|
|
Zvukové prostředí města
Coufalová, Jana ; VOJTĚCHOVSKÝ, Miloš (vedoucí práce) ; GUŠTAR, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce na téma zvukové prostředí města se zabývá vztahem mezi zvukem, okolím a jeho obyvateli. Zaměřuje se především na sluchové schopnosti v kontextu prostředí a na tradici sonosféry. Ve druhé části práce je vytvořena zvuková mapa centra Prahy, která nabízí alternativu ke způsobu vnímání a objevování města skrze poslouchání.
Cílem práce je nabídnout obyvatelům měst jiný úhel pohledu na prostředí, ve kterém žijí. Povzbudit je k pozornému naslouchání a propojit tak mezeru mezi veřejným a osobním prostorem.
|
|
|
Granulární syntéza a její aplikace
Sklenář, André ; URBAN, Ondřej (vedoucí práce) ; GUŠTAR, Milan (oponent)
Tato práce si klade za úkol popsat princip granulární syntézy, historii jejího vývoje a jednotlivé aspekty granulárního syntezátoru. Jejím cílem je seznámit hudebníka, skladatele či zvukaře s jejími detaily a zkonsolidovat znalosti technicky znalého uživatele či vývojáře hudební techniky. Práce u čtenáře předpokládá základy fyzikálních vlastností zvuku a jeho digitální reprezentace, stejně jako teoretické základy softwarové analýzy. Práce je rozdělena na dvě části. První část se věnuje teoretickým vlastnostem granulární syntézy a jejím použití v historii hudby i dnešní době. Druhá část představuje pratickou ukázku aplikace granulární syntézy ve formě zvukového zásuvného modulu v několika formátech a názorné ukázky jeho použití.
|
|
|
Problematika ozvučování prostor v oblasti nízkých frekvencí
Hamouzová, Eva ; PINKAS, Martin (vedoucí práce) ; GUŠTAR, Milan (oponent)
Tato práce nabízí vhled do problematiky použití subwooferů v oblasti ozvučovací techniky. V úvodu se zabývá rolí subwooferů v ozvučovací praxi a vlivem nízkofrekvenčního spektra na lidský organismus. Dále popisuje tvorbu PA systému v zaměření na nízkofrekvenční spektrum od jeho navržení, přes stavbu až po kontrolního měření. První část práce se zabývá principy spojování více zdrojů do systémů, tzv. arrayů. Popisuje vyzařovací směrové charakteristiky jednotlivých konfigurací a posuzuje také konzistenci zvukového pole na daném frekvenčním rozsahu subwooferů. Další části práce nabízí vhled do zpožďování celého systému nebo jeho částí, tzv. Beam Steering. Cílem práce je posoudit jednotlivé systémy z pohledu praxe při použití v interiérech a tzv. "Open air" neboli venkovních ozvučených akcích.
|
|
|
Vliv nových nástrojových možností na skladatelské myšlení
Krejčík, Jan ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; GUŠTAR, Milan (oponent)
Práce popisuje koncept disklavieru (mechanický klavír) s elektronikou, koncept sampleru s nasamplovaným lidským hlasem pilotovaným rozhraním ondéy (Martenotovy vlny) J. Krejčíka a koncept interaktivního piana J.-C. Risseta. Na příkladech skladeb zkomponovaných na základě těchto konceptů ukazuje, jak koncepty ovlivnily definitivní podobu partitur. Je zamyšlením nad vztahem interpretova gesta a rozhraní nástroje a jeho významem pro hudební percepci a myšlení. Práce je doplněna o stručný přehled historického vývoje mechanického klavíru a Martenotových vln.
|
|
|
Význam mikrofonních předzesilovačů a jejich kreativní využití při nahrávání hudby
Hamouzová, Eva ; GUŠTAR, Milan (vedoucí práce) ; URBAN, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit, jaký vliv mají mikrofonní předzesilovače na hudební nahrávku, na jakém zvukovém materiálu je jejich vliv nejvíce patrný. Působení mikrofonních předzesilovačů je zjišťováno pomocí měření několika vybraných modelů. Výstupem měření je závislost harmonického zkreslení na vstupní úrovni signálu a frekvenční průběh druhé a třetí harmonické složky zkreslení. Dále je součástí práce poslechový průzkum, který má ukázat, zda a jak jsou vnímány rozdíly mezi jednotlivými typy mikrofonních předzesilovačů na vybraných ukázkách.
|
|
|
Umění hudby magnetického pásu
Šmitmajer, David ; GUŠTAR, Milan (vedoucí práce) ; CÁB, Michal (oponent)
Diplomová práce "Umění hudby magnetického pásu" se věnuje genezi umění hudby magnetického pásu a jeho vlivům na vývoj moderní hudby. Prostřednictvím detailního průzkumu odborných textů zabývajících se související problematikou a dochovaných zvukových nahrávek z celého světa se práce snaží zmapovat význam magnetického nosiče, který neodmyslitelně napomohl ke vzniku elektroakustické a rozvoji populární hudby. Zvláštní důraz je kladen na období padesátých a šedesátých let dvacátého století, kdy se metody manipulace zvukových nahrávek nejvíce rozvíjely a využívaly pro kompoziční praxi, která v dané době zažívala četných inovací a technického rozvoje. Popsána je obecně uznávaná typologie, užívaná metodika a specifické konstrukce přístrojů potřebných pro zvukovou práci s magnetickým mediem. Zohledněno je také okrajové přežití metod manipulace magnetického pásu v době globální zvukové digitalizace na přelomu tisíciletí.
|
|
|
Elektrická kytara - paleta zvuků a barev
Zázvůrek, Jan ; Pinkas, Martin (vedoucí práce) ; Guštar, Milan (oponent)
Magisterská práce "Elektrická kytara - paleta zvuků a barev" mapuje práci
zvukového mistra při pořizování zvukového záznamu hry na elektrickou kytaru. Jejím cílem je obsáhnout co možná nejširší spektrum možností, jak se s tímto úkolem vypořádat. Ohniskem zájmu bude především "vztah" mezi kytarou - kytarovým aparátem a způsobem snímání. Stranou však nezůstanou ani moderní metody, např. re-amping. Pro úplnost se v práci objeví i kapitola o vzniku elektrické kytary, o způsobech hry a o zesilovacích aparaturách. Stejně tak je kladen důraz na poukázání variability zvukových možností nástroje. Přílohou práce je CD ROM se zvukovými ukázkami.
|
host ::
RSS.