Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 55 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
La Hojarasca: fikční svět a jeho osoby
Budáč, Radoslav ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá výhradně románem La hojarasca, jenž představuje románovou prvotinu Gabriela Garcíy Márqueze, jednoho znej významněj ších žij ících spisovatelů. V zásadě lze celou práci rozdělit do dvou základních částí: první část se věnuje souvislostem mezi mimoliterární skutečností a fikčním světem díla (kapitoly 2. Gabriel García Márquez a jeho první román a 3. Realita a fikčnÍ svět); druhá se pak orientuj e na román samotný a na jeho různé interpretace (kapitola 4. La hojarasca).
Roztříštěný svět Enrique Lihna
Synáčová, Jaroslava ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Tato práce představuje tvorbu chilského literáta 2. poloviny 20. století Enrique Uhna. Konrétně pak zkoumá přítomnost postmoderních aspektů v jeho básnickém díle. V první části práce autorka přibližuje rysy charakteristické pro současnou dobu a společnost. Pracuje s termíny postmoderna, věk prázdnoty, narcistní a fragmentarizovaná společnost. Posléze přistupuje k charakteristice postmodernismu (estetického konceptu), který vymezuje na pozadí modernismu, vysvětlením vzájemného vztahu obou estetik. Následuje stručný úvod do postmoderní literatury a stručný přehled vývojových tendencí v současné hispanoamerické poezii. Do tohoto kontextu je pak situován Enrique Uhn, jehož básně jsou podrobeny obsahovému a formálnímu rozboru. Na závěr je posouzeno, do jaké míry lze Uhna označovat za postmoderního autora.
Individuální a kolektivní v románu La casa grande
Obručová, Lucie ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Hlavním předmětem rozboru této práce je román Velký dům (La casa grande) kolumbijského spisovatele Álvara Cepedy Samudia (1926-1972). Vzhledem k autorovu osobnímu literárnímu vývoji se práce krátce věnuje jeho činnosti publicistické a dále jeho povídkovému souboru Všichni jsme byli v očekávání (Todos estábamos a la espera). Autor se odvrací od tematiky města, jež je dominantní u jeho povídek, a námět pro svůj román čerpá z rodného kraje a jeho historie. Tématem románu je historická událost masakru stávkujících nádeníků z banánovníkových plantáží. Ta mu posloužila jako pozadí pro ztvárnění individuálního dramatu jedné kolumbijské rodiny, jejíž vnitřní pro blematika se odráží v celé společnosti a nabývá dimenzí univerzálních. Rozbor románu se soustředí především na výpravný prostor, j ednotli vé postavy, jež lze chápat jako archetypy, a koncept času, který svou cykličností vede k opakování omylů a chyb. Fragmentární kompozice románu souvisí s pluralitou vyprávěcích perspektiva polyfonní vyprávěcí technikou. Román je třeba chápat i na pozadí kolumbijského politického života, který byl ve své historii definován bipartijním systémem a vzájemná nevraživost stoupenců konzervativní a liberální strany přerostla v polovině minulého století v několikaletý krvavý národní konflikt, jenž byl nazýván obdobím násilí. Z...
Carpentierova vize Ameriky
Růžková, Lenka ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
V této práci jsem se zaměřila na pojetí latinskoamerické kultury v románech a esejích Aleja Carpentiera. V úvodu byl nastíněn proces transkulturace v Americe (zejména v Karibské oblasti) a paralelně vliv kulturního míšení na samotného spisovatele. V esejích jsem sledovala zejména motivy americké specifičnosti, zahrnující pojetí času, prostorovou dimenzi relativně nově objeveného kontinentu a sociální a náboženské kontexty. Do nich jsem promítla různost etnických typů a jejich postavení ve společnosti, reflexi hudby, koncepci literatury a zejména otázku baroknosti, která se nachází v latinskoamerickém umění na čelním místě a posléze prochází celou latinskoamerickou realitou. Pojetí jednotlivých aspektů je propojeno v pasáži o koncepci "zázračného reálna" a také v kapitole věnující se umění. Pokusila jsem se spojit Carpentierovy teoretické úvahy ze sbírek esejů Tápání a rozdíly a Rozum bytí s poetikou jeho prózy, na materiálu románů Ztracené kroky a Ecué- Yamba-Ó. V závěru jsem shrnula celkovou Carpentierovu vizi Ameriky a zejména její konfrontace s Evropou a upozornila na důležitost odstupu, který je nutný k tomu, aby Amerika mohla být spatřena a popsána tak, jak to učinil Alejo Carpentier. Větší pozornost jsem věnovala vysvětlení pojmu a konceptu "zázračného reálna", jeho vývoji v autorově tvorbě a metodám,...
Pojem člověka v "El Criticón" Baltasara Graciána
Matlová, Anna ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Tématem této práce je pojem člověka v barokním alegorickém románu El Criticón od Baltasara Graciána. Je rozdělena na tři části, z nichž první krátce nastiňuje historické události v Evropě 16. a 17. století. Uvádí do souvislosti životní osud Baltasara Graciána s politickou a hospodářskou krisí ve Španělsku po tridentském koncilu (třicetiletá válka, povstání v Katalánsku a Portugalsku) a konkretizuje některé převládající dobové myšlenky a postoje, jejichž vliv či reakci na ně v Graciánově díle nacházíme (heliocentrismus). Za zásadní považuje založení a pozdější působení jezuitského řádu, vzhledem k etické povaze díla se soustřeďuje na jezuitskou koncepci morálky (princip svobodné volby, Boží Milost, možnost remise hříchu) a přežívající myšlenky Erasma Rotterdamského. Následuje krátká 158 El Criticón, s. 359. Kurzíva A. M. charakterizace barokní literatury a pohled na důležitá literární topoi (bláznovství světa - svět naruby, život jako pouť, svět jako divadlo a pod.) ve vazbě na Kritikon.
Proměny románu formování: La tía Julia y el escribidor a La Habana para un infante difunto
Kučerová, Markéta ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Cílem diplomové práce bylo rozebrat a porovnat romány Havana pro zesnulého Infanta a Tetička Julie a zneuznaný génius a zjistit, do jaké míry se v nich uplatňuje román formování. Zároveň jsme se zaměřili i na nové aspekty, které doplňují tradiční schéma tohoto žánru. Jak jsme mohli vidět, romány ve svých základních rysech skutečně sledují syžet klasického románu formování. Hlavními hrdiny obou románů jsou mladíci, jejichž mládí je ještě potvrzeno jménem: Infant, Chlapec, a Maroušek neboli Vargásek, jméno, které je zdrobnělinou autorových jmen Mario Vargas. Žijí ve velkém městě, dokonce v hlavním městě země, kam přišli z venkova, a postupně dospívají a seznamují se s pozitivními i negativními stránkami života dospělých. Procházejí životními zkouškami, které je posouvají na cestě za dospělostí. Oba hlavní hrdinové najdou lásku svého života, o kterou musí bojovat. Zároveň ale získávají i pracovní zkušenosti a rozvíjejí se tak na rovině profesionální. Ačkoli na to není kladen velký důraz, oba hrdinové rovněž rozvíjejí své společenské vztahy a zařazují se tak do společnosti. Současně s tím se také postupně přerušují jejich pouta k rodině. U Infanta dojde k tomuto vývoji nenásilně, jednoduše tím, jak dospívá. Se svou matkou ale vazby nikdy zcela nepřeruší. Maroušek se postaví proti celé své rodině, protože...
Arielismus J.E. Rodóa
Kozáková, Zuzana ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Předmětem této studie je esej Ariel uruguayského autora J. E. Rodóa a vlna reakcí a interpretací, které vyvolával od svého vydání roku 1900 po celé dvacáté století. Nejprve věnuje pozornost zásadním okolnostem vzniku eseje. Charakter konce století byl výrazně ovlivněn válečným konfliktem mezi USA a Španělskem a s tím související invazivní politikou USA. V latinskoamerických zemích se ozývaly hlasy varující před agresivní rozpínavostí severního souseda. Rodóův Ariel byl jedním z nich. Rodó kritizoval nordománii a vybízel k navázání na latinskou tradici. Studie též stučně uvádí vliv dvou zásadních ideologíi na tehdejší společnost - odeznívajícího pozitivismu a nově se formujícího modernismu, jehož ukázkou je právě i esej Ariel. Následně se práce soustředí na samotný esej. Třetí kapitola komentuje žánr textu a rodóovské pojetí shakespearovských postav, jimiž jsou: uznávaný učitel Prospero, Ariel - symbol ušlechtilosti a vzdělanosti, a Kaliban představující nekultivovanou masovou společnost. Čtvrtá kapitola pak rekapituluje jednotlivá témata eseje: význam mladé generace pro společnost, víru v naději a ideál, důležitost krásy, dobrého vkusu a zahálky po vzoru antického Řecka, představu ideální demokracie, která neutlačuje roli jedince, a proslulou kritiku USA a utilitarismu. Diplomová práce neopomíjí ani hlavní...
Meditace o člověku a o přírodě v mexickém eseji
Junková, Eliška ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Práce se soustředí na analýzu obrazů přírody v esejistickém textu hispanoamerické provenience. Z tohoto důvodu přistupuje v úvodu k teoretickém východisku žánru eseje ve světle různých přístupů literárních teoretiků: Northrop Frye, José Luis Gómez-Martínez, Josef Hrabák, Ortega y Gasset a Alfonso Reyes. Následně krátce nastiňuje vývoj žánru eseje v Evropě. Dále se zaměřuje na specifičnost tohoto žánru v Hispanoamerice. V této části vychází ze studii: Fernanda Aínsi, Anny Houskové, José Luise Gómeze-Martíneze, Johna Skiriuse.
Postava ženy ve španělském románu v období frankismu
Sojáková, Tereza ; Fousek, Michal (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza ženských postav ve vybraných španělských románech z období frankismu. Žena jako předmět zkoumání nabízí množství interpretací, ať už z hlediska literárního či historického, tak psychologického nebo sociologického. Ve své práci se alespoň částečně snažíme postihnout všechny tyto aspekty. V první části se zabýváme historickým postavením ženy ve společnosti, především pak v období frankismu. V druhé části již věnujeme plnou pozornost ženě jako literární postavě. Po krátkém shrnutí historie ženských postav ve španělské literatuře se soustředíme na rozbor jednotlivých děl významných španělských spisovatelů. V závěrečné kapitole pak usilujeme o komplexní pohled na ženskou postavu v pojednávaných románech.
Prostor ve Valle-Inclánových Sonátách
Mathé, Lukáš ; Fousek, Michal (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
V první kapitole naší práce jsme stručně přiblížili některé teoretické přístupy ke studiu poetiky prostoru v literárním díle. Cílem bylo na základě různých inspirací vytvořit metodu, která by vyhovovala zkoumání prostorové konfigurace čtyř Sonát Ramóna M. del Valle- Inclána. Vedoucí inspirací se stala studie polského teoretika Januzse Sławińskeho. V závislosti na ní jsme se rozhodli zaměřit nejdříve na styl a specifika popisu prostoru. Centrální částí našeho zkoumání se pak mělo stát podrobné studium struktury nejdůležitějších prostorů Pamětí markýze Bradomína, vedoucí k určení významotvornosti prostorové složky pro textový celek a k odhalení jejího vztahu k složkám dalším. V kapitole o popisu jsme shrnuli nejzávažnější rysy a specifika deskripce prostorů v Sonátách. Sledovali jsme metodu francouzského teoretika Philippa Hamona, srovnávajíce jeho závěry ze zkoumání popisu v realisticko-naturalistickém diskursu s podobou popisu v Sonátách. Jako nejvýznamnější charakteristiky deskripce v tomto díle jsme určili vysokou míru vypravěčovy subjektivity při popisu, dynamizující zdobnost podtémat jednotlivých prostorů a používání kulturních klišé, jež vede k aktivnímu zapojení čtenáře do literární komunikace. Popisující odkazuje na kulturně známé vzory takových prostorů, čtenář si má představit příkladný objekt...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 55 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Fousek, Martin
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.