|
|
Molecular Prognostic and Predictive Markers in Colorectal Cancer
Navvabi, Nazila ; Pitule, Pavel (vedoucí práce) ; Rössner, Pavel (oponent) ; Grubhoffer, Libor (oponent)
in Czech Kolorektální karcinom je v současné době jednou ze tří hlavních příčin úmrtí souvisejících s nádorovými onemocněními. Aby se klinickým lékařům pomohlo léčit kolorektální karcinom, je nutné zavést účinnější nástroje, které zlepší nejen včasnou diagnostiku, ale také predikci nejpravděpodobnější progrese onemocnění a reakce na chemoterapii. Tato práce si klade za cíl popsat nejpřijatelnější biomarkery mezi těmi, které jsou navrženy pro použití v CRC, rozdělené podle klinického vzorku, který je vyšetřován (tkáň, stolice nebo krev), spolu s jejich omezeními. Ve vztahu k mému výzkumu se práce zaměří také na alternativní sestřih, který se ukázal jako důležitý regulátor a potenciální cíl léčby v CRC. Změny v genové expresi vedoucí ke kolorektální karcinogenezi vedou k dysregulovaným hladinám nukleových kyselin a proteinů, které lze využít k identifikaci moderních, minimálně invazivních molekulárních biomarkerů. Jedním z alternativních spojovacích faktorů jsou MBNL proteiny. Cílem mé práce, která zde bude představena, byla analýza genové exprese rodiny MBNL regulátorů alternativního sestřihu v různých fázích vývoje kolorektálního karcinomu, spolu s událostmi sestřihu cíle MBNL v genech FOXP1 a EPB41L3 a CD44 souvisejícími s nádorem varianty. Studie byla provedena pomocí vzorků nádorové tkáně a...
|
|
|
Patogenní působení ptačích leukózových virů u kuřat
Průková, Dana ; Geryk, Josef (vedoucí práce) ; Němečková, Šárka (oponent) ; Grubhoffer, Libor (oponent)
83 7. SOUHRN Ptačí leukosové viry (ALV) jsou nejběžnějšími přirozeně se vyskytujícími retroviry u domácí drůbeže, vyvolávají neoplasie, mají nepříznivé vlivy na imunitní systém a způso- bují syndrom wasting disease. Jednotlivé virové kmeny se liší v účinnosti s jakou vyvolávají wasting disease. Jako nejúčinnější způsob se jeví intraembryonální inokulace viru, po vylíhnutí vnímavost kuřat rychle klesá. Nejnápadnější příznaky onemocnění byly indukovány viry podskupiny C (ALV-C), ale i jednotlivé kmeny této podskupiny se významně liší ve schopnosti induko- vat wasting disease. Téměř srovnatelnou patogenitu jako ALV-C vykazoval virus podsku- piny D (ALV-D), zatímco viry podskupin B (ALV-B) jsou jen mírně patogenní a viry pod- skupiny A (ALV-A) nevyvovolávají wasting disease. Minimální dávka ALV-C spolehlivě vyvolávající wasting disease po intraembryonální inokulaci je 102 infekčních partikulí viru. Imunohistochemická analýza ukázala, že wasting disease je doprovázen poškoze- ním lymfoidních orgánů, přičemž ALV-C vykazuje největší patogenitu. Typickým přízna- kem je deplece lymfocytů, v thymu, burse a ve slezině, ale poškozeny jsou i ostatní buňky imunitního systému. Zatímco počet dendritických buněk v burse se zvyšuje, jejich zastou- pení v thymu a slezině klesá. Ve slezině ubývá dendritických buněk hlavně v...
|
|
|
Glykosylace a antigenní vlastnosti proteinů ze slin flebotomů Phlebotomus perniciosus a P. orientalis
Sumová, Petra ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Grubhoffer, Libor (oponent)
Cílem této práce bylo zmapovat glykosylaci a antigenní vlastnosti slinných proteinů dvou druhů flebotomů, Phlebotomus perniciosus a P. orientalis, kteří jsou významnými vektory viscerální leishmaniózy. Pomocí afinoblotu se značenými lektiny jsme prokázali, že řada slinných proteinů obou studovaných druhů flebotomů je N-glykosylována, přítomnost O-glykosylací nebylo možné potvrdit. Úroveň N-glykosylace většiny těchto proteinů je poměrně nízká, větší množství potenciálních N-glykosylačních míst bylo nalezeno pouze v aminokyselinových sekvencích hyaluronidázy P. orientalis a endonukleáz obou testovaných druhů. Pro expresi v bakteriálním expresním systému byly vybrány čtyři slinné antigenní proteiny P. perniciosus, z nichž dva proteiny (PpeSP01 a PpeSP01B) nebyly glykosylovány a úroveň glykosylace zbylých dvou proteinů (PpeSP03B a PpeSP07) byla nízká. Antigenní vlastnosti čtyř vybraných rekombinantních proteinů P. perniciosus byly následně testovány prostřednictvím imunoblotu a ELISA testů. Během počátečních pokusů se séry experimentálně exponovaných psů se dva proteiny (rSP07 a rSP01B) ukázaly jako nevhodné a byly tudíž z dalších experimentů vyřazeny. Rekombinantní proteiny rSP03B a rSP01 byly rozeznávány stejnými IgG protilátkami jako nativní formy těchto proteinů ze slinných žláz P. perniciosus....
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Posttranslational modifications in soluble recombinant therapeutical proteins secreted by lower aukaryotes: structure and function
Kumar, Vinay ; Bezouška, Karel (vedoucí práce) ; Šedo, Aleksi (oponent) ; Grubhoffer, Libor (oponent)
Virral, Kunnr M.Sc Cíle dizertačnípráce cÍrn DISERTAČNÍpnÁcn Cílenr předkládarré dizertačrrípráce byIo poclropení rlolekulánríclr nleclranisnrů přispívajících ke tvorbě vysoce stabilních rozpustlrýc|r |orern receptorů přirozených zabíječských buněk. Jako modelový protein byl r.ybrán receptor CD69. Tento receptor je v přirozerrénl prostředí produkovárr jako dinlenrí nterrrbránor.ý protein stabilizovaný ponrocí 7 disulfidovýclr nrůstků a glykosylovaný na 4 nlístech ,\.-gl1.kosylací. Konkrétně byly v práci vytčeny následujícící|e: l. Vyvirrout nor'ou tlletodologii pro rychléa cit|ivé stanovení struktury disulfidových nrůstkůu sloŽitých eukaryotických proteirrů zaloŽenou na SDS polyakrylanlidové elektroťorese l'neredukujícíchpodrnírrkách a hnlottrosttrí spektrorrretrii. 2. Na|ézt základní struktunlí elenlenty kritické pro stabiIitu rozpustných CD69 receptorů produkovanýc|r v bakteriálnínl exprestrínr systénlu. 3. Vyvinout nretodu pro produkci glykosylovanýclr forenr rozpustných CD69 receptorů s použitínr vybraných kmenů kvasinky Pichia pastot.is. 4. Produkor'ané proteirry přečistit v nrlroŽství a čistotě dostatečnýclrpro biochelrrická stanor'etrí a inrunologické testy \,četně testů l/i l'll'o' 5. ZjistiÍ, jakým způsobetn tlroltou tvorba disu|fidových rrrůstkůa g|ykosylace ovlivnit stabilitu rozpustrrých CD69...
|
|
|
Glykosylace a antigenní vlastnosti proteinů ze slin flebotomů Phlebotomus perniciosus a P. orientalis
Sumová, Petra ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Grubhoffer, Libor (oponent)
Cílem této práce bylo zmapovat glykosylaci a antigenní vlastnosti slinných proteinů dvou druhů flebotomů, Phlebotomus perniciosus a P. orientalis, kteří jsou významnými vektory viscerální leishmaniózy. Pomocí afinoblotu se značenými lektiny jsme prokázali, že řada slinných proteinů obou studovaných druhů flebotomů je N-glykosylována, přítomnost O-glykosylací nebylo možné potvrdit. Úroveň N-glykosylace většiny těchto proteinů je poměrně nízká, větší množství potenciálních N-glykosylačních míst bylo nalezeno pouze v aminokyselinových sekvencích hyaluronidázy P. orientalis a endonukleáz obou testovaných druhů. Pro expresi v bakteriálním expresním systému byly vybrány čtyři slinné antigenní proteiny P. perniciosus, z nichž dva proteiny (PpeSP01 a PpeSP01B) nebyly glykosylovány a úroveň glykosylace zbylých dvou proteinů (PpeSP03B a PpeSP07) byla nízká. Antigenní vlastnosti čtyř vybraných rekombinantních proteinů P. perniciosus byly následně testovány prostřednictvím imunoblotu a ELISA testů. Během počátečních pokusů se séry experimentálně exponovaných psů se dva proteiny (rSP07 a rSP01B) ukázaly jako nevhodné a byly tudíž z dalších experimentů vyřazeny. Rekombinantní proteiny rSP03B a rSP01 byly rozeznávány stejnými IgG protilátkami jako nativní formy těchto proteinů ze slinných žláz P. perniciosus....
|
|
|
Nutritional biology of synanthropic mites (Acari: Acaridida)
Erban, Tomáš ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Grubhoffer, Libor (oponent) ; Šustr, Vladimír (oponent)
NÁZEV DISERTAČNÍ PRÁCE Potravní biologie synantropních roztočů (Acari: Acaridida) ABSTRAKT V minulosti bylo provedeno několik pokusů o popsání potravní biologie akaroidních roztočů, nicméně plné porozumění těmto procesům pozbývá úplnosti. Cílem této disertační práce bylo rozšířit naše znalosti týkající se trávicí fyziologie skladištních a prachových roztočů a aplikovat tyto znalosti na jejich potravní biologii. Výzkumný přístup použitý v této disertační práci zahrnuje in vitro charakterizaci enzymové aktivity v celotělních extraktech (WME) a extraktech zbytkového růstového média (SGME), vyhodnocení enzymové aktivity s ohledem na fyziologické pH střeva, enzymatické inhibiční experimenty, in vivo lokalizaci enzymových aktivit ve střevě roztočů, určení efektů výživných nebo růst inhibujících aditiv v experimentálních dietách na populační růst roztočů a určení potravních preferencí synantropních roztočů na základě vyhodnocených in vitro a in vivo analýz. pH střeva dvanácti druhů synantropních akaroidních roztočů bylo determinováno v rozmezí pH 4 až 7 a ukázalo gradient v pH z předního do zadního střeva. pH v trávicím traktu synantropních akaroidních roztočů koresponduje aktivitám proteáz, α-glukosidáz, α-amyláz a bakteriolytických enzymů. Aktivita těchto enzymů reprezentuje hlavní trávicí aktivitu v roztočích,...
|
|
|
Borrelia burgdorferi sensu lato and Anaplasma phagocytophilum in the Czech Republic
Kybicová, Kateřina ; Hulínská, Dagmar (vedoucí práce) ; Žákovská, Alena (oponent) ; Grubhoffer, Libor (oponent)
Shrnutí Cílem této práce bylo studium výskytu dvou klíšt'aty přenosných bakterií, Borrelia burgdorferi sensu lato a Anaplasma phagocytophilum, u klíšt'at a divokých a domácích zvířat v České republice. Zjistili jsme, že prevalence obou baterií u klíšt'at byla přibližně shodná. Hlodavci byli ve většině případů infikováni B. afzelii. Výskyt B. burgdorferi s. s. u hlodavců byl také poměrně častý. U norníka rudého jsme zjistili statisticky vyšší prevalenci B. burgdorferi s. l. než u myšice lesní či myšice křovinné. Naopak séroprevalence anti-Borrelia protilátek byla vyšší u obou myšic v porovnání s norníkem rudým. Výskyt A. phagocytophilum byl pozorován ve vyšším procentu u vysoké zvěře a zajíců než u lišek a divokých prasat, u kterých byla Anaplasma detekována jen v malém počtu případů. Pozorovali jsme rovněž podobnou prevalenci anaplasmózy u všech testovaných domácích zvířat. U symptomatických psů byla vyšší pravděpodobnost, že jsou infikováni A. phagocytophilum než u asymptomatických psů. Naše nálezy ukazují, že výskyt obou bakterií, B. burgdorferi s. l. a A. phagocytophilum, je u vektorů, rezervoárových hostitelů i dalších hostitelů v České republice častý. V této práci jsou rovněž...
|
host ::
RSS.