|
| |
|
|
Vizualizace a testování týmových profilů
Höschl, Cyril ; Mráz, František (vedoucí práce) ; Holan, Tomáš (oponent)
Cílem práce je představit metody vedoucí k vizualizaci a testování týmových profilů. Osobnostní profil je vektor skórů charakterizujícího člena týmu. Týmový profil je skupina osobnostních profilů. Prvním krokem pro zobrazení týmového profilu je vyjádření podobnosti mezi individuálními profily. Prezentujeme nový přístup k vyjádření podobnosti mezi osobnostními profily pomocí významnosti jejich rozdílu vyjádřenou pravděpodobností. Tuto míru použijeme pro testování profilů i pro spočítání jejich podobnostní matice. Týmový profil zobrazíme sociomapou. Abychom ji mohli sestrojit, prezentujeme vlastní algoritmus pro projekci podobnostní matice do roviny. Tento algoritmus porovnáváme se známými metodami Multidimenzionálního škálovýní a Analýzy hlavních komponent, kterými řešíme stejnou úlohu. Při porovnání MDS a PCA ze srovnávací studie plyne, že náš algoritmus se chová přesněji a srovnatelně rychle. Též prezentujeme některé známé metody počítačové grafiky, kterými docilujeme grafické 3D podoby sociomapy a ukazujeme některá nová vylepšení pro reálnější dojem při čtení sociomapy.
|
|
|
Vývoj světelné synchronizace cirkadiánního systému v časné postnatální ontogenezi
Matějů, Kristýna ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Höschl, Cyril (oponent) ; Langmeier, Miloš (oponent) ; Nevšímalová, Soňa (oponent)
U většiny organismů bylo pozorováno množství rytmických dějů, které běží i v prostředí bez periodických podnětů s periodou ± 24 hod (tzv. cirkadiánní rytmy). U savců jsou centrem, které řídí vznik cirkadiánních rytmů suprachiasmatická jádra hypothalamu (SCN). Světlo synchronizuje cirkadiánní rytmy s 24-hodinovým dnem. Informace o světle se dostává do SCN ze sítnice a u dospělých potkanů působí indukci exprese hodinových genů Period1 a Period2, které představují fotosensitivní část molekulárního mechanismu cirkadiánních hodin v SCN. Tato citlivost na světlo je cirkadiánními hodinami omezena (vrátkována) na dobu tzv. subjektivní noci. Rytmická exprese těchto i dalších hodinových genů v SCN je navíc u dospělých potkanů modulována délkou světlé části dne (fotoperiodou). Cílem práce bylo zmapovat jak se během prenatální a postnatální ontogeneze potkana vyvíjejí mechanismy synchronizace cirkadiánních rytmů světlem. Výsledky ukazují, že během prenatálního a časného postnatálního období dostávají cirkadiánní hodiny mláděte informaci o světle zprostředkovaně přes cirkadiánní systém matky. Cirkadiánní hodiny v SCN jsou citlivé na světlo již 1. postnatální den. Mechanismus vrátkující citlivost ke světlu je přítomen 3. postnatální den a do 10. postnatálního dne se dále vyvíjí. Výsledky rovněž naznačují, že sítnice...
|
|
|
Vizualizace sociomap
Höschl, Cyril ; Bálek, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Jakub (oponent)
V této práci představujeme postupy pro grafické znázornění sociomap. Soustředíme se na algoritmus vektorizace bitmapy a na postupy vedoucí k vytvoření grafické reprezentace hierarchických clusterů, při kterých využijeme obměnu algoritmu pro vektorizaci. Dále popisujeme metodu interpolace terénu pomocí vah inverzních vzdáleností, zmiňujeme i alternativní metodu lineární interpolace, která využívá Delanayovy triangulace. Zmíněné postupy aplikujeme na metodu sociomapování. Sociomapování je metoda zobrazující statistická data a vztahy mezi objekty formou přehledného obrázku - sociomapy, ve které lze interaktivně provádět statistické testování. Prezentujeme také možnost aplikovat na sociomapu statistický test založený na fuzzy přístupu. V souvislosti s exportem křivek ukazujeme možnost redukce stupně polynomu Bézierovy křivky metodou středního bodu.
|
|
|
Advanced Moment-Based Methods for Image Analysis
Höschl, Cyril ; Flusser, Jan (vedoucí práce) ; Papakostas, George (oponent) ; Jiřík, Radovan (oponent)
Tato disertace rozvíjí pokročilé metody analýzy obrazu založené na obrazových momentech. Zaměřujeme se především na návrh rychlých algoritmů pro počítání momentů v 2D i 3D a vytvoření nových příznaků, které jsou tolerantní ke Gaussovskému rozmazání, resp. zašumění obrazu. Práce se skládá z úvodu do problematiky a čtyř článků. První článek poskytuje přehledovou studii o metodách obdélníkové dekompozice binárních obrázků v 2D; rozklady mj. urychlují počítání momentů. Součástí studie jsou i implemetnace algoritmů vč. optimálního, který existuje v 2D v polynomiální složitosti a je prakticky dosažitelný. Druhý článek se soustředí na dekompozici 3D binárních objektů do kvádrů. Na rozdíl od 2D je v 3D otázka optimálního rozkladu NP-úplný problém a není známo, že by existoval efektivní způsob jeho řešení. V článku navrhujeme nový sub-optimální algoritmus, který pracuje v polynomiálním čase a na experimentální databázi ukazujeme, že dává statisticky významně lepší výsledky, než nejlepší známé heuristiky. Další dva články se soustřeďují na příznaky invariantní ke Gaussovskému rozmazání a zašumění obrazu. Třetí článek představuje invarianty založené na projekčních operátorech ve Fourierově doméně, což zvyšuje především jejich rozlišovací schopnost. Poslední článek představuje robustní příznaky histogramu obrázku....
|
|
|
Bipolar Disorder and Diabetes Mellitus
Růžičková, Martina ; Höschl, Cyril (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Papežová, Hana (oponent)
Patofyziologický a genetický podklad bipolární poruchy (BP) je stále nejasný i přes množství výzkumu věnovaného tomuto onemocnění. Jedním z možných důvodů je, že spektrum BP obsahuje heterogenní skupinu podtypů BP definovaných určitými patofyziologickými a genetickými mechanismy. Pacienti s komorbidním diabetes mellitus (DM) mohou představovat takovou podskupinu BP charakterizovanou určitou patofyziologií a klinickým obrazem BP. Základem této disertační práce je studium vztahu mezi BP a DM. Pacienti s BP mají asi 3 krát vyšší prevalenci DM (zvláště 2. typu). V první části práce se zabývám možnými souvislostmi mezi BP a DM s ohledem na farmakoterapii, změny ve funkci hypotalamo-hypofyzární osy a v signální transdukci a možnou společnou genetickou predispozici. V druhé části práce jsem porovnala data bipolárních pacientů s (N=26) a bez (N=196) komorbidního DM rekrutovaných přes Maritime Bipolar Registry, abych zjistila, jestli se tyto dvě skupiny bipolárních pacientů liší v klinických charakteristikách. Charakteristiky, ve kterých se pacienti lišili, jsem dále použila v logistické regresi. Prevalence DM u BP v bipolárním registru byla 11.7%. Věk pacientů s DM byl vyšší (P < 0.001), měli více rychlého cyklování (P = 0.02), chronického průběhu BP (P = 0.006), nižší skóre na GAF Scale (P = 0.01), více pracovní...
|
|
| |
|
|
Měření, sledování a vyhodnocení nových neurofyziologických indikátorů u vybraných psychiatrických onemocnění
Šóš, Peter ; Höschl, Cyril (vedoucí práce) ; Libiger, Jan (oponent) ; Hájek, Milan (oponent)
Souhrn Ke vzrůstajícímu počtu nových poznatků v neuropsychiatrickém výzkumu do značné míry přispívá využití nových metod kvantitativní elektroencefalografie (QEEG). Ve srovnání s jinými zobrazovacími metodami mají metody QEEG vysoké časovém rozlišení a nejsou invazivní ani finančně nákladné. Úvod teoretické části předkládané práce je věnován principům a metodice QEEG, především EEG koherencím, QEEG kordancím a elektromagnetické mozkové tomografii s nízkým rozlišením (LORETA). Další kapitola obsahuje základní informace o panické a depresivní poruše a s nimi spojenými nálezy funkčně zobrazovacích studií. Samostatný oddíl je věnován problematice predikce antidepresivní odpovědi. Vlastní empirická část práce je tvořena souborem pěti původních publikací (Bareš et al., 2010; Kopeček et al., 2008; Kopřivová, Šóš, & Praško, 2009; Šóš, Brunovský, Horáček, Bareš, & Kopeček, 2008; Šóš et al., 2013) s uplatněním QEEG metod v populaci psychiatrických pacientů. Studie 1, sleduje lokalizaci zdrojů EEG pomocí elektromagnetické mozkové tomografie s nízkým rozlišením (LORETA) u pacientů s panickou poruchou ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Pacienti s panickou poruchou vykazovali vyšší aktivitu ve frekvenčním pásmu beta (12,5 - 21,5 Hz) v laterální prefrontální kůře s výraznou pravostrannou převahou. Studie 2 je...
|
|
|
Vizualizace a testování týmových profilů
Höschl, Cyril
Cílem práce je představit metody vedoucí k vizualizaci a testování týmových profilů. Osobnostní profil je vektor skórů charakterizujícího člena týmu. Týmový profil je skupina osobnostních profilů. Prvním krokem pro zobrazení týmového profilu je vyjádření podobnosti mezi individuálními profily. Prezentujeme nový přístup k vyjádření podobnosti mezi osobnostními profily pomocí významnosti jejich rozdílu vyjádřenou pravděpodobností. Tuto míru použijeme pro testování profilů i pro spočítání jejich podobnostní matice. Týmový profil zobrazíme sociomapou. Abychom ji mohli sestrojit, prezentujeme vlastní algoritmus pro projekci podobnostní matice do roviny. Tento algoritmus porovnáváme se známými metodami Multidimenzionálního škálovýní a Analýzy hlavních komponent, kterými řešíme stejnou úlohu. Při porovnání MDS a PCA ze srovnávací studie plyne, že náš algoritmus se chová přesněji a srovnatelně rychle. Též prezentujeme některé známé metody počítačové grafiky, kterými docilujeme grafické 3D podoby sociomapy a ukazujeme některá nová vylepšení pro reálnější dojem při čtení sociomapy.
|
|
|
Advanced Moment-Based Methods for Image Analysis
Höschl, Cyril ; Flusser, Jan (vedoucí práce) ; Papakostas, George (oponent) ; Jiřík, Radovan (oponent)
Tato disertace rozvíjí pokročilé metody analýzy obrazu založené na obrazových momentech. Zaměřujeme se především na návrh rychlých algoritmů pro počítání momentů v 2D i 3D a vytvoření nových příznaků, které jsou tolerantní ke Gaussovskému rozmazání, resp. zašumění obrazu. Práce se skládá z úvodu do problematiky a čtyř článků. První článek poskytuje přehledovou studii o metodách obdélníkové dekompozice binárních obrázků v 2D; rozklady mj. urychlují počítání momentů. Součástí studie jsou i implemetnace algoritmů vč. optimálního, který existuje v 2D v polynomiální složitosti a je prakticky dosažitelný. Druhý článek se soustředí na dekompozici 3D binárních objektů do kvádrů. Na rozdíl od 2D je v 3D otázka optimálního rozkladu NP-úplný problém a není známo, že by existoval efektivní způsob jeho řešení. V článku navrhujeme nový sub-optimální algoritmus, který pracuje v polynomiálním čase a na experimentální databázi ukazujeme, že dává statisticky významně lepší výsledky, než nejlepší známé heuristiky. Další dva články se soustřeďují na příznaky invariantní ke Gaussovskému rozmazání a zašumění obrazu. Třetí článek představuje invarianty založené na projekčních operátorech ve Fourierově doméně, což zvyšuje především jejich rozlišovací schopnost. Poslední článek představuje robustní příznaky histogramu obrázku....
|
host ::
RSS.