Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Role of individual chemical compounds of repellent secretion of Graphosoma lineatum towards different predator species
Gregorovičová, Martina
The chemical defence of Heteroptera is based on the repellent secretion that is very complex and consists of dozens chemical compounds. Heteroptera have good ability to produce/store large amounts of chemical components. The repellent secretion of Graphosoma lineatum is composed of many chemicals, such as short-chained aldehydes, which may signal the unpalatability of the bug to its potential predators or be directly toxic for them. The thesis is aimed at the major components of defensive secretion of Graphosoma lineatum - aldehydes - as well as the whole metathoracic scent-glands secretion of Graphosoma lineatum. The aversive reactions of four selected predators were evaluated: (1) leopard gecko (Eublepharis macularius); (2) green lizard (Lacerta viridis); (3) great tit (Parus major) and (4) blue tit (Cyanistes caeruleus). The following major compounds of the repellent secretion were tested: (1) the mixture of three aldehydes: (E)-hex-2-enal, (E)-oct-2-enal, (E)-dec-2-enal; (2) the mixture of three aldehydes and tridecane; (3) oxoaldehyde: (E)-4-oxohex-2-enal; (4) extracted metathoracic scent-glands secretion of Graphosoma lineatum adults; (5) hexane as a non-polar solvent and (6) pyrazine: 2-isobutyl-3-methoxypyrazine in experiments with leopard geckos as a positive control for excluding the...
Hisuv svazek ve fylogenezi, ontogenezi a patologii
Tremerová, Aneta ; Gregorovičová, Martina (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Hisův svazek je součástí převodního systému srdečního u savců, ptáků a krokodýlů, který slouží k zabezpečení vysokého srdečního výdeje zvláště u organismů s endotermním metabolismem. Hisův svazek zajišťuje přenos elektrického impulsu z atrioventrikulárího uzlu přes fibrózní izolaci mezi síněmi a komorami a přenáší ho prostřednictvím Tawarových ramének do apexu komory, odkud se aktivuje stah komor. Porucha převodního systému srdečního se projeví vznikem srdečních arytmií, které můžou mít fatální následky např. v podobě náhlé srdeční smrti. Práce pojednává o vzniku Hisova svazku v ontogenezi u ptáků a savců. Dále je v práci porovnán rozsah atrioventrikulární tkáně převodního systému a způsob přenosu elektrického signálu i u ostatních skupin obratlovců. Práce se také zabývá patologiemi atrioventrikulárního kanálu, fibrózního anulu a Hisova svazku, preexcitačními syndromy a kongenitálním atrioventrikulárním blokem. V práci je také zmíněna historie objevu převodní tkáně mezi síní a komorou savců. Klíčová slova: převodní systém srdeční, Hisův svazek, atrioventrikulární kanál, anulus fibrosus, preexcitace komory, perinatální AVRT, WPW syndrom, vrozený atrioventrikulární blok
Vliv inkubační teploty na růst pracovního a převodního myokardu u kuřecího embrya
Skuhrová, Kristýna ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Gregorovičová, Martina (oponent)
Před téměř 50 lety bylo ukázáno, že vlivem hypotermní inkubace u kuřat dochází k celkovému zmenšení embryí a zároveň zvětšení srdce, jež bylo připisováno hypertrofii (zvětšenému objemu buněk). Oplozená kuřecí vejce byla inkubována v normotermii (37,5řC) a hypotermii (33,5řC) od jedenáctého embryonálního dne. Sedmnáctý den byla embrya zvážena a poté byla zvážena i jejich srdce. V souladu s předchozími výsledky byla hypotermní embrya o 29% menší a měla srdce o 18% větší. Poměr hmotností srdce a těla byl u hypotermní skupiny o 67% vyšší. Naměřená velikost buněk byla v cílových oblastech velmi vyrovnaná a to i mezi oběma skupinami. Tloušťka stěny levé komory byla dvojnásobná oproti pravé komoře a u hypotermního modelu byla nesignifikantně vyšší. Terminální část převodního systému, Purkyňova vlákna, byla menší než pracovní kardiomyocyty. U hypotermie byla Purkyňova vlákna mírně zvětšena. Proliferační aktivita byla měřena pomocí imunohistochemického značení anti-phoshohiston H3. U experimentální skupiny byla znatelně vyšší proliferace, v pravé komoře dosáhla statistické významnosti. V mechanismu růstu embryonálního srdce při hypotermní inkubaci převažuje tedy hyperplazie (zvětšená proliferace buněk) nad hypertrofií.
Role of individual chemical compounds of repellent secretion of Graphosoma lineatum towards different predator species
Gregorovičová, Martina ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Veselý, Petr (oponent) ; Zápotocký, Martin (oponent)
Skupina ploštice (Heteroptera) má vynikající schopnost produkovat/uchovávat velké množství chemických látek, jež tvo í základ jejich komplexní repelentní sekrece. Mezi nejlépe prostudované repelentní sekrece pat í sekrece Graphosoma lineatum skládající se z mnoha složek, které mohou p sobit jako iritanty nebo p ímo jako toxiny. Mezi hlavní chemické složky sekrece pat í aldehydy s krátkými et zci. Diserta ní práce se zam uje na hlavní chemické složky této repelentní sekrece - aldehydy - stejn jako na extrahovanou sekreci metathorakálních pachových žláz Graphosoma lineatum. Celkem byly testovány aversivní reakce ty vybraných druh predátor : (1) gekon ík no ní (Eublepharis macularius); (2) ješt rka zelená (Lacerta viridis); (3) sýkora ko adra (Parus major) a (4) sýkora mod inka (Cyanistes caeruleus). Vybrané druhy predátor byly konfrontovány s majoritními složkami obranné sekrece Graphosoma lineatum: (1) sm s t í aldehyd : (E)-hex-2-enal, (E)-oct-2-enal, (E)-dec-2-enal; (2) sm s t chto t í aldehyd obohacená o tridekan; (3) oxoaldehyd: (E)-4-oxohex-2-enal; (4) extrahovaná sekrece metathorakálních pachových žláz dosp lé Graphosoma lineatum; (5) hexan, jakožto nepolární rozpoušt dlo a (6) pyrazín: 2-isobutyl-3-methoxypyrazín u experiment s gekon íky no ními jako pozitivní kontrola k vylou ení efektu...
Role of individual chemical compounds of repellent secretion of Graphosoma lineatum towards different predator species
Gregorovičová, Martina
The chemical defence of Heteroptera is based on the repellent secretion that is very complex and consists of dozens chemical compounds. Heteroptera have good ability to produce/store large amounts of chemical components. The repellent secretion of Graphosoma lineatum is composed of many chemicals, such as short-chained aldehydes, which may signal the unpalatability of the bug to its potential predators or be directly toxic for them. The thesis is aimed at the major components of defensive secretion of Graphosoma lineatum - aldehydes - as well as the whole metathoracic scent-glands secretion of Graphosoma lineatum. The aversive reactions of four selected predators were evaluated: (1) leopard gecko (Eublepharis macularius); (2) green lizard (Lacerta viridis); (3) great tit (Parus major) and (4) blue tit (Cyanistes caeruleus). The following major compounds of the repellent secretion were tested: (1) the mixture of three aldehydes: (E)-hex-2-enal, (E)-oct-2-enal, (E)-dec-2-enal; (2) the mixture of three aldehydes and tridecane; (3) oxoaldehyde: (E)-4-oxohex-2-enal; (4) extracted metathoracic scent-glands secretion of Graphosoma lineatum adults; (5) hexane as a non-polar solvent and (6) pyrazine: 2-isobutyl-3-methoxypyrazine in experiments with leopard geckos as a positive control for excluding the...
Potravní preference a foraging mode u ještěrů (Squamata: Sauria)
Křivánek, Jan ; Gregorovičová, Martina (vedoucí práce) ; Kubička, Lukáš (oponent)
Ještěři zaujímají z hlediska opatřování potravy většinou jednu z dvou možných strategií ("foraging mode"). První je "sit and wait" definovaná vyčkáváním na místě po dlouhou dobu s minimem pohybů a útokem na základě vizuálního vjemu u kořisti, která se dostane do určité blízkosti. Druhou je pak "active foraging", při kterém se predátor pohybuje terénem a pomocí chemických stop odhalených nasálně olfaktorickým systémem nebo vomeronasálním systémem vyhledává kořist. Někdy se jako třetí uvádí určitý přechodový článek - "saltatory foraging" nebo kontinuum mezi dvěma extrémními strategiemi. K určení "foraging mode" se užívají proměnné MPM, PTM, PAM a AD, které odráží aktivitu predátora. V rámci těchto predátorů se objevuje celá řada smyslových (zvětšené čichové laloky, velká abundance chuťových pohárků, dvě jamky fovea centralis ve žluté skvrně), morfologických (zkrácení čelisti, štíhlá tělní morfologie, rozeklaný jazyk) a potravních (preference žluté barvy, ontogenetický posun k herbivorii) adaptací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Diskriminace a generalizace kořisti u ještěrů (Squamata: Sauria)
Vohralík, Martin ; Gregorovičová, Martina (vedoucí práce) ; Schořálková, Tereza (oponent)
Schopnost vyhledávat a rozlišovat poživatelnou kořist je velice podstatná pro přežívání organismů. V této práci se zabýváme způsoby rozlišování takové kořisti jednotlivými skupinami šupinatých ještěrů (Squamata) a způsobem jakým se této diskriminaci učí. Squamata jsou známa především svojí schopností vnímat chemické podněty z prostředí pomocí Jacobsonova orgánu, který je u této skupiny zcela oddělen od nosní dutiny. Vedoucím smyslem však může v této skupině být také zrak nebo jiná forma chemorecepce. Dominantní podíl některého z těchto smyslů může být odvozen od morfologie jazyku a obsazením chuťovými buňkami nebo ekologickou strategií užívanou druhem při získávání kořisti. Když se predátor naučí rozlišovat daný podnět, může generalizovat podobné podněty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Hormonální kontrole agresivního chování u ještěrů
Rauner, Petr ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Gregorovičová, Martina (oponent)
Agresivita je vysoce funkční formou sociálního chování, které lze pozorovat téměř u všech živočišných druhů obratlovců tedy i u ještěrů. Existuje několik forem agresivního chování, mezi nimiž existuje významný rozdíl na fyziologické bázi. Hlavním a nejlépe prozkoumaným hormonem, který agresivitu ovlivňuje, je testosteron, avšak existují důkazy, že z určité části může být agresivní chování ovlivněno i dalšími hormony např. progesteronem, estradiolem a kortikosteronem. Vliv těchto hormonů na organismus je tradičně rozdělován na aktivační a organizační účinky. Organizační účinky jsou trvalé a dochází k nim obvykle v raných stádiích vývoje. Aktivační účinky jsou přechodné a objevují se během celého života. Zvýšená hladina testosteronu obvykle agresivní chování stimuluje a to u samců i u samic. Obdobně, ale méně účinně působí na agresivní chování progesteron a estradiol, avšak není jisté zda je tento vliv přímý, nebo zda takto působí pouze testosteron, který je v případě estradiolu prekurzorem nebo má daný hormon jako prekurzor v případě progesteronu. O kortikosteronu je pak známo, že na agresivní chování působí nepřímo ovlivněním hladiny testosteronu. Hormonální ovlivnění ještěrů navíc není univerzálním regulátorem agresivního chování. Agresivní chování je také závislé na vnějších faktorech, na druhu, pohlaví a...

Viz též: podobná jména autorů
1 Gregorovičová, Marianna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.