Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 55 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Může být námraza faktorem, který se významnou měrou podílí na celkové atmosférické depozici?
Krištof, Tomáš ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Cílem této práce je pokusit se odpovědět na otázku, jestli má námraza významný podíl na atmosférické depozici formou rešerše odborné literatury. Atmosférická depozice je děj, kterým se přenáší látky z ovzduší na zemský povrch. Jednou z jejích složek je usazená depozice (mlha, jinovatka, námraza). Námraza se nevyskytuje po dobu celého roku a její tvorba je závislá na často měnících se faktorech. Přesto je možné dokázat, že koncentrace látek v námraze může převyšovat, nebo alespoň zabírat významný podíl na atmosférické depozici v určitých lokalitách za příznivých období pro její vznik. Klíčová slova: Atmosférická depozice, námraza
Může být námraza faktorem, který se významnou měrou podílí na celkové atmosférické depozici?
Krištof, Tomáš ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Cílem této práce je pokusit se formou rešerše odborné literatury odpovědět na otázku, zda má námraza významný podíl na atmosférické depozici. Atmosférická depozice je děj, kterým se přenáší látky z ovzduší na zemský povrch. Jednou z jejích složek je horizontální depozice (mlha, jinovatka, námraza). Námraza se nevyskytuje po dobu celého roku a její tvorba je závislá na faktorech, jejichž hodnoty se mohou často měnit. Přesto je možné dokázat, že námraza může zabírat významný podíl na celkové atmosférické depozici v určitých lokalitách za příznivých období pro její vznik. Klíčová slova: Atmosférická depozice, námraza
Výskyt a složení mlhy v České republice
Esterlová, Jana ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Tato práce pojednává o výskytu mlhy na území České republiky a o jejím složení. Zabývá se současným stavem i historickým vývojem (přibližně od druhé poloviny 20. století). Práce je rozdělena na dvě části. První částí je rešerše odborné literatury, která shrnuje výsledky již proběhlých studií, vysvětluje pojmy spojené s mlhou a přibližuje metody užívané pro kvantifikaci mlhy. Druhá část obsahuje výsledky vlastní studie pro městskou stanici Praha- Libuš (1971-2015) a horskou stanici Churáňov (Šumava, 1961-2015). Mlha je často podceňovaným fenoménem, který má prokazatelný vliv na vodní bilanci a přispívá k atmosférické depozici, a to zejména v horských oblastech, kde je četnost jejího výskytu vyšší. Složení mlhy se za sledované období proměňuje. Nejhojnějšími ionty jsou ve většině případů NO3 - , NH4 + , SO4 2- , Cl- a Ca2+ . V souvislosti se snižováním celkového znečištění ovzduší dochází i ke snižování koncentrací polutantů v mlze. Nižší obsah těchto částic možná souvisí i s nižším výskytem mlhy v městských a jiných dříve hojně znečištěných oblastech kvůli menšímu množství kondenzačních jader, který je patrný v Praze-Libuši. V souvislosti s globálním oteplováním se spekuluje o snížení četnosti mlhy i v čistých oblastech, které se však v mnou studované lokalitě Churáňova neprojevilo v ročních ani...
Use of unpublished data on total suspended particles in the CR measured during the 1970s and 1980s as an invaluable information and comparative material to current measurements
Pavlovicová, Martina ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
V súčasnej dobe predstavuje imisná záťaž atmosférickým aerosólom jeden z najväčších problémov v celej Európe. Atmosférický aerosól je prirodzenou súčasťou atmosféry Zeme, ktorý sa významne podieľa na dôležitých atmosférických dejoch. Koncom 60. rokov 20. storočia sa však dostáva do povedomia aj znečistenie ovzdušia antropogénnou činnosťou, ktorá spôsobila prvé záťaže imisiami aerosólu súvisiace s rozvojom ťažobnej činnosti a priemyslu. Boli pozorované prvé prípady zvýšeného výskytu alergií a ochorení dýchacích ciest u detí. V tej dobe sa začali prevádzať prvé opatrenia na zlepšenie nepriaznivej situácie a taktiež sa začali prvý krát merať imisie prašného aerosólu v ČSSR. Na území Českej republiky sa počas 70. a 80. rokov minulého storočia koncentrácia prašného aerosólu merala na viac ako 100 staniciach. Ten bol meraný ako celkové suspendované častice v ovzduší. Táto bakalárska práca popisuje štyri záujmové oblasti ČSSR, ktoré boli najviac postihnuté imisiami polietavého prachu počas spomínaných rokov. Sú to ostravsko-karvinská oblasť, severočeská oblasť, brnianska aglomerácia a hradecko-pardubická oblasť. Vo svojej bakalárskej práci som sa zaoberala prevodom hodnôt koncentrácie polietavého prachu nameraných v 70. a 80. rokoch 20. storočia na hodnoty koncentrácie frakcií PM10 a PM2,5. Hlavným cieľom...
Charakteristika hrubého atmosférického aerosolu v městském prostředí
Granici, Olga ; Zíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
(CZE) Diplomová práce se zabývá statistickou analýzou hrubého aerosolu na území Hlavního města Prahy, s ohledem na jeho časovou a prostorovou proměnlivost. Data zahrnují pětileté časové období od roku 2005 do roku 2010 včetně. Koncentrace hrubého aerosolu byly vypočítané z původně naměřených koncentrací PM10 a PM2,5. Pro vyhodnocení jsou v práci použité koncentrace hrubého aerosolu, které byly získány na čtyřech imisních stanicích lokalizovaných na území hlavního města Prahy. Tři ze čtyř stanic jsou charakterizované jako stanice dopravního typu, kde se předpokládá vliv dopravních prostředků na koncentrace hrubého aerosolu. Poslední stanice se vyznačuje jako stanice typu pozaďového, která udává hodnoty méně zatíženého regionu. Analýza se provádí podle jednotlivých parametrů za předpokladu, že hlavním zdrojem hrubého aerosolu v urbánním prostředí je městská doprava. Pro zkoumání časové proměnlivosti se prováděla analýza ročního, sezonního, týdenního a denního chodu. Prostorová proměnlivost se zkoumala na základě umístění imisních stanic. Pro stanovení míry závislosti mezi jednotlivými parametry se použila korelační analýza podle Spearmana s vypočítáním korelačních koeficientů. Kromě analýzy se v práci provádí porovnaní naměřených hodnot aerosolu mezi stanicemi různých typů a také se sleduje výskyt...
Mlha jako faktor podílející se na celkové atmosférické depozici
Samcová, Anna ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Práce je rešerší odborné literatury. Cílem je zhodnocení informací vlivu mlhy na celkové množství vstupujících látek do ekosystémů procesem atmosférické depozice. Shrnuje třídění mlhy, jejich výskyt a základní informace o chemismu. Atmosférická depozice je dlouho zkoumaným procesem, při kterém dochází k transportu látek z atmosféry na zemský povrch. Je dělena na suchou a mokrou; mokrá atmosférická depozice se dále dělí na vertikální a horizontální. Velikost vlivu mokré složky atmosférické depozice závisí na nadmořské výšce, zhruba od 800 m n. m. začíná mít významný podíl horizontální složka atmosférické depozice (tj. např. mlha). Existuje Mlh několik typů, jsou děleny podle různých kritérií, např. podle vzniku, dohlednosti nebo doby trvání a nejčastěji se vyskytují na místech s velkým obsahem vlhkosti. Na území České republiky je iontový příspěvek mlhy k atmosférické depozici podceňován. Nejvíce zastoupenými ionty v mlžné depozici jsou SO4 2- , NO3 - a NH4 + , které mohou být zároveň kondenzačními jádry. Celková atmosférická depozice je počítána ze součtu suché a mokré vertikální depozice a depozice z mlhy je zanedbávána. Tato málo prozkoumaná problematika je sledována po celém světě. Klíčová slova: atmosférická depozice, horizontální depozice, mlha
Hodnocení znečištění ovzduší v závislosti na provozování systémů centralizovaného zásobování teplem
Čejková, Eliška ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá některými environmentálními aspekty rozpadu tradičních soustav centralizovaného zásobování teplem v České republice. Představuje jeden konkrétní případ systému centralizovaného zásobování teplem ve městě Kroměříž v sídlištní panelové zástavbě a jeho poměrně rychlý rozpad a předpokládaný brzký zánik vlivem odpojování zákazníků, kteří budují vlastní lokální domovní plynové kotelny. V práci je spočítána spotřeba zemního plynu obou způsobů výroby tepelné energie pomocí množství tepelné energie potřebného pro vytápění daných objektů včetně přípravy teplé vody a průměrné účinnosti těchto způsobů výroby. Pomocí emisního faktoru získaného z provedených autorizovaných měření emisí je v práci vyčísleno množství vyprodukovaných emisí NOx (oxidů dusíku) vyjádřených jako NO2 (oxid dusičitý). Jedna část se podrobněji zabývá oxidy dusíku v atmosféře. V rámci této bakalářské práce je provedena i základní rozptylová studie, modelové zpracování rozptylu znečišťujících látek (oxidů dusíku) v okolí zdroje/zdrojů. Závěrečné kapitoly porovnávají dopady na životní prostředí centrálního a lokálního způsobu výroby tepelné energie z pohledu vyprodukovaného ročního množství emisí NO2 a výsledku rozptylové studie a uvádí další souvislosti doprovázející rozpad a zánik centralizovaného zásobování...
Těžba a znečištění ovzduší v okolí Tušimic
Müllerová, Eliška ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Opluštil, Stanislav (oponent)
Tato bakalářská práce je rešerší odborné literatury. Cílem je zhodnocení informací o Dolech Nástup Tušimice a to jak z geologického hlediska, jako je mineralogie, paleontologie, archeologie, tak z hlediska technologického, jako je těžební technologie, vzorkování a prašnost v pracovním prostředí. Dále jsem provedla chemickou a petrografickou analýzu vzorků hnědého uhlí, odebraných z lomu Libouš. Dalším cílem je zhodnocení znečištění ovzduší a to z pohledu zlepšování/zhoršování kvality z historie do současnosti. Klíčová slova: geologie, technologie, prašnost, uhlí, znečištění ovzduší
Trendy horizontální depozice síry a dusíku na Severní polokouli
Švorc, Daniel ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Cieľom mojej bakalárskej práce je zozbierať dáta koncentrácií a depozícií síry a dusíku z horizontálnych zrážok, pomocou rešerše dostupných odborných publikácií. Atmosférickou depozíciou sa znečisťujúce látky dostávajú z ovzdušia do ostatných sfér životného prostredia. Má dve hlavné zložky: suchú (kde prebieha depozícia hlavne gravitačnými procesmi a prebieha neustále) a mokrú (ktorá prebieha za prítomnosti zrážok). Mokrá zložka pozostáva z vertikálnej a horizontálnej časti, reprezentujúce dané druhy zrážok. Stanovenie celkovej mokrej depozície tak naráža na problém, v súvislosti so stanovením horizontálnej depozície. Tam je problém hlavne stanovenie depozičného toku, pre ktoré je potrebné zistiť radu parametrov. Značná časť štúdií teda neskúma túto vlastnú depozíciu, pre zložitosť jej stanovenia, ale skúma chemické zloženie hmly, nízkych oblakov či námrazy, ktoré priamo úmerne súvisí s hodnotami horizontálnej depozície. Väčšina štúdií skúmala z horizontálnych zrážok hmlu, a to hlavne vo vyšších nadmorských výškach, kde sa z dôvodu častejšieho výskytu významnou mierou podieľa na celkovej mokrej atmosférickej depozícii. Horizontálne zrážky sú v dlhšom kontakte s vegetáciou, a na rozdiel od zrážok vertikálnych, obmývajú celý list, či ihličie vegetácie. Takisto majú nižší obsah vody, a s tým súvisiace...
Analýza znečištění ovzduší města Ostravy: provoz průmyslových podniků
Pěčka, Petr ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Znečištění ovzduší je jednou z hlavních složek životní prostředí, která negativně ovlivňuje lidské zdraví. Vzhledem k celé řade zdravotních dopadů (zvýšená nemocnost, úmrtnost, výskyt rakoviny, kardiovaskulární onemocnění atd.) patří znečištění ovzduší ve městech k hlavním oblastem zájmu. Důvodem je vysoká koncentrace obyvatelstva. Třetí největší město České republiky Ostrava, které je předmětem této práce, patří dlouhodobě mezi nejvíce znečištěnou oblast republiky, a to zejména suspendovanými částicemi a polyaromatickými uhlovodíky. V porovnání se zbytkem republiky je v Ostravě stále vysoký podíl těžkého průmyslů a tím i významný zdroj znečištění ovzduší. Dalšími zdroji ve městě jsou doprava, lokální topeniště a pravděpodobně i přenos znečištění ze sousední industriální části Polska. Tato diplomová práce pracuje s dlouhodobými časovými řadami, zahrnující hlavně imise (PM10, SO2, NOx) a emise znečišťujících látek a meteorologické údaje. Přidanou hodnotou práce jsou data, o uzavírání a otevírání průmyslových provozů, respektive jejich jednotlivých částí. Cílem těchto dat je porovnání hladin koncentrací před a po uzavření nebo otevření konkrétního průmyslového závodu na území města Ostravy v průběhu posledních 35 let. Využitím těchto dat se doposud nikdo v Ostravě nezabýval. Klíčová slova: Městské...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 55 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.