Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 46 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Uran v historických keramických glazurách: Stanovení detekcí alfa záření, porovnání s dalšími metodami
Vopat, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent)
V Čechách se v předválečném a meziválečném období vyráběly v průmyslovém měřítku žluté a slonovinové glazury s uranem ve firmách Ditmar-Urbach a Terra Teplice. Produkce těchto glazur probíhala nejpozději od roku 1900, hmotné prameny existují od roku 1912. Jejich výroba končí v roce 1945. Jako nejvhodnější metoda nedestruktivního stanovení uranu bylo aplikováno měření povrchové alfa aktivity na rovinných površích sondou vlastní konstrukce se ZnS (Ag) scintilátorem. Celkem bylo měřeno 85 vzorků, hmotných dokladů této produkce. Pro určení přepočtu zjištěné plošné alfa aktivity na obsah uranu byla zvolena metoda nepřímé kalibrace naměřením obsahu uranu ve třech typech glazur WDS analýzou. Ve studovaném souboru se obsahy uranu pohybovaly v rozmezí 0,2-2,2 % s nejvyšší četností v rozmezí 0,5-0,6 % U. 16 vzorků žlutých a slonovinových glazur bylo bez přidaného uranu s obsahy pouze do 322 ppm eU. Srovnání obsahů uranu stanovených na základě měření povrchové alfa aktivity s hodnotami plošné beta aktivity potvrdilo, že glazury netvoří pro beta záření nasycenou vrstvu. Tři typy glazur analyzované WDS byly současně měřeny pomocí XRF. Srovnáním obsahů uranu stanovených oběma metodami bylo zjištěno, že XRF není vhodné pro kvantitativní stanovení obsahu uranu v glazurách, pravděpodobně kvůli jejich malé tloušťce....
Podzemní vody a lázeňské prameny Lázní Jeseník: Nová hydrogeochemická data
Kohn, Tomáš ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o proběhlém plošném průzkum vodních zdrojů v okolí Priessnitzových léčebných lázní, za účelem vyhledávání přírodních léčivých zdrojů a sběru moderních dat pro zhodnocení radiohydrogeochemické situace zájmového území. Zájmové území se nachází v horském prostředí v masivu Hrubého Jeseníku. Hydrogeologicky se jedná o prostředí krystalinika, které je tvořeno převážně metamorfovanými horninami Českého masívu, moravskoslezské oblasti, konkrétně obalu desenské skupiny silezika. Celkem bylo evidováno 83 objektů a z toho mnohé byly navštíveny opakovaně. Měřeny byly fyzikální parametry (teplota, pH, Eh, vodivost), aktivita 222 Rn, průtok. Dále bylo u většiny zdrojů stanovováno chemické složení a u vybraných zdrojů také obsahy tritia. Proběhla plošná konduktometrie, termometrie a sondáž pro vyhledávání peloidů. Nebyl nalezen žádný zdroj vody (či peloid), který by splňoval kritéria přírodního léčivého zdroje (dle lázeňského zákona). Nicméně celková hydrogeologická a hydrochemická situace je značně složitá. Jak geneze vod, tak jejich chemické složení je značně heterogenní a silně ovlivněno složitou geologickou stavbou. Generelně jsme vyčlenili tři typy vod dle chemického složení a rozdělili vody dle geneze na "zlomové" a vody ovlivněné průtokem v kvartéru. Také byly nalezeny...
Dlouhodobá přírodní koroze skel barvených uranem
Procházka, Radek ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Zeman, Josef (oponent) ; Helebrant, Aleš (oponent)
klíčová slova: koroze skla, zvětrávání skla, přírodní alterace skla, přírodní analog, uran, experimentální loužení Historická skla barvená uranem byla vyráběna v řadě českých skláren přibližně mezi lety 1830 a 1945. Obsah uranu v těchto sklech se pohybuje v řádu desetin procenta. Materiál představuje vhodný analog tzv. nukleárních skel sloužících k imobilizaci radioaktivního odpadu. Vzhledem ke složitosti procesů předpokládaných v podzemním úložišti v době kdy se odpadní skla dostanou do kontaktu s vodou má materiál velkou vypovídací hodnotu pro posouzení dlouhodobé stability skla v přírodních podmínkách se zaměřením na chování uranu. V předložené práci jsou studovány změny historických uranem barvených skel vystavených až 150 let působení přírodních roztoků v exogenních podmínkách. Během této doby došlo na povrchu vzorků ke korozi. U draselných skel bylo při povrchu zjištěno preferenční vyloužení alkálií a vznik hydratované difúzní zóny o mocnosti až 0,6 mm. V této korodované části bylo pozorováno srážení novotvořeného kalcitu (CaCO3) patrně v důsledku zvýšeného pH. Oproti původnímu sklu byla ve vyloužené zóně potvrzena stabilní, v některých případech zvýšená koncentrace uranu. Ačkoli došlo k vyloužení až 17,5 % K2O a nahrazení prakticky veškerého draslíku ionty H3O+ z roztoku, uran zůstal ve...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 46 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.