|
|
Nové antimikrobiální peptidy izolované z jedu včel a studium mechanismu jejich účinku
Čujová, Sabína ; Čeřovský, Václav (vedoucí práce) ; Fusek, Martin (oponent) ; Hlaváček, Jan (oponent)
CZ Narůstající výskyt bakterií rezistentních k antibiotikům je alarmující. Proto je důležité hledat nové antimikrobiální látky, které působí proti těmto rezistentním kmenům jinými mechanismy než tradiční antibiotika a přitom nevyvolávají rezistenci. Mezi tyto látky patří kationické antimikrobiální peptidy (AMPs), které permeabilizují nebo rozbíjejí buněčnou obálku bakterií, což vede k úniku jejich cytoplazmatických komponent a následné smrti bakterií. Tato disertační práce je zaměřená na studium mechanismu účinků nových antimikrobiálních peptidů, které jsem izolovala z jedu volně žijících včel. V rámci této práce jsem identifikovala šest nových AMPs, které jsme pojmenovali jako panurginy (PNGs), codesan (COD) a antapiny (ANTPs). Tyto peptidy jsme izolovali z jedu tří různých druhů včel (Panurgus calcaratus, Collete daviesanus a Anthophora plumipes). Dále jsem se podílela na studiu strukturních vlastností lasiocepsinu (Las), antimikrobiálního peptidu popsaného již v minulosti v naší laboratoři. Všechny studované peptidy vykazují aktivitu proti různým kmenům bakterií a nízkou, popřípadě mírnou hemolytickou aktivitu. Pro studium vlivu fyzikálně chemických parametrů, jako jsou kationicita, hydrofobicita, α-helicita a amfipaticita, na jejich strukturu a biologické aktivity, jsme připravili sérii analogů...
|
|
|
Glutamatergní nervový přenos, cílení komponent metabotropního glutamátového receptoru v rámci neuronů
Techlovská, Šárka ; Blahoš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vyklický, Ladislav (oponent) ; Fusek, Martin (oponent)
Receptory jsou eukaryotické membránové proteiny, uzpůsobené v průběhu evoluce k transformaci signálu z jednoho prostředí do druhého. Některé druhy receptorů rozpoznávají intracelulární signály, jako např. receptor pro inositol-3-fosfát (Inositol-3-phoshpate receptor; IP3R) nebo jaderné receptory vazající např. gonádové hormony. Naprostá většina zástupců patří mezi však receptory rozpoznávající a procesující extracelulární signály, které jsou sdruženy do rozsáhlé rodiny receptorů spřažených s G- proteiny (G-protein coupled receptors, GPCRs). Název této rozsáhlé rodině daly jejich hlavní a prvně popsaní, interakční partneři, heterotrimerní G-proteiny, skrze které se signál šíří do intracelulárního prostředí. G-proteiny po interakci s preferenčním aktivovaným receptorem dále ovlivňují intracelulární dispozice hlavních sekundárních přenašečů: Ca2+, cyklického adenozinmonofosfátu anebo inozitol-3-fosfátu, a tím vnitrobuněčné procesy. Dnes je již popsána i signalizace na G-proteinech nezávislá, která značně rozšiřuje repertoár intracelulárních procesů a podává ucelenější obrázek o komplexnosti působení GPCR. Jakožto u všech proteinů, pak i u GPCRs, je provázanost struktury a funkce velice úzká. Etiologie mnoha z vzácných onemocnění je spojena s chybami v přepisu nebo s mutacemi v genech, kódujících některou z...
|
|
|
Peptidové inhibitory imobilizované na magnetické nosiče a Sepharosu aplikované na separaci žaludečních aspartátových proteinas
Rajčanová, Michaela ; Kučerová, Zdenka (vedoucí práce) ; Fusek, Martin (oponent) ; Pacáková, Věra (oponent)
v češtině Lidská žaludeční šťáva obsahuje hlavně aspartátové proteinasy: pepsin A a pepsin C. Oba pepsiny jsou produkovány v žaludeční sliznici jako inaktivní pepsinogeny a k jejich aktivaci na příslušné pepsiny dochází v kyselém prostředí žaludku. Hladiny pepsinogenů v krevním séru odrážejí morfologický a funkční stav žaludeční sliznice. Téma dizertační práce je součástí projektu zabývajícího se zejména vypracováním metody pro separaci žaludečních aspartátových proteinas, která by byla vhodná pro diagnostické účely. Konkrétním předmětem předkládané práce byla příprava nových typů ligandů, která by umožňovala po imobilizaci separaci aspartátových proteinas. Pro studium vazebných vlastností pepsinů byly syntetizovány čtyři heptapeptidy obsahující D-leucinylový zbytek (Val-D-Leu-Pro-Phe-Phe-Val-D-Leu, Val-D-Leu-Pro-Tyr-Phe-Val-D-Leu, Val-D-Leu-Pro-Tyr- Tyr-Val-D-Leu a Val-D-Leu-Pro-Phe-Tyr-Val-D-Leu). Připravené heptapeptidy imobilizované na agarosové magnetické částice byly použity pro studium jejich interakcí s prasečím pepsinem A a potkaním pepsinem C. Zatímco prasečí pepsin A byl adsorbován na všechny heptapeptidy imobilizované na magnetické částice, potkaní pepsin C se na imobilizované heptapeptidy neadsorboval. Obdobné výsledky byly získány při afinitní chromatografii na heptapeptidech...
|
|
| |
|
|
Antimikrobiální peptidy izolované z jedu blanokřídlého hmyzu
Monincová, Lenka ; Čeřovský, Václav (vedoucí práce) ; Macek, Tomáš (oponent) ; Fusek, Martin (oponent)
S ohledem na stále narůstající rezistenci a multirezistenci mikrobů vůči tradičním antibiotikům je nezbytný vývoj nových antimikrobiálních látek. Mezi nadějné kandidáty již několik let patří antimikrobiální peptidy (AMP). Jejich výhodou je rychlé a selektivní působení na prokaryotní buňku. Jejich účinek ve většině případů spočívá v narušení mikrobiální membrány, které vede ke smrti buňky. Bohatým zdrojem AMP se ukázal být jed blanokřídlého hmyzu. Z jedu divoce žijících včel bylo izolováno několik nových AMP. Podrobnější výzkum je věnován halictinům (HAL-1 a HAL-2) z ploskočelky šestipásé, lasiocepsinu (Las) z ploskočelky velkohlavé a macropinu (MAC-1) z olejnice žlutonohé. Jsou aktivní proti Gram-pozitivním i Gram-negativním baktériím a proti kvasince Candida albicans. Liší se v hemolytické aktivitě. Zatímco halictiny a macropin mají značnou hemolytickou aktivitu, Las není hemolytický. Nový AMP byl izolován také ze sekretu pilořitky olšové. Jedná se o nový hmyzí defensin složený z 55 aminokyselin, který je na C-konci amidovaný a obsahuje tři disulfidické můstky. Výsledky CD a NMR studií ukázaly schopnost HAL-1, HAL-2 a MAC-1 vytvářet v přítomnosti micel dodecylsulfátu sodného nebo organického rozpouštědla trifluoroethanolu amfipatickou α-helikální strukturu. Pro studium vztahu struktury a...
|
|
|
Peptidové inhibitory imobilizované na magnetické nosiče a Sepharosu aplikované na separaci žaludečních aspartátových proteinas
Rajčanová, Michaela ; Kučerová, Zdenka (vedoucí práce) ; Fusek, Martin (oponent) ; Pacáková, Věra (oponent)
v češtině Lidská žaludeční šťáva obsahuje hlavně aspartátové proteinasy: pepsin A a pepsin C. Oba pepsiny jsou produkovány v žaludeční sliznici jako inaktivní pepsinogeny a k jejich aktivaci na příslušné pepsiny dochází v kyselém prostředí žaludku. Hladiny pepsinogenů v krevním séru odrážejí morfologický a funkční stav žaludeční sliznice. Téma dizertační práce je součástí projektu zabývajícího se zejména vypracováním metody pro separaci žaludečních aspartátových proteinas, která by byla vhodná pro diagnostické účely. Konkrétním předmětem předkládané práce byla příprava nových typů ligandů, která by umožňovala po imobilizaci separaci aspartátových proteinas. Pro studium vazebných vlastností pepsinů byly syntetizovány čtyři heptapeptidy obsahující D-leucinylový zbytek (Val-D-Leu-Pro-Phe-Phe-Val-D-Leu, Val-D-Leu-Pro-Tyr-Phe-Val-D-Leu, Val-D-Leu-Pro-Tyr- Tyr-Val-D-Leu a Val-D-Leu-Pro-Phe-Tyr-Val-D-Leu). Připravené heptapeptidy imobilizované na agarosové magnetické částice byly použity pro studium jejich interakcí s prasečím pepsinem A a potkaním pepsinem C. Zatímco prasečí pepsin A byl adsorbován na všechny heptapeptidy imobilizované na magnetické částice, potkaní pepsin C se na imobilizované heptapeptidy neadsorboval. Obdobné výsledky byly získány při afinitní chromatografii na heptapeptidech...
|
|
|
Nové antimikrobiální peptidy izolované z jedu včel a studium mechanismu jejich účinku
Čujová, Sabína ; Čeřovský, Václav (vedoucí práce) ; Fusek, Martin (oponent) ; Hlaváček, Jan (oponent)
CZ Narůstající výskyt bakterií rezistentních k antibiotikům je alarmující. Proto je důležité hledat nové antimikrobiální látky, které působí proti těmto rezistentním kmenům jinými mechanismy než tradiční antibiotika a přitom nevyvolávají rezistenci. Mezi tyto látky patří kationické antimikrobiální peptidy (AMPs), které permeabilizují nebo rozbíjejí buněčnou obálku bakterií, což vede k úniku jejich cytoplazmatických komponent a následné smrti bakterií. Tato disertační práce je zaměřená na studium mechanismu účinků nových antimikrobiálních peptidů, které jsem izolovala z jedu volně žijících včel. V rámci této práce jsem identifikovala šest nových AMPs, které jsme pojmenovali jako panurginy (PNGs), codesan (COD) a antapiny (ANTPs). Tyto peptidy jsme izolovali z jedu tří různých druhů včel (Panurgus calcaratus, Collete daviesanus a Anthophora plumipes). Dále jsem se podílela na studiu strukturních vlastností lasiocepsinu (Las), antimikrobiálního peptidu popsaného již v minulosti v naší laboratoři. Všechny studované peptidy vykazují aktivitu proti různým kmenům bakterií a nízkou, popřípadě mírnou hemolytickou aktivitu. Pro studium vlivu fyzikálně chemických parametrů, jako jsou kationicita, hydrofobicita, α-helicita a amfipaticita, na jejich strukturu a biologické aktivity, jsme připravili sérii analogů...
|
|
| |
host ::
RSS.