|
|
Geologická mapa jako zdroj studentských otázek
Flašar, Jan ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Metoda výzkumu "studentských otázek" neboli "student generated questions" (SGQ) je metodou, kterou můžeme zkoumat způsob chápání a řešení problému, např. prostřednictvím práce s mapou. Forma, četnost, typ atd. pokládaných otázek může pomoci analyzovat nejen řešené téma, ale můžeme prozkoumat i rozdíly v chápání a způsobu přemýšlení u jednotlivých skupin respondentů. V rámci této práce byly zkoumány otázky, které si kladou studenti gymnázia při práci s geologickou mapou Česka a lokální geologickou mapu (mapou Prahy). Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda se otázky pokládané studenty liší mezi jednotlivými skupinami respondentů (podle věku, pohlaví, ročníku atd.) a zda se liší u jednotlivých typů map. Získané otázky byly rozřazeny do kategorií a byla zjišťována frekvence otázek v různých těchto kategoriích. Dále byly jednotlivé otázky přiřazeny k odpovídajícím mapovým dovednostem, které jsou nezbytné pro formulaci otázky. Bylo zjištěno, že mladší studenti výrazně více pokládají otázky týkající se mapového zobrazení; zatímco starší studenti se zajímají i o geologický obsah a způsob vzniku mapy. Také se projevil rozdíl mezi mapou Česka a Prahy. Z mapy Česka dokázali studenti získat mnohem více informací, poznatky analyzovali a interpretovali a kladli více otázek odpovídající vyšším úrovním mapových...
|
|
|
Late Cenozoic response of the selected fluvial systems of the Bohemian Massif to tectonics.
Flašar, Jan
Přesto, že je Český masiv vnitrodeskovým územím, v průběhu pozdního kenozoika se na jeho území vyskytovala relativně intenzivní tektonická aktivita. Tyto procesy významně utvářely jak morfologii terénu, tak geometrii vodních toků, což můžeme v dnešní krajině snadno pozorovat. Zatímco vliv tektoniky a klimatu na utváření morfologie terénu byl studován a popisován už mnohokrát, vliv na geometrii říčních systémů nebyl dosud komplexně zkoumán. Předchozí autorovy výzkumy v rámci diplomové práce lokalizovaly dvě perspektivní oblasti v Českém masivu - okolí mariánskolázeňského zlomu v západních Čechách a Novohradské hory a jejich podhůří v jižních Čechách. V těchto oblastech je vliv tektonických pohybů a klimatu na změny geometrie vodních toků velmi pravděpodobný, a proto jsou tyto oblasti vhodným prostředím pro výzkum takových interakcí. Tato práce je zaměřena na studium vzájemných interakcí mezi tektonickou aktivitou a geometrií (změnami geometrie) vybraných říčních systémů v Českém masivu. Cílem není pouze prokázat souvislost a vliv tektoniky na říční systémy, ale také testovat a vyhodnotit použitý soubor metod, které mohou být vhodné pro nalezení lokalit s recentní tektonickou aktivitou a které jsou použitelné v budoucnu i v jiných podobných územích. Obě oblasti - podél mariánskolázeňského zlomu a v...
|
|
|
Odezva vybraných řek Českého masivu na litologické a tektonické podmínky
Flašar, Jan ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent)
V Českém masivu byly vybrány 3 skupiny toků okolo hlavních řek - Berounky, Vltavy a Labe. Byl zkoumán vliv litologie a tektoniky na různé parametry těchto toků. Mezi měřené parametry patří: spád, orientace toku, sinuosita. Data byla získávána z digitálních modelů terénu, leteckých snímků, topografických map a geologických map. Byly vytvořeny podélné profily v kombinaci s geologickými řezy, SL indexy toků, grafy závislosti sinuosity na gradientu aj., aby mohl být vliv litologie a tektoniky lépe pochopen a interpretován. Na základě zjištěných výsledků byl také porovnáván vývoj tří vybraných povodí a toků v nich. Na většině toků byl zjištěn silný vliv litologické stavby na spádovou křivku. Tektonická stavba naopak silně ovlivňuje orientaci toků, zejména v odolných horninách. Byly vymezeny oblasti, kde je vyšší pravděpodobnost vertikálních tektonických pohybů v kvartéru, které ovlivňovaly vodní toky (Novohradské hory, Šumavské podhůří). Zatímco vliv litologie a tektoniky na spád a orientaci vodních toků byly prokázány, vztah mezi geologickou stavbou a sinuositou není jednoznačný. Vertikální tektonické pohyby jsou použitými metodami jen naznačeny, nikoli dokázány. Je třeba použít další metody (mj. datovací) aby byly tektonické pohyby, ale i celkový vývoj toků lépe pochopeny.
|
|
| |
|
|
Late Cenozoic response of the selected fluvial systems of the Bohemian Massif to tectonics.
Flašar, Jan ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Pánek, Tomáš (oponent) ; Moreiras, Stella Maris (oponent)
Přesto, že je Český masiv vnitrodeskovým územím, v průběhu pozdního kenozoika se na jeho území vyskytovala relativně intenzivní tektonická aktivita. Tyto procesy významně utvářely jak morfologii terénu, tak geometrii vodních toků, což můžeme v dnešní krajině snadno pozorovat. Zatímco vliv tektoniky a klimatu na utváření morfologie terénu byl studován a popisován už mnohokrát, vliv na geometrii říčních systémů nebyl dosud komplexně zkoumán. Předchozí autorovy výzkumy v rámci diplomové práce lokalizovaly dvě perspektivní oblasti v Českém masivu - okolí mariánskolázeňského zlomu v západních Čechách a Novohradské hory a jejich podhůří v jižních Čechách. V těchto oblastech je vliv tektonických pohybů a klimatu na změny geometrie vodních toků velmi pravděpodobný, a proto jsou tyto oblasti vhodným prostředím pro výzkum takových interakcí. Tato práce je zaměřena na studium vzájemných interakcí mezi tektonickou aktivitou a geometrií (změnami geometrie) vybraných říčních systémů v Českém masivu. Cílem není pouze prokázat souvislost a vliv tektoniky na říční systémy, ale také testovat a vyhodnotit použitý soubor metod, které mohou být vhodné pro nalezení lokalit s recentní tektonickou aktivitou a které jsou použitelné v budoucnu i v jiných podobných územích. Obě oblasti - podél mariánskolázeňského zlomu a v...
|
|
|
Odezva vybraných řek Českého masivu na litologické a tektonické podmínky
Flašar, Jan ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent)
V Českém masivu byly vybrány 3 skupiny toků okolo hlavních řek - Berounky, Vltavy a Labe. Byl zkoumán vliv litologie a tektoniky na různé parametry těchto toků. Mezi měřené parametry patří: spád, orientace toku, sinuosita. Data byla získávána z digitálních modelů terénu, leteckých snímků, topografických map a geologických map. Byly vytvořeny podélné profily v kombinaci s geologickými řezy, SL indexy toků, grafy závislosti sinuosity na gradientu aj., aby mohl být vliv litologie a tektoniky lépe pochopen a interpretován. Na základě zjištěných výsledků byl také porovnáván vývoj tří vybraných povodí a toků v nich. Na většině toků byl zjištěn silný vliv litologické stavby na spádovou křivku. Tektonická stavba naopak silně ovlivňuje orientaci toků, zejména v odolných horninách. Byly vymezeny oblasti, kde je vyšší pravděpodobnost vertikálních tektonických pohybů v kvartéru, které ovlivňovaly vodní toky (Novohradské hory, Šumavské podhůří). Zatímco vliv litologie a tektoniky na spád a orientaci vodních toků byly prokázány, vztah mezi geologickou stavbou a sinuositou není jednoznačný. Vertikální tektonické pohyby jsou použitými metodami jen naznačeny, nikoli dokázány. Je třeba použít další metody (mj. datovací) aby byly tektonické pohyby, ale i celkový vývoj toků lépe pochopeny.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.