Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Efekt intervenční rehabilitace s využitím nositelné elektroniky monitorující fyzickou aktivitu u pacientů po covidové pneumonii
Polanský, Vojtěch ; Grünerová Lippertová, Marcela (vedoucí práce) ; Knoppová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na rehabilitaci pacientů po onemocnění COVID-19 s pokračujícími obtížemi. Pacienti studie museli být v akutní fázi onemocnění hospitalizování kvůli dechovým obtížím a snížené saturaci krve kyslíkem způsobenou covidovou pneumonií. Probandi studie byli součástí rehabilitačního programu na Klinice rehabilitačního lékařství Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Každý pacient zařazený do studie podstoupil minimálně 2 týdny trvající intenzivní terapii. Prvním cílem studie bylo zjistit, jaký efekt má intervenční rehabilitace na pacienty. Druhý cíl, který studie měla, byl, zda nositelná elektronika monitorující fyzickou aktivitu pacientů bude mít pozitivní vliv na výsledek terapie. Metodika: Do studie bylo po splnění vstupních podmínek zařazeno 13 pacientů. Byli náhodně rozděleny do dvou skupin: na skupinu výzkumnou (6) a skupinu kontrolní (7). Před započetím studie byli všichni pacienti vyšetřeni pomocí standardizovaných testů - Berg balance test, Depression Anxiety Stress Scale-21 a General Anxiety Disorder-7 test a také u nich byla změřena saturace krve kyslíkem. Poté všichni pacienti absolvovali minimálně 2 týdny trvající intervenční rehabilitaci. Probandi výzkumné skupiny navíc měli elektronické hodinky Xiaomi Mi Band, které monitorovali jejich fyzickou aktivitu. Po...
Význam distanční terapie po paréze n. facialis
Tupikina, Uliana ; Grünerová Lippertová, Marcela (vedoucí práce) ; Zvelebilová, Pavlína (oponent)
Rehabilitace parézy nervus facialis je jak časově, tak také fyzicky náročný proces, který k dosažení příznivých výsledků navíc také vyžaduje mnoho trpělivosti a motivace. Tato bakalářská práce zkoumá význam distanční terapie po paréze nervus facialis a zabývá se problematikou obrny lícního nervu a možnostmi její léčby. Cílem této bakalářské práce bylo vyzkoušet nově vyvinutý program virtuální Mirror therapy na okamžité nežádoucí účinky. Cílem teoretické části bylo shrnout poznatky týkající se etiopatogeneze, diagnostiky a terapií parézy nervus facialis. Pro praktickou část byl využit nově vytvořený program virtuální Mirror therapy pro parézu nervus facialis. Pilotní studie nově vyvinutého programu Faciální reedukace pro vyzkoušení softwaru na okamžité nežádoucí účinky proběhlo v domácím prostředí u 10 zdravých probandů a rovněž u pacientky s parézou lícního nervu. Probandi (n=10) měli možnost vyzkoušet terapeutický koncept, v první části praktické části formou betatestování o délce 30 minut. Výsledky jsem poté ve druhé části ověřila formou kazuistiky u pacientky s parézou nervus facialis, která absolvovala 6-týdenní terapii v domácím prostředí. Ve výsledcích bakalářské práce jsou zhodnocena zjištěná data. V diskuzi jsou také porovnány výsledky terapie s dosavadní existující literaturou. Klíčová...
Vliv tréninku jemné motoriky na kognitivní funkce u pacientů po cévní mozkvé příhodě
Svobodová, Kateřina ; Grünerová Lippertová, Marcela (vedoucí práce) ; Vogner, Martin (oponent)
Název: Vliv tréninku jemné motoriky na kognitivní funkce u pacientů po cévní mozkové příhodě. Cíl: Cílem tohoto projektu je zjistit, jaký vliv má trénink jemné motoriky u pacientů po cévní mozkové příhodě na jejich kognitivní funkce oproti pacientům, kteří nepodstupují tuto přidanou terapii jemné motoriky. Metodika: Výzkumný soubor se skládal z 9 probandů hospitalizovaných na Klinice rehabilitačního lékařství FNKV v Praze po prodělání cévní mozkové příhody. 5 z těchto probandů bylo v experimentální skupině. Bylo s nimi provedeno vstupní vyšetření kognitivních funkcí a jemné motoriky, poté podstoupili třítýdenní intenzivní trénink jemné motoriky a následně s nimi byly testy zopakovány. 4 účastníci byli ve skupině kontrolní, která podstoupila vstupní a výstupní testy bez terapie přidané touto studií. Pro analýzu dat byl použit párový a nepárový T-test. Výsledky: Výzkum prokázal pozitivní efekt a výraznější zlepšení v MoCA-CZ3 kognitivním testu u pacientů, kteří podstoupili třítýdenní intenzivní trénink jemné motoriky, nežli u pacientů v kontrolní skupině podstupujících základní péči poskytovanou oddělením. Závěr: Trénink jemné motoriky měl efekt výraznějšího zlepšení kognitivních funkcí, také výraznější zlepšení ve vedlejších testech sledujících jemnou motoriku, než u pacientů bez této terapie....
Faktory ovlivňující průběh rehabilitace po onemocnění Covid-19
Hynková, Simona ; Grünerová Lippertová, Marcela (vedoucí práce) ; Zahálka, František (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na rehabilitaci pacientů po onemocnění Covid-19. Pacienti byli součástí rehabilitačního programu na klinice rehabilitačního lékařství Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde podstupovali intenzivní terapii po dobu 2-3 týdnů. Cílem bakalářské práce bylo zjistit účinnost terapie u všech pacientů, ale také rozdíly mezi pacienty podle přidružených chorob. Metodika: U 13 vybraných pacientů po prodělání těžkého průběhu Covid-19 jsem sbírala data o jejich zdravotním stavu pomocí anamnestických dat ve zdravotní dokumentaci a dotazníku Covid-19 Mental Health Questionaire (CoPaQ). Pomocí dat jsem vybrala nejčastěji se vyskytující choroby a komplikace, podle kterých se účinnost terapie hodnotila. Motorické dovednosti, soběstačnost a dušnost byla na klinice hodnocena podle následujících standardizovaných testů: saturace hemoglobinu kyslíkem, Bergova balanční škála, Barthelové index, Borgova škála dušnosti, modifikovaný test funkční soběstačnosti a Rozšířený Barthelové Index, který nebyl do specifických výsledku zařazen, jelikož u něj téměř nedošlo ke změně. Výsledky: Při zhodnocení účinnosti rehabilitace celkem, nikoli specificky pomocí diagnóz, byl proveden Wilcoxonův párový t-test, ze kterého bylo patrné zlepšení ve všech testovaných parametrech kromě EBI, kde byla p-hodnota...
Motorika a kognice v rámci rehabilitace pacientů po onemocnění Covid-19
Kleisnerová, Eliška ; Grünerová Lippertová, Marcela (vedoucí práce) ; Zahálka, František (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na motoriku a kognici v rámci rehabilitace pacientů po onemocnění covid-19. Cílem bylo zjistit výsledky rehabilitačního programu, který vznikl v rámci projektu na klinice rehabilitačního lékařství ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Metodika: V nemocnici bylo vybráno celkem 10 jedinců po těžkém průběhu covidu-19, s nimiž jsem v rámci projektu KRL FNKV provedla dotazníkové šetření pomocí Covid-19 Mental Health Questionaire (CoPaQ). K vyhodnocení dotazníku jsem si vybrala jeho první část, která mapuje zdravotní stav pacientů a jejich nejbližšího okolí a zároveň zjišťuje informace v psychické a sociální oblasti. Posléze jsem pracovala s jejich zdravotnickou dokumentací, kde jsem zjišťovala údaje o jejich zdravotním stavu a o provedených vstupních a výstupních testováních. U většiny pacientů byla dostupná následující vstupní i výstupní data: saturace hemoglobinu kyslíkem, respirační amplituda, Bergova balanční škála, Barthelové index a modifikovaný test funkční soběstačnosti. Pouze vstupně se prováděl Montrealský kognitivní test, jehož výsledky byly do této práce rovněž zahrnuty. Výsledky vstupního a výstupního testování byly následně porovnány a byl vyhodnocen efekt rehabilitačního programu. Část dotazníku byla vyhodnocena a porovnána s daty z lékařské...
Chronická bolest zad, ovlivnění motorickým tréninkem
Sliacká, Blanka ; Grünerová Lippertová, Marcela (vedoucí práce) ; Zahálka, František (oponent)
Cíl práce: Cílem této bakalářské práce bylo rozvést problematiku chronické bolesti zad, zjistit, zda po absolvování motorického tréninku dojde k statisticky významnému zlepšení v rozložení váhy při stoji a držení těla u pacienta trpícího chronickými bolestmi zad. Zjistit, zda po absolvování motorického tréninku dojde u tohoto pacienta k celkovému zlepšení všech testů (vyšetření stoje na 2 vahách, Moiré vyšetření, numerická škála bolesti). A ověřit, zda změna chronické bolesti souvisí se změnou rozložení váhy při stoji a se změnou držení těla. Metodika: V rámci Studentské vědecké aktivity proběhl výzkum: "Vliv motorického tréninku na kognitivní funkce a psychický stav pacientů s chronickou bolestí", odkud byla použita data týkající se anamnézy a bolesti: numerická škála intenzity bolesti/ nepříjemnosti bolesti (NRS I/N). Pacienti z tohoto výzkumu, jsou ve zmenšeném vzorku sledováni i v této studii. Studie trvala 4 měsíce, zúčastnilo se jí 17 probandů, 11 žen a 6 mužů, ve věku 39-73 let, s chronickou bolestí zad hospitalizovaných ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady na Klinice rehabilitačního lékařství, kde probíhala i terapie. Délka hospitalizace jednotlivého probanda, se pohybovala od 6 do 21 dnů, medián 16 dní. Před začátkem terapie byla zjištěna anamnéza obsahující sociodemografické údaje a...
Sledování nežádoucích jevů v průběhu standardní a intenzifikované fyzioterapie u kriticky nemocných
Škárová, Viktória ; Hrušková, Natália (vedoucí práce) ; Grünerová Lippertová, Marcela (oponent)
Práce porovnává míru výskytu nežádoucích jevů u standardní a intenzifikované fyzioterapie. V teoretické části práce jsou uvedeny základní informace o rehabilitaci v intenzivní péči a různých postupech, které jsou doporučeny. Dále také jsou zde uvedeny bezpečnostní kritéria, které je nutno při práci s pacientem dodržovat. Na těchto bezpečnostních principech a omezeních je postavená i tato práce. V této časti je také uveden termín funkční elektrická stimulace, její historie, účinky, využití a stručný popis studie, na základem které je provedena praktická část. V praktické části práce jsou využita pozorování hodnot pěti proměnných - systolický tlak, diastolický tlak, saturace, puls, a minutová ventilace - u deseti pacientů, u každé z proměnných je sledována frekvence výskytu jevů vně limitních intervalů pro obě terapie. Výsledky ukázaly, že v případě tří proměnných nebyla prokázána odlišnost v míře nepříznivých jevů u obou terapií, v případě jedné proměnné vyšla vyšší míra u standardní terapie a v případě jedné proměnné u intenzifikované terapie. Výsledky také ukázaly relativně vysoké kolísání míry nepříznivých jevů pro jednotlivé terapie a pacienty. KLÍČOVÁ SLOVA Standardní fyzioterapie, intenzifikovaná terapie, funkční elektrickou stimulací asistovaná cyklická ergometrie (FES-CE), nepříznivý jev,...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.