Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Theatrum fidei Crumloviensi. Sakrální prostory Českého Krumlova ve světle slavností ukazování ostatků v oktáv svátku Božího Těla
Gersdorfová, Zlata ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Cílem práce je poukázat na vzájemné vztahy sakrálních prostor v kontextu slavností ukazování ostatků v Českém Krumlově (ca 1355-1419). Samostatný oddíl práce je věnován identifikaci sakrálních prostorů českokrumlovského hradu a možnosti jejich zapojení do theatra fidei celého města. Město je pojímáno jako jeviště sakrální prezentace ve dvou ohledech - jako civitas ve středověkém gründerském pojetí a jako jeviště liturgických slavností. V tomto kontextu je srovnáváno rezidenční město Rožmberků s hlavním městem Českého království, neboť je-li možné hovořit o Praze jako o imitatio Romae, pak je možné o Českém Krumlovu hovořit jako o imitatio Pragae.
Páni erbu zelené růže na stříbrném poli. O původu, rozrodu, pečetích a sídlech pánů z Krumlova
Gersdorfová, Zlata ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Velímský, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se pokouší o komplexní zpracování dějin jedné z rodových větví Vítkovců, pánů z Krumlova (ante 1213-1340). Úvodní části jsou věnované přehledu dosavadní literatury a bádání s exkurzem do legendistické tradice rodu Vítkovců. Následuje třetí kapitola věnovaná genealogii rodu, která je zpracována s důrazem na pramennou základnu. Zřetelně tak vyplynul rozdíl mezi dochovanými prameny a historickými konstrukty (znatelný byl zejména u osoby Záviše z Falkenštejna). Genealogie rodu byla rozpracována od Vítka z Prčice, přes známé i domnělé členy rodu všech pěti generací až po posledního mužského člena Ješka, syna Záviše z Falkenštejna. Čtvrtá kapitola popisuje majetkové zázemí pánů z Krumlova, a to na české i rakouské straně hranice. Jeden oddíl kapitoly je věnován těžbě drahých kovů, díky níž Vítkovci získali své bohatství a značně nezávislé postavení. Následuje oddíl o predikátních sídlech, který přinesl zajímavé informace díky interdisciplinárnímu přístupu kombinujícímu výsledky průzkumů archivních, historických, stavebně-historických i archeologických. Pátá kapitola pojednává o erbovním znamení pánů z Krumlova, a to na základě dokladů z komunální heraldiky a svědectví nástěnné malby v Načeradci. Následuje popis všech dochovaných pečetí pánů z Krumlova, včetně exkurzu do sfragistiky...
Theatrum fidei Crumloviensi. Sakrální prostory Českého Krumlova ve světle slavností ukazování ostatků v oktáv svátku Božího Těla
Gersdorfová, Zlata ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Cílem práce je poukázat na vzájemné vztahy sakrálních prostor v kontextu slavností ukazování ostatků v Českém Krumlově (ca 1355-1419). Samostatný oddíl práce je věnován identifikaci sakrálních prostorů českokrumlovského hradu a možnosti jejich zapojení do theatra fidei celého města. Město je pojímáno jako jeviště sakrální prezentace ve dvou ohledech - jako civitas ve středověkém gründerském pojetí a jako jeviště liturgických slavností. V tomto kontextu je srovnáváno rezidenční město Rožmberků s hlavním městem Českého království, neboť je-li možné hovořit o Praze jako o imitatio Romae, pak je možné o Českém Krumlovu hovořit jako o imitatio Pragae.
Sakrální prostory českokrumlovského hradu
Gersdorfová, Zlata ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Durdík, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá problematikou sakrálních prostor na zámku v Českém Krumlově v období vrcholné a pozdní gotiky (tj. ca v období 1250-1500), tzn. identifikace těchto prostor, jejich stavební vývoj, pokus o jejich absolutní dataci a interpretace jejich vzájemných vztahů. Důležitou se v této souvislosti jeví slavnost ukazování ostatků, která každoročně v oktáv svátku Božího Těla proměnila město v jeviště sakrální prezentace, ostatně samo město ve středověkém gründerském pojetí bylo odrazem božích hodnot na zemi.
Počátky hradu v Českém Krumlově - hrad jako symbol moci a výraz kulturního transferu
GERSDORFOVÁ, Zlata
Tato práce se v prvním plánu zabývá okolnostmi počátků Českého Krumlova. Pojímá jižní Čechy jako zónu překrývajících se kulturních vlivů (Bavorsko, Čechy, Rakousko) a zároveň jako dějiště kolonizačních procesů, jichž se na české straně zhostil zejména rod Vítkovců. Nelze však opomenout síť jejich vazeb a příbuzenských vztahů, které měly vliv na kulturní transfer, jenž se odrazil i v rovině jejich mocenských výrazových prostředků - lze hovořit o konstituování a prezentaci rodu, rodového zázemí, tj. vznik sídelního města a hradu. Hrad je zde pojímán nejen jako symbol moci, ale též jako průsečík možného interdisciplinárního přístupu, který využívá mezních možností historického a archeologického průzkumu a zároveň využívá nových interpretačních a datačních možností. Cílem práce je tedy pokus o zařazení hradu v Českém Krumlově do absolutní chronologie a vnést tak příspěvek do diskuse o jeho nejstarších dějinách.

Viz též: podobná jména autorů
5 GERSDORFOVÁ, Zlata
1 GERSDORFOVÁ, Zlatuše
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.