|
|
Zelené světnice a malba v profánních prostorech na konci středověku
Dienstbier, Jan ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Jakubec, Ondřej (oponent) ; Gerát, Ivan (oponent)
Práce přináší podrobnou analýzu pozdně středověkých nástěnných maleb v tzv. zelené světnici na hradě Žirovnice a dalších podobných pozdně středověkých komplexech nástěnných maleb. Oproti starší literatuře práce akcentuje vzájemné ikonografické souvislosti výjevů zobrazených na jednotlivých stěnách žirovnického sálu: výjevů Paridova soudu, Judity stínající Holoferna, exempla Bába je horší než čert i obrazu dříve považovaného za Šalamounův soud (patrně podobenství o manželském a nemanželském dítěti). Ty na základě komparacích spojuje s podobnými vyobrazeními v zahraničí i jejich zpracováním v soudobé literatuře. Podrobně přitom ukazuje jejich spojitost s dobově oblíbeným konceptem kritiky moci žen (Weibermacht). Tento byl podobně jako jinde také na Žirovnici spojen s alegorií prchavosti lásky a pomíjivosti vůbec. V tomto smyslu pak práce interpretuje i i zdánlivě žánrová vyobrazení lovu a turnaje, k čemuž ukazuje celá řada detailů, které subverzivně převracejí jejich význam. Práce dále přináší srovnání Žirovnice s dalšími obdobnými památkami v Čechách a na Moravě a zamýšlí se nad jejich funkcí. Zároveň se zabývá problematikou uměleckohistorického fenoménu zelených světnic, k jehož prosazení ve středoevropském kontextu významně přispěl český historik umění Josef Krása. Práci je předeslán obsáhlý...
|
|
|
The late gothic panel painting in mining towns of central Slovakia
Šugár, Martin ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Gerát, Ivan (oponent)
Tému vymedzuje súbor kvalitných maliarskych diel, ktoré ako súčasť oltárnych retabulí z poslednej štvrtiny 15. a začiatku 16. storočia dokumentujú umelecký vývoj v lokalite stredoslovenských banských miest (z nich tri najdôležitejšie sú Kremnica, Banská Štiavnica, Banská Bystrica). Výrazný podiel na formovanie umeleckého vývoja regiónu zohral aj benediktínsky kláštor v Hronskom Beňadiku. Zachovaný fond pochádza od viacerých anonymných maliarov. Z nich kľúčové miesto patrí predovšetkým Majstrovi z Kremnice (donedávna nazývanom Majster z Lúčok pri Kremnici, maď. Jánosréti Mester) a Majstrovi z Jakuba. Najväčší ohlas získalo dielo Majstra MS - tabule z bývalého hlavného oltára v Kostole sv. Kataríny v Banskej Štiavnici z roku 1506. Existencia maliarskych dielní nie je doložená archívne, o ich činnosti sa môžeme domnievať iba na základe analýz diel samých. Charakteristické sú pre ne úzke vzťahy spočiatku s malopoľským (krakovské oltáre pre kláštory dominikánov a augustiánov), dolnorýnskym (Majster FVB, Majster Života Panny Márie / Meister des Marienlebens), hornorýnskym (Martin Schongauer) a švábskym maliarstvom (Bernhard Strigel).
|
host ::
RSS.