Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Význam polních mokřadů v zemědělské krajině
Šumberová, Kateřina ; Vymyslický, T. ; Fabšičová, Martina ; Fránková, Markéta
Polní mokřady představují mimořádně cenný biotop v zemědělské krajině, nejen z hlediska hospodaření s vodou, ale i z hlediska biodiverzity různých skupin organismů. Druhy obývající tyto biotopy přežívají nepříznivá období ve formě semen, spor a vajíček v půdě, řada z nich patří k ohroženým skupinám organismů. Náš výzkum přinesl nové nálezy vzácných druhů cévnatých rostlin, ale i zajímavé nálezy rozmanitých druhů mikro i makroskopických řas. K nejvýznamnějším nálezům patří některé teplomilné a mírně slanomilné druhy rostlin a řas, jejichž výskyt u nás je vázán především na jižní Moravu. Nalezeno bylo 17 druhů rostlin z aktuálního Červeného seznamu tři druhy v kategorii kriticky ohrožených (C1: Hibiscus trionum, Pulicaria dysenterica, P vulgaris), šest druhů silně ohrožených (C2: Lythrum hyssopifolia, Malva pusilla, Rumex tenophyllus, Schoenoplectus tabernaemontani, Veronica anagalloides), pět druhů v kategorii ohrožených (C3: Centaurium pulchellum, Cyperus fuscus, Lemna trisulca, Lotus tenuis, Veronica catenata) a pět vzácnějších druhů vyžadujících pozornost (C4: Bolboschoenus laticarpus, B planiculmis, Butomus umbellatus, Limosella aquatica, Schoenoplectus lacustris). Vegetaci na studovaných lokalitách bylo možno zařadit do pěti syntaxonomických tříd: Lemnetea, Potametea, Isoëto-Nanojuncetea, Bidentetea tripartitae a Phragmito-Magnocaricetea. Cévnaté rostliny byly zastoupeny několika ekologickými skupinami: jednoleté mokřadní rostliny, vytrvalé druhy rákosin a vlhkých narušovaných trávníků, vlhkomilné plevele a ruderální druhy, vodní rostliny. Makroskopické řasy byly zastoupeny především vláknitými zelenými řasami rodů žabí vlas (Cladophora) šroubatka (Spirogyra a Oedogonium), méně pak různobrvkami (Vaucheria spp.) a sinicemi (Nostoc spp.). Parožnatky (Characeae) osídlovaly mokřady s delším obdobím zaplavení. Kvantitativně nejvíce zastoupenou a zároveň druhově nejbohatší skupinou mikroskopických řas zkoumaných mokřadů byly rozsivky (Achnanthidium, Amphora, Gomphonema, Navicula, Nitzschia, Pinnularia, Surirella aTryblionella) následovala krásnoočka (Colacium, Euglena, Trachelomonas), zelené řasy (Desmodesmus) a sinice (Homoeothrix a Phormidium).Byla zaznamenána vysoká variabilita v počtu druhů cévnatých rostlin a celkovém druhovém složení i v zastoupení jednotlivých skupin řas a jejich druhové bohatosti. Byly patrné velké změny mezi lety i během roku.
In vivo study of diatom assemblages using low temperature method for ESEM
Tihlaříková, Eva ; Neděla, Vilém ; Fránková, Markéta
Diatoms are the most species-rich algal group represented by 12 000 described species and are recognized as powerful bio indicators and used for water quality monitoring. Diatom taxonomy is predominantly based on the morphology of ornate silicified cell wall called frustule composed of two overlapping parts (thecae). This frustule displays intricate patterns and designs unique to each species. For these studies conventional scanning electron microscopy (SEM) was and still is widely used. This method requires cleaning of diatom frustules in strong acids and peroxides followed by conductive coating.This aggressive procedure removes protoplast and damages delicate structures. Environmental scanning electron microscopy (ESEM) brings advantages of observation of fresh diatom material that are presence of whole intact diatom cells, not only empty diatom frustules, extracellular mucilaginous diatom secrets (e.g. pads, stalks, tubes) and whole diatom assemblages directly in situ together with other algal assemblages (e.g. cyanobacteria or green algae). However, in diatom research, ESEM is used mainly for elimination of conductive coating and observation of these organisms in their native wet state adhered directly on the host plant is not yet common. The ESEM observation of native aquatic samples is usually affected with radiation damage that can be lovered by the use of special methods like the Low Temperature Method (LTM) for the ESEM.
Tříleté dobrodružství výzkumu rybníka Dehtář aneb s rybníkem mezi jezerní badatele projektu NETLAKE
Potužák, Jan ; Šumberová, Kateřina ; Fránková, Markéta ; Fabšičová, Martina ; Ducháček, M. ; Císař, K. ; Duras, J.
V letech 2014–2016 jsme pomocí systému senzorů sledovali základní parametry prostředí v rybníce Dehtář na Českobudějovicku, z dalších parametrů jsme studovali např. chemismus vody a biomasu a druhové složení společenstev fytoplanktonu a zooplanktonu. Díky této metodě se podařilo zachytit velmi výrazné fluktuace v některých parametrech prostředí, zejména v koncentracích kyslíku. Propojením vysokofrekvenčního monitoringu pomocí systému senzorů s tradičními metodami výzkumu jsme byli schopni objasnit, proč k velmi výrazným změnám postihujícím celý ekosystém došlo. Na několikadenním kyslíkovém deficitu se podílelo několik faktorů: teplé a bezvětrné počasí s náhlým přechodem studené fronty, doprovázeným mícháním vodního sloupce a zataženou oblohou, hospodaření (vysoký obsah živin souvisejícíc s hnojením) a změny v biomase fytoplanktonu (náhlý rozklad velké biomasy sinic). Naše výsledky umožňují předcházet podobným situacím v budoucnu, např. snížením vstupu živin.
Návrh na rozšíření mateřské školy
Franková, Markéta ; Zajícová, Ivana (oponent) ; Mikulec, Luděk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou současného stavu vybrané mateřské školy. Na základě provedené analýzy je vytvořen návrh na rozšíření mateřské školy, vzhledem k nedostatečné kapacitě budovy. V rámci diplomové práce jsou navrhnuta řešení nedostatků vyskytujících se mateřské škole. Je vytvořen návrh na rozšíření mateřské školy o novou třídu společně s kalkulací vzniklých nákladů a výnosů.

Viz též: podobná jména autorů
9 FRANKOVÁ, Martina
7 FRANKOVÁ, Monika
1 FRAŇKOVÁ, Magdalena
7 FRAŇKOVÁ, Monika
9 Franková, Martina
5 Franková, Michaela
7 Franková, Monika
2 Fraňková, Magda
2 Fraňková, Marcela
9 Fraňková, Martina
5 Fraňková, Michaela
7 Fraňková, Monika
2 Fránková, Marie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.