|
Město a (jeho) divadlo příběh královéhradeckého divadelního pah orku: od Elišky Rejčky k Annie Girardot, k novodobým tradicím městských Dionýsií
Gregar, Alexandr ; GAJDOŠ, Július (vedoucí práce) ; CÍSAŘ, Jan (oponent)
Projekt doktorské práce ?Město a (jeho) divadlo? je pokusem zmapovat souvislosti mezi rozvojem města Hradce Králové a rozvojem divadla a divadelních činností na jeho území. V České republice je Hradec Králové v současné době - z hlediska vnímání divadelních aktivit - známý především novodobou tradicí mezinárodních divadelních festivalů, které mají podobu svátků, jakýchsi městských dionýsií, poutajících na sebe větší či menší pozornost divadelníků, umělců i kritiků, ale především místní společnosti. Ta právě tvoří, na rozdíl od jiných podobných akcí v České republice, zásadní objem návštěvníků tohoto festivalu (až 70 000 v deseti dnech), což lze považovat za mimořádný fenomén. Projekt si klade za cíl pojmenovat městotvorný aspekt divadla, a to především z hlediska jeho postavení ve veřejném prostoru ? proto také připomíná koncepční hledání místa pro divadelní budovu, zahrnující řadu námětů takových míst z hlediska reprezentačního, architektonického, sociálního i demografického. I důvody, proč se bez ohledu na růst města s cca pěti tisíci obyvateli v době postavení měšťanského divadla (1885) obloukem po roce 1990 vrátilo řadou rekonstrukcí k původnímu objektu, tedy v době, kdy je metropolí téměř stotisícovou. Práce na základě rešerše dobových pramenů, především novinových a tiskových zpráv, nabízí mozaiku informací o vývoji tohoto festivalu. Zabývá se jeho kvalitativními a kvantitativními proměnami, vedle hlavního programu i zrodem a vývojem tzv. Open Air Programu, představuje povahu názorů kritiků i laické ohlasy. Zabývá se také mnohokrát zpochybňovaným užíváním přívlastku ?Český Avignon?, který je spojován s královéhradeckým festivalem a pokouší se ho zařadit a specifikovat z hlediska obsahu i charakteru akce. V samostatných kapitolách jsou zpracovány některé manažerské otázky festivalu a práci doplňují soupisy inscenací uvedených v hlavním programu i v Open Air Programu v letech 1995-2009.
|
|
Psychologické souvislosti scénické tvorby
Šípek, Jiří ; Vostrý, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hyvnar, Jan (oponent) ; Gajdoš, Július (oponent) ; Hančil, Jan (oponent)
Předložená disertační práce prochází vybraná (ale podstatná) témata scénického umění. Vychází z teoretických prací předních divadelních umělců (Frejka, Hilar, Zich, Vostrý aj.) Detailně jsou v této souvislosti diskutovaná témata emoce, empatie, vnitřně hmatové vnímání a distance. V empirickém výzkumu jsou hledané specifické způsoby reagování umělecké osobnosti v situaci zpracování výchozí neurčitosti materiálu. Autor k tomu použil Rorschachův projektivní test.
|
|
Může se stát regionální divadlo kulturním centrem?
Šesták, Jiří ; Gajdoš, Július (vedoucí práce) ; Srstka, Jiří (oponent) ; Herman, Josef (oponent) ; Gregorini, Jindřich (oponent)
Tato práce se v rámci úsilí o výzkum dosahu a rozsahu problematiky kulturního managementu praktikovaného v divadle - snaží odpovědět na otázku formulovanou v jejím názvu: Může se stát regionální divadlo kulturním centrem? Postupné ujasňování tohoto cíle, jeho souvislostí a bezprostředních i nepřímých předpokladů takového směřování se v tomto kontextu vedlo k propojení s problematikou divadla v přírodním prostoru, konkrétně využívání možností Otáčivého jeviště v českokrumlovském zámeckém parku. Vynález scénografa Joana Brehmse obsahuje vzhledem ke svému originálnímu přínosu evropskému divadlu podle mého názoru možnost, jak se i rozvíjením tohoco historie Jihočeského divadla otevřela, dostat blíže k realizaci cíle, který mi tanul na mysli. Funkce šéfa činohry i post ředitele Jihočeského divadla mě přiměly k tomu, abych se dále a hlouběji zamýšlel nad problematikou řízení složitého divadelního organismu, a to zejména ve změněných ?tržních? podmínkách.Problematika řízení umělecké potažmo kulturní instituce, jejíž různá řešení jsem poznal nejdřív na vlastní kůži jako herec a pak je musel sám činit v nejrůznějších situacích, do kterých mě přivedl výkon mých manažerských funkcí, tvořila další náplň mého studia.
|
| |
|
Scéničnost a hudebnost
Varadzinová, Hana ; Vostrý, Jaroslav (vedoucí práce) ; Gajdoš, Július (oponent) ; Hyvnar, Jan (oponent)
Základním tématem mé práce je charakteristika specifik zpěvně mluvního projevu a tvorba postavy v inscenaci Sclavi divadelního studia Farma v jeskyni. Specifický divadelní jazyk Framy je podmíněn specifickým procesem zkoušení. Východzímk bodem pro tvorbu je expedice k přímému živému kulturnímu zdroji.
|
|
Budování divadla
Hrbek, Daniel ; Vostrý, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hyvnar, Jan (oponent) ; Gajdoš, Július (oponent) ; Císař, Jan (oponent)
V průběhu devadesátých let začal v pražských divadlech dynamický pohyb soivisející se změnou politického režimu, s nástupem nové generace divadelníků(Nastal proces výměn na postech určujících zaměření a poetiku jedotlivých scén), s koncepčními i živelnými proměnami pražské divadelní sítě a změnami ve financování kultury v Praze. Důsledkem tohoto pohybu byl vznik nových souborů a divadel (nebo jejich obnovení), ale také zánik nektrých tradičních scén.
|
|
Úvod do herectví
Janák, Aleš ; Vostrý, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hyvnar, Jan (oponent) ; Gajdoš, Július (oponent) ; Císař, Jan (oponent)
Leningrad, listopad 1993. Kulturní dům Komsomolu na Vasilijevském ostrově. Zkoušky a cvičení divadelní probiologie, heldání a odkrývání základního článku divadla, vytyčování přesné hranice mezi živým a neživým na scéně. Z těchto pokusů vznikaly etudy a choreografie, které se na konci každého týdne představovaly pozvaným divákům. Nebyla to regulérní představení, ale demonstrace výsldků práce. Tak vznikalo první představení Vremia Durak (Čas Hlupá) Teatru Novogo Fronta
|
|
The Expression as life experience
Dočolomanský, Viliam ; Vostrý, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hyvnar, Jan (oponent) ; Gajdoš, Július (oponent)
Obsahom tejto práce je reflexia praktík tvorby dvoch inscenácií súboru Farma v jeskyni, ktoré jsme vytvárali počas mojho doktorandského štúdia na DAMU pod vedením prof. Jaroslava Vostrého. Obidve incenácie vznikali na podnet základného výzkumu v zvolenom kulturnom teritoriu. Sonetom temné lásky predcházala výprava do Andalúzie, inscenácia Sclai- Emigrantova Píseň sa rodila z výpravy na východné Slovensko.
|