|
|
Vliv enzymu ADAR1 na životní cyklus viru hepatitidy typu C
Kubů, Martin ; Vopálenský, Václav (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Virus hepatitidy typu C (dále jen HCV) je virus z čeledi Flaviviridae, jehož genom tvoří ,,+ RNA". Způsobuje onemocnění hepatitida typu C, kterým celosvětově trpí desítky milionů lidí. Ačkoli existuje léčba tohoto typu hepatitidy, nebyla dosud vyvinuta preventivní vakcína proti viru HCV. V minulosti byly publikovány nejednoznačné práce zabývající se vztahem HCV a enzymu deaminasy adenosinu účinkující na dvouvláknové RNA 1 (dále ADAR1). Tento dimerický, dvouvláknovou RNA vážící enzym je součástí vrozené imunity a svou enzymatickou aktivitou konvertuje adenosin na inosin, který je buněčnými mechanismy rozpoznáván jako guanin, což vede ve výsledku k mutacím v zasažené dsRNA molekule. Dosud publikované práce připisují enzymu ADAR1 v kontextu infekce virem HCV antivirální funkci. V těchto pracích ovšem nebyly použity vektory obsahující celý genom HCV a dosud také nebyla nikdy použita buněčná linie s delecí genu pro enzym ADAR1. Skutečný vztah enzymu ADAR1 a viru HCV tedy nebyl zatím spolehlivě ověřen. A právě pokus o hlubší porozumění vztahu viru HCV a enzymu ADAR1 byl cílem této diplomové práce. Pro tento úkol byly připraveny HCV permisivní buněčné linie Huh7.5 s delecí genu pro ADAR1. In vitro transkripcí plasmidu JFH1 obsahujícího kompletní genom HCV a následnou transfekcí této virové RNA byly...
|
|
|
Studium vlastností virových kapsidových proteinů a vývoj rekombinantních vakcín a diagnostických komponent založených na umělých virových strukturách
Fraiberk, Martin ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Hubálek Kalbáčová, Marie (oponent) ; Hejnar, Jiří (oponent)
Cílem této studie bylo vytvořit systém pro snadnou produkci různých veterinárních chimérických vakcín založených na stabilních strukturách myšího polyomaviru (MPyV). Systém je určen pro antigeny, které jsou problematické z hlediska produkce nebo stability. Nejprve byly navrženy univerzální vektory pro bakulovirovou produkci chimérických, viru podobných částic (VLPs) nebo pentamer založených na hlavním kapsidovém proteinu VP1 MPyV, k jejich využití jako vakcíny proti jiným patogenům. Různé strategie použité v této studii jsou založené na: A) vystavení vybraných imunogenních epitopů na povrchu VLPs MPyV jejich inzercí do povrchové smyčky proteinu VP1, B) inzerci cizorodých peptidů a proteinů dovnitř VLPs nebo C) fúzi cizorodého proteinu nebo jeho částí s C-koncem proteinu VP1, a tedy vytvoření pentamer chimérického proteinu. Kandidátní vakcinační antigeny proti prasečímu cirkoviru typu 2 (PCV2), původci systémových chorob spojených s PCV2 (PCV2-SD), který způsobuje významné ekonomické ztráty v chovech prasat, byly připraveny pomocí zkonstruovaných vektorů. Všechny kandidátní vakcíny byly po imunizaci myší schopny indukovat produkci protilátek proti kapsidovému proteinu PCV2. Kandidátní vakcína VarC založená na fúzním kapsidovém proteinu MPyV a PCV2 dokázala indukovat produkci protilátek s nejvyšší...
|
|
|
Vývoj imunitní odpovědi proti lidskému cytomegaloviru
Písková, Lucie ; Žůrková, Kamila (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Lidský cytomegalovirus (HCMV) je starobylý virus s dvouvláknovou DNA patřící do podčeledi β Herpesvirinae a je všudypřítomný v lidských populacích. Jako u jiných herpesvirů vede primární HCMV infekce k celoživotní latenci a periodicky dochází ke zpětné reaktivaci viru z latence. Přenos tohoto viru závisí na přímém kontaktu mezi lidmi. U imunokompetentních jedinců je primární HCMV infekce většinou asymptomatická, ale reaktivovaný virus je hlavním důvodem nemocí u jedinců se sníženou obranyschopností včetně pacientů s AIDS a příjemců alogenních transplantátů. Tato práce se zabývá HCMV a jeho koexistencí s imunitním systémem hostitele. Dále obsahuje informace o komplikacích způsobených HCMV u pacientů po orgánových transplantacích nebo po transplantacích hematopoetických kmenových buněk.
|
|
|
Vakcíny proti virům - hepatitida A
Rančáková, Hana ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Hepatitida A je infekční zánět jater způsobený virem hepatitidy A z čeledi Pikornavirů (Picornaviridae). Jedná se o neobalené viry s pozitivní jednořetězcovou molekulou RNA a kapsidou s ikosahedrální symetrií. Infekce je celosvětově rozšířená a je endemická v mnoha oblastech světa. Nákaza probíhá zejména fekálně-orální cestou. Možnými příznaky onemocnění mohou být horečka, únava, svalová bolest, nevolnost, zvracení a v pozdější fázi onemocnění zažloutnutí kůže a sliznic. Onemocnění však může probíhat i bez příznaků, což je časté u malých dětí. Proti VHA se můžeme chránit vakcínami. Momentálně jsou na světovém trhu dostupné čtyři inaktivované vakcíny. Všechny vakcíny jsou vysoce účinné a poskytují dlouhodobou ochranu. Tato práce se zaměřuje na infekci virovou hepatitidou A, možnosti prevence onemocnění vakcínami a zařazení učiva o virových onemocněních a očkování ve Školních vzdělávacích programech
|
|
|
Role genu HOXA9 v leukemogenezi
Rejlová, Kateřina ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Evolučně konzervovaná rodina homeoboxových genů hraje důležitou roli ve vývoji anterior-posteriorní osy těla obratlovců. Významným způsobem také ovlivňuje vývoj krevních buněk neboli hematopoézu. Rozsáhlé výzkumy homeoboxových genů v oblasti hematopoézy přispěly k prokázání vlivu těchto genů rovněž v leukemogenezi. Vzhledem k tomu, že leukémie neboli maligní onemocnění krevních buněk je jednou z nejčastějších malignit v dětském věku, výzkum tohoto onemocnění se stal stěžejním pro řadu vědců. Do dnešní doby se však neprokázalo, které stádium maligní transformace homeoboxové geny ovlivňují. Dále se rovněž zkoumá, zdali je jejich význam v patogenezi klíčový, nebo mají-li pouze vedlejší efekt. Nejvíce prozkoumaný homeoboxový gen v leukemogenezi je gen HOXA9, u něhož byla prokázána korelace s prognózami pacientů u některých leukémií. V mnoha studiích byl popsán vliv HOXA9 na leukemickou transformaci buněk, z čehož lze usuzovat, že by tento gen mohl být slibným cílem budoucí leukemické terapie. Tato práce je zaměřena především na gen HOXA9 a jeho spojení s leukemickou transformací krevních buněk.
|
|
|
Problematika infekčních chorob v povědomí žáků základních a středních škol.
Peštová, Ilona ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Infekční choroby jsou velice aktuální téma v dnešní době ve společnosti. V posledních letech se objevilo již několik epidemií infekčních onemocnění (hepatitida A, ptačí chřipka, prasečí chřipka) a nikdo neví, kdy se objeví další "nová" infekce. Při vypuknutí epidemií vzniká ve společnosti obrovský zájem o získání informací o dané chorobě, ale často dochází i ke zbytečné panice, protože média zveřejňují často nesprávné informace. Bylo by tedy vhodné, aby došlo ke zlepšení informovanosti veřejnosti a zabránilo se tak zbytečnému šíření choroby. Velký důraz by měl být dán na prevenci proti danému onemocnění - především na očkování, dodržování hygienických pravidel a zásad bezpečného sexu. Kvalitní informace by především měli předat učitelé ve vyučování svým žákům, jak ale vyplývá z rešerše učebnic, infekční choroby jsou v učebnicích jen zmíněny a řada podstatných informací v nich chybí. O skutečnosti, že žáci základních škol a víceletých gymnázií se se základními informacemi o infekčních chorobách ve vyučování nesetkají, svědčí i výsledky dotazníkového šetření provedeného v 6. třídách a primách na vybraných pražských základních školách a víceletých gymnáziích. Pro zlepšení informovanosti žáků v rámci vyučování byla vytvořena metodická příručka pro učitele, která shrnuje informace o bakteriálních a...
|
|
|
Chimérické antigenní receptory (CAR) v léčbě nádorů
Fejtková, Martina ; Macková, Jana (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Chimérický antigenní receptor (CAR) je uměle vytvořený receptor T-lymfocytů skládající se z extracelulární části vázající antigen, tvořené jednořetězcovou protilátkou, transmembránové oblasti a intracelulární signální domény spouštějící aktivaci buňky. Má tedy přednosti cílené specifity monoklonální protilátky a zároveň schopnost aktivovat T-lymfocyty svými aktivačními kostimulačními doménami. T-lymfocyt nesoucí CAR je schopen vyhledat a eliminovat cílovou buňku s daným povrchovým antigenem a zároveň aktivovat i ostatní složky imunitního systému produkcí cytokinů. CAR T-lymfocyty představují obrovský potenciál v léčbě hematologických malignit a výzkum přináší i nové úspěchy v modifikaci CARů pro eliminaci solidních nádorů.
|
|
| |
|
|
Retrográdní signalizace mezi mitochondriemi a jádrem u kvasinek.
Podholová, Kristýna ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Retrográdní dráha je signální dráha probíhající mezi mitochondriemi a jádrem. Pomocí retrográdní dráhy se kvasinkové buňky Saccharomyces cerevisiae vyrovnávají se zhoršujícími se podmínkami pro život jako je vyčerpání bohatých zdrojů živin a přechod na chudé zdroje živin, pokles mitochondriálního membránového potenciálu, ztráta mitochondriální DNA a s tím spojená nefunkčnost citrátového cyklu. Většina těchto podmínek je spojena se stárnoucí populací. Mezi klíčové proteiny retrográdní dráhy patří RTG proteiny zahrnující transkripční faktor Rtg1p/Rtg3p a cytoplazmatický protein Rtg2p. Retrográdní dráha je složitě regulovaná pomocí několika negativních a pozitivních regulátorů včetně TOR dráhy, která negativně reguluje retrográdní dráhu. Mezi cílové geny retrográdní dráhy patří geny pro enzymy citrátového cyklu, pro peroxisomální enzymy, pro transportéry a pro další enzymy anaplerotických drah. Pomocí retrográdní odpovědi se buňka snaží upravit svůj metabolismus tak, aby byla schopná překonat nepříznivé podmínky prostředí, v němž žije. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.