|
| |
|
|
Bohemikální rukopisy v Beineckeho library Yale
Hadaš, Jiří ; Holá, Mlada (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
V The Beinecke Rare Book & Manuscript Library je uložena též sbírka vzácných rukopisů, z nichž některé mají přímou vazbu na české prostředí, ať již tím, že zde vznikly, případně byly součástí středověkých institucí a jejich knihoven. Institucí The Beinecke Rare Book & Manuscript Library ve vztahu k středověkým i raněnovověkým rukopisům bohemikální provenience se doposud nezabývala žádná studie. Výzkum bohemik uložených v zahraničních institucích má v českém kodikologickém bádání dlouhou tradici, neboť četné zahraniční sbírky obsahují velké množství rukopisů české provenience. V průběhu studie byly nalezeny památky, které byly pozapomenuty. Možná nemají takovou důležitost a nejsou natolik vzácné ve srovnání s jinými bohemiky, přesto stojí za to si ony písemnosti připomenout a blíže zpracovat. Současně je nutno zmínit, že jedním z dokumentovaných rukopisů je tzv. Voynichův rukopis, který je považován za nejvzácnější rukopis sbírek a současně za jednu z nejzáhadnějších knih světa. Právě této památce je věnována zvýšená badatelská pozornost. Zpracování tématu není jen přínosem pro poznání historie bohemikálních rukopisů, ale i pro knihovnu samotnou, neboť se rozšíří povědomí o její unikátnosti a výjimečnosti na mezinárodní úrovni a je možno konstatovat, že se zvýší zájem za účelem provádění dalších vědeckých...
|
|
|
Ministerstvo informací a řízení tisku v letech 1945 - 1953
Karas, Michal ; Hadaš, Jiří (vedoucí práce) ; Sekyrková, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá řízením tisku ministerstvem informací (od října 1948 ministerstvem informací a osvěty). Úřad měl správu masmédií ve své gesci od svého vzniku v dubnu 1945 až do svého zrušení v lednu 1953. Předkládaná práce je strukturována do sedmi kapitol. První část vsazuje téma do obecných československých dějin. Druhý oddíl navazuje na ten úvodní a zaměřuje se na obnovu Československa během druhé světové války perspektivou právního a ústavního vývoje. Třetí kapitola charakterizuje působnost a pravomoce vlády a ministerstva v letech 1945-1953. Tématem čtvrtého oddílu je řízení tisku před květnem 1945, který je strukturovaný podle jednotlivých historických epoch. Pojetí tisku a médií obecně ve sledovaném období je obsahem páté části. Šestá kapitola se pak věnuje osobnosti ministra Václava Kopeckého. Poslední oddíl se zabývá samotným tématem, při čemž je rozdělen chronologicky na dvě podkapitoly, nejprve léta 1945- 1948 a následně roky 1948-1953. V obou částech je rozebírána struktura trhu s periodickými tituly, legislativní úprava tisku a vznik ministerstva, změny ve vnitřní struktuře rezortu a zrušení ministerstva informací a osvěty. Podkapitola, která se věnuje třetí republice, navíc obsahuje stať o cenzurních tendencích v tomto období a taktéž spor ministerstva informací s týdeníkem...
|
|
|
Teleshopping a teleshoppingové pořady pohledem regulace
Hadaš, Jiří ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Tématem práce je specifický segment komerční mediální komunikace -teleshopping. Předmětem teleshoppingového vysílání není jen přímý prodej zboží, ale například i konzumace služeb, kterými mohou být účast v interaktivní soutěži, věštba či jiná služba ezoterického charakteru. Teleshopping jako jedna z forem obchodního sdělení podléhá úpravě zákona o regulaci reklamy, zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. Podstatným pramenem úpravy je rovněž judikatura Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu. Na příkladech správní praxe Rady pro rozhlasové a televizní vysílání je popsána regulace tohoto segmentu obchodních sdělení a je zachycena celá šíře možných porušení zákonných předpisů v případech vysílání teleshoppingu. Předkládaný materiál pro komplexnost rozboru dané problematiky zasazuje teleshopping do širšího kontextu, proto se věnuje rovněž popisu dalších forem obchodních sdělení zastoupených v oblasti televizního vysílání a vysvětluje rozdíly mezi jednotlivými typy. Pozornost je věnována také zahraničním zkušenostem, zejména pak příkladům postihů protiprávního teleshoppingu ve vybraných evropských zemích.
|
|
|
Národní muzeum pohledem vybraných médií - možnosti a limity médií jako historického pramene
Hadaš, Jiří ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Jůn, Libor (oponent)
Existuje mnoho pramenů, ze kterých je možno čerpat historii Národního muzea. Rovněž je řada studií a monografií týkajících se historie Národního muzea, nicméně žádná z těchto prací nezkoumá média, zvuková či audiovizuální, jako samostatný historický pramen. Média jsou zvláštním pramenem, z něhož lze čerpat specifické a autentické informace o Národním muzeu. Filmové záznamy, stejně jako rozhlasové přinášejí řadu poznatků a doplňují historii Národního muzea. Tato studie zhodnocuje úlohy médií jako informačního zdroje o dějinách Národního muzea spolu s identifikací limitů této pramenné formy. Na základě historiografických postupů a dále metod známých z oblasti mediální vědy bylo prostřednictvím kvantitativní a kvalitativní analýzy umožněno provést výzkum jedinečných historických pramenů v podobě televizních a rozhlasových záznamů, které přináší poznatky týkající se Národního muzea. Ve vybraném období, kterým je v případě rozhlasových záznamů konec druhé světové války a v televizním vysílání rok 1953 a které je v obou případech vymezeno rokem 1993, je proveden rozbor těchto médií z hlediska jejich využití jako historických pramenů. Ve zkoumaném období byla zjištěna žánrová pestrost, která zejména v televizních pořadech nabídla zpravodajství a publicistiku, naučné, ale i zábavní pořady. Tyto pořady...
|
|
|
Mediální obraz napadení Sovětského svazu v protektorátním tisku
Hadaš, Jiří ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Napadení Sovětského svazu nacistickým Německem v červnu roku 1941 znamenalo velký průběhu 2. světové války. Německá agrese označovaná jako "Operace Barbarossa" byla prolomením stavu, který nelze přímo označit za spojenectví, ale určitou Je tak otázkou, jakým způsobem bylo informováno v protektorátním tisku o průběhu válečných operací proti Sovětskému svazu (z počátku vítězných) a zejména pak, jaké bylo "ideologické" zdůvodnění nastalého obratu vzájemných vztahů v podobě prolomení Molotovova paktu, který určoval sféry vlivu a zejména vzájemnou dohodu o neútočení mezi Německem a Sovětským svazem. Je zřejmé, že v Protektorátu nebyla možnost svobodného způsobu informování. Naopak. Tisk nzuře příslušných říšských orgánů a institucí. Lze dále předpokládat, že obsah zpravodajství byl sestavován zejména oficiálními říšskými agenturami a zpravodajství tak bylo tvořeno úředně schválenými zprávami. Přesto je třeba očekávat přínos zpracování rámci této práce bude představena komparace způsobu informování ve - České slovo, Lidové noviny a Národní politika. Současně bude vymezen způsob informování v době před útokem a po útoku v až k obratu při obléhání Moskvy v Ke komplexnímu zpracování tématu je pak potřeba náležitého historiografického vhledu, který představí dějinné události a konotace, včetně přehledu způsobu...
|
|
| |
host ::
RSS.