Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 83 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Výskyt a funkce očních skvrn ve zbarvení obratlovců
Helebrant, Václav ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Pipek, Pavel (oponent)
Oční skvrny jsou nápadným prvkem ve zbarvení mnoha živočichů. Jedná se o skvrny cirkulárního tvaru, které svým vnějším vzhledem subjektivně připomínají oči obratlovců. U bezobratlých živočichů se s nimi setkáme u hmyzu, korýšů a měkkýšů, přičemž nejrozšířenější jsou u motýlů. Z obratlovců jsou nejčastějšími nositeli očních skvrn ryby. V rámci obojživelníků se s nimi setkáme u žab, nicméně jejich výskyt nebyl dosud detailně zmapován. U plazů a ptáků se oční skvrny vyskytují spíše výjimečně a ve zbarvení savců nalezneme pouze vzdáleně podobné obrazce. Stávající výzkum funkce očních skvrn více či méně hodnověrně dokládá, že hrají důležitou roli v obraně před predátory či při komunikaci v rámci vnitrodruhových interakcí. Anti-predační funkci mohou oční skvrny plnit dvojím způsobem. Dle hypotézy zastrašování slouží oční skvrny k zabránění útoku predátora. Zatím však není zcela jasné, zda skvrny predátory děsí z důvodu podobnosti s očima pro útočníka nebezpečných živočichů, či zda se predátoři skvrnám vyhýbají z důvodu jejich nápadnosti a kontrastu s okolím. Dle hypotézy deflekce oční skvrny predátory naopak atrahují, avšak útok směřují mimo životně důležité části těla kořisti. Oční skvrny vedle toho mohou sloužit také v řadě vnitrodruhových interakcí, a to především v sexuální komunikaci a při...
Efekt taktilních a akustických signálů na redukci stresových projevů u psa
Murínová, Karolína ; Santariová, Milena (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Lidský dotek vyvolává u psa fyziologickou a behaviorální odezvu indikující relaxační efekt, který dokládají změny v krevním tlaku, tepové frekvenci, variabilitě srdeční frekvence, jakož i změny hormonální, zejména v hladinách oxytocinu a inzulínu. Hlavním cílem této práce bylo otestovat efekt doteku na redukci stresových projevů psa po předcházející stresové situaci a srovnat jej s vlivem hlasové stimulace a také s kombinací hlasové a taktilní stimulace. Psi byli nejdříve vystaveni stresové podmínce v podobě samoty v neznámé místnosti (fáze 1) a po příchodu s nimi majitel interagoval jedním ze tří zmíněných způsobů. Jakmile byla interakce ukončena (fáze 2), majitel psa se posadil na židli a dále si jej nevšímal (fáze 3). Relaxační efekt byl posuzován na základě dvou kardiovaskulárních parametrů, tepové frekvence a variability srdeční frekvence, a dále sledováním behaviorálních signálů. Hodnoceny byly pro každý typ interakce tři úseky (fáze 1, 2 a 3) ve kterých se pes nehýbal. Výsledky ukázaly, že v daném uspořádání experimentu nedošlo k očekávanému relaxačnímu efektu sociální interakce, naopak byl tento efekt vyhodnocen jako excitační. Výrazné rozdíly v míře excitace mezi jednotlivými formami interakce nebyly pozorovány. V případě doteku a doteku kombinovaného s hlasem se v druhé fázi zvýšila...
Výskyt a funkce agresivních mimikry u obratlovců
Sommerová, Tereza ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Pipek, Pavel (oponent)
Agresivní mimikry jsou používány predátorem nebo parazitem k oklamání potenciální kořisti nebo hostitele. Tato bakalářská práce stručně shrnuje další podobné definice tohoto fenoménu a zaměřuje se na druhy, které jsou pod tuto kategorii zahrnuty. Podrobněji je popsáno využití agresivních mimikry zejména u ryb čeledí Blenniidae, Serranidae, Antennariidae, Labridae a u hadů čeledí Viperidae, Elapidae a Colubridae. Klíčová slova: agresivní mimikry, Peckhamovské mimikry, kaudální vábení, vábení pomocí prstů/nohy, vábení pomocí jazyka
Reakce naivních primátů na hady: experimenty s vybranými druhy chovanými v Zoo Praha
Kutinová, Lucie ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
V přírodě vyvolávají hadi v primátech silné antipredační reakce. Primáti hady často mobbují a také při tom hlasitě vokalizují. V evoluci sahá smrtelná hrozba ze strany hadů až ke vzniku placentálních savců. V této práci byly testovány reakce naivních jedinců na hady. U naivních makaků vepřích (Macaca nemestrina) a maki trpasličích (Microcebus murinus) byly zjištěny odmítavé reakce na stimul v podobě hada. Makakům trvalo delší dobu dotknout se gumového hada v porovnání s gumovou ještěrkou. Makiové trpasličí se při žraní vyhýbali té straně pokusného boxu, ve které byl umístěn pach hada. Reakce makaků ani makiů nebyly doprovázeny vokalizacemi a byly celkově na první pohled slabé. Nicméně i tak představuje had pro tyto naivní primáty dostatečně silný stimul. U lemurů kata (Lemur catta) byla testována odpověď na odhalení skrytého gumového hada. Odmítavé reakce však u lemurů zjištěny nebyly. Otázkou pro další výzkum bude, jestli výsledky experimentů u lemurů nebyly způsobeny rozdílnou metodikou pokusu. Reakce byla na první pohled slabá, stejně jako u makaků a makiů. Nebyla však provedena hlubší analýza chování a tak mohla být přehlédnuta reakce, která nebyla viditelná pro oko pozorovatele.
Akustická detekce potencionálního predátora u koně domácího (Equus caballus)
Vidimská, Tereza ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Koňovití patří mezi velké býložravce závislé na včasné detekci predátorů. Díky vyvinutým smyslům dokáží potencionální nebezpečí odhalit s předstihem a reagovat rychlým útěkem, který jim zajistí přežití. I domácí koně stále reagují velmi senzitivně na nenadálé podněty. Předpokládáme proto, že schopnost rychlé detekce predátora zůstala zachována i přes poměrně dlouhý domestikační proces, což nepřímo dokládají i úspěšně se množící feralizovaná stáda po celém světě. Nicméně, pokusy dokládající přímou reakci domestikovaných koní na psovité šelmy jakožto nejběžnější predátory stále chybí. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou koně domácí (Equus caballus) schopni reagovat na hlasový projev psa jako na predátora a zda rozlišují míru potencionálního nebezpečí v závislosti na počtu predátorů, podobně jako jejich divocí předci. Byly vytvořeny nahrávky štěkotu psů velkých plemen a upraveny tak, aby vznikl set štěkotů pocházejících výhradně od jednoho psa či tří různých. Ty byly následně přehrány experimentálním zvířatům - koním, v kontrolovaných podmínkách, společně s bílým zvukem jako kontrolou. Jejich reakce byly zaznamenány na videokameru. Celkem bylo analyzováno 12 koní pocházejících z jedné stáje a natočeno 226 minut záznamu. Z něj bylo rozlišeno 7 kategorií chování, které vstupovaly do statistické analýzy...
Biologie datlíka tříprstého
Navrátil, Martin ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Ve své práci se pokouším zjistit, jaký vliv má lesnické hospodaření na výskyt datlíka tříprstého. Datlík tříprstý je "vlajkovým" druhem bezzásadového lesa pralesního typu a proto vyžaduje naší pozornost a ochranu. V práci jsou použity i výsledky studií sesterských druhů datlíka tříprstého ze Severní Ameriky. Hlavními kapitolami jsou vliv fragmentace porostů, vliv zdravotního stavu porostu a na závěr vliv potravní nabídky na výskyt a chování datlíka.
Signalizace mezi kopytníky a šelmami v závislosti na míře predačního tlaku
Vidimská, Tereza ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Koňovití jsou velcí spásači obývající stepi a savany po celém světě. Vykazují dva typy sociální organizace, harémovou a teritoriální v závislosti na podmínkách prostředí, ve kterém se nacházejí. Vzhledem ke svým rozměrům jsou predováni především velkými kočkovitými a psovitými šelmami lovícími ve skupinách, historicky patřili k významným predátorům i lidé, jak dokazují četné archeologické nálezy. Primární antipredační reakcí koňovitých je útěk. Tato strategie je podpořena mnoha morfologickými, ale i anatomickými a behaviorálními adaptacemi. Tělesná stavba umožňuje rychlou okamžitou únikovou reakci a následný běh na dlouhou vzdálenost. Zároveň mají mimořádně rozvinuté smysly, především čich a zrak. Včasná detekce šelem podpořená rozvinutou vnitrodruhovou komunikací zvyšuje signifikantně šance koní, oslů i zeber na úspěšné přežití.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 83 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.