|
|
Multiproxy evidence of Late Pleistocene environmental changes in the loess/paleosol sequence of Bůhzdař
Flašarová, Kristýna
Sprašové série disponují informacemi o přírodních podmínkách panujících v době jejich vzniku, které tak mohou být využity k rekonstrukci paleoklimatických podmínek a vegetace. K bližšímu poznání ekologických a klimatických změn v pleistocénu je nezbytná hustá síť detailně prozkoumaných profilů sprašových sérií z různých regionů (Frechen, 2011). Cílem této práce je vyplnit mezeru v geografickém rozložení detailně popsaných sérií moderními metodami ve střední Evropě. Zaměřuje se na sprašovou sérii na Bůhzdaři, která leží 9 km SV od Prahy. Tento profil byl naposledy studován v roce 1952 přírodovědcem Vojenem Ložkem. Tato práce používá řadu analýz k vytvoření multiproxy záznamu paleoenviromentálních změn, které jsou archivovány v sérii střídajících se spraší a paleopůd na Bůhzdaři. Ke zjištění klimatických podmínek panujících v době vzniku jednotlivých vrstev jsou použity geochemické analýzy v kombinaci se zrnitostní analýzou. Klíčová slova: sprašové série, Bůhzdař, Česká republika, granulometrie, organický uhlík, XRF, XRD, stabilní izotopy 13 C a 18 O
|
|
|
Rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Úpy
Tomeš, Miroslav ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Flašarová, Kristýna (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci východočeské řeky Úpy a porovnává dosažená zjištění s dalšími toky. V praktické části je během léta roku 2020 sledován výskyt a početnost 17 vybraných taxonů invazních neofytů v segmentech o délce 500 m, pro statistické vyhodnocení sloučených do úseků 2-3,5 km dlouhých. V téměř 60 km vegetace (v součtu obou břehů) se nachází 7 taxonů invazních neofytů o různé míře zastoupení. Naprosto dominantním je z hlediska absolutního počtu i podílu obsazených segmentů taxon Impatiens parviflora vyskytující se v téměř celém mapovaném území. Jako o početných taxonech lze hovořit i o Reynoutria sp., I. glandulifera a Solidago sp. koncentrujících se do určitých lokalit. Všechny segmenty jsou invadovány. Významnější invazní proces probíhá na pravém břehu řeky. V českém kontextu patří Úpa k těm invazně zatíženějším tokům. Klíčová slova: invazní neofyt, břehová vegetace, řeka Úpa, vodní tok, mapování vegetace
|
|
|
Multiproxy evidence of Late Pleistocene environmental changes in the loess/paleosol sequence of Bůhzdař
Flašarová, Kristýna
Sprašové série disponují informacemi o přírodních podmínkách panujících v době jejich vzniku, které tak mohou být využity k rekonstrukci paleoklimatických podmínek a vegetace. K bližšímu poznání ekologických a klimatických změn v pleistocénu je nezbytná hustá síť detailně prozkoumaných profilů sprašových sérií z různých regionů (Frechen, 2011). Cílem této práce je vyplnit mezeru v geografickém rozložení detailně popsaných sérií moderními metodami ve střední Evropě. Zaměřuje se na sprašovou sérii na Bůhzdaři, která leží 9 km SV od Prahy. Tento profil byl naposledy studován v roce 1952 přírodovědcem Vojenem Ložkem. Tato práce používá řadu analýz k vytvoření multiproxy záznamu paleoenviromentálních změn, které jsou archivovány v sérii střídajících se spraší a paleopůd na Bůhzdaři. Ke zjištění klimatických podmínek panujících v době vzniku jednotlivých vrstev jsou použity geochemické analýzy v kombinaci se zrnitostní analýzou. Klíčová slova: sprašové série, Bůhzdař, Česká republika, granulometrie, organický uhlík, XRF, XRD, stabilní izotopy 13 C a 18 O
|
|
|
Využití DPZ ve výuce na středních školách
Flašarová, Kristýna ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Král, Luboš (oponent)
Dálkový průzkum Země (DPZ) se zabývá zkoumáním povrchu Země skrz družicové a letecké snímky. Díky této technologii je možné získat data o objektech i probíhajících jevech na povrchu Země či v její atmosféře bez přímého fyzického kontaktu se zkoumanými objekty. Právě možnost studia objektů a jevů na dálku je obrovskou výhodu této metody. DPZ nabývá v posledních letech na významu a od školního roku 2009/2010 by měla být plošně zavedena výuka DPZ na gymnáziích a středních odborných školách se zaměřením Geodézie a katastr nemovitostí. Ve skutečnosti se však s DPZ setkala při výuce pouze necelá polovina absolventů těchto škol, kteří maturovali mezi lety 2010 a 2019. V této diplomové práci je zkoumán aktuální stav výuky DPZ na SŠ a testován program Sentinel Hub v podobě praktických úkolů doprovázených podrobným manuálem. Tento volně dostupný program by mohl napomoci implementaci DPZ do výuky a plošného využití této moderní technologie, která má své místo nejen v geografii.
|
|
|
Pedogenické karbonáty sprašových sérií
Máslo, Jaroslav ; Flašarová, Kristýna (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Spraš je sediment, ve kterém převažují prachové částice, které byly na místo sedimentace přeneseny hlavně větrem. Spraše pokrývají zhruba 10 % zemského povrchu. Pokud se spraš může ukládat v delším období, kdy se střídají doby ledové a meziledové vznikají tzv. sprašové série. Častou součástí spraší a sprašových sérií jsou pedogenické karbonáty, což jsou částice CaCO3. Ty vytváří několik typů, např. zvápenatělé kořínkové buňky, hypocoatingy, kalcitová jehličková vlákna… Sprašové série a karbonáty v nich představují užitečný zdroj informací o paleoenvironmentu. V praktické části práce byly měřeny vzorky pedogenických karbonátů ze sprašové série v Dejvicích (Praha) na izotopový poměr C a O.
|
|
|
Multiproxy evidence of Late Pleistocene environmental changes in the loess/paleosol sequence of Bůhzdař
Flašarová, Kristýna ; Strouhalová, Barbora (vedoucí práce) ; Trubač, Jakub (oponent)
Sprašové série disponují informacemi o přírodních podmínkách panujících v době jejich vzniku, které tak mohou být využity k rekonstrukci paleoklimatických podmínek a vegetace. K bližšímu poznání ekologických a klimatických změn v pleistocénu je nezbytná hustá síť detailně prozkoumaných profilů sprašových sérií z různých regionů (Frechen, 2011). Cílem této práce je vyplnit mezeru v geografickém rozložení detailně popsaných sérií moderními metodami ve střední Evropě. Zaměřuje se na sprašovou sérii na Bůhzdaři, která leží 9 km SV od Prahy. Tento profil byl naposledy studován v roce 1952 přírodovědcem Vojenem Ložkem. Tato práce používá řadu analýz k vytvoření multiproxy záznamu paleoenviromentálních změn, které jsou archivovány v sérii střídajících se spraší a paleopůd na Bůhzdaři. Ke zjištění klimatických podmínek panujících v době vzniku jednotlivých vrstev jsou použity geochemické analýzy v kombinaci se zrnitostní analýzou. Klíčová slova: sprašové série, Bůhzdař, Česká republika, granulometrie, organický uhlík, XRF, XRD, stabilní izotopy 13 C a 18 O
|
|
|
Sekvestrace uhlíku a jeho zásoby v lesních půdách
Flašarová, Kristýna ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Sekvestrace uhlíku je jeden z velmi důležitých procesů, které probíhají v půdě. V půdě je uloženo 3 x více uhlíku než v atmosféře, z toho se podstatná část nachází v lesních půdách Severní Ameriky, Evropy a Asie. Půda má na rozdíl od biomasy schopnost uhlík dlouhodobě uložit a uchránit ho tak před rozložením a zpětným uvolněním do atmosféry. Sekvestraci uhlíku a jeho výsledné množství v půdě ovlivňuje mnoho faktorů (klima, podloží, biologická aktivita, reliéf a využití půdy). Lesní půdy obsahují velké množství uhlíku a při vhodném hospodaření a druhovém zastoupení jsou schopny jeho množství ještě navýšit. Tato práce se, mimo jiné, zabývá problematikou měření půdního uhlíku do různých hloubek půdního profilu a výsledných rozdílů v celkovém množství uhlíku v půdním profilu. Praktická část se zabývá porovnáním množství půdního uhlíku v lesních půdách dvou hlavních dřevin českých horských lesů: bukem a smrkem. Právě v půdách horských lesů je na území České republiky největší množství půdního uhlíku.
|
host ::
RSS.