|
|
Dětská spiritualita ve školním vzdělávací programu pro předškolní vzdělávání
Gricyk, Oleg ; Pavlov, Ivan (vedoucí práce) ; Krámský, David (oponent)
Diplomová práce navazuje na autorovu bakalářskou práci, ve které byla navržena šestá vzdělávací oblast pro Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání s názvem Dítě a jeho spiritualita. V současnosti je dětská spiritualita nepřijatou, a proto také zanedbávanou vzdělávací oblastí v předškolním vzdělávání. Již několik desítek let ale řada autorů mluví o dětské spiritualitě jako o vědecky opodstatněné tezi. Práce se proto zabývá tím, jak lze uchopit dětskou spirituální výchovu a jak ji lze praktikovat v české sekulární mateřské škole. Je ukázáno, že česká legislativa představovaná školským zákonem je na straně této výchovy a nejde proti ní. Je rozebrána podstata spirituální dětské kapacity a způsoby, jak je spiritualita v lidském životě realizována a vnímána. Jeden z podstatných bodů práce spočívá také ve vysvětlení, že je nutné odlišovat náboženství od spirituality. Toto rozlišení je zvlášť potřebné si uvědomovat při hledání způsobů, jak o spiritualitě mluvit. Dále jsou formulovány důvody, proč by mateřské školy měly pracovat s dětskou spiritualitou jako se šestou vzdělávací oblastí. Aby bylo možné aplikovat spirituální výchovu do současné školní praxe, je navržen filozofický rámec, jak lze spirituální výchovu zařadit do školního vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Závěr práce...
|
|
|
Dítě a jeho spiritualita pro rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání dle Jana Amose Komenského
Gricyk, Oleg ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pavlov, Ivan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá antropologickými východisky v díle Jana Amose Komenského. Na základě jeho východisek je zpracována nabídka k rozšíření rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. V první části této práce jsou vymezeny teoretické předpoklady antropologických otázek, jež (nebo které) patří do oboru managementu. Dále je poukázáno na nedostatky dnešní české pedagogiky v otázce, kdo je člověk. Ve druhé kapitole je rozpracováno dílo Komenského, Didaktika Velká, ve kterém jsou přiblíženy hlavní důrazy a motivy díla. V praktické časti této práce je použita metoda obsahové analýzy ke zkoumání, zda rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání naplňuje školský zákon v otázce duchovních hodnot. Je poukázáno, že rámcový dokument s duchovními hodnotami nepracuje. V rámci aktuálně probíhající revize RVP je v poslední části práce navrženo rozšíření rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání o šestou vzdělávací oblast s názvem - dítě a jeho spiritualita. Pro tuto oblast jsou zpracovány: dílčí vzdělávací cíle, vzdělávací nabídka, očekávané výstupy a rizika, která mohou ohrožovat úspěch vzdělávacího záměru učitele. Cílem práce je rozšířit vzdělávací program tak, aby pracoval s každou oblastí vývoje dítěte dle antropologického vzoru Komenského. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
|
Christologie Markova evangelia 1. 2-3 se zaměřením na starozákonní intertextualitu
Gricyk, Oleg ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Vymětalová Hrabáková, Eva (oponent)
Intertextualita jako metoda biblických interpretací je dobře známá a často se zneužívá v teologických kruzích. Práce kriticky popisuje, jak se používá intertextualita a jaké jsou hlavní problémy tohoto termínu a metody. Hlavním závěrem je, že intertextualita jako moderní metoda není moc vhodná pro biblicky studium, jelikož má spíše matoucí a nestabilní přístupy. Na druhou stranu, intertextualita ve smyslu staré a dobře známé metody teorie zdrojů může se používat i nadále, avšak nepřináší nic výjimečně nového. Filozofické předpoklady moderní hermeneutiky by mohly vést k protichůdným závěrům. Již nejde především o pochopení a dosažení původního významu, ale každý může do starých textů uvádět nový význam a smysl. Tato práce ukazuje, že přistup založeny na smrti původního významu, se zakládá na pochybných předpokladech a převádí k nejistým záměrům. Hlavním zájmem této práce je úvodní citace Markova Evangelia. Jelikož Markovo Evangelium je považováno za nejstarší, uvádí se, že jeho Christologie není vyvinuta, a radikálně se liší od Christologie v pozdějších evangeliích. Nicméně v této prací je zřejmé, že Ježíš u Marka má stejné kvality jako Jahve u Izajáše a Malachiáše. Dále, při bližším zkoumání toho, jak Mark používá proroky Izajáše a Malachiáše, můžeme vidět, že klasický výklad o tom, že Jan Křtitel...
|
host ::
RSS.