Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv stálezelenosti vs. opadavosti u rostlin v teplých obdobích vyšších zeměpisných šířek na strukturu dřeva: případová studie ze svrchní křídy ostrova James Ross (Antarktický poloostrov)
Chernomorets, Oleksandra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
Změny prostředí v důsledku globálního oteplovaní a jejich následky jsou podstatnou a široce studovanou otázkou. Křídové polární ekosystémy nemají v dnešní době obdobu. Proto takové ekosystémy představují unikátní možnost pro studium extrémních prostředí a organizmů se specifickými adaptacemi na ně. Příslušné ekosystémy mohou mít klíčový význam pro pochopení možných budoucích změn na naší planetě. Diplomová práce se věnuje otázce strategie adaptace suchozemských rostlin v období pozdní křídy: stálezeleností a opadavostí. Studovaný materiál pochází z oblasti Brandy Bay a Crame Col na ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova a byl sbírán v souvislém sledu profilů od souvrství Kotick Point po souvrství Santa Marta (cenonam až kampán). Ze studovaných 55 vzorků fosilních dřev bylo vybráno a systematicky popsáno pět typických taxonů jehličnanů pro dané geologické období a oblast: Agathoxylon kellerense, Agathoxylon antarcticus, Araucarioxylon chapmanae, Podocarpoxylon multiparenchymatosum a Phoroxylon sp. Agathoxylon kellerense (vzorek číslo AN34) byl vybrán pro detailní analýzu a zjištění strategie adaptace jehličnanů na základě anatomické stavby letokruhů. Metodou stanovení strategie adaptace rostliny (procentuální zmenšení buněk; procentuální zastoupení letního dřeva; RMI; náklon CSDM křivky)...
Vliv stálezelenosti vs. opadavosti u rostlin v teplých obdobích vyšších zeměpisných šířek na strukturu dřeva: případová studie ze svrchní křídy ostrova James Ross (Antarktický poloostrov)
Chernomorets, Oleksandra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
Změny prostředí v důsledku globálního oteplovaní a jejich následky jsou podstatnou a široce studovanou otázkou. Křídové polární ekosystémy nemají v dnešní době obdobu. Proto takové ekosystémy představují unikátní možnost pro studium extrémních prostředí a organizmů se specifickými adaptacemi na ně. Příslušné ekosystémy mohou mít klíčový význam pro pochopení možných budoucích změn na naší planetě. Diplomová práce se věnuje otázce strategie adaptace suchozemských rostlin v období pozdní křídy: stálezeleností a opadavostí. Studovaný materiál pochází z oblasti Brandy Bay a Crame Col na ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova a byl sbírán v souvislém sledu profilů od souvrství Kotick Point po souvrství Santa Marta (cenonam až kampán). Ze studovaných 55 vzorků fosilních dřev bylo vybráno a systematicky popsáno pět typických taxonů jehličnanů pro dané geologické období a oblast: Agathoxylon kellerense, Agathoxylon antarcticus, Araucarioxylon chapmanae, Podocarpoxylon multiparenchymatosum a Phoroxylon sp. Agathoxylon kellerense (vzorek číslo AN34) byl vybrán pro detailní analýzu a zjištění strategie adaptace jehličnanů na základě anatomické stavby letokruhů. Metodou stanovení strategie adaptace rostliny (procentuální zmenšení buněk; procentuální zastoupení letního dřeva; RMI; náklon CSDM křivky)...
Kritické zhodnocení popsaných zkřemenělých dřev z třeboňské pánve (jižní Čechy) a zpracování nových nálezů
Venclová, Sandra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
VENCLOVÁ, S. (2018): Kritické zhodnocení popsaných zkřemenělých dřev z třeboňské pánve (jižní Čechy) a zpracování nových nálezů [Re-evaluation of the published silicified woods from the Třeboň Basin (South Bohemia) and systematical description of new finds. Mgr. Thesis, in Czech.] - 92 pp., Faculty of Science, Charles University, Prague, Czech Republic. Abstrakt: V práci jsou zkoumána zkřemenělá dřeva, pocházející ze tří lokalit v třeboňské pánvi. Dřeva byla zkoumána pomocí mikroskopických výbrusů. Byl zjištěn jeden kus jehličnaté dřeviny, zatím přiřazen k taxodioidnímu typu jehličnanu. Všechny zbylé zkoumané dřeviny patří k listnatým dřevinám, pravděpodobně se jedná o rod Paraphyllanthoxylon. Pomocí PCA analýzy byla zkoumána vzájemná podobnost jednotlivých dřev a podobnost s příbuznými druhy. Pravděpodobně se jedná o nový druh rodu Paraphyllanthoxylon. Paleontologické stáří zkřemenělých dřev nebylo zatím s jistotou stanoveno. Byla diskutována příslušnost zkřemenělých dřev k lipnickému souvrství. Klíčová slova: jihočeské pánve, lipnické souvrství, Paraphyllanthoxylon, zkřemenělé dřevo
Vliv nadmořské výšky na sezónní růst stromů v ekotonu horní hranice lesa
Kašpar, Jakub ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
RESUMÉ Tato práce se zabývá vlivem teplotních poměrů na intra-anuální růst smrku ztepitélo (Picea Abies (L.) Karsten) na alpínské hranici lesa v Krkonoších ve vegetačních sezónách 2011 a 2012. Monitoring probíhal na dvou lokalitách na jižním svahu Luční hory. První lokalita se nacházela v nadmořské výšce 1310 m n. m., přibližně na horní hranici zapojeného lesa, druhá pak v nadmořské výšce 1450 m n. m., ve stromových skupinkách nad horní hranicí lesa. Mezi lokalitami byl pozorován poměrně vysoký vertikální teplotní gradient jak u teplot vzduchu (1,2 - 1,7 řC), tak u teplot půdy v hloubce 10 cm (0,8 - 1,2 řC). Teplotní rozdíl mezi lokalitami se pak projevil v nižším pozorovaném přírůstu na výše položené lokalitě. Pozorované počátky kambiální aktivity se pohybovaly od 26. 4. do 21. 5. Začátek kambiální aktivity je ovlivněn množstvím sněhové pokrývky akumulované na lokalitách v průběhu zimy a s tím souvisejícím datem jejího odtátí, teplotami půdy a teplotami v přízemní vrstvě atmosféry. Délka kambiální aktivity se pohybovala mezi 55 - 77 dny, přičemž její délka byla nižší na výše položené lokalitě. Diferenciace buněk nastala bezprostředně po počátku kambiální aktivity a trvala od 111 do 132 dní. V porovnání sledovaných růstových sezón vyšla lépe růstová sezóna 2012, ve které byl průměrný přírůst stromů vyšší na...
Floristické asociace miocenních rašelinišť na základě studia fuzitových klastů
Fischlová, Kateřina ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá systematickou studií mikroskopických vzorků fuzitů odebíraných ze střední lávky hlavní hnědouhelné sloje lomu Bílina a jejich následným tafonomickým zhodnocením. Úvodní část je zaměřena na všeobecnou charakteristiku mostecké pánve jako takové, její geologickou pozici, sedimentární výplň s ohledem na stavbu hlavní hnědouhelné sloje. Následující část je věnována detailnějšímu popisu dřevěného uhlí ("fuzitu"), které vzniká při požárech v pravěkých lesních a močálových porostech. Poslední a zároveň nejdůležitější částí této diplomové práce je samotné systematické určení mnou odebraných vzorků a jejich tafonomické zhodnocení.

Viz též: podobná jména autorů
2 Gryc, Václav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.