|
|
Stížnosti uživatelů služeb BONA, o.p.s. jako nástroj zpětné vazby
Furmaníková, Lada ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Probstová, Václava (oponent)
Velký důraz, který je po roce 1989 kladen na dodržováni lidských práv, se velmi výrazně odrazil i v oblasti sociálních služeb. Posilování práv občanů, uživatelů sociálních služeb, pak v průběhu 90. let 20. století nalézalo svoje vyjádření v dokumentech, jejichž cílem bylo velmi individualizovaným způsobem podpořit sociální začleňování občanů a jejich uplatnění ve společnosti. Jedním z cílů sociálních služeb se stalo umožnění důstojného života občanům tak, aby mohli prosazovat svá práva a oprávněné zájmy. Od ledna 2007 jsou principy, které odrážejí dobrou praxi v dodržování lidských práv a svobod v sociálních službách součástí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a vyhlášky č. 505/2006 Sb. (příloha č. 2), a to v podobě tzv. Standardů kvality sociálních služeb. Právě v souvislosti s uvedenými změnami a požadavky na kvalitu prochází sociální služby transformací. Podobně, jako v jiných sociálních službách, bylo i v sociálních službách poskytovaných nevládní neziskovou organizací BONA, o.p.s. nutno zásadně přehodnotit praxi poskytovaných služeb. V souladu se Standardy kvality sociálních služeb musí být změny v metodice poskytování služeb podpořeny změnou postojů pracovníků i uživatelů sociálních služeb k tomu, jak mají sociální služby vypadat a k jakému cíli by měly směřovat. Taková změna předpokládá...
|
|
|
Hodnocení efektivity sociální služby chráněné bydlení
Taran, Pavlína ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Furmaníková, Lada (oponent)
Tématem práce je hodnocení efektivity sociální služby chráněné bydlení. Efektivita sociálních služeb je vzhledem k demografickému vývoji, zvyšující se poptávce po sociálních službách a narůstajícím výdajům na sociální oblast stále důležitějším tématem a lze předpokládat, že na sociální služby bude vzhledem k těmto faktorům vyvíjen stále větší tlak na prokazování svých výsledků. V práci jsou vymezeny teoretické koncepty efektivity a definováno pojetí efektivity, které by mohlo najít své uplatnění v sociálních službách. Práce shrnuje modely měření efektivity ve vybraných zemích a v České republice a specifikuje pojetí efektivity v Karlovarském kraji, ve kterém je sociální služba chráněné bydlení poskytována. Práce vymezuje pojem "potřeba" uživatelů sociálních služeb a představuje modely, kterými lze potřeby uživatelů identifikovat. Ve výzkumné části jsou vymezeny oblasti, které efektivitu sociální služby determinují. Jedná se o oblast identifikace nepříznivé sociální situace a o oblast identifikace a naplňování potřeb uživatelů. Výzkumem, v němž byla použita kvalitativní metodologie, bylo zjišťováno, zda je sociální služba chráněné bydlení schopna tyto tři oblasti naplnit. Výzkum přinesl praktická doporučení, která organizace může využít pro zvýšení efektivity poskytovaných služeb.
|
|
|
Problematické aspekty individuálního plánování v konkrétním domově pro seniory
Krupičková, Kamila ; Štegmannová, Ingrid (vedoucí práce) ; Furmaníková, Lada (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou současného stavu individuálního plánování sociální služby v konkrétním domově pro seniory. Téma je zaměřeno na rozkrytí příčin dílčích neúspěchů v procesu individuálního plánování z pohledu klíčových pracovníků. Hlavní výzkumná otázka, na kterou se v diplomové práci snažím odpovědět, zní: "Jaké jsou problematické aspekty individuálního plánování v konkrétním domově pro seniory?" Práce je rozdělena do dvou základních celků. V teoretické části jsem se zaměřila na legislativní ukotvení sociálních služeb včetně vymezení služby domov pro seniory, problematiku kvality v sociálních službách, principy i specifika individuálního plánování se seniory a roli klíčového pracovníka v systému individuálního plánování průběhu poskytování sociální služby. V úvodu empirické části jsem zdůvodnila výběr kvalitativní výzkumné strategie, popsala jsem techniku sběru dat, vymezení jednotky zkoumání a zjišťování, operacionalizovala jsem hlavní výzkumnou otázku a popsala jsem organizaci výzkumu. Empirická část práce obsahuje rozbor a interpretaci zjištění plynoucích z výzkumu zacíleného na analýzu dokumentů a diskusi v rámci ohniskové skupiny s klíčovými pracovníky zaměřenou na jejich zkušenosti s jednotlivými kroky individuální plánování. Na základě zjištění je v závěrečné diskusi...
|
|
| |
|
|
Proces hodnocení zaměstnanců v organizační složce příspěvkové organizace
Březinová, Pavlína ; Furmaníková, Lada (vedoucí práce) ; Štegmannová, Ingrid (oponent)
Diplomová práce má charakter případové studie a její obsah jsem zaměřila na procesy hodnocení, vzdělávání a odměňování zaměstnanců v organizační složce příspěvkové organizace. V úvodní části věnuji pozornost názorům odborníků na personální řízení s akcentem na sledované oblasti. Zvláštní důraz kladu na proces hodnocení, jeho metody, hodnotící kritéria, klasifikaci, osobnost hodnotitele a vlastní průběh setkání hodnotitele s hodnoceným. Dále jsem se zaměřila na vzdělávání a odměňování pracovníků jako na procesy navazující na hodnocení. V oblasti vzdělávání mě zajímal pohled odborníků na identifikaci potřeb vzdělávání, jeho plánování a vyhodnocování výsledků. Na odměňování jsem nahlížela jako na jeden z nejefektivnějších nástrojů motivování pracovníků v souvislosti s převedením hodnocení na odměňování. V aplikační části diplomové práce jsem provedla hloubkovou analýzu stávající úrovně procesu hodnocení a procesů na něj navazujících - vzdělávání a odměňování pracovníků ve sledované organizační složce. Pro získání relevantních dat jsem použila dvě metody: analýza dokumentace a rozhovory. Údaje získané z písemných dokumentů a rozhovorů jsem porovnávala s poznatky získanými z odborné literatury. Interpretací analyzovaných dat vznikly výstupy, které se staly východiskem pro navržení postupů v oblasti...
|
|
|
Systém vzdělávání zaměstnanců - asistentů v přímé péči v organizaci Portus Praha, o. s.
Šmídová, Marie ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Furmaníková, Lada (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na oblast vzdělávání pracovníků v sociálních službách, kteří poskytují přímou péči lidem s mentálním znevýhodněním. Autorka práce je vedoucím pracovníkem v občanského sdružení Portus Praha. Během svého profesního působení v pozici vedoucí sociálních služeb získala praxi související se zaváděním a naplňováním standardů kvality sociálních služeb, řízením lidských zdrojů, vedením týmu a s přímou prácí s klienty. V teoretické části popisuje autorka řízení lidských zdrojů a představuje specifika řízení lidských zdrojů v sociálních službách. Jsou zde uvedeny legislativní úpravy a stručně představeny standardy kvality sociálních služeb. Následně je specifikována pozice pracovníka v sociálních službách. Praktická část práce je zaměřena na výzkum s cílem zjistit, jak pracovníci vnímají povinné vzdělávání v organizaci. Pro získání dat byly použity techniky studia dokumentace dotazníkového šetření a pozorování. Výzkum odhaluje, jak je vnímáno vzdělávání pracovníky v sociálních službách v přímé péči a jaký význam přisuzují pracovníci vzdělávání ve svém odborném růstu. Na základě všech zjištění je nově zpracována dokumentace pro oblast vzdělávání pracovníků v přímé péči, která se po schválení nejvyšším managementem stane součástí personálních standardů kvality sociální...
|
|
|
Nedostupnost sociálních služeb pro osoby s poruchou autistického spektra a přidruženým problémovým chováním (PAS)
Křečková, Markéta ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Furmaníková, Lada (oponent)
3 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou nedostupných služeb pro osoby s poruchou autistického spektra a přidruženým problémovým chováním (dále jen PAS+P). Důraz je kladen na sociální péči a služby z hlediska nastavení sociálního systému v ČR. Teoretická část práce si klade za cíl přinést ucelený pohled na současné prostředí dostupnosti služeb pro osoby s PAS+P, zejména pak vymezení základních pojmů, představení jednotlivých aktérů v celém systému a popis současné situace u nás i ve světě. Jádrem empirické části je popis možných příčin nedostupnosti služeb pro osoby s PAS+P. Analýza dat z rozhovorů je založena na metodách zakotvené teorie. Zdrojem dat jsou polostrukturované rozhovory zejména se zástupci krajů a poskytovateli sociálních služeb. Závěry práce, jimiž jsou zejména extrémní nákladovost, dlouhodobý nedostatek personálu, slabá legislativní opora a roztříštěné plánování sítě služeb na úrovni krajů, představují příčiny nedostupnosti služeb. Tyto je třeba řešit ve spolupráci všech významných aktérů, výhradně na systémuvé úrovni, což je také hlavním doporučením této práce. Klíčová slova: autismus, PAS, problémové chování, sociální služby, systém
|
|
|
Systém hodnocení zaměstnanců v domově se zvláštním režimem
Hoštičková, Miroslava ; Furmaníková, Lada (vedoucí práce) ; Hájková, Lucie (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice hodnocení zaměstnanců v domově se zvláštním režimem. Práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá řízením lidských zdrojů, tak jak je popsáno v literatuře. Zásadní otázkou je propojení systému hodnocení v organizaci s naplňováním poslání a cílů organizace. Práce se orientuje na propojení vztahu mezi řízením pracovního výkonu a hodnocením zaměstnanců. Dále se zaměřuje na kritéria hodnocení, různé formy a metody hodnocení a také na předpoklady a dovednosti hodnotitele, ale i předpoklady hodnocených zaměstnanců, jejich schopnost reflektovat svou práci a schopnost sebehodnocení. V praktické části diplomové práce představuji organizaci, ve které je realizováno šetření. V rámci tohoto šetření je provedena analýza systému hodnocení v organizaci, jejímž cílem bylo zjistit, jaký je aktuální stav systému hodnocení zaměstnanců v organizaci a identifikovat možnosti dalšího rozvoje a navrhnout možné změny, které povedou k rozvoji jednak pracovníků a jednak celé organizace. Na základě těchto výstupů je navržena nová metodika k hodnocení zaměstnanců. klíčová slova: hodnocení zaměstnanců, řízení pracovního výkonu, metody hodnocení, dovednosti hodnotitele, sebehodnocení.
|
|
|
Pojetí case managementu v rámci centra duševního zdraví
Řeháček, Pavel ; Furmaníková, Lada (vedoucí práce) ; Palánová, Tereza (oponent)
Hlavním cílem Strategii reformy psychiatrické péče, kterou v roce 2013 vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR, je zvýšit kvalitu života osob s duševním onemocněním. V tomto ohledu u nás vznikají centra duševního zdraví (CDZ), která mají poskytovat individualizovanou zdravotně sociální péči lidem s duševním onemocněním za účelem prevence hospitalizací či jejich zkracování. Služby, které tato centra mají poskytovat, zajišťují multidisciplinární týmy zahrnující profese psychiatra, psychologa, psychiatrické sestry a sociálního pracovníka. Hlavní formou poskytování služeb je case management. Práce se zabývá historickým vývojem case managementu až do současnosti a jeho podobou v centrech duševního zdraví v České republice. Praktická část práce se zaměřuje na konkrétní multidisciplinární tým CDZ, který využívá metodu case managementu. Skrze kvalitativní výzkumné šetření a individuální rozhovory s case manažery jsou identifikovány jednotlivé prvky case managementu a překážky, se kterými se pracovníci v praxi potýkají. Na základě získaných dat jsou pojmenovány problematické oblasti, kterým tým čelí. V závěru práce jsou vytvořena doporučení a opatření, která mohou pomoci vedení organizace při řešení identifikovaných problémových oblastí.
|
|
|
Aktivita lokálního síťování a její přínos v lokalitě z pohledu aktérů sítě služeb pro ohrožené rodiny s dětmi.
Křenková, Monika ; Furmaníková, Lada (vedoucí práce) ; Povolná, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktivitou lokálního síťování a jejím přínosem pro lokalitu ORP Louny z pohledu aktérů sítě služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny. Lokální síťování je jednou z klíčových aktivit v projektu MPSV "Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí", jehož cílem je podpora transformace systému péče o ohrožené děti v praxi. Cílem práce je zjistit, jak aktéři sítě služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny v ORP Louny vnímají aktivitu lokálního síťování, jaké jsou jejich zkušenosti a na základě toho podat doporučení pro realizaci lokálního síťování. Teoretická část práce popisuje projekt, aktivitu lokálního síťování a jednotlivé činnosti lokálního síťaře. Práce se zaměřuje na témata spolupráce a multidisciplinárního přístupu. Při výzkumném šetření je použit kvalitativní přístup. Data byla sebrána pomocí metod individuálního a skupinového rozhovoru. Výzkumným souborem je vzorek aktérů sítě služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny z ORP Louny. Z analýzy dat vyplynula doporučení pro činnost lokálního síťaře, pro udržení aktivit v lokalitách a přinesla také doporučení lokální nebo systémová. Klíčová slova Lokální síťování, lokální síťař, spolupráce, ohrožené děti, aktéři, síť, transformace, potřeby, témata, přínos
|
host ::
RSS.