|
|
Scénická realizace nedramatického textu
Svozil, Adam ; KORČÁK, Jakub (vedoucí práce) ; HRBEK, Daniel (oponent)
Práce se zabývá uplatněním vyprávění (tedy ,,diegezí") v textech pro divadlo. Snaží se popsat procesy, které po nahrazení mimeze diegezí vedou k snížení dramatičnosti textů a změně jejich struktury, tuto změnu nahlíží především z hlediska příběhu. Pozastavuje se u jevů z dějin divadla, které poskytly nejsilnější impulsy k pronikání diegeze na scénu. Jsou jimi především divadlo Bertolta Brechta, „performativní obrat“ a s ním spojené postdramatické divadlo a storytellingové hnutí. Na základě zamyšlení nad těmito dějinnými fenomény se autor zabývá reflexí své tvorby, jmenovitě inscenací Rituální vražda Gorge Mastromase v divadle DISK a inscenací Iluze v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni.
|
|
|
Dramatický text jako závazné východisko k prostorové realizaci
Tretiag, Štěpán ; KORČÁK, Jakub (vedoucí práce) ; HRBEK, Daniel (oponent)
Na konkrétních příkladech mé praktické bakalářské práce se snažím zpětně popsat a reflektovat naše scénické řešení hry Pohřešované jihoafrické autorky Rezy de Wet. Podstatou moderní činoherní režie je mít text hry jako předlohu, která se stává východiskem k jeho interpretaci a následnému převedení na jeviště. Právě cestě od prvotní interpretace až ke konečné scénické realizaci bych se chtěl věnovat. V první části se budu zabývat tvorbou fyzického prostoru, tedy scénografií. Pokusím se nastínit, co nás vedlo k její konečné podobě a jaké to má opodstatnění v textu hry. A hlavně jakou má možnost stát se prostorem dramatickým. Konkrétněji řečeno jakou tvoří platformu pro herce, aby z ní mohli vycházet, a do jaké míry je dokáže provokovat k jednání. Ve druhé části se již budu věnovat prostoru dramatickému, tedy prostorovému vyjádření vztahů a témat. Opět se pokusím zpětně popsat, jestli a jak se nám podařilo docílit jevištního obrazu, který funguje jako zhmotněná metafora. Budu pojednávat převážně o mimoslovním jednání, ale se zřetelem, že dramatický text nám tvoří základní východisko k realizaci.
|
|
|
Herec a postava
Čelebič, Vuk ; HRBEK, Daniel (vedoucí práce) ; PAVLATA, Michal (oponent)
Tato práce se věnuje především poznatkům o postavě, herectví a sobě samém, ke kterým jsem došel skrze zkoušení postavy Tragéda Nešťastlivce ve hře Les Alexandra Nikolajeviče Ostrovského. Práce popisuje primárně zkoušení této hry z pohledu postavy Nešťastlivce, uvádí ale i vybrané příklady režijní práce či hereckého zpracovaní, jak ze zkoušení před nastoupením do absolventského ročníku, tak z následné mimoškolní praxe.Pokoušel jsem se pojmenovat způsob své práce na tomto díle a na této konkrétní postavě, který se v určitém směru může podobat způsobu práce na jiných postavách. Jedná se však o velice specifickou, nekonvenční postavu, a to možná proto, že je sama hercem, takže je představiteli velice blízká. Jde také o velice nadčasový a vzácný charakter; to je další z témat, které jsem do své práce zahrnul.
|
|
|
Já a ona (Tvorba herecké postavy)
Dostálová, Pavla ; HRBEK, Daniel (vedoucí práce) ; TÖPFER, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje především na mé herecké sebepoznání. Popisuji svůj způsob práce na tvorbě konkrétní herecké postavy (Kačenka, hra Olivera Bukowského Hosté), přičemž se vracím ke zkušenostem ze čtyř let studia na divadelní fakultě. Zaměřuji se především na práci s textem, s režisérem a hereckými partnery. Pokouším se konkrétně pojmenovat okamžiky, které ovlivnily můj herecký vývoj, a snažím se určit, jaký měly vliv na mou tvorbu. V souvislosti s tím se dotýkám tématu sebekontroly. Práce je především zpětnou reflexí, vznikala z potřeby pracovat na sobě, jak v oboru herectví, tak v oboru režie - dramaturgie, který momentálně studuji
|
|
|
Metodologie spolupráce režiséra s hercem a současná divadelní praxe
Glogrová, Kateřina ; BURIAN, Jan (vedoucí práce) ; HRBEK, Daniel (oponent)
Práce se zabývá spoluprací režiséra s hercem během jednotlivých fází inscenačního procesu tak, jak probíhají v běžném divadelním provozu. Jednotlivé fáze inscenačního procesu jsou doplněny vlastní zkušeností autorky s vedením herců, které nabyla především v rámci svého studia na Divadelní fakultě AMU. V druhé části autorka zkoumá problematiku vnitřní pravdivosti a možnosti jejího dosažení v rámci inscenace i hereckého projevu. Součástí přípravy na magisterskou práci byl výzkum, který zahrnoval rozhovory se třemi profesionálními režiséry - Hanou Burešovou, Ladislavem Smočkem a Štěpánem Páclem, jejichž metodu práce autorka popisuje. V závěru práce autorka konstatuje, že je složité vyvozovat obecné závěry o spolupráci režiséra s hercem, která má vždy subjektivní povahu, a že stejně těžko uchopitelná je v obecné rovině i problematika vnitřní pravdivosti. Právě díky mnohosti možností však neztrácejí svou přitažlivost pro další zkoumání.
|
|
|
Praktická dramaturgie. Reflexe vlastní tvůrčí zkušenosti a současné praxe britského divadla
Verecká, Tereza ; VEDRAL, Jan (vedoucí práce) ; HRBEK, Daniel (oponent)
Práce se zaměřuje na možnosti a hranice funkce dramaturga v průběhu tvůrčího procesu zkoušení a na jeho působení v procesu vývoje nových dramatických textů. Autorka zde reflektuje dosavadní setkávání s dramaturgií jako takovou a svou britskou zkušenost získanou během studijního pobytu na Londýnské Rose Brufford College v rámci programu Erasmus. Nesměřuje však k teoretickému zobecnění, ale k záznamu narůstající zkušenosti, ze kterého vyvozujete závěry pro vlastní dramaturgickou práci (a tvorbu).První část práce a analyzuje fenomén první čtené zkoušky v českém a britském kontextu, zabývá se průběhem divadelní zkoušky a definicí vztahů mezi jednotlivými aktéry tohoto procesu V druhé části práce pak autorka popisuje dva různé principy práce zaměřené na vývoj nových dramatických textů a srovnává je se svými zkušenostmi dramatika.Součástí textu práce je také přepis rozhovoru s Christopherem Campbellem, literar managerem londýnského Royal Court Theatre.
|
|
|
VZTAH PROSTORU A PŘÍBĚHU
Holec, Jan ; HRBEK, Daniel (vedoucí práce) ; KORČÁK, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá prostorovým řešením klauzurní inscenace Maryšo! Evo! Dom! Autor se snaží analyzovat vývoj tohoto řešení od koncepční přípravy až do závěrečné fáze zkoušení. Práce se rovněž věnuje různým aspektům scénického prostoru. Na příkladu klauzurní inscenace autor rozebírá vztah prostoru a herce, prostoru a tématu či prostoru a příběhu. V závěru se také dotýká problematiky přenosu inscenace do jiného divadelního prostoru.
|
|
|
Budování kulturního centra
Roubalová, Dagmar ; ČUŘÍKOVÁ, Tamara (vedoucí práce) ; HRBEK, Daniel (oponent)
Kulturní centrum nebo kulturní dům jako budovu najdeme v Čechách téměř v každé obci. Jejich provozování je zdánlivě jednoduché, ale v praxi se ukazuje, že je to otázka velmi komplikovaná. Po roce 1989 byla zrušena síť kulturních center a v současné době už neexistuje databáze, která by mapovala skutečný stav existence a fungování kulturních domů v České Republice. Také nyní se ojediněle staví, ale velmi často přestavují budovy kutlurních center. Tyto stavby mají specifická pravidla daná předpisy a normami a zároveň by ve své koncepci měly vycházet z potřeb současných a budoucích uživatelů, ať již provozovatelů nebo návštěvníků. Magisterská diplomová práce shrnuje obecné a specifické požadavky, které je třeba brát při budování kulturního centra v širším kontextu v úvahu a uvádí případovou studii zaměřenou na konkrétní budování kulturního centra v okrajové části Prahy. Hlavním impulsem k napsání této práce je přesvědčení, že je třeba tomuto tématu věnovat více pozornosti, protože kulturní dům jako multifunkční prostor nabízející širší spektrum programů dostupných všem vrstvám obyvatelstva je prvním a nejbližším místem kontaktu s kulturou pro jednotlivce. Ovlivňujíe jeho celkový vztah ke kulturním hodnotám a je také místem, kde bude mít každý k těmto hodnotám zaručen rovný a svobodný přístup.
|
|
|
Aktuální interpretace dramatického textu skrze dramatické situace a konkrétní scénická realizace (Na základě inscenování hry Kazimír a Karolína)
Tyc, Mikoláš ; Schejbal, Milan (vedoucí práce) ; Hrbek, Daniel (oponent)
Tato práce se zaměřuje zejména na problematiku interpretace a následné konkrétní scénické realizace. Částečně na základě inscenování části dramatu Tři sestry A. P. Čechova, ale především na základě inscenace hry Ödöna von Horvátha Kazimír a Karolína Mikoláš Tyc popisuje některé problémy, se kterými se inscenátoři museli vypořádat, když se rozhodli uvést Horváthovu hru jako svou absolventskou inscenaci. Nejprve se Mikoláš Tyc pokouší hledat obecné hranice interpretace. Potom se zaměřuje na proces interpretace Kazimíra a Karolíny, který se odvíjel od analýzy konkrétních situací, charakterů a Horváthovy ironie. A popisuje i snahu o nalezení hlavního tématu jeho pohledu na Horváthovu hru. Těmto tématům jsou věnovány třetí a čtvrtá kapitola. Pátá kapitola se zaměřuje na konkrétní významy z konečné podoby inscenace, které na jevišti reprezentují jak herci, tak konkrétní podoba výpravy. Rovněž je zde popsán z režijního úhlu pohledu proces inscenování, včetně inspiračního výletu na Oktoberfest. Popisuje se také vývoj, kterým někteří herci prošli v hereckém zpracování Horváthova specifického žánru, a porovnávají se prvotní nákresy a konečná podoba inscenací. V poslední kapitole Mikoláš Tyc hodnotí co se povedlo či nepovedlo zejména z hlediska budoucí režijní profese.
|
|
|
INSCENACE JAKO REALIZACE REŽIJNĚ DRAMATURGICKÉ KONCEPCE
Zembok, Ewa ; Hrbek, Daniel (vedoucí práce) ; Korčák, Jakub (oponent)
V práci ?Inscenace jako realizace režijně-dramaturgické koncepce? Ewa Zembok popisuje realizaci Baala od Bertolda Brechta. V první kapitole je rozvedeno podrobněji hledání textu, kde hlavním kritériem byla osobní zaujatost inscenátorů, výběr právě Brechtova Baala a jeho ideální verze. Ve druhé části Zembok řeší svou, potažmo režijně-dramaturgickou, interpretaci Baala, ale na základě předcházející úvahy o podstatě ?interpretace? a ?motivu? a následně pak její aplikaci na daný text. Dále hledání ideálního prostoru, scénografie, hudby, práce s jazykem a dalších iscenačních složek. Ověřování přípravné fáze v praxi rozebírá Zembok ve třetí kapitole své práce. Reflexi na jednotlivé fáze práce na školní inscenaci po jejím uvedení na jeviště popisuje kapitola poslední.
|
host ::
RSS.