš ; Hadrava, Jiří (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
Mobilita je jedna ze základních charakteristik hyzích populací. Tato bakalářská práce přináší přehled metod pro její studium. V první části jsou představeny metody individuálního značení využívané ve studiích se zpětnými odchyty pro studium pohybů hmyzu. Nejprve jsou popsány metody nepřímého sledování, dále je pak řešena problematika přímého sledování hmyzu pomocí radio-telemetrickýchch metod. Ve druhé části jsou popsány přístupy sloužící k modelování mobility hmyzu, jako jsou diperzní funkce s propojením do metapopulační dynamiky a diperse. Dále jsou popsány difuzní modely a jednodušší odhady pohybů hmyzu.
|
|
|
Mimeze u pestřenkovitých
Daňková, Klára ; Hadrava, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Jan (oponent)
Batesovská mimeze, tedy napodobování jedovatých či nebezpečných vzorů, umožňuje neškodným druhům snížit riziko predace, a v přírodě se s ní proto setkáváme u mnoha různých skupin živočichů. Nejrozmanitějších podob dosáhla u čeledi pestřenkovitých (Diptera: Syrphidae). Jednotlivé linie z této kosmopolitně rozšířené čeledi jsou řadou barevných, morfologických i behaviorálních adaptací přizpůsobeny k napodobování nejrůznějších druhů ze skupiny žahadlových blanokřídlých (Hyme- noptera: Aculeata). Tato se práce se věnuje vzniku, vývoji a udržování Batesovské mimeze u pestřenkovitých. Klade si za cíl shrnout diverzitu jejich mimetických adaptací, pojmenovat hlavní selekční tlaky, které na ně působí, a zlehka načrtnout směry, kterými by se výzkum pestřenek mohl dále ubírat. Pestřenky jsou modelovým taxonem výzkumu mimeze již dvě stě let a po většinu času byly studovány optikou několika málo přístupů. Syntéza poznatků, která si všímá především širšího evolučního a ekolo- gického rámce tohoto fenoménu, se tak může stát odrazovým můstkem pro nové náhledy.
|
|
|
Ekologie opylovacích sítí
Hadrava, Jiří ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, Vojtěch (oponent)
Rostliny a opylovači jsou ve společenstvech uspořádáni do spletité sítě vztahů. Pochopení struktury této sítě může pomoci porozumět dynamice společenstev a principu udržování biodiverzity. Znalosti o pozicích druhů v síti zase mohou mít své uplatnění v ochraně přírody. Cílem této práce je nastínit základní metodické principy tohoto konceptu, poukázat na jeho možné nedostatky, utvořit základní přehled metod analýz opylovacích sítí (založených na teorii grafů) a popsat první z výsledků srovnávání struktur opylovacích systémů napříč geografickými oblastmi - jednu z nových možností, které tento přístup ekologii opylování přinesl.
|
host ::
RSS.