Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Expanded Cinematography
Dimoski, Vladimir ; JÍCHA, Marek (vedoucí práce) ; GUNARATNA, Vidu (oponent)
The cinematography as an art form stands today at a crossroad. There is a lot of controversy surrounding the definition of the term “cinematography” in the context of films in which traditional (lensed) cinematography was subordinated to virtual techniques, such as “The Matrix”, "Life of Pi" and "Gravity”. The following study will observe the historical development of the camera techniques, as its goal is to verify if the virtual cinematography is a step forward in the evolutionary road of the job of the director of photography. In order to seek for the truest answer, the study will analyze the work of the cinematographers of the above-mentioned feature movies, in terms of their collaboration with the visual effects supervisors and their creative team. The study will try to convey how the DoP’s have used the new skills to help support the dramaturgy of the screenplay.
Wedding Films as an Emerging Genre
Sen, Tiyash ; ANGIOLILLO, Mary Carmel (vedoucí práce) ; GUNARATNA, Vidu (oponent)
Wedding traditions and customs vary greatly between cultures, ethnic groups, religions, countries, and social classes, which makes the wedding a diverse and unique experience from almost every point of view. The analysis of tehcniques and aesthetic styles, paying special attencion to color and other visual narrative elements, is ides to argue that wedding films should be considered a new genre, as a new and unique way of filmmaikng.
Stereoskopie a kameraman
Gunaratna, Vidu ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; MYSLÍK, Jiří (oponent)
Práce je studiem stereoskopie z pohledu kameramana. Vnímá ji v celé své šíři současného užití - od atrakcí v zábavních parcích, přes komerční narativní celovečerní filmy, až po dokumenty s kulturní hodnotou. Krátce se věnuje raným teoriím binokulárního vidění, počátku objevu stereoskopie a stereofotografie. Dále se zaměřuje na stručnou historii stereoskopie v kinematografii od jejího počátku, přes renesanci v 50. letech 20. století, až do současnosti. Pokračuje popisem principů prostorového vnímání, kde mezi klíčové pojmy patří disparita, paralaxa, konvergence a akomodace. Zmiňuje také důležitost nestereoskopických podnětů na stereopsi. Téma fyziologických základů stereopse zakončují vady prostorového vnímání. Další část práce se soustřeďuje na stereoskopické okno, které je analogií k rámu obrazu v běžné kinematografii. Zkoumá vliv velikost předváděcí plochy, omezení vzdálenosti zadního plánu a jevu, který se nazývá porušení stereoskopického okna. Pokračuje rozborem prostoru stereoskopického obrazu a okolnostmi které ovlivňují vjem velikosti předmětů a figur v něm, ale také analýzou vjemu celého obrazu v závislosti polohy diváka vůči plátnu. Pozornost je věnována i speciálnímu případu stereoskopie - ortostereoskopii. Rozvržení hloubky, nativní paralaxa, a pojmy optimální, dostupný a užitý prostor jsou definovány pro pochopení důležitosti konceptu plánu hloubky. Estetika hloubky je demonstrována na několika nedávných stereoskopických filmech. Následuje přehled technických prostředků pro stereoskopii - rigy, 3D monitory a software. Práce pokračuje diskusí nástrojů kameramana, které jsou rozděleny do dvou skupin - nestereoskopické a stereoskopické. Mezi nestereoskopické patří lineární a barevná perspektiva, vzdušná perspektiva, ostrost a neostrost a pohyb kamery. Stereoskopické nástroje tvoří interaxiální vzdálenost a konvergence. Případy hypostereoskopie a hyperstereoskopie jsou chápány též jako výrazový prostředek. Další kapitola je věnována specifikům a omezením stereoskopického snímání - potřeba dokonalého páru kamer, objektivů, specifikum kompozice ve stetoskopii, problémy spojené s polopropustným zrcadlem v rigu, osvětlování a použití kamerových filtrů. Následující část práce se stručně věnuje přidruženým tématům, která mají vliv na obrazovou složku. Jde o scénografii, postprodukci, kde je věnována pozornost gradingu, a různým stereoskopickým projekčním systémům, včetně autostereoskopie. Poslední část práce je rozhovor s kameramanem Andrewem Lesniem, ACS, ASC, který se dělí o svoje zkušenosti z práce na filmu Hobit. Závěrem je zamyšlení nad otázkou, zda je stereoskopie výrazovým prostředkem a pokouší se odhadnout, jakou budoucnost čeká stereoskopie v kinematografii a televizi.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.