|
DSC lipidických excipientů
Gillová, Martina ; Musilová, Marie (vedoucí práce) ; Doležal, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Kandidát Mgr. Martina Gillová Konzultant RNDr. Marie Musilová, CSc. Název rigorózní práce DSC lipidických excipientů V této práci je pomocí DSC (diferenciální skenovací kalorimetrie) hodnocena interakce lipidických složek s vodou. V první části práce byly použity vzorky obsahující fosfolipid (DMPE). Vzorky použité v druhé části práce obsahovaly kožní lipidy, prezentované pseudoceramidy (14S24 a H6524) a cholesterolem. Pozornost byla zaměřena především na prokázání existence různých strukturních uspořádání hydratovaných lipidických složek. U vzorků obsahujících fosfolipid DMPE jsme na námi použitém kalorimetru zaznamenali při použití mírně modifikovaných podmínek většinu v literatuře uváděných fázových přechodů. U komerčně vyráběného pseudoceramidu H6524 jsme za obdobných podmínek měření z různých fázových přechodů zaznamenali pouze krystalizační pík. U syntetického pseudoceramidu 14S24 se nám, za námi použitých podmínek měření, nepodařilo žádné fázové přechody prokázat.
|
|
Termická analýza interakcí epidermálních lipidů VI.
Gillová, Martina ; Musilová, Marie (vedoucí práce) ; Doležal, Pavel (oponent)
Termická analýza interakcí epidermálních lipidů VI. Martina Gillová, diplomová práce, červen 2010 Abstrakt Kůže odděluje organismus od zevního prostředí, zároveň ale také umožňuje kontakt s okolím. Při transdermální aplikaci musí léčivo překonat kožní bariéru, kterou představuje především vnější vrstva kůže, stratum corneum. Tuto vrstvu tvoří zrohovatělé buňky zakotvené v lipidové matrix. V současné době se hledají látky, které by dokázaly propustnost kůže dočasně zvýšit a napomoci tak průniku léčiva přes kožní bariéru. Tyto látky se nazývají akceleranty transdermální permeace. V této práci jsme se nejprve zaměřili na hodnocení interakcí cholesterolu (jedna ze složek lipidové matrix stratum corneum) s akcelerantem transdermálního průniku ETH5-10 pomocí DSC (diferenciální skenovací kalorimetrie). Dále jsme sledovali interakce směsí těchto dvou látek s vodou. Vždy jsme k vzorkům přidali takové množství vody, aby činilo cca 75% hmotnosti vzorku. Zároveň jsme provedli hodnocení jednotlivých surovin. Vzorek se složením cca 50% cholesterolu a 50% ETH5-10 svými vlastnostmi výrazně vybočoval z řady ostatních vzorků.
|
|
DSC lipidických excipientů
Gillová, Martina ; Musilová, Marie (vedoucí práce) ; Doležal, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Kandidát Mgr. Martina Gillová Konzultant RNDr. Marie Musilová, CSc. Název rigorózní práce DSC lipidických excipientů V této práci je pomocí DSC (diferenciální skenovací kalorimetrie) hodnocena interakce lipidických složek s vodou. V první části práce byly použity vzorky obsahující fosfolipid (DMPE). Vzorky použité v druhé části práce obsahovaly kožní lipidy, prezentované pseudoceramidy (14S24 a H6524) a cholesterolem. Pozornost byla zaměřena především na prokázání existence různých strukturních uspořádání hydratovaných lipidických složek. U vzorků obsahujících fosfolipid DMPE jsme na námi použitém kalorimetru zaznamenali při použití mírně modifikovaných podmínek většinu v literatuře uváděných fázových přechodů. U komerčně vyráběného pseudoceramidu H6524 jsme za obdobných podmínek měření z různých fázových přechodů zaznamenali pouze krystalizační pík. U syntetického pseudoceramidu 14S24 se nám, za námi použitých podmínek měření, nepodařilo žádné fázové přechody prokázat.
|
|
Termická analýza interakcí epidermálních lipidů VI.
Gillová, Martina ; Doležal, Pavel (oponent) ; Musilová, Marie (vedoucí práce)
Termická analýza interakcí epidermálních lipidů VI. Martina Gillová, diplomová práce, červen 2010 Abstrakt Kůže odděluje organismus od zevního prostředí, zároveň ale také umožňuje kontakt s okolím. Při transdermální aplikaci musí léčivo překonat kožní bariéru, kterou představuje především vnější vrstva kůže, stratum corneum. Tuto vrstvu tvoří zrohovatělé buňky zakotvené v lipidové matrix. V současné době se hledají látky, které by dokázaly propustnost kůže dočasně zvýšit a napomoci tak průniku léčiva přes kožní bariéru. Tyto látky se nazývají akceleranty transdermální permeace. V této práci jsme se nejprve zaměřili na hodnocení interakcí cholesterolu (jedna ze složek lipidové matrix stratum corneum) s akcelerantem transdermálního průniku ETH5-10 pomocí DSC (diferenciální skenovací kalorimetrie). Dále jsme sledovali interakce směsí těchto dvou látek s vodou. Vždy jsme k vzorkům přidali takové množství vody, aby činilo cca 75% hmotnosti vzorku. Zároveň jsme provedli hodnocení jednotlivých surovin. Vzorek se složením cca 50% cholesterolu a 50% ETH5-10 svými vlastnostmi výrazně vybočoval z řady ostatních vzorků.
|
| |
| |