Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv probiotik na průběh střevních zánětů
Hönigová, Kateřina
Probiotická terapie představuje v dnešní době potenciální možnost prevence řady onemocnění, zmírnění jejich příznaků, v některých případech může standardní léčbu dokonce nahradit. Tato práce shrnuje aktuální vědecké poznatky o působení probiotik na vybraná střevní onemocnění. První část pojednává o jednotlivých rodech probiotických bakterií a jejich bližší charakteristice. Další část je věnována anatomické a histologické stavbě trávicí soustavy pro bližší pochopení základních mechanismů účinku probiotik, kterým je značná část práce také věnována. Nejobsáhlejší část práce se týká analýzy jednotlivých onemocnění se zaměřením na idiopatické střevní záněty a potenciálního využití probiotické terapie. Zahrnuje výsledky aktuálních vědeckých studií o účincích probiotik na tato onemocnění. Na závěr jsou popsaná potenciální možná rizika a nevýhody spojené s užíváním probiotik. Tato práce tak může sloužit jako shrnutí aktuálních vědeckých studií zaměřených na použití probiotik v léčbě vybraných střevních onemocnění.
Aplikace mesalazinu do peritoneální dutiny potkana
Hönigová, Kateřina
Cílem této diplomové práce bylo stanovení vlivu aplikace 5-aminosalicylové kyseliny (5-ASA, mesalazinu) do peritoneální dutiny na iniciaci a průběh zánětlivé reakce. Pro tyto účely byl jako modelové zvíře vybrán potkan, u kterého byl model intraperitoneální laváže aplikován. Peritoneální dutina potkana je snadno dostupná pro manipulaci a odráží funkce a reakce imunitního systému. Pro účely experimentu byli potkani rozděleni do 3 skupin, kdy u první skupiny byla hodnocena peritoneální dutina při fyziologickém stavu, bez předchozí aplikace látky. Druhé skupině potkanů bylo aplikováno PBS, vyhodnocení absolutních počtů buněk následovalo po 4 a po 24 hodinách za pomoci Bürkerovy komůrky a optické mikroskopie. U poslední skupiny byl aplikován mesalazin, jehož expozice byla u poloviny skupiny 4 hodiny a u druhé poloviny 24 hodin. Po těchto časových intervalech následovalo vyhodnocení absolutního počtu buněk. Pro stanovení diferenciálních počtů buněk u všech vzorků byla skla s nátěry obarvena a vyhodnocena. Největší statisticky významný rozdíl byl vyhodnocen u populace neutrofilů, kdy z 0-5% zastoupení neutrofilů u intaktní dutiny a dutiny po aplikaci PBS toto zastoupení vzrostlo až na 35 %. Populace lymfocytů byla mezi všemi experimentálními skupinami relativně stálá, zastoupení makrofágů bylo statisticky významně nižší u skupin po aplikaci mesalazinu. Z těchto výsledků je patrné, že aplikace PBS jako inertní látky nevyvolala tak bouřlivou reakci, co se týče influxu neutrofilů, jako v případě aplikace 5-ASA.

Viz též: podobná jména autorů
3 Hönigová, Karolína
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.