Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Předpoklady a souvislosti pálení knih v současném Rusku a ruskojazyčných komunitách na východě Ukrajiny
Ort, Marián ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Jiřina (oponent)
Cílem diplomové práce je popsat a interpretovat fenomén pálení knih v současném Rusku, případně na území anektovaného Krymu a východě Ukrajiny. Práce se zabývá událostmi v posledních přibližně patnácti letech, během nichž bylo zaznamenáno několik případů pálení knih. Zásadním postupem práce je důkladná verifikace těchto události a dále jejich uvedení do společensko-politického kontextu současného Ruska. Cílem bude postihnout aspekty společenských a politických poměrů, které tyto trendy mohou podněcovat či podporovat.
MEZI OBRAZEM A SLOVEM - ŽIVOT A DÍLO VIKTORA PIVOVAROVA
Černá Pivovarová, Maria ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Hauser, Jakub (oponent) ; Glanc, Tomáš (oponent)
Disertační práce Mezi obrazem a slovem Život a dílo Viktora Pivovarova se zabývá životem a tvorbou jedné z hlavních osobností ruského neoficiálního umění. Viktor Pivovarov je považován za jednoho ze zakladatelů moskevské konceptuální školy. Od roku 1982 žije a tvoří v Praze. Jeho díla se nacházejí ve významných světových sbírkách, například v Tate Gallery v Londýně, v Centre Georges Pompidou v Paříži, v Treťjakovské galerii v Moskvě, V Ruském muzeu v Petrohradu nebo v Národní galerii v Praze. Disertační práce je rozdělena na tři bloky: 1. Život, doba, kontexty, 2. Tvorba, 3. Kalendárium. První blok se věnuje biografii umělce, dobovému kontextu, tzv. ruskému neoficiálnímu umění padesátých až sedmdesátých let a působení Viktora Pivovarova na české kulturní scéně. Druhý blok je věnován analýze vybraných děl, celkové charakteristice tvorby a jejímu zařazení jak do ruského, tak i českého a západního umění. Kalendárium se soustředí na důležitá data v životě a tvorbě umělce a na zásadní politické a kulturní události.
Realita a mediální obraz v kontextu sovětské mýtotvorby (Příběh Jurije Aleksejeviče Gagarina)
Klingohrová, Adéla ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Zadražilová, Miluše (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou podmínek a motivů vzniku hrdinského kultu Jurije Alexejeviče Gagarina a specifik jeho hrdinství, jenž znamená zcela novou kategorii v typologii hrdinů Sovětského svazu. Na základě rozboru jeho mediálního obrazu v dobových periodikách, na fotografiích a v literatuře od 60. let až po současnost (vždy na materiálech, které byly vydány u příležitosti jeho výročí; tj. z roku 1961,1971,1981,1991,2001 a 2007) sleduji proměny jeho kultu a dospívám k zobecňujícím závěrům, které jsou pro daná období charakteristické. Slovo obraz je pro mou práci velmi podstatné, jelikož se v práci zaměřuji právě na rozbor veřejného obrazu jeho osobnosti a nikoliv na jeho "skutečný" životní příběh. Ten je pod letitými vrstvami interpretovaných skutečností a legend skryt a my se o něm můžeme nanejvýš dohadovat na základě nejrůznějších svědectví, výpovědí a vzpomínek. Jeho veřejně prezentovaný (mediální) obraz je tím jediným nezpochybnitelným pramenem, se kterým můžeme s jistotou pracovat.
The project of Boris Akunin - an example of literary strategy at the turn of XX-XXI centuries
Volkova, Natalia ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Janáček, Pavel (oponent) ; Sýkora, Michal (oponent)
This work deals with the literaturary project "B. Akunin", which was defined by it's creator G. Chkhartishvili as a "quality literature for the mass reader". When they wish to characterise the project, critics emphasize the use of an adventure plot combined with interesting style and intertextual play. We see a tendency to place the project in the "middle level", which in their hierarchy is somewhere between the literature created for the "happy few" and consumer fiction. However convergence of mass and elite culture is too general a trend in postmodernist literary strategy to be sufficiently characteristic of a concrete author. Our research covers all the texts published to the present day under the names of both G. Chkhartishvili and B. Akunin. It was the part of the extratextual strategy of the author to construct an image of himself as a writer of serious, almost scientific prose, who began to write detective stories for his own and his readers' enjoyment. The author generally uses mass clichés whenever he describes his heroes and action scenes in the story. He uses a great many simple references to the other literaturary works in his texts which should be understandable by every reader. At the same time we find other, more complicated references requiring knowledge of a wider literary "encyclopedia"....
Cesty do Utopie. K obrazu sovětského Ruska v prostředí československé kulturní levice v meziválečném období
Šimová, Kateřina ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Glanc, Tomáš (oponent) ; Křesťan, Jiří (oponent)
Předkládaná práce je věnována vztahu československé kulturní levice k sovětskému Rusku v meziválečném období. Zabývá se obrazem sovětského Ruska, který se v tomto prostředí utvářel, přičemž poukazuje na to, že pro řadu československých levicových umělců a intelektuálů sloužil jako nosná konstrukce pro vlastní vize ideálního společenskopolitického uspořádání. Obraz sovětského Ruska tak v jejich pojetí představoval utopii v tom smyslu, jaký tomuto fenoménu připisuje sociolog Karl Mannheim. Předkládaná práce popisuje proces vzniku tohoto utopického obrazu v prostředí československé kulturní levice počátkem dvacátých let, mapuje proměny jeho tematické a motivické struktury a sleduje jeho rozpad na pozadí ideového štěpení československé kulturní levice na konci třicátých let. Tento proces je sledován na souboru cestopisů, v nichž levicoví umělci a intelektuálové formulovali své bezprostřední dojmy a zkušenosti z této země. K jejich analýze je pak využita metoda sémiotické textové analýzy. Prostřednictvím analýzy konfrontačních a transformativních funkcí utopického obrazu sovětského Ruska se předkládaná práce pokouší objasnit postoje a stanoviska československých umělců a intelektuálů k sovětskému Rusku v kontextu společensko-politické situace meziválečného období a v širších souvislostech meziválečného...
Předpoklady a souvislosti pálení knih v současném Rusku a ruskojazyčných komunitách na východě Ukrajiny
Ort, Marián ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Jiřina (oponent)
Cílem diplomové práce je popsat a interpretovat fenomén pálení knih v současném Rusku, případně na území anektovaného Krymu a východě Ukrajiny. Práce se zabývá událostmi v posledních přibližně patnácti letech, během nichž bylo zaznamenáno několik případů pálení knih. Zásadním postupem práce je důkladná verifikace těchto události a dále jejich uvedení do společensko-politického kontextu současného Ruska. Cílem bude postihnout aspekty společenských a politických poměrů, které tyto trendy mohou podněcovat či podporovat.
Teorie petrifikovaných světů na příkladu antiutopické a dystopické literatury
Pavlova, Olga ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Glanc, Tomáš (oponent) ; Češka, Jakub (oponent)
Ve své disertační práci Teorie petrifikovaných světů na příkladu antiutopické a dystopické literatury se zabývám problematikou antiutopické a dystopické literatury, které je v českém prostředí věnována jen minimální pozornost. Po úvodním nastínění problematiky podávám podrobnou analýzu románu Jevgenije Zamjatina My, následně se věnuji teoretickému vymezení pojmů, včetně historického mapování předchozího bádání. Zaměřuji se na historický kontext vzniku žánrů, včetně hlubší sondy k jejím počátkům, tj. k vývoji utopické literatury od Platona k Williamu Morrisovi a Herbertu George Wellsovi, následně detailně popisuji vznik antiutopické literatury, především jako opozici utopických tendencí a její evoluci v dystopii. Velkou část práce zabírá konkrétní sémiotická analýza charakteristických a žánrově konstitutivních rysů antiutopické a dystopické literatury 20. a 21. století. Sem mimo jiné patří uzavřený, až petrifikovaný svět, který dal název představené teorii, striktní rozdělení společnosti, existence novořeči (newspeak), charakteristické rysy hlavních a vedlejších postav a také sociální a politický kontext vniku zkoumaných děl. Kromě toho důležitou část práce představuje terminologické upřesnění používaných, použitých a existujících termínů na poli zkoumání utopické, antiutopické a dystopické...
Towards the Boundaries of Fictional Narrative
Pčola, Marián ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Derlatka, Tomasz (oponent)
Disertační práce nahlíží různorodé podoby současného uměleckého vyprávění a zkoumá jeho vztah k jiným typům narace - zejména k textům, ve kterých nad estetickou funkcí převažuje funkce poznávací či informační. Práce je rozdělená do čtyř částí. První část je teoretická, vytyčují se v ní základní problémové okruhy a pojmenovávají se metody, nástroje a modely, o které se budu v práci opírat a ověřovat jejich použitelnost na vybraných příkladech ze slovanských literatur. Druhá část sleduje problematiku časoprostoru fikčního vyprávění, přičemž v kapitole 2.1 analyzuji románový čas a prostor převážně z kompozičního hlediska (na příkladu románu Saši Sokolova Škola pro hlupáky), zatím co v následující kapitole, věnované ideovému prolínání literárních a sociálně-politických utopií, se fikčnost a temporalita chápou šíře než jen jako výhradně narativní kategorie: fungují jako styční plochy mezi imanentním významovým děním "světa textu" a jeho historickým pozadím. Třetí část pokračuje ve vytyčeném směru, pouze jako kontext se tu již nepojímá nadosobní historické pozadí, ale individuální sféra praktického života, každodennosti. Předmět zkoumání zde tvoří dva žánry na pomezí umělecké literatury a faktografie - intimní korespondence a cestopisné zápisky. Poslední část se soustřeďuje na některé osobitosti jazykového...
Vizualizace slova - verbalizace obrazu v ruské druhé avantgardě (Vsevolod Někrasov a Erik Bulatov)
Machoninová, Alena ; Langerová, Marie (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Glanc, Tomáš (oponent)
Tato práce je věnována analýze těsných souvislostí mezi poezií Vsevoloda Někrasova (1934-2009) a obrazy Erika Bulatova (1933) v kontextu ruských avantgardních hnutí 20. století. Vzájemné vztahy mezi literaturou a výtvarným uměním mají své kořeny již v antice. Na počátku 20. století, v tvorbě první avantgardy, však dochází k jejich přehodnocení a k pokusům o převrácení hierarchické opozice, v níž primát nad malířstvím a psaným slovem tradičně patřil literatuře a slovu znějícímu. Tendence k vysvobození obrazu z područí slova, k přiznání nezávislosti písemně zaznamenaného slova na slovu nahlas pronášeném se zde demonstruje na příkladu kubofuturistických (převážně rukopisných) knih. Psané slovo se v nich odpoutává od své zvukové podoby, splývá s obrazy nonverbální povahy, svou vizualitu zdůrazňuje aktivním pronikáním do rozlehlého prostoru stránky, kterým ruší zkostnatělou linearitu čtenÍ. Vyhlášení této autonomie se ukazuje jako nezbytná podmínka pro utopickou expanzi první avantgardy za hranice jednotlivých umění i umění jako takového. Kubofuturistická "antikniha" představuje vrchol tohoto útoku na hranice.
Realita a mediální obraz v kontextu sovětské mýtotvorby (Příběh Jurije Aleksejeviče Gagarina)
Klingohrová, Adéla ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Zadražilová, Miluše (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou podmínek a motivů vzniku hrdinského kultu Jurije Alexejeviče Gagarina a specifik jeho hrdinství, jenž znamená zcela novou kategorii v typologii hrdinů Sovětského svazu. Na základě rozboru jeho mediálního obrazu v dobových periodikách, na fotografiích a v literatuře od 60. let až po současnost (vždy na materiálech, které byly vydány u příležitosti jeho výročí; tj. z roku 1961,1971,1981,1991,2001 a 2007) sleduji proměny jeho kultu a dospívám k zobecňujícím závěrům, které jsou pro daná období charakteristické. Slovo obraz je pro mou práci velmi podstatné, jelikož se v práci zaměřuji právě na rozbor veřejného obrazu jeho osobnosti a nikoliv na jeho "skutečný" životní příběh. Ten je pod letitými vrstvami interpretovaných skutečností a legend skryt a my se o něm můžeme nanejvýš dohadovat na základě nejrůznějších svědectví, výpovědí a vzpomínek. Jeho veřejně prezentovaný (mediální) obraz je tím jediným nezpochybnitelným pramenem, se kterým můžeme s jistotou pracovat.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.