|
|
Limity v odhadu pohlaví podle kostry vyplývající z populační specificity klasifikačních funkcí - příklad pohlavního dimorfizmu lidské tibie.
Kotěrová, Anežka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Galeta, Patrik (oponent)
Pro odhad pohlaví neznámých kosterních pozůstatků navrhuje forenzní antropologie klasifikační techniky, kterými jsou populačně specifické diskriminační či jiné funkce. Toho jsou si jejich autoři většinou vědomi. Ačkoli jsou tyto metody většinou navrženy v populacích, které žily převážně koncem 19. a v průběhu 20. století, přesto bývají považovány za platné v recentních populacích. O jejich praktickém použití v dnešní forenzní praxi rozhoduje neznámá míra spolehlivosti či špatné klasifikace. Kladli jsme si otázku, jaké je skutečné riziko chyb, bude-li přehlížena populační specificita diskriminačních funkcí rozměrů tibie. Cílem práce je podat důkaz o nevhodnosti užívání metod, které jsou ovlivněné populační specificitou a sekulárním trendem. V souboru 30 mužských a 26 ženských CT snímků dospělých jedinců současné české populace jsme na segmenovaných modelech programem Morphome3cs změřili 10 rozměrů, tradičně užívaných k odhadu pohlaví podle tibie. Navíc jsme na tomto souboru navrhli dvě vlastní diskriminační funkce, DF1 s úspěšností odhadu 85,7 % a DF2 s 82,1 %. Pro účely stanovení chyby při nerespektování populační specificity jsme vybrali publikované klasifikační funkce tibie pro populaci euroamerickou (Işcan a Miller-Shaivitz, 1984b), japonskou (Işcan et al., 1994), portugalskou (Brůžek, 1995),...
|
|
|
Spolehlivosti metody navržené Klales et al. (2012) k odhadu pohlaví podle pánevní kosti na základě CT snímků pánve
Firlová, Radka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Galeta, Patrik (oponent)
Studie je primárně zaměřena na testování metod odhadu pohlaví z os pubis, kterou původně navrhl Phenice (1969) a kterou ve své práci modifikovali Klales et al. (2012). Tato modifikace pracuje s myšlenkou, že původní metodu Phenice (1969) lze zpřesnit rozšířením hodnotící škály tří morfoskopických znaků ze dvou hodnot - přítomný / nepřítomný, na pět vývojových stupňů. Naše práce předpokládá, že úspěšnost metody Phenice (1969) souvisí se stupněm pohlavního dimorfismu hodnocené populace a tedy, že rozšíření hodnotící školy nepovede ke zvýšení přesnosti metody a zároveň bude mít za důsledek snížení její reliability. Nejprve byla hodnocena individuální intraobservační chyba metod Phenice (1969) a Klales et al. (2012) na vzorku 30 izolovaných pánevních kostí ze sbírky Katedry antropologie a genetiky člověka Univerzity Karlovy v Praze a teprve následně byl hodnocen celý testovací vzorek, který sestával z 200 třírozměrných modelů pánevních kostí vysegmentovaných z CT snímků dospělých jedinců současné francouzské populace. Na tomto souboru byla hodnocena intraobservační chyba pomocí Cohenovy kappy, přesnost, senzitivita a specificita pomocí chybové matice a vztah mezi specificitou a senzitivitou dané metody byl testován na základě ROC křivky a dle plochy pod výslednou křivkou (AUC - area uder curve)....
|
|
|
Direkcionální asymetrie aktivity svalů horní končetiny a zad při nátahu luku; implikace pro bioarcheologii
Véle, Dominik ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Galeta, Patrik (oponent)
Práce se zabývá svalovou aktivitou při nátahu luku. Cílem práce je zjistit, jestli direkcionální asymetrie svalové aktivity odpovídá nárůstu mechanické robusticity levé pažní kosti v mezolitu. Svalová aktivita je měřena pomocí povrchové elektromyografie na svalech horních končetin a zad. Měřenými svaly jsou: m. deltoideus, m. infraspinatus, m biceps brachii, m. triceps brachii, m. latissimus dorsi. Soubor tvoří dvacet mužů lukostřelců. Je měřena svalová aktivitu při nátahu luku u tří dřevěných luků odlišných sil. Luky použité v tomto experimentu mají mechanické vlastnosti podobné lukům používaným v mezolitické Evropě. Výsledky této práce dokládají, že změny asymetrie mechanické robusticity pažních kostí v mezolitu mohly být způsobeny četnějším používáním luku v podmínkách post-glaciální Evropy.
|
|
|
Spolehlivosti metody navržené Klales et al. (2012) k odhadu pohlaví podle pánevní kosti na základě CT snímků pánve
Firlová, Radka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Galeta, Patrik (oponent)
Studie je primárně zaměřena na testování metod odhadu pohlaví z os pubis, kterou původně navrhl Phenice (1969) a kterou ve své práci modifikovali Klales et al. (2012). Tato modifikace pracuje s myšlenkou, že původní metodu Phenice (1969) lze zpřesnit rozšířením hodnotící škály tří morfoskopických znaků ze dvou hodnot - přítomný / nepřítomný, na pět vývojových stupňů. Naše práce předpokládá, že úspěšnost metody Phenice (1969) souvisí se stupněm pohlavního dimorfismu hodnocené populace a tedy, že rozšíření hodnotící školy nepovede ke zvýšení přesnosti metody a zároveň bude mít za důsledek snížení její reliability. Nejprve byla hodnocena individuální intraobservační chyba metod Phenice (1969) a Klales et al. (2012) na vzorku 30 izolovaných pánevních kostí ze sbírky Katedry antropologie a genetiky člověka Univerzity Karlovy v Praze a teprve následně byl hodnocen celý testovací vzorek, který sestával z 200 třírozměrných modelů pánevních kostí vysegmentovaných z CT snímků dospělých jedinců současné francouzské populace. Na tomto souboru byla hodnocena intraobservační chyba pomocí Cohenovy kappy, přesnost, senzitivita a specificita pomocí chybové matice a vztah mezi specificitou a senzitivitou dané metody byl testován na základě ROC křivky a dle plochy pod výslednou křivkou (AUC - area uder curve)....
|
|
|
Změny obličejové části lebky na území střední Evropy v průběhu posledních 1200 let
Bejdová, Šárka ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Bigoni, Lucie (oponent) ; Galeta, Patrik (oponent)
Cílem disertační práce bylo popsat, kvantifikovat a interpretovat, do jaké míry se změnil tvar a velikost obličejového skeletu u obyvatel, kteří žili na území dnešní České republiky v období od raného středověku po současnost, tj. v průběhu posledních zhruba 1200 let. V tomto časovém období byly zkoumány morfologické rozdíly mezi populacemi, změny pohlavního dimorfismu, modularita a alometrie obličejového skeletu. Hodnocení bylo založeno na CT-snímcích lebek tří historických populací, a to z raného středověku, vrcholného středověku a raného novověku. Současná populace byla zastoupena CT-snímky žijících lidí. Celkem jsme hodnotili obličejový skelet 329 jedinců, 183 bylo mužů a 146 žen. Z CT-snímků byly vytvořeny virtuální 3D povrchové modely. Obličejový skelet byl rozdělen do tří morfologických celků, které byly dále hodnoceny. Jednalo se o skelet horního obličeje, dolní čelist a patro. Statistické zpracování bylo provedeno metodami geometrické morfometrie, která umožňovala studovat tvarovou a velikostní variabilitu zkoumaných celků odděleně. Z porovnání velikostních i tvarových rozdílů mezi studovanými populacemi je patrné, že současná populace se nejvíce odlišuje od ostatních populací. Obličejový skelet současné populace má největší parametr velikosti. Mezi nejmarkantnější tvarové změny patří...
|
|
|
Limity v odhadu pohlaví podle kostry vyplývající z populační specificity klasifikačních funkcí - příklad pohlavního dimorfizmu lidské tibie.
Kotěrová, Anežka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Galeta, Patrik (oponent)
Pro odhad pohlaví neznámých kosterních pozůstatků navrhuje forenzní antropologie klasifikační techniky, kterými jsou populačně specifické diskriminační či jiné funkce. Toho jsou si jejich autoři většinou vědomi. Ačkoli jsou tyto metody většinou navrženy v populacích, které žily převážně koncem 19. a v průběhu 20. století, přesto bývají považovány za platné v recentních populacích. O jejich praktickém použití v dnešní forenzní praxi rozhoduje neznámá míra spolehlivosti či špatné klasifikace. Kladli jsme si otázku, jaké je skutečné riziko chyb, bude-li přehlížena populační specificita diskriminačních funkcí rozměrů tibie. Cílem práce je podat důkaz o nevhodnosti užívání metod, které jsou ovlivněné populační specificitou a sekulárním trendem. V souboru 30 mužských a 26 ženských CT snímků dospělých jedinců současné české populace jsme na segmenovaných modelech programem Morphome3cs změřili 10 rozměrů, tradičně užívaných k odhadu pohlaví podle tibie. Navíc jsme na tomto souboru navrhli dvě vlastní diskriminační funkce, DF1 s úspěšností odhadu 85,7 % a DF2 s 82,1 %. Pro účely stanovení chyby při nerespektování populační specificity jsme vybrali publikované klasifikační funkce tibie pro populaci euroamerickou (Işcan a Miller-Shaivitz, 1984b), japonskou (Işcan et al., 1994), portugalskou (Brůžek, 1995),...
|
|
|
Struktura populace a modelování jejích změn: Neolitická demografická tranzice ve střední Evropě.
Galeta, Patrik ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Černý, Viktor (oponent) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Neolitická tranzice v Evropě je alternativně vysvětlována rozšířením zemědělců z Předního Východu (migrační teorie) nebo pouze rozšířením neolitických dovedností (teorie původních obyvatel). Smíšená vysvětlení uvažují oba procesy (integrační teorie). Neolitizace střední Evropy byla tradičně vysvětlována migračním procesem, podle kterého kolonizující zemědělci nahradili místní lovce a sběrače. V posledním desetiletí se autoři přiklonili k integračním teoriím, když ve střední Evropě pozorovali kontinuitu mezi mezolitickým a neolitickým osídlením. Je zajímavé, že nejnovější genetické analýzy znovu přinesly doklady pro kolonizaci střední Evropy. Málo pozornosti bylo při studiu neolitické tranzice ve střední Evropě věnováno demografickým analýzám. Zemědělství se ve střední Evropě rychle rozšířilo mezi 5 600 a 5 400 calBC. V případě kolonizace musel být takto rychlý proces demograficky podmíněn vysokým populačním přírůstkem. Cílem práce je testovat, zda plodnost neolitické populace střední Evropy mohla dosáhnout intenzity, která by umožnila kolonizaci bez populačního příspěvku lovců a sběračů. V práci jsme vytvořili čtyři stochastické modely populační dynamiky zemědělců během jejich rozšíření ve střední Evropě. Princip Modelů 1-3 vychází z populačních projekcí. Model 4 navazuje na model postupující vlny....
|
host ::
RSS.