Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Teologické pojednání Mistra Jakoubka ze Stříbra "De usura iudeorum et christianorum" a jeho reflexe postavení Židů ve společnosti
Gažíková Fečová, Rostislava ; Vymětalová Hrabáková, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce "Teologické pojednání Mistra Jakoubka ze Stříbra ‚De usura iudeorum et christianorum' a jeho reflexe postavení Židů ve společnosti" pojednává o jednom ze spisů M. Jakoubka ze Stříbra. Traktát "Contra usuram" ("Proti lichvě") byl napsán asi v roce 1415 a dosud nebyl přeložen do češtiny. Latinský text dodatku jsem proto nejprve přeložila do češtiny. První kapitola zasazuje zvolené téma do historického kontextu, tedy krize přelomu 14. a 15. století, kdy vrcholný středověk již kontinuálně začal přecházet do novověku. Specifikem našich dějin byla tzv. česká reformace a husitská revoluce. Ve druhé kapitole je představen M. Jakoubek ze Stříbra jako přítel, spolupracovník a pokračovatel v díle M. Jana Husa na pražské universitě. Spolu s M. Mikulášem z Drážďan inicioval obnovení přijímání pod obojí způsobou (sub utraque speciae) a stal se předním teologem utrakvistů. Předmětem třetí kapitoly je lichva, její pojetí podle Písma, církevních otců a učitelů, dále pak středověká usurární doktrína a její dopady. Lichva byla všemi církevními autoritami zavrhována jako nemorální, Písmem zapovězený společenský jev. Čtvrtá kapitola rozebírá Jakoubkův spis "Contra usuram", a to v porovnání s dobovými antiusurárními spisy. Zvláštní pozornost pak je věnována dodatku "De usura christianorum et iudeorum"...
Teologické pojednání Mistra Jakoubka ze Stříbra "De usura iudeorum et christianorum" a jeho reflexe postavení Židů ve společnosti
Gažíková Fečová, Rostislava ; Vymětalová Hrabáková, Eva (vedoucí práce) ; Hrdlička, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Teologické pojednání Mistra Jakoubka ze Stříbra ‚De usura iudeorum et christianorum' a jeho reflexe postavení Židů ve společnosti" pojednává o jednom ze spisů M. Jakoubka ze Stříbra. Traktát "Contra usuram" ("Proti lichvě") byl napsán asi v roce 1415 a dosud nebyl přeložen do češtiny. Latinský text dodatku jsem proto nejprve přeložila do češtiny. První kapitola zasazuje zvolené téma do historického kontextu, tedy krize přelomu 14. a 15. století, kdy vrcholný středověk již kontinuálně začal přecházet do novověku. Specifikem našich dějin byla tzv. česká reformace a husitská revoluce. Ve druhé kapitole je představen M. Jakoubek ze Stříbra jako přítel, spolupracovník a pokračovatel v díle M. Jana Husa na pražské universitě. Spolu s M. Mikulášem z Drážďan inicioval obnovení přijímání pod obojí způsobou (sub utraque speciae) a stal se předním teologem utrakvistů. Předmětem třetí kapitoly je lichva, její pojetí podle Písma, církevních otců a učitelů, dále pak středověká usurární doktrína a její dopady. Lichva byla všemi církevními autoritami zavrhována jako nemorální, Písmem zapovězený společenský jev. Čtvrtá kapitola rozebírá Jakoubkův spis "Contra usuram", a to v porovnání s dobovými antiusurárními spisy. Zvláštní pozornost pak je věnována dodatku "De usura christianorum et iudeorum"...
Mučednictví Ignáce z Antiochie
Gažíková Fečová, Rostislava ; Pavlík, Jiří (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Mučednictví Ignáce z Antiochie Rostislava Gažíková Fečová Resumé Bakalářská práce "Mučednictví Ignáce z Antiochie" pojednává o životě, díle a mučednické smrti Ignáce, druhého antiochijského biskupa. Ignác z Antiochie patří k významným osobnostem raného křesťanství (konec 1. a počátek 2. století po Kristu). Jeho životní příběh a mučednictví je stále předmětem teologického zkoumání, obzvláště v oboru patristiky. Badatelé zkoumají především okolnosti mučednické smrti a sedm listů, které Ignác z Antiochie napsal při své cestě do Říma, kde měl být popraven. Ignácovy myšlenky vstříc nadcházející smrti, plné opravdové víry v Ježíše Krista, položily základ teologii mučednictví. Expresivní vyjádření touhy po mučednické smrti Jsem pšenice Boží, a když mne rozemelou zuby šelem, budu shledán čistým chlebem Kristovým. (Řím 4, 6) se stalo věhlasným. Práce je rozvržena do pěti kapitol: první kapitola zmiňuje Ignácovo působiště, Antiochii Syrskou, jež byla jedním z význačných center raného křesťanství. Druhá kapitola zkoumá životní příběh Ignáce z Antiochie v době vlády císaře Trajána (98-117 po Kr.). Třetí kapitola popisuje Ignácovu mučednickou smrt ve svědectvích a legendách; podle tradice Ignác zemřel v aréně římského Klosea, vydán napospas divé zvěři. Čtvrtá kapitola rozebírá pronásledování a popravy křesťanů v Římské...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.