Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Interpretace, popis a péče o fotografický fond státního hradu Grabštejn
Gajewská, Barbara ; JŮN, Libor (vedoucí práce) ; Batistová, Anna (oponent)
Cílem této diplomové práce byl průzkum, interpretace a navržení preventivní péče o fotografický fond státního hradu Grabštejn. Teoretická část se věnuje všeobecně mobiliárním fondům a sbírkám ve správě Národního památkového ústavu, jejich osudu po 2. světové válce a historickým souvislostem, které zapříčinily přesuny těchto fondů. Samostatná kapitola je také věnována způsobům průzkumů fondů a sbírek. Druhá část této práce se zaměřuje na historii hradu Grabštejn a jeho posledních majitelů - rodu Clam-Gallasů, se kterým jsou spjaty i dochované fotografie, a svozům fondu v poválečném období. Práce sleduje hlavní cestu fotografického fondu a s ním spojených archiválií ze státního hradu Grabštejn do svozových míst (tzv. sběren), muzeí a archivů. Průzkum proto také probíhal v Archivu Národního muzea, Národním archivu, Ústavu dějin umění Akademie věd ČR a Státním oblastním archivu v Litoměřicích. Stěžejní část průzkumu byla uskutečněna přímo na hradě Grabštejn. Zde byly sledovány specifické klimatické podmínky, které jsou pro fotografie na hradě odlišné od klasických muzejních a archivních depozitářů. Měření vlhkosti a teploty bylo na závěr vyhodnoceno a byla navržena doporučení k preventivní péči.
Kulturní vývoj a specifika příhraničí (se zaměřením na oblast Sudet a kulturu sudetských Němců)
Gajewská, Barbara ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Malcová, Zuzana (oponent)
Tato práce mapuje kulturní vývoj Sudet a jejich krajinná a kulturní specifika. První část práce popisuje historický vývoj těchto oblastí se zaměřením na německé obyvatelstvo. Dále práce vymezuje samotný pojem Sudety a oblasti, které jsou do nich zahrnuty. Jsou zde popsána krajinná a kulturní specifika a jejich proměny po 2. světové válce a odsunu německého obyvatelstva. Druhá část této práce se zaměřuje na oblast jihočeského příhraničí, především na regiony Českokrumlovsko a Prachaticko, kde blíže charakterizuje krajinu a lokální kulturu a analyzuje jejich proměny po 2. světové válce až do současnosti. V závěru vymezuje rozdíly mezi poválečným vývojem jihočeské oblasti Sudet a ostatních území Sudet a navrhuje doporučení pro další vývoj oblastí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.