|
|
Osud mikropolutantů v průběhu vermikompostování
Grasserová, Alena ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Macek, Tomáš (oponent) ; Lhotský, Ondřej (oponent)
Vermikompostování se v posledních letech stává populární přírodě-blízkou metodou používanou ke zpracování biologického odpadu, včetně čistírenského kalu. Ten je díky svým vlastnostem záhodno využít jako hnojivo na zemědělskou půdu. Kromě cenných prvků ale kal obsahuje i polutanty, jež po jeho aplikaci na pole mohou být přijímány rostlinami a živočichy a kontaminovat tak potravní řetězce. Do skupiny polutantů nacházejících se v kalu spadají i mikropolutanty, látky vyskytující se napříč životním prostředím v nízkých koncentracích. Mezi mikropolutanty se řadí například farmaka a produkty osobní péče, per- a polyfluorované látky nebo pesticidy. Tyto látky mají mnoho známých nežádoucích účinků, jako je endokrinní disrupce, antibiotická rezistence či rozvoj některých typů rakoviny. Ačkoliv hnojení čistírenskými kaly je jednou z hlavních cest vstupu mikropolutantů do životního prostředí, koncentrace mikropolutantů v čistírenských kalech nejsou před jejich aplikací na půdu nijak sledovány ani regulovány. Tato disertační práce se zabývá osudem mikropolutantů v průběhu vermikompostování, a to především čistírenských kalů jako substrátu. Vermikompostování bylo aplikováno za účelem stabilizace kávové sedliny a čistírenských kalů z různých čistíren odpadních vod smíchaných se slámou. Experimenty probíhaly v...
|
|
|
Metody úprav čistírenských kalů pro aplikaci v zemědělství s ohledem na mikropolutanty
Vítková, M. ; Komárek, M. ; Wickramasinghe, N. ; Pohořelý, Michael ; Moško, Jaroslav ; Hušek, Matěj ; Cajthaml, Tomáš ; Grasserová, Alena ; Čechmánková, J. ; Vácha, R. ; Zimová, M.
Cílem předkládané metodiky je popsat možnosti úpravy čistírenských kalů kompostováním a pyrolýzou pro aplikaci v zemědělství, a to zejména s ohledem na tzv. mikropolutanty, ale i na konvenční polutanty, a posoudit rizika upravených kalů pro půdní prostředí a vstup (mikro)polutantů do pěstovaných plodin. Metodika vychází z výsledků laboratorních a terénních experimentů tříletého projektu a z kritického přístupu ke kalům jako potenciálně nebezpečnému odpadu na straně jedné a recyklovatelného zdroje živin na straně druhé.
|
|
|
Hygienizace odvodněného čistírenského kalu při procesu vermikompostování v polních podmínkách
Fojtová, Zuzana ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Grasserová, Alena (oponent)
Čistírenský kal je odpadní surovina, která je cenným zdrojem organické hmoty a nutrientů a v mnoho zemích světa je využíván jako hnojivo na zemědělské půdě. Aplikace čistírenského kalu však přináší rizika spojená s obsahem patogenních mikroorganismů a jiných nežádoucích látek v tomto materiálu a v mnoha zemích musí čistírenské kaly splňovat limity pro aplikaci na půdu. Vermikompostování těchto materiálů může být jedním z efektivních způsobů snížení patogenních látek v čistírenském kalu. V této diplomové práci jsem se zabývala účinností hygienizace čistírenského kalu v procesu vermikompostování v polních podmínkách. Pokus probíhal v zemním vermikompostéru o celkovém pracovním objemu 10,5 m3 u obce Hrbov, nedaleko Lhenic v Jihočeském kraji. Měření účinnosti hygienizace probíhalo pomocí testu s vneseným mikroorganismem (E. coli). Test byl modifikován pro proces vermikompostování. V rámci pokusu byla směs čistírenského kalu namíchaného s březovou štěpkou v poměru 1:1,5 (kal: štěpka) po dobu šesti měsíců i) vermikompostována, ii) pouze kompostována a iii) kompostována (po dobu jednoho měsíce) a poté vermikompostována. Kromě hodnocení účinnosti hygienizace u jednotlivých variant byla porovnána stabilita a případná fytotoxicita výsledného produktu pomocí měření enzymatické aktivity a ekotoxikologického...
|
|
|
Vermikompostování odpadů z výroby vína
Clark, Oskar William ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Grasserová, Alena (oponent)
Kompostování je způsob zpracování biologického odpadu s potenciálem pro vysokou návratnost, a to finanční ve formě hodnotných hnojiv, nebo časovou ve formě nenáročného procesu zpracování. Právě v těchto ohledech se jeví vermikompostování jako metoda vhodná pro zpracování odpadů z vinařského průmyslu. Vermikompostování má výhody oproti běžnému kompostování v rychlosti přeměny vstupního materiálu na materiál s požadovanými vlastnostmi hnojiv ale zároveň i materiál, který je biologicky nezávadný. Odpady z výroby vína, z nichž představují největší podíl matoliny a odpadní vody, mají řadu vlastností, které mohou v půdě působit fytotoxicky. Tato práce obsahuje přehled problematiky odpadních materiálů z vinařského průmyslu, rozdíly mezi výrobou červeného vína a bílého vína a vhodností vermikompostování pro zpracování odpadů z vinařství na laboratorní a komerční úrovni. Experimentální část práce zkoumá časovou náročnost přeměny matolin z výroby červeného vína na vermikompostovaný materiál bez vlastností inhibujících rostlinný růst. Experimentální měření závislosti stáří vermikompostu a inhibice klíčivosti ukazují, že vermikompostování postupem času zvyšuje hodnotu pH substrátu a stabilizuje ji. Experiment také dokázal, že má vermikompost na semena statisticky signifikantní stimulační účinek.
|
|
|
Fytoextrakce benzodiazepinů z vodných roztoků
Grasserová, Alena ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Soudek, Petr (oponent)
Abstrakt, klíčová slova V této práci byly provedeny fytoextrakční experimenty se čtyřmi benzodiazepiny: chlordiazepoxidem, diazepamem, alprazolamem a bromazepamem, a to na rostlině kukuřici seté (Zea mays). Ke sterilně vysázeným rostlinám kukuřice seté bylo po 14 dnech růstu přidáno čerstvé médium (dle Murashiga a Skooga) obohacené o benzodiazepin o výchozí koncentraci 10 mg · l-1. Médium bylo následně odebíráno vždy po 24 hodinách a koncentrace benzodiazepinu zjištěna metodou HPLC s UV detekcí. Při stejných podmínkách byly na HPLC po ukončení fytoextrakčních experimentů měřeny i vzorky extrahovatelných reziduí benzodiazepinů za účelem zjištění míry translokace léčiv do nadzemních částí rostlin. Nejvyšší fytoextrakční účinnost (množství léčiva extrahovaného 1 gramem biomasy za 24 hodin) byla zjištěna pro chlordiazepoxid, následoval bromazepam a alprazolam, nejnižší fytoextrakční účinnost vykazoval diazepam. Analýza extrahovatelných reziduí potvrdila translokaci do nadzemních částí rostliny u všech testovaných benzodiazepinů. Touto cestou může tedy docházet ke kontaminaci potravních řetězců živočichů. Klíčová slova: fytoremediace, fytoextrakce, benzodiazepiny, extrahovatelná rezidua, HPLC.
|
|
|
Fytoextrakce vybraných psychofarmak
Grasserová, Alena ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Abstrakt, klíčová slova Fluvoxamin je v dnešní době hojně užívaným psychofarmakem. V těle je tato látka metabolizována na nejméně devět produktů, 4 % jsou z těla vyloučena v nezměněné podobě. Vzhledem k nadužívání a nesprávné likvidaci farmak se tato látka dostává do přírody a nebezpečně ji ohrožuje už při velmi nízkých koncentracích. V této bakalářské práci byla zkoumána účinnost fytoextrakce fluvoxaminu z vodného roztoku na in vitro kultivovaných rostlinách kukuřice seté (Zea mays) a hrachu setém rolním (Pisum sativum). Rostliny byly kultivovány na Murashige-Skoog mediu obohaceném fluvoxaminem. Výchozí koncentrace studované látky v mediu byla 15 mg · l-1 u kukuřice a 10 mg · l-1 pro hrách. Každých 24 hodin byl proveden odběr media a aktuální koncentrace fluvoxaminu byla stanovena pomocí HPLC s UV při 235 nm. Pokles koncentrace léčiva v případě fytoextrakcí kukuřicí setou činil v průměru 54,6 % během 72 hodin. V případě hrachu setého rolního byl tento pokles stanoven na 37,6 % během 72 hodin, přičemž koncentrace fluvoxaminu v mediích klesaly u všech kultivací přibližně lineárně. Klíčová slova: fytoremediace, fytoextrakce, psychofarmaka, fluvoxamin, HPLC.
|
host ::
RSS.