Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 187 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zásada superficies solo cedit a její význam v pozemkovém právu
Štěpánková, Jana ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Práce si klade za cíl popsat pojetí superficiální zásady v kontextu platné právní úpravy a vlivu zakotvení superficiální zásady na pozemkově právní vztahy. V důsledku znovuzavedení superficiální zásady do právního řádu České republiky zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se vše, co je spojeno se zemským povrchem, stává součástí daného pozemku. Práce je rozdělena do pěti strukturovaných kapitol. První kapitola je věnována pozemkovému právu jako interdisplinárnímu oboru. Druhá kapitola tvoří určitý můstek pro vysvětlení klíčového významu superficiální zásady v rámci kontextu pozemkového práva. Třetí kapitola se věnuje historickému nástinu vývoje právních vztahů k nemovitým věcem na území českých zemí včetně uvedení římské úpravy jako východisku superficiální zásady. V další části práce je obsažen výklad nejdůležitějších právních institutů související se superficiální zásadou, a to v kontextu platného práva. Kapitola dále popisuje výjimky ze zásady dokazující tvrzení, že aktuální právní pojetí superficiální zásady není absolutní. Pátá část práce je zaměřena na rozbor vybraných pozemkově právních vztahů ovlivněných superficiální zásadou.
Státní pozemkový úřad
Pernicová, Martina ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Jako téma této rigorózní práce jsem vybrala nově vzniklý Státní pozemkový úřad. Cílem této práce je poskytnout komplexní analýzu jeho vzniku, organizace, činnosti a působnosti mu udělené právní úpravou s důrazem na převzetí činnosti Pozemkového fondu České republiky a rovněž transformaci činnosti a funkce Státního pozemkového úřadu v návaznosti na nový zákon č. 185/2016 Sb., který mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Hlavní část této práce představuje popis smluvních převodů zemědělských pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu a převody ostatních pozemků; restituci majetku konfiskovaného státem fyzickým osobám a církvím a náboženským společnostem v rozhodném období od 25.2.1948 do 1.1.1990; hodnocení rozdílů vypořádání restitučních nároků fyzických osob a církví se státem; privatizace státního majetku; jednoduchých a komplexních pozemkových úprav. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. V první kapitolu se zaměřuji na vysvětlení základní terminologie a institutů, které dají čtenáři vhled do české právní úpravy. V druhé kapitole popisuji transformaci Pozemkového fondu České republiky v Státní pozemkový fond a jeho základní popis a organizaci. Následně uvádím základní...
Právní úprava podmínek lovu zvířat
Pečinka, Jan ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Tato práce má za cíl popsat právní úpravu podmínek lovu zvířat v České republice, včetně jejího historického vývoje, a navrhnout možná řešení k odstranění jejich nedostatků. Největší pozornost je věnována právním podmínkám lovu zvířat v rámci myslivosti a rybářství. Práce je zaměřena také na právní úpravu podmínek lovu zvířat v rámci práva Evropské unie i v rámci mezinárodního práva. Samostatně je shrnuta daná právní úprava ve Slovenské republice a je provedeno její srovnání s právní úpravou podmínek lovu zvířat České republiky.
Specifika pozemkového vlastnictví církví
Biznárová, Katarína ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Vlastnické právo k pozemkům je specifické nejen pro jedinečné vlastnosti půdy ale i proto, že tvoří nesmírně důležitý právní institut ovlivňující existenci a fungování společnosti. Pozemkové vlastnictví je historicky neodmyslitelně spjato s církvemi a bylo také předmětem častých sporů. Nad majetky církví byl vykonáván nepřetržitý veřejný dozor, který byl v období josefinských reforem zostřen a následně se v průběhu 20. století ještě zvýšila jeho intenzita a došlo k početným omezením tohoto vlastnického práva. V této diplomové práci se zaměřuji na specifika pozemkového vlastnictví církví, jeho popis a historický vývoj. Závěrem své práce v souvislosti s přijetím dlouho očekávaného zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi, rozebírám způsob vypořádání státu a církví ve vztahu k pozemkům, které byly předmětem majetkové křivdy a následně popisuji i proces samotného vydávaní nárokovaných pozemků. S ohledem na mou zajímavou pracovní zkušenost v advokátní kanceláři, kde jsem měla možnost podílet se na posuzování výzev k vydání pozemků a jiných nemovitých věcí uplatněných oprávněnými osobami, jsem se rozhodla rozebrat předmětnou problematiku ve své diplomové práci komplexněji. Na základě doporučení vedoucí této diplomové práce JUDr. Martiny Frankové Ph.D.,...
Účast veřejnosti na rozhodovacích procesech v rámci ochrany životního prostředí
Němeček, David ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
5 Účast veřejnosti na rozhodovacích procesech v rámci ochrany životního prostředí je důležitým aspektem v rámci stavebně-povolovacího procesu. V této diplomové práci se věnuji zejména účasti veřejnosti v podobě spolků na celém povolovacím procesu staveb. Cílem je rozebrat aktuální právní úpravu s náhledem do mezinárodní legislativy ohledně dvou stěžejních práv a to práva na informace a práva na účast. Posuzuji aktuální stav účasti spolků v řízeních a využívám hojnou judikaturu v této oblasti. Především se snažím docílit srovnání nutnosti aktuálního rozsahu práv na účast veřejnosti oproti zachování zájmu na ochranu životního prostředí a kontrolní funkce veřejnosti, která je v jakémkoliv řízení určitě nezbytným prvkem. Závěrem dospívám k názoru, že stavbě- povolovací řízení je zbytečně komplikované a rozsáhlé, což nemůže být ku prospěchu jak veřejnosti, tak investorům. Zastávám názor, že celý proces by se měl výrazně zjednodušit a spolupráce veřejnosti s investorem by měla být prováděna zcela jiným způsobem.
Právní úprava ochrany "nezastavěné" krajiny
Pleskačová, Tereza ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou právní úpravy zohledňující ochranu nezastavěné krajiny. Klíčová pozornost je v mé práci věnována analýze právní úpravy a nástrojů sloužících ochraně krajiny ve smyslu kvantitativním i kvalitativním, jak z pohledu práva životního prostředí, tak optikou územního plánování. Půda, jakožto klíčový přírodní zdroj není svou plochou neomezená a její nerozumné a nezodpovědné využití může mít vážné dopady pro budoucí generace. V této diplomové práci rozdělené do tří kapitol se zaměřuji na různé aspekty legislativní ochrany nezastavěné krajiny z pohledu různých zákonů vztahujících se k této problematice. První kapitola se věnuje vymezení problematiky a vymezení klíčových pojmů. Druhá kapitola obsahuje jednotlivé nástroje ochrany, kterými jsou územní plánování, obecná ochrana přírody a krajiny, zvláštní územní ochrana a ochrana půdy zemědělského lesního fondu a lesní půdy. Třetí kapitola je věnována střetu práva na vlastnictví a práva na příznivé životní prostředí, spolu s institutem vyvlastnění pro účel ochrany životního prostředí.
Náhrada za odnětí a omezení vlastnického práva k pozemkům
Šafránek, Petr ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Cílem této diplomové práce je podat ucelený pohled na problematiku právní úpravy náhrad za odnětí a omezení vlastnického práva k pozemkům. Práce se mimo úvodu a závěru člení na šest kapitol. První kapitola stručně vysvětluje základní instituty s důrazem na zvláštnosti pozemku. Druhá kapitola rozebírá podmínky vyvlastnění. Třetí kapitola se zaměřuje na náhrady za vyvlastnění pozemků. Čtvrtá kapitola se věnuje omezením vlastnického práva. Pátá kapitola analyzuje náhrady za omezení vlastnického práva k pozemkům. Šestá kapitola rozebírá vybrané předpisy práva životního prostředí z hledisek, kterým se věnují kapitoly čtvrtá a pátá. Závěrem diplomová práce rekapituluje hlavní zjištěné poznatky. Pokud jde o náhrady za vyvlastnění, právní úprava není stálá a umožňuje vznik neodůvodnitelných rozdílů mezi vlastníky pozemků. Co se týče omezení vlastnického práva k pozemkům, ne vždy je situace v otázce poskytování náhrad jednoznačná a v právní úpravě se v některých případech vyskytují mezery. Tyto je však možné překlenout judikaturou.
Zásada materiální publicity v pozemkovém právu
Vondrášek, Igor ; Derlich, Stanislav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Diplomová práce se zabývá principem materiální publicity v kontextu pozemkového práva, jenž byl v rámci rekodifikace soukromého práva znovuzaveden do tuzemského právního řádu. Zásada materiální publicity (ochrany veřejné víry) obnovila důvěru v zápisy ve veřejných seznamech a tím poskytla ochranu dobrověrnému nabyvateli, který může při splnění zákonných podmínek nabýt nemovitost od neoprávněného. Přijetím občanského zákoníku byl urovnán judikaturní spor mezi Ústavním a Nejvyšším soudem a definitivně prolomena zásada nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet, na které spočívala předchozí právní úprava. Účinky materiální publicity ovšem nepůsobí bezmezně, nýbrž při splnění podmínek stanovených zákonem. Významná část práce je věnována výkladovým problémům s nimi spojeným. Za rozhodnou podmínku lze označit dobrou víru na straně nabyvatele, jež musí být posuzována vzhledem ke všem okolnostem případu, tj. objektivně. Práce zahrnuje též rozbor relevantních judikaturních závěrů Nejvyššího soudu ČSR týkajících se případů, v nichž byla dobrá víra nabyvatele vyloučena. Kvůli absenci aktuální ustálené judikatury je tedy na výklad pojmu dobré víry nutno usuzovat z rozhodnutí dřívějších. Za účelem nastolení rovnováhy mezi protichůdnými zájmy původního vlastníka a dobrověrného nabyvatele...
Specifika pozemkového vlastnictví církví
Biznárová, Katarína ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Vlastnické právo k pozemkům je specifické nejen pro jedinečné vlastnosti půdy ale i proto, že tvoří nesmírně důležitý právní institut ovlivňující existenci a fungování lidské společnosti. Pozemkové vlastnictví je historicky neodmyslitelně spjato s církvemi a bylo také předmětem častých sporů. Nad majetky církví byl vykonáván nepřetržitý veřejný dozor, který byl v období josefinských reforem zostřen a následně se v průběhu 20. století ještě zvýšila jeho intenzita a došlo k početným omezením tohoto vlastnického práva. V této diplomové práci se zaměřuji na specifika pozemkového vlastnictví církví, popis a historický vývoj. Závěrem své práce, v souvislosti s přijetím dlouho očekávaného zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi, rozebírám způsob vypořádání státu a církví ve vztahu k pozemkům, které byly předmětem majetkové křivdy a následně popisuji i proces samotného vydávaní nárokovaných pozemků. S ohledem na mou zajímavou pracovní zkušenost v advokátní kanceláři, kde jsem měla možnost podílet se na posuzování výzev k vydání pozemků a jiných nemovitých věcí uplatněných oprávněnými osobami, jsem se rozhodla rozebrat předmětnou problematiku ve své diplomové práci komplexněji. Na základě doporučení vedoucí této diplomové práce JUDr. Martiny Frankové...
Právní úprava výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů spotřebitelem
Brada, Lukáš ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Právní úprava výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů spotřebitelem Rigorózní práce je zaměřena na českou a evropskou právní úpravu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie spotřebitelem. Pokud spotřebitelé energie vyrábějí vlastní elektřinu z obnovitelných zdrojů, odebírají méně elektřiny ze sítě. Spotřebitelé jsou tak svými vlastními dodavateli energie a snižují své platby za elektřinu. Decentralizovaná výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů proto může efektivně doplnit centralizovanou výrobu elektřiny. Hlavním cílem této práce je analýza české právní úpravy v oblasti decentralizované výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Česká republika by měla přijmout další vhodná opatření, aby umožnila vyšší využití elektřiny z decentralizovaných výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie. Přechod k decentralizované výrobě elektřiny má mnoho výhod, především snížení emisí skleníkových plynů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 187 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
7 FRANKOVÁ, Martina
5 FRANKOVÁ, Monika
2 FRAŇKOVÁ, Marcela
5 FRAŇKOVÁ, Monika
2 Franková, Markéta
3 Franková, Michaela
5 Franková, Monika
2 Fraňková, Magda
2 Fraňková, Marcela
7 Fraňková, Martina
3 Fraňková, Michaela
2 Fránková, Marie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.