Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 215 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Úloha asistenta pedagoga v logopedické třídě MŠ
Bendová, Lucie ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na úlohu asistenta pedagoga v logopedické třídě mateřské školy. Jejím cílem je prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření zachytit činnosti, které asistent pedagoga v této třídě vykonává. Hlavním cílem výzkumu bylo popsat činnosti asistenta pedagoga v logopedické třídě mateřské školy při přímé podpoře žáků. Výzkumné šetření probíhalo v logopedické třídě mateřské školy. Byly zpracovány kazuistiky pěti žáků na základě analýzy dokumentů a pozorování a kategorizovány činnosti asistenta pedagoga. Bylo zjištěno, že se v logopedické třídě mateřské školy vzdělávají především žáci s narušenou komunikační schopností, která se projevuje od počátku vývoje a kromě komunikační schopnosti zasahuje další oblasti vývoje. Asistent pedagoga věnuje pozornost všem žákům ve třídě a činnosti, kterými je podporuje v zapojení do vzdělávání a všech aktivit v mateřské škole se obsahově neliší. Jeho práce se zaměřuje zejména na zajištění porozumění, orientace a zapojení žáků do každé situace. KLÍČOVÁ SLOVA Asistent pedagoga, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, narušená komunikační schopnost, mateřská škola, logopedická třída, speciální vzdělávání
Intervence asistenta pedagoga v procesu inkluzivního vzdělávání na běžné základní škole
Čejdová, Aneta ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá pracovní náplní asistentů pedagoga pracujících s žáky se zdravotním postižením na běžné základní škole. V rámci inkluzivního vzdělávání přibývají na běžných základních školách žáci se zdravotním postižením a v důsledku toho také asistenti pedagoga. Pro mnohé školy je práce s asistenty v počátku a stále se objevují různé nejasnosti. Tato problematika je dnes velmi aktuálním tématem, které je diskutované jak v odborné, tak v laické veřejnosti. Cílem této diplomové práce je vymezit pracovní náplň asistentů pedagoga na běžné základní škole a dílčím cílem je zjistit, jak asistenti pedagoga svou profesi vnímají, případně, co by na ní změnili. K naplnění těchto cílů byly použity metody kvalitativního výzkumu, především semi-strukturovaný rozhovor doplněný informacemi z dotazníku na demografické údaje respondenta. Na zpracování rozhovorů bylo použito kódování s poznámkami a získaná data byla zpracována analytickou indukcí do protokolu. Výsledkem výzkumného šetření je přehled činností asistenta pedagoga a pohled na jeho fungování v týmu pedagogů a dalších odborných pracovníků. Ze získaných dat vyplývá, že asistenti pedagoga stále pracují především s žáky, ke kterým jsou přiděleni (žáci se SVP) a nedávají tak prostor učiteli, aby i on mohl s těmito žáky individuálně pracovat....
Problémové chování žáků s autismem a střední mentální retardací
Jarošová, Petra ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Diplomová práce se zabývá tematikou problémového chování u žáků s autismem a střední mentální retardací ve výchovně vzdělávacím procesu. Hlavním cílem práce je zjistit a popsat zkušenosti pedagogických pracovníků s výskytem a způsoby řešení problémového chování u těchto žáků. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy související s autismem, mentální retardací, nastíněn je historický kontext autismu, etiologie, jeho klasifikace a charakteristické projevy. Věnujeme se také diagnostickému procesu v psychologické a speciálně pedagogické diagnostice, uvádíme přehled základních obligatorních diagnostických nástrojů. Dále se zabýváme legislativním rámcem vzdělávání žáků s autismem a střední mentální retardací, popisujeme nejčastěji užívané výchovně vzdělávací metody a terapeutické přístupy ve speciálních školách. V další samostatné kapitole definujeme pojem problémové chování, nastiňujeme diagnostická posouzení a některé specifické postupy nápravy takového chování. Praktická výzkumná část je založena na kvalitativně orientované metodologii a pracuje s daty získanými z 11 polostrukturovaných interview realizovaných se zástupci ředitelů škol, speciálními pedagogy - učiteli, asistenty pedagoga - vychovateli ze tří základních škol samostatně zřízených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami....
Týmová spolupráce při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Peková, Aneta ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na téma spolupráce a komunikace, která probíhá ve školách v rámci vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Tato práce je členěna do dvou hlavních částí. V první části vychází autorka z teoretických poznatků a na základě práce s dostupnou literaturou zpracovává tři hlavní oblasti vztahující se k vymezenému tématu. Jedná se o oblast zaměřující se na speciální vzdělávací potřeby s podrobnějším popisem nejčastějších podpůrných opatření - individuální vzdělávací plán a asistent pedagoga. Další oblast se zabývá poradenstvím vně i uvnitř školy, včetně poradenských pracovníků. Závěr první části je věnován komunikaci v obecné rovině i pedagogicky zaměřené. Na první teoretickou část plynule navazuje empirická část. V úvodu empirické části jsou popsány využité metody výzkumu a volba výzkumného vzorku. Následuje popis fungování vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami na vybrané základní škole ve středočeském kraji. Samotný popis fungování doplňuje rozhovor s šesti vybranými pracovníky školy, především se zaměstnanci školního poradenského pracoviště. Cílem bylo popsat fungující model a zjistit, jak vnímají spolupráci jednotliví pracovníci, jak se aktuální stav na škole liší od ideálu, který mají pracovníci a co by se muselo změnit, aby se jim lépe...
Inkluzivní didaktika v základní škole
Křížová, Martina ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Teoretická část bakalářské práce přináší informace o možnostech, které by mohly pomoci pedagogům k realizaci úspěšné inkluze. Seznamuje s inkluzivními principy a strategiemi, uvádí základní informace o inkluzi tak, jak ji přináší novela školského zákona vyhláškou 27/2016 o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Seznamuje s podpůrnými opatřeními, pedagogickou diagnostikou, problematikou stylů učení, s možností různých metod výuky, různými druhy diferenciace, upozorňuje na důležitost třídního klima a osobnost učitele. Přibližuje specifika vzdělávání v málotřídních školách. Praktická část zodpovídá otázku, zda vybraná málotřídní základní škola naplňuje požadavky inkluzivního vzdělávání. Zaměřuje se na naplňování principů metakognitivního učení, individualizace a diferenciace ve výuce. Práce zkoumá klima jednotlivých tříd a míru ovlivnění třídního klimatu žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Seznamuje s kazuistikami žáků, jimž jsou poskytována podpůrná opatření na základě doporučení školského poradenského zařízení. Zkoumá, jaký postoj k inkluzi zaujímají učitelé vybrané málotřídní školy. Práce seznamuje s vybranou školou, počtem, kvalifikovaností zaměstnanců. Snaží se zhodnotit míru inkluzivity dané školy. Důležitým momentem je i charakteristika obce, ve které se...
Prediktory sociální participace dětí s dětskou mozkovou obrnou v základních školách v České republice a Republice Srbsko
Zulić, Marija ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Vítková, Marie (oponent) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Hlavním cílem této disertace je určit prediktory sociální participace žáků s mozkovou obrnou na základních školách v České republice a v Srbsku, což znamená vymezit faktory, které by mohly determinovat úroveň jejich sociální participace v základním vzdělávání. S ohledem na skutečnost, že participace žáků s mozkovou obrnou představuje důležitý indikátor jejich úspěšné společenské participace v adolescenci a v dospělosti, je nezbytné určit faktory, které mají vliv na jejich participaci ve školním věku. Na sociální participaci se pak v této práci pohlíží z úhlu samostatné realizace školních činností ležících mimo samotné vzdělávání, které žáci s mozkovou obrnou vykonávají ve školním prostředí každý den a které jsou vyžadovány, aby mohly plnit studijní povinnosti, jež se od nich očekávají. Pro hodnocení jejich participace ve školním prostředí byla použita první a třetí část dotazníku SFA (School Function Assessment, Hodnocení školních funkcí), který měří účast žáků v šesti bezprostředních situacích ve školním prostředí a ve 21 konkrétních školních činnostech ležících mimo vzdělávání. Za nezávislé proměnné jsme stanovili devět individuálních faktorů, které se vztahují k přímým charakteristikám žáků s mozkovou obrnou, a jeden faktor prostředí, který se váže na typ školy, již žáci navštěvují. Do výzkumu...
Práce s rizikem v pobytových zařízeních sociálních služeb
Šmok, Petr ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Předkládaná diplomová práce se ve své teoretické části zabývá pojmem rizika a jeho důležitosti v životě člověka obecně tak, jak jej definuje míra poznání ve společenských vědách, a následně rizikem jako fenoménu současných sociálních služeb. Hledisko integrace znevýhodněných skupin obyvatel do majoritní společnosti s sebou přineslo potřebu hájit práva osob s postižením, a to s důrazem na jejich aktivní zapojení do běžného života, ve snaze o možnost prožití těch situací, která tento život definují. Toto zaměření přináší, směrem ke klientům sociálních služeb, řadu teoretických východisek v oblasti rizikového plánování, jež byla dále zohledněna v této části práce. Výzkumná část se blíže zabývá vnímáním rizika u klientů s mentálním postižením zaměstnanci přímé péče v pobytových zařízeních sociálních služeb Zlínského kraje. Tato část práce podává relevantní pohled na informovanost v oblasti rizika ve zvolených pobytových zařízeních a dále na jejich aktivní využití v praxi. Pozornost je následně zaměřena na další faktory, jež mohou ovlivnit zaměstnance domovů pro osoby se zdravotním postižením v hodnocení rizikového plánování a obecně v přístupu k vnímání fenoménu rizika u klientů s mentálním postižením. Na podkladě zodpovězených výzkumných otázek byly stanoveny návrhy opatření vyplývající ze získaných...
Postoje pedagogů mateřské školy k inkluzivnímu vzdělávání
Effenberková, Jana ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou inkluzivního vzdělávání v mateřské škole. Cílem práce je zjistit, jaké postoje zaujímají pedagogové mateřské školy k inkluzivnímu vzdělávání. Dále také analyzovat, jaké jsou návrhy a doporučení oslovených učitelů pro zvýšení efektivity inkluzivního vzdělávání. V neposlední řadě popsat jak vnímají úlohu asistenta pedagoga v procesu inkluzivního vzdělávání. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. První část se zabývá teoretickými východisky inkluzivního vzdělávání v mateřské škole. Definuje klíčové pojmy inkluze jako takové, dále charakterizuje dítě předškolního věku, mateřskou školu a edukaci dítěte se speciálními vzdělávacími právě ve škole mateřské. Další část, tedy část praktická, analyzuje informace získané formou rozhovoru s oslovenými pedagogy mateřské školy. Jejím cílem bylo zjistit názory a postoje pedagogů mateřské školy k inkluzivnímu vzdělávání. Dosažené poznatky jsou v závěru srovnány s podobnými výzkumy, které byly v této oblasti již provedeny.
Bazální stiumulace v edukačním procesu rehabilitační třídy
Kovandová, Zuzana ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Práce je zaměřena na využívání konceptu bazální stimulace v základních školách speciálních v rámci České republiky, při práci se žáky s těžkým kombinovaným postižením. V teoretické části obsahuje literární rešerši, zaměřenou na koncept bazální stimulace - jeho vznik a vývoj a teoretická východiska a dále na jednotlivé prvky a jejich zařazení do vzdělávacího programu základní školy speciální. V praktické části se zaměřuji na kvantitativní výzkum prováděný formou dotazníkového šetření, který má za cíl zmapovat využívání konceptu bazální stimulace na základních školách speciálních v České republice a především zjistit, které konkrétní prvky jsou v rámci výuky využívány nejčastěji. Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, že koncept bazální stimulace využívá v edukační činnosti u žáků s těžkým kombinovaným postižením cca 80 % škol. Nejvíce jsou využívány somatická, vibrační, auditivní a taktilně-haptická stimulace. Z konkrétních prvků je to somatická masáž, polohování, využití hudby a práce s hmatovým vnímáním zaměřená na motorickou stimulaci ruky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 215 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
12 HÁJKOVÁ, Veronika
12 Hájková, Veronika
2 Hájková, Věra
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.