|
|
Noncanonical human eIF4Es in and out of the RNA granules
Frydrýšková, Klára ; Pospíšek, Martin (vedoucí práce) ; Půta, František (oponent) ; Valášek, Leoš (oponent)
Eukaryontní translační iniciační faktor eIF4E1 řídí iniciaci translace závislou na čepičce, vyskytuje se v P-tělíscích a je důležitý pro vznik stresových granulí (SG). V lidských buňkách jsou obsaženy také dva další nekanonické translační iniciační faktory, eIF4E2 a eIF4E3. Oba váží čepičku, ačkoliv slaběji než eIF4E1. V rámci této práce jsem se zabývala schopností jednotlivých členů z rodiny proteinů eIF4E a jejich variant lokalizovat do stresových granulí a P-tělísek za klidových podmínek a za podmínek tepelného a arsenitanového stresu. Za všech testovaných podmínek lokalizovaly proteiny eIF4E1 a eIF4E2 a všechny jejich testované varianty do P-tělísek na rozdíl od variant proteinu eIF4E3. Za obou stresových podmínek všechny varianty proteinu eIF4E1 a varianta eIF4E3-A lokalizovaly do SG, avšak schopnost jednotlivých proteinů lokalizovat do SG se lišila. Protein eIF4E2 lokalizoval ve zvýšené míře pouze do SG vyvolaných tepelným stresem. Při detailnějším studiu jsme ukázali, že za tepelného stresu vznikají dva typy SG ve vztahu k eIF4E proteinům. Přibližně 75 % SG indukovaných tepelným stresem obsahuje všechny tři eIF4E proteiny, zatímco ve 25 % z nich protein eIF4E2 chybí. Dále jsme ukázali, že protein velké ribosomální podjednotky L22 je specificky nabohacen v SG vyvolaných arsenitanovým stresem....
|
|
|
Lidské proteiny z rodiny 4E ve stresových granulích a jejich další charakterizace
Hrbková, Pavlína ; Frydrýšková, Klára (vedoucí práce) ; Hašek, Jiří (oponent)
Eukaryotický iniciační faktor 4E (eIF4E), je klíčovou součástí v zahájení a regulaci translace v lidských buňkách. Byli charakterizováni tři členové lidských eIF4E proteinů: eIF4E1, eIF4E2 a eIF4E3. Důsledkem působení stresu na buňku je inhibice iniciace translace a rozpad polyzomů, což je provázeno tvorbou cytoplazmatických RNA granulí, zvaných stresové granule (SG). Stresové granule jsou dynamické struktury, jejichž složení se může lišit v závislosti na typu buňky a stresovém podnětu. Pomocí fluorescenční mikroskopie byly vizualizovány dvojice lidských translačních iniciačních faktorů z rodiny proteinů 4E za působení vysoké teploty (TS), arzenitanu sodného (AS) a hypoxie, a byla pozorována jejich lokalizace do SG. Kolokalizace proteinů z rodiny 4E byla detekována pomocí stabilních buněčných linií, obsahující jeden 4E protein ve fúzi s GFP, zatímco druhý 4E protein byl detekován protilátkou. Tato práce potvrdila tezi, že eIF4E1 je součástí veškerých SG, jak za TS, tak za AS. Dále ukázala, že proteiny eIF4E1 a eIF4E3 tvoří společně více SG než proteiny eIF4E1, respektive eIF4E3, s eIF4E2. Důležitým zjištěním také je, že přítomnost toho kterého 4E proteinu nemá na složení SG žádný vliv. V této práci byly též vizualizovány vybrané proteiny různých skupin v SG za TS a AS. Ukázalo se, že složení SG za...
|
|
|
Význam sumoylace pro infekci vybranými viry replikujícími se v buněčném jádře
Sejpková, Marie ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Frydrýšková, Klára (oponent)
Tato práce pojednává o vzájemném působení virů a hostitelské buňky ve vztahu k procesu sumoylace. Hlavním cílem je poukázat na ovlivnění jak replikační strategie daného viru, tak buněčného cyklu tímto mechanismem. Sumoylace je z hlediska řízení buňky klíčový proces, který zasahuje do hlavních drah regulace zahrnujících například p53, PML tělíska či epigenetické změny chromatinu. Pro virus má význam ve stabilizaci jeho proteinů, což ovlivňuje dobu jejich působení a přesnější načasování jednotlivých fází replikačního cyklu. Jedním z pohledů může být vlastní soutěž o SUMO protein (small ubiqitin like modifieder) mezi buňkou a virem. Z hlediska viru v konečném důsledku vyústí sumoylace v potlačení antivirové obrany buňky, regulaci samotného buněčného cyklu, a to zejména během indukce apoptózy, a obecně k lepšímu šíření onemocnění. Objevených proteinů a jevů souvisejících se sumoylací neustále přibývá, stejně tak jako počet virů, které sumoylaci využívají. Využití či zneužití sumoylace virem ukazuje další možnost v manipulaci s buňkou a schopnost viru zasahovat do relativně stále neprobádaného stupně buněčné regulace.
|
|
|
Noncanonical human eIF4Es in and out of the RNA granules
Frydrýšková, Klára ; Pospíšek, Martin (vedoucí práce) ; Půta, František (oponent) ; Valášek, Leoš (oponent)
Eukaryontní translační iniciační faktor eIF4E1 řídí iniciaci translace závislou na čepičce, vyskytuje se v P-tělíscích a je důležitý pro vznik stresových granulí (SG). V lidských buňkách jsou obsaženy také dva další nekanonické translační iniciační faktory, eIF4E2 a eIF4E3. Oba váží čepičku, ačkoliv slaběji než eIF4E1. V rámci této práce jsem se zabývala schopností jednotlivých členů z rodiny proteinů eIF4E a jejich variant lokalizovat do stresových granulí a P-tělísek za klidových podmínek a za podmínek tepelného a arsenitanového stresu. Za všech testovaných podmínek lokalizovaly proteiny eIF4E1 a eIF4E2 a všechny jejich testované varianty do P-tělísek na rozdíl od variant proteinu eIF4E3. Za obou stresových podmínek všechny varianty proteinu eIF4E1 a varianta eIF4E3-A lokalizovaly do SG, avšak schopnost jednotlivých proteinů lokalizovat do SG se lišila. Protein eIF4E2 lokalizoval ve zvýšené míře pouze do SG vyvolaných tepelným stresem. Při detailnějším studiu jsme ukázali, že za tepelného stresu vznikají dva typy SG ve vztahu k eIF4E proteinům. Přibližně 75 % SG indukovaných tepelným stresem obsahuje všechny tři eIF4E proteiny, zatímco ve 25 % z nich protein eIF4E2 chybí. Dále jsme ukázali, že protein velké ribosomální podjednotky L22 je specificky nabohacen v SG vyvolaných arsenitanovým stresem....
|
|
|
Lidské proteiny z rodiny 4E ve stresových granulích a jejich další charakterizace
Hrbková, Pavlína ; Frydrýšková, Klára (vedoucí práce) ; Hašek, Jiří (oponent)
Eukaryotický iniciační faktor 4E (eIF4E), je klíčovou součástí v zahájení a regulaci translace v lidských buňkách. Byli charakterizováni tři členové lidských eIF4E proteinů: eIF4E1, eIF4E2 a eIF4E3. Důsledkem působení stresu na buňku je inhibice iniciace translace a rozpad polyzomů, což je provázeno tvorbou cytoplazmatických RNA granulí, zvaných stresové granule (SG). Stresové granule jsou dynamické struktury, jejichž složení se může lišit v závislosti na typu buňky a stresovém podnětu. Pomocí fluorescenční mikroskopie byly vizualizovány dvojice lidských translačních iniciačních faktorů z rodiny proteinů 4E za působení vysoké teploty (TS), arzenitanu sodného (AS) a hypoxie, a byla pozorována jejich lokalizace do SG. Kolokalizace proteinů z rodiny 4E byla detekována pomocí stabilních buněčných linií, obsahující jeden 4E protein ve fúzi s GFP, zatímco druhý 4E protein byl detekován protilátkou. Tato práce potvrdila tezi, že eIF4E1 je součástí veškerých SG, jak za TS, tak za AS. Dále ukázala, že proteiny eIF4E1 a eIF4E3 tvoří společně více SG než proteiny eIF4E1, respektive eIF4E3, s eIF4E2. Důležitým zjištěním také je, že přítomnost toho kterého 4E proteinu nemá na složení SG žádný vliv. V této práci byly též vizualizovány vybrané proteiny různých skupin v SG za TS a AS. Ukázalo se, že složení SG za...
|
|
|
Diverzita proteinového složení stresových granulí u člověka
Kráčmarová, Jana ; Frydrýšková, Klára (vedoucí práce) ; Motlová, Lucia (oponent)
Během nepříznivých podmínek je v eukaryotických buňkách inhibována translace některých mRNA a přednostně jsou syntetizovány proteiny, které se podílejí na boji buňky se stresem. Takto ušetřená energie je využita na opravy poškození buněčných struktur. Nepřekládané mRNA se v podobě ribonukleoproteinových komplexů hromadí a důsledkem je vznik cytoplazmatických stresových granulí. V nich dochází k úpravě struktury a složení těchto komplexů a následně je rozhodováno o jejich osudu - mohou být uskladněny, degradovány nebo vráceny do cytoplazmy pro znovuzahájení jejich překladu. Molekuly mRNA s sebou do stresových granulí přinášejí i proteiny, které se na ně vážou. Mezi takovými proteiny mohou být i aktéři signálních drah a stresové granule se tak nepřímo podílejí na regulaci buněčných dějů, jako je například apoptóza, a hrají tak důležitou roli v přežívání buňky během nepříznivých podmínek. Tato práce pojednává o proteinovém složení stresových granulí v lidských buněčných liniích, stručně charakterizuje stresové faktory, které ke vzniku stresových granulí vedou a věnuje se rozdílům ve složení stresových granulí indukovaných různými stresovými faktory. Součástí práce je tabulka shrnující proteiny, které se v těchto granulích vyskytují. Ve druhé části se práce věnuje charakterizaci proteinů z rodiny...
|
|
|
Význam sumoylace pro infekci vybranými viry replikujícími se v buněčném jádře
Sejpková, Marie ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Frydrýšková, Klára (oponent)
Tato práce pojednává o vzájemném působení virů a hostitelské buňky ve vztahu k procesu sumoylace. Hlavním cílem je poukázat na ovlivnění jak replikační strategie daného viru, tak buněčného cyklu tímto mechanismem. Sumoylace je z hlediska řízení buňky klíčový proces, který zasahuje do hlavních drah regulace zahrnujících například p53, PML tělíska či epigenetické změny chromatinu. Pro virus má význam ve stabilizaci jeho proteinů, což ovlivňuje dobu jejich působení a přesnější načasování jednotlivých fází replikačního cyklu. Jedním z pohledů může být vlastní soutěž o SUMO protein (small ubiqitin like modifieder) mezi buňkou a virem. Z hlediska viru v konečném důsledku vyústí sumoylace v potlačení antivirové obrany buňky, regulaci samotného buněčného cyklu, a to zejména během indukce apoptózy, a obecně k lepšímu šíření onemocnění. Objevených proteinů a jevů souvisejících se sumoylací neustále přibývá, stejně tak jako počet virů, které sumoylaci využívají. Využití či zneužití sumoylace virem ukazuje další možnost v manipulaci s buňkou a schopnost viru zasahovat do relativně stále neprobádaného stupně buněčné regulace.
|
host ::
RSS.