|
|
Změny v obsahu gliadinových frakcí bílkovin u dvou genotypů ozimé pšenice s rozdílnou délkou vegetační doby v závislosti na dusíkatém hnojení v interakci se suchem.
Francová, Marie ; Zemanová, Jana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této práci byl sledován vliv změny v obsahu gliadinových frakcí u dvou odrůd pšenice ozimé s rozdílnou délkou vegetační doby v závislosti na dusíkatém hnojení a suchu. Použité odrůdy byly Avenue a Tobac. Polovina rostlin byla hnojena dusíkatým hnojivem o koncentraci 200 kg N/ha. Třetina rostlin byla pěstována v podmínkách brzkého sucha (v období kvetení), třetina v podmínkách pozdního sucha (doba plnění zrna), třetina byla přirozeně zavlažovaná. Gliadinové frakce byly separovány metodou A-PAGE. Jejich obsah byl stanoven počítačovou denzitometrií. Dusíkaté hnojení zvyšovalo obsah jednotlivých frakcí. Samotné sucho (konkrétně brzké sucho) se projevilo pouze u -gliadinů odrůdy Tobac zvýšením jejich obsahu. Brzké i pozdní sucho zvyšovalo v kombinaci s dusíkatým hnojením obsah gliadinových frakcí odrůdy Tobac. Na odrůdu Avenue nemělo brzké sucho v kombinaci s dusíkatým hnojením vliv, s výjimkou frakce -gliadinů, kde brzké sucho zeslabilo vliv dusíkatého hnojení. Pozdní sucho v interakci s dusíkatým hnojení zvyšovalo u odrůdy Avenue obsah gliadinů. Nejvyšší nárůst obsahu gliadinů byl pozorován u frakce -5 odrůdy Tobac při interakčním působení dusíkatého hnojení a pozdního sucha.
|
|
|
Myšlenkový svět utrakvistického kněze Václava Rosy
Francová, Marie ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Václav Rosa byl utrakvistickýkněz,který od svého kněžského vysvěcení roku 1516 až do roku 1560 působil na několika českých farách. Z jeho dochovaných poznámek o jeho životě se nám naskýtá pohled nejen do každodennosti tehdejšího nižšího kléru, ale i do soudobého myšlení a vnímání světa. Tato práce navazující na mou bakalářskou práci Zápisky Václava Rosy jako pramen pro poznání náboženských poměrů prvé poloviny 16. století se zaměřuje na Rosovu knihovnu a její obsah, jeho zaznamenané sny a konfrontuje jeho postoje s názory dalších utrakvistických autorů, kterými jsou Šimon ze Slaného, Jan Bechyňka, Vaněk Valečovský, Bohuslav Bílejovský, Jan Laetus a nejmenovaný černovický farář. Práce dokresluje Rosovu osobnost a zasazuje ji do obrazu utrakvistického duchovenstva.
|
|
|
Zápisky Václava Rosy jako pramen pro poznání náboženských poměrů prvé poloviny 16. století
Francová, Marie ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato práce vychází ze zápisků utrakvistického faráře Václava Rosy, který působil na různých farách v letech 1516-1560. Zápisky poskytují informace k jeho itineráři (místa a délka pobytů), k poměrům na jednotlivých utrakvistických farách po stránce personální i hmotné, dovolují sledovat vztahy farního kléru s konsistoří a s místními vrchnostmi, ale obsahují také reflexi politických událostí pražských i celostátních (1524, 1547). Analýza hlavního pramene byla doplněna sledováním širších souvislostí s přihlédnutím k dalším písemným pramenům, především ke kronice Bartoše Písaře a spisu Sixta z Ottersdorfu. Zpracování se zaměřilo na postižení vnitřních poměrů v utrakvistické církvi, podalo charakteristiku Rosy jako člověka i jako kněze. Tato sonda do individuálního života jednoho z utrakvistických kněží by měla sloužit jako případová studie přibližující životní podmínky nekatolického duchovenstva.
|
|
|
Změny v obsahu gliadinových frakcí bílkovin u dvou genotypů ozimé pšenice s rozdílnou délkou vegetační doby v závislosti na dusíkatém hnojení v interakci se suchem.
Francová, Marie ; Zemanová, Jana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této práci byl sledován vliv změny v obsahu gliadinových frakcí u dvou odrůd pšenice ozimé s rozdílnou délkou vegetační doby v závislosti na dusíkatém hnojení a suchu. Použité odrůdy byly Avenue a Tobac. Polovina rostlin byla hnojena dusíkatým hnojivem o koncentraci 200 kg N/ha. Třetina rostlin byla pěstována v podmínkách brzkého sucha (v období kvetení), třetina v podmínkách pozdního sucha (doba plnění zrna), třetina byla přirozeně zavlažovaná. Gliadinové frakce byly separovány metodou A-PAGE. Jejich obsah byl stanoven počítačovou denzitometrií. Dusíkaté hnojení zvyšovalo obsah jednotlivých frakcí. Samotné sucho (konkrétně brzké sucho) se projevilo pouze u -gliadinů odrůdy Tobac zvýšením jejich obsahu. Brzké i pozdní sucho zvyšovalo v kombinaci s dusíkatým hnojením obsah gliadinových frakcí odrůdy Tobac. Na odrůdu Avenue nemělo brzké sucho v kombinaci s dusíkatým hnojením vliv, s výjimkou frakce -gliadinů, kde brzké sucho zeslabilo vliv dusíkatého hnojení. Pozdní sucho v interakci s dusíkatým hnojení zvyšovalo u odrůdy Avenue obsah gliadinů. Nejvyšší nárůst obsahu gliadinů byl pozorován u frakce -5 odrůdy Tobac při interakčním působení dusíkatého hnojení a pozdního sucha.
|
host ::
RSS.