|
|
School Readiness: Beliefs about Preparing Children for Transition from Pre-primary to Primary Education in China
Cui, Shujing ; Greger, David (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent) ; Tesar, Marek (oponent)
ABSTRAKTNÍ Hladký přechod na základní školu pozitivně souvisí s pozdější školní úspěšností dětí. Kontinuita mezi rodinou, mateřskou a základní školou přispívá k úspěšnému přechodu. K hladkému průběhu tohoto přechodu přispívají také určitá přesvědčení rodičů o školní připravenosti a jejich výchovné styly. Proto tato studie porovnávala přesvědčení čínských rodičů, učitelů mateřských škol a učitelů prvního stupně o školní připravenosti na základě výběrových souborů získaných z čínského Chongqingu. Této studie se zúčastnilo 1204 čínských rodičů, 245 učitelů mateřských škol a 133 učitelů základních škol. S využitím statistické techniky konfirmační faktorové analýzy pro více skupin a při kontrole invariance měření tato studie odhalila, že učitelé mateřských škol kladou důraz na sociálně-emocionální kompetenci více než rodiče dětí. A učitelé mateřských škol hodnotili položky o sociálně-emocionální kompetenci také výrazně výše než učitelé základních škol. Dále jsem v této disertaci využila statistickou techniku latentních tříd, abych blíže prozkoumala vzorce přesvědčení čínských rodičů o školní připravenosti. Touto metodou byly identifikovány tři skupiny/třídy rodičů: (1) velmi silný celkový důraz na školní připravenost, ale méně akademicky orientovaný; (2) mírný celkový důraz a méně akademicky orientovaný; (3)...
|
|
|
Měření přidané hodnoty ve vzdělávání
Potužníková, Eva ; Greger, David (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent) ; Ježek, Stanislav (oponent)
Měření přidané hodnoty je souhrnné označení pro přístupy posuzující efektivitu škol na základě učebního pokroku, který v nich žáci učiní. V kontextu rostoucího zájmu o sledování výsledků vzdělávání se přidaná hodnota prosazuje jako spravedlivější ukazatel vzdělávacího přínosu škol. Cílem této práce je poskytnout přehled hlavních přístupů k zjišťování přidané hodnoty a ověřit jejich využitelnost v českém vzdělávacím systému. Pro měření přidané hodnoty se používají statistické modely, které vycházejí z metody lineární regrese, ale liší se způsobem modelování školních efektů a skladbou nezávisle proměnných. V empirické části práce jsou porovnávány skóry přidané hodnoty odhadnuté pomocí devíti různých modelů. Jsou využita data od 3016 žáků ze 141 základních škol testovaných ve 4. a 6. ročníku ve výzkumu Czech Longitudinal Study in Education (CloSE). Přidaná hodnota škol se liší od průměrných hrubých testových skórů i od odhadů efektivity získaných z modelů, které zohledňují sociodemografické charakteristiky žáků, ale ne jejich předchozí výsledek v testu. Mezi odhady efektivity z různých modelů přidané hodnoty jsou vysoké korelace, avšak běžné regresní modely zařazují více škol do skupin s nadprůměrnou nebo podprůměrnou přidanou hodnotou než modely s náhodnými nebo s pevnými efekty. Běžné regresní...
|
|
|
Jak hodnotí žáci a jejich rodiče zpětně přechod na víceleté gymnázium?
Slanařová, Jana ; Greger, David (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Víceletá gymnázia jsou dlouholetou součástí českého vzdělávacího systému a zároveň jsou v odborné společnosti jednou z nejdiskutovanější institucí z pohledu přínosnosti. Proto je realizována celá řada studií, které zjišťují důvody volby víceletého gymnázia (jako např. také má bakalářská práce "Proč žáci volí víceletá gymnázia?", která předcházela této práci). Cílem této práce už je další krok: zjišťuje, zda a v jaké míře se naplnila očekávání žáků, kteří na gymnázium z páté třídy přestoupili, a zároveň získává zpětné hodnocení i od jejich rodičů. Zaměřuje se na školní sebepojetí žáků, na problémy spojené s přestupem na víceletá gymnázia a samozřejmě i na pozitiva, se kterými by se žák na základní škole pravděpodobně nesetkal. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Faktory ovlivňující volbu školy při vstupu do první třídy
Skalová, Dana ; Walterová, Eliška (vedoucí práce) ; Greger, David (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá volbou základní školy. Jejím cílem je zjistit, které faktory ovlivňují volbu školy při vstupu do první třídy a která kritéria jsou pro rodiče nejdůležitější. Zabývá se také otázkami názorů, představ a nároků rodičů na základní školu a informovanosti rodičů o této problematice. K naplnění těchto cílů práce využívá metodu polostrukturovaného rozhovoru a dotazníkového šetření. Výzkum byl uskutečněn v pěti fázích, které mapovaly proces volby školy z mnoha různých úhlů.
|
|
|
Volba další vzdělávací dráhy u žáků devátých ročníků roudnických základních škol
Štubňová, Miroslava ; Greger, David (vedoucí práce) ; Walterová, Eliška (oponent)
Shrnutí Cílem diplomové práce s názvem Volba další vzdělávací dráhy u žáků devátých ročníků roudnických základních škol je na základě odborné literatury popsat faktory, které ovlivňují studijní kariéru jedince, především pak volbu vzdělávací instituce, na které se rozhodne realizovat vyšší sekundární vzdělávání, a empiricky tuto problematiku zmapovat v rámci města Roudnice nad Labem. Teoretická část je rozčleněna na základě jednotlivých faktorů, které významným způsobem ovlivňují, jakou vzdělávací instituci žáci v druhém pololetí devátého ročníku zvolí. Za tyto faktory považujeme sociálně-ekonomický původ jedince, jeho rodinu a pohlaví, dále psychologické a vývojové aspekty období dospívání, ve kterém je volba střední školy realizována. Tyto kategorie pak prezentujeme prostřednictvím českých i zahraničních výzkumů. Rovněž pak nabízíme pohled na přechod mezi nižším a vyšším sekundárním vzděláváním z hlediska legislativy a kariérového poradenství. Stěžejní částí diplomové práce je část empirická, kde je detailně popsán námi realizovaný kvantitativní výzkum a analyzována získaná data. Cílem výzkumného šetření je zmapovat, jak probíhá rozhodování o volbě další vzdělávací dráhy u roudnických žáků devátých ročníků, respektive (1) jaké jsou nejčastější charakteristiky škol volených roudnickými žáky, (2) jaké...
|
|
|
Rozsah a příčiny doučování na prvním stupni ZŠ
Höschlová, Marie ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Greger, David (oponent)
Cílem této diplomové práce je přiblížit situaci doučování na prvním stupni ZŠ, neboť se jedná o dosud málo prozkoumanou problematiku. Pro získání dat byl proveden výzkum metodou dotazníku, který byl určen pro rodiče prvostupňových dětí. Ačkoli výzkumný vzorek nebyl velký, přinesl výzkum cenné informace týkající se jak dětí, které jsou doučovány, tak důvodů, které je (jejich rodiče) k tomu vedou, a také osob doučujících, které si rodiče vybírají. Práce vychází ze zahraničních zdrojů a srovnává situaci v České republice se situací v ostatních zemích. Přes svůj omezený rozsah může sloužit jako první podklad pro další rozsáhlejší výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Jak ředitelé přidělují učitelé do jednotlivých tříd?
Boušková, Monika ; Greger, David (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent)
Vzdělávací systém v České republice umožňuje rozřazovat žáky dle jejich schopností na prvním a druhém stupni základní školy. Učitelé jsou tedy přidělování k žákům do výběrových, či nevýběrových tříd a skupin řediteli, nebo vedením základních škol. Tato diplomová práce se zabývá způsobem přidělování učitelů do jednotlivých tříd řediteli a vedením na základních školách a klade si za cíl zjistit, jakým způsobem a podle jakých kritérií dochází k výběru učitelů do jednotlivých typů tříd. Výzkumné šetření v diplomové práci je podpořeno výzkumy, zabývajícími se kvalitou učitele a diferencovaným vzděláváním již od 60. let 20. století. Teoretická část diplomové práce se soustřeďuje na vymezení pojmů týkajících se diferencovaného vzdělávání a sleduje, jakým způsobem je nahlíženo na učitele a učitelskou profesi. V empirické části je popsána výzkumná metodologie kvalitativního výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, jakým způsobem ředitelé či vedení přidělují učitele do jednotlivých tříd, jaká kritéria jsou pro ně rozhodující a jak definují kvality přidělovaných učitelů. Klíčová slova: Vnější diferenciace, vnitřní diferenciace, kvalita učitele, pojetí výuky, výběrová základní škola, rozřazování žáků, schopnosti, ředitel, přidělování učitelů, výběrové třídy, výběrové skupiny, kvalitativní výzkum
|
|
|
Vyučovací styly učitelů anglického jazyka na ZŠ a SŠ
Harazimová, Kateřina ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Greger, David (oponent)
Diplomová práce s názvem Vyučovací styly učitelů anglického jazyka na ZŠ a SŠ se zabývá v ČR zatím relativně málo propracovaným tématem vyučovacích stylů. Pracuje s českými i zahraničními zdroji, na základě kterých tuto problematiku rozpracovává; identifikuje a blíže popisuje jednotlivé aspekty vyučovacích stylů, přístupy k jejich zkoumání, dává do kontextu vyučovací styly a s nimi související pojmy. Dále poskytuje přehled několika typologií vyučovacích stylů převzatých od zahraničních autorů. Empirická část prezentuje původní výzkum založený na kombinaci kvantitativního a kvalitativního přístupu, který se věnuje podrobnému studiu šesti vybraných vyučujících anglického jazyka a na základě jejich výpovědí identifikuje aspekty různých vyučovacích stylů. Dále práce prezentuje některé jejich názory a postoje týkající se učitelského povolání.
|
|
|
Jak vedení výběrových základních škol přiděluje učitele do tříd?
Kadrnožková, Monika ; Greger, David (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent) ; Kasíková, Hana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem, jak vedení českých výběrových základních škol přidělují učitele do tříd. Cílem práce bylo vymezit systém přidělování učitelů do tříd na školách uplatňujících diferenciaci žáků a objasnit, dle jakých kritérií se vedení škol při přidělování učitelů do tříd řídí. V teoretické části bylo vycházeno jak z domácích, tak ze zahraničních zdrojů zabývajících se pojmem diferenciace žáků v základním vzdělávání a volbou přidělování učitelů do tříd. Diferenciace žáků byla představena jak z hlediska pozitivních dopadů efektivního vzdělávání podobně schopných žáků, tak z pozice názoru, že prostřednictvím diferenciace je podporováno nerovné rozřazování žáků do tříd a následné získávání učitelů uplatňujících odlišné nároky a kurikulum. Dále byl představen model diferenciace žáků, modely přidělování učitelů do tříd a uveden teoretický model znalostí učitele, který byl dále využit v empirické části při stanovení kritérií přidělování učitelů do tříd. Cílem empirické části bylo popsat reálný způsob přidělování učitelů do tříd vedením v pěti záměrně vybraných školách a objasnit jej v kontextu vnímání samotných učitelů. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie a zakotvená studie. Sběr dat tvořila obsahová analýza školní dokumentace,...
|
|
|
Specifika přístupu pedagogů k sociálně znevýhodněným dětem
Volfová, Lenka ; Greger, David (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Cílem této diplomové práce je komplexně zmapovat názory pedagogů ve vztahu ke vzdělávání sociokulturně znevýhodněných dětí. K dosažení tohoto cíle byli za pomoci dotazníku osloveni učitelé přípravných ročníků, prvních a čtvrtých tříd. Těm byly pokládány otázky ze čtyř oblastí: obecná připravenost škol na vzdělávání sociokulturně znevýhodněných žáků, pedagogická příprava a míra kompetencí, pedagogická praxe a vztah s rodinou žáka. Výzkum byl podložen teoretickým rámcem, který mapuje aktuální situaci a možné oblasti změny v souvislosti se vzděláváním sociokulturně znevýhodněných dětí. Rozsah vzorku a jeho rozložení, které odpovídá populaci učitelů, nám umožnilo získaná data zobecnit. Tento výzkum přináší nové empirické doklady o názorech učitelů na problematiku vzdělávání sociokulturně znevýhodněných dětí a stejně tak východiska pro zavádění opatření na podporu vztahu učitele a sociokulturně znevýhodněného žáka.
|
host ::
RSS.